Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krypto 2: Bitcoin je mrtev. Už po sto devatenácté

Bitcoin je prohlašován za mrtvý a bezcenný projekt už od svých počátků. Označili ho za hračku, Ponziho schéma, pyramidovou hru, podvod a nesmysl. Zdá se ale, že na rozvoj a rozmach této technologie nemají zlé jazyky žádný vliv.

Kryptoměna bitcoin zemřela dne 15. prosince 2010. Měla za sebou dvě nedožitá léta a její cena byla pouhých 23 amerických centů. Zemřela na zacyklenou negativní zpětnou vazbu, kdy každý chtěl bitcoiny jenom držet, nikoli utrácet.

Tak praví první bitcoinový nekrolog. Jeho autor k němu později dopsal poznámku, že s ním po letech nesouhlasí a považuje bitcoin za životaschopný.

Dosavadní nekrology bitcoinu jsou k nalezení na stránkách 99bitcoins.com. Shromažďují se tu pochopitelně pouze ty, které jsou psány v angličtině a pocházejí z významných zdrojů, jako jsou servery Wired, Bloomberg nebo Financial Times.

Pročítání zpráv o tentokrát už zaručené smrti bitcoinu je velmi poučné. Z omylů těch, kdo si myslí, že bitcoin každým dnem musí zaniknout, lze vyvodit nejčastější nedorozumění ohledně povahy a smyslu kryptoměn.

Seriál

Bitcoin. Podle některých budoucnost peněz a největší vynález od vzniku internetu, podle jiných podvod, pyramidová hra. K nadšení jedněch a zklamání druhých, bitcoin jen tak nikam nezmizí. A i kdyby zmizel, technologická lavina, kterou bitcoin spustil – kryptoměny, blockchain a decentralizované služby – už se nezastaví.

Seriál Krypto zkoumá odvětví, které nikdo nečekal, málokdo ho chápe a jehož další vývoj nelze předpovědět. Pojďte s námi objevovat úžasný, tajemný, nebezpečný a bláznivý svět kryptoměn.

Pyramida. Ponzi

Jsou to právě Financial Times, jejichž autor Dan McCrum zatloukl prozatím poslední hřebíček do pomyslné bitcoinové rakve. Jeho článek z 3. ledna 2017 nese název Bitcoin překonal hranici 1000 dolarů, ale jediné relevantní číslo je nula. Nula má v McCrumově článku dvojí význam: 1. bitcoin má v dnešním světě ve srovnání s konvenčními měnami a investičními nástroji téměř nulovou váhu a 2. jeho budoucí cena se prý bude této konstantě rovnat. V tom prvním má pravdu – porovnáme-li tržní kapitalizaci bitcoinu s dolary nebo zlatem, je vskutku nepatrná. Nicméně: není obřím úspěchem technologie, která je na světě pouhých osm let, už jenom to, že ho někdo zkouší srovnávat s finančními nástroji, které zná celý svět po stovky a tisíce let? Na místě je poděkování Financial Times za tak lichotivou komparaci.

Co se druhého McCrumova bodu týče, autor jej podkládá argumentem, že bitcoin má všechny náležitosti pyramidové hry – vyžaduje prý přísun nových „konvertitů“, aby se cena udržela vysoko. Což není pravda. Vzhledem k pevně stanovenému budoucímu množství bitcoinů (21 milionů) není k udržení ceny stále širší adopce zapotřebí. Nemluvě o tom, že zkrátka není pravda, že uživatelé bitcoinu jsou pouhými držiteli. Letmý pohled na neustále rostoucí počet denních transakcí tento argument vyvrací.

Zdroj: blockchain.info

Aktivita v bitcoinové síti je tak vysoká, že její další rozvoj bez dopadu na rychlost, bezpečnost a nákladnost je jedním z nejpalčivějších problémů, kterému bitcoinová komunita dnes čelí.

Investiční web Seeking Alpha v březnu roku 2016 označuje bitcoin poněkud otřepaně za Ponziho schéma. Inu, první věta v definici Ponziho schématu tento nesmysl vyvrací. Bitcoin nemá ani žádného konkrétního operátora, ani žádné výnosy, ani nevyplácí seniorní investory z peněz nově příchozích. Bitcoin koneckonců není ani investiční nástroj. Nejblíž má komoditním penězům, jako bylo v minulosti zlato. Proto o něm někteří také mluví jako o digitální komoditě. Stejně jako je omezené množství zlata je i množství bitcoinů omezené a jejich tržní cena se odvíjí od střetu nabídky a poptávky. Chce-li víc lidí bitcoin kupovat, než kolik jich chce za stávající cenu prodávat, jde cena nahoru. A naopak. Motivace kupujících jsou různé – někdo chce rychle a levně poslat peníze přes půlku světa, jiný chce anonymně zaplatit za VPN službu, další je cenový spekulant a poslední si kupuje jídlo v zemi s bláznivou socialistickou vládou.

Anketa

Bitcoin, máš?

Greshamův zákon v akci

Častou výtkou vůči bitcoinu je paradoxně jeho rostoucí cena. Vzhledem k omezenému množství a rostoucí poptávce je pravděpodobné, že jeho cena bude nadále růst. To bude držitele odrazovat od utrácení a po krátké fázi rychle rostoucí ceny se cena propadne, držitelé se vzpamatují a pochopí, že měna bez oběhu je k ničemu.

Inu, pokud by uvedené vskutku platilo pro bitcoin, pak by to mělo platit i kupříkladu pro zlato. Podle webu gold.org je na světě 186 tisíc tun zlata, pouhé čtyři tisíce tun však během jednoho roku změní majitele. To, že drtivá většina zlata slouží jako uchovatel kupní síly, neodsuzuje tuto komoditu k neužitečnosti.

Naopak tendence držet aktivum, které splňuje všechny klasické definice peněz (trvanlivost, vzácnost, dělitelnost, zaměnitelnost) a které nelze úředním rozhodnutím rozmnožit, je logickým důsledkem Greshamova zákona. Je naprosto racionální, že lidé upřednostňují utrácet peníze, které na hodnotě v čase ztrácejí, a naopak držet peníze, které si hodnotu zachovávají.

Nežijeme ve světě mainstreamových ekonomických učebnic, kde politici a centrální bankéři činí moudrá, informovaná a nezištná rozhodnutí s ohledem na blahobyt země a držitelů měny. Žijeme ve světě, kde je státní měna používána coby zbraň proti ostatním státům i vlastním občanům, kde je složení rady centrální banky odrazem politických názorů jmenovatele. V takovém světě bude mít nepolitické aktivum jako zlato a bitcoin vždycky svoje místo a hodnotu.

Přežitá veličina

Vzhledem k tomu, že kryptoměny jsou zcela novým typem aktiva, je velmi zrádné předpovídat jejich budoucí vývoj a tržní cenu, a to dokonce i při expertních znalostech. Když na začátku roku 2016 opouštěl bitcoinovou scénu jeden z hlavních developerů Mike Hearn, napsal, že projekt selhal a všechny svoje bitcoiny prodává. Cena tehdy byla pod 400 dolary – kdyby ještě rok vydržel, utržil by víc než dvakrát tolik.

Mike Hearn není jediným bitcoinistou, který na svou dřívější vášeň zanevřel. Ředitel fintechového startupu Circle například uvádí, že bitcoin bude za pět až deset let pouhým reliktem minulosti. Bitcoin je prý pouze první, nedokonalou implementací blockchainové technologie. To je další nosné téma mnoha bitcoinových nekrologů: obdobně jako Netscape, AOL či MySpace, i bitcoin bude prý zanedlouho převálcován konkurencí. Nicméně, bitcoin není firma. Spíše než k Netscape je možné jej přirovnat k e-mailovému či hypertextovému protokolu. Ano, bitcoin je možné okopírovat a technicky zdokonalit (je koneckonců založen na principu open-source). Velmi těžké však bude dosáhnout dostatečné adopce, vybudovat komunitu developerů a zajistit dostatečně silný a decentralizovaný výpočetní výkon pro zabezpečení a správu transakční sítě.

Bez ohledu na to, kolikrát bude jeho smrt v médiích oslavována, bitcoin je zkrátka prozatím vším, jen ne mrtvým projektem. Ano, má svá rizika a jeho budoucnost je nejistá. Myšlenka decentralizované, nestátní, nebankovní měny je však ve formě bitcoinu hmotnější a živější než kdy dřív. 

Josef Tětek

Josef Tětek

Autor pracuje jako analytik, ve volném čase píše o ekonomii, politické filozofii, svobodě, kryptoměnách. Zakladatel Ludwig von Mises Institut, člen správní rady Liberálního institutu. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 13 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 24. 1. 2017 16:58

Zlato se sice v těchto oblastech používá, ale v poměrně malém množství.

Většina ho leží v sejfech bank i soukromých investorů.

Pro ty soukromé investory plní poměrně důležitou roli: uchovává hodnotu (v koncentrované formě) bez ohledu na měnové a ekonomické experimenty vlád. A dále: tu hodnotu uchovává anonymně (na rozdíl třeba od nemovitosti či akcie), nezávisle na systému (bankách, burzách, registrech, ..), je likvidní (na rozdíl třeba od obrazu či vzácné známky), je dělitelné (na rozdíl třeba od diamantu) a je stejnorodé (kilo zlata jako kilo zlata - což o diamantech a obrazech neplatí), zaměnitelné - nikterak nejde vystopovat, že ta konkrétní zlatá mince byla převčírem vaše a před tím Frantova. Protože jsou všechny stejné (na rozdíl od známek, obrazů, diamantů).

To je hlavní funkce zlata.

No a řekl bych, že bitcoin v podstatě tyto funkce přebírá a vylepšuje (plus má asi i některé nevýhody).
Bitcoin samozřejmě nemá využití ani ve šperkařství, ani v zubařství. Ale má ty hlavní výhody, které jsem popsal u zlata. A k tomu přidává některá vylepšení:
- ještě lepší dělitelnost (rozdělit BTC na sto milionů Satoshi je lehčí, než strouhat zlatou cihlu)
- daleko rychlejší, levnější a bezpečnější transportovatelnost (BTC pošlu na činskou burzu v mžiku a žádnej pohraničník s vlčákem a SA58 mi v tom nezabrání)
- domovní prohlídka ho u vás nenajde (pokud nejste extrémně neopatrný a nemáte například QR kódy s klíči zapaspartované na zdi) :-)

Zlato je moc prima a rozhodně bych ho nezatracoval. Ale nedá člověku takovou svobodu. Neumožní mu třeba pracovat a anonymně se nechat platit singapurským klientem. Na zlatě nejde vybudovat služby jako OpenBazaar.org (svobodné tržiště) či Arcade City (něco jako Uber, ale bez centrálního serveru a firmy/provozovatele).

Bitcoin zkrátka má mnohé přednosti - jinak by ho lidé nepoužívali.
My v Evropě či USA to zatím moc nechápeme. Neprobíhá tu vysoká inflace, měnové reformy, naše měny jsou směnitelné, není problém si založit bankovní účet, neruší nám hotovost, nezavádějí záporné úroky na běžných účtech, atd... Zatím.
Ale na zemi jsou miliardy lidí, kteří takové štěstí nemají. Skoro celá Afrika. Velká část Jižní Ameriky. Mnoho států Asie trpí vysokou inflací, v Indii ruší 96% hotovosti, v Číně jsou kapitálové kontroly (a hrozba skokové devalvace), atd... Pro tyto lidi má bitcoin zcela hmatatelný přínos již dnes.

A my? No to záleží na tom, jak věříme našim mocipánům. Bankovní tajemství již zrušili. Hotovostní transakce omezují. Úroky srazili k nule. Co bude dál?
Ale i kdyby se v našem prostoru nic nepokazilo (ano, i takoví optimisté se najdou), tak stále bitcoin bude zajímavou investicí/spekulací, protože jeho hodnotu nahoru potáhnou ty zmíněné země. A koneckonců se lehce může stát, že bitcoin se v těchto třetích zemích stane tak akceptovanou a rozšířenou měnou, že i evropané bitcoiny budou potřebovat kvůli zahraničnímu obchodu. Zvlášť pokud to vypadá, že Evropa stagnuje a degeneruje a budoucí růst se bude odehrávat právě v některých z těch zmíněných zemích.

No a ještě bych zmínil další možné funkce bitcoinu a to v oblasti určování vlastnictví, nároků, v oblasti smluv, atd...
Sice se všude mluví o tom, že státy založí katastry nemovitostí na blockchainu (ne bitcoinu), že banky založí vlastní kryptoměny, atd... rýsuje se hromada možného využití blockchainu.
Jenže se podle mne ukáže, že blockchain bez bitcoinu nedává smysl a je prakticky nevyužitelný.
Bitcoinová síť je robustní, disponuje gigantickým výpočetním výkonem, který zajišťuje bezpečnost a stabilitu a důvěryhodnost. Jeho stabilita je daná jak tím výpočetním výkonem, tak jeho rozprostřením po celém světě, tedy decentralizací. A také samozřejmě počtem uživatelů (rostoucím).
To žádný uměle vytvořený blockchain mít nebude. Navíc nějaký stát těžko prosadí své řešení jako globální. Ale bitcoin globální je.
Proto je velmi pravděpodobné, že pokud nějaká podobná aplikace bude chtít mít úspěch, mít klienty, mít základnu, mít důvěru, bude muset být založena konkrétně na bitcoinu. Přímo s ním provázána. Nárok na kus pozemku, záznam v zdravotní kartě, smlouva, atd... bude muset být vázána na konkrétní bitcoin (jeho určitý zlomek) a bude muset být zanesena do bitcoinového blockchainu. Zkrátka proto, že jen tak takový záznam bude akceptován, bude mít důvěru.
A bitcoin těmto způsobům využití vychází vstříc, jeho komunita jej dále vyvíjí. Například takový Lightning Network je posuvem i tímto směrem.

https://lightning.network

+24
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 27. 1. 2017 11:15

Přesně tak. Celé je to o naivitě lidí. U některých hraji roli i sklony k dobrodružství. :-)

-5
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK