Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Radim Krejčí: Jak my ty banky milujeme!

, | 24. 9. 2016

Online směnárnu, která nabídne bezkonkurenčně lacinou výměnu peněz, připravoval Radim Krejčí s kolegy tři roky. Letos RoklenFx spustili a teď stojí před klíčovým úkolem: přesvědčit konzervativní zákazníky, aby z drahých kamenných směnáren a bank odešli za levnější směnou na internet.

Radim Krejčí: Jak my ty banky milujeme!

„Když jste velká firma, můžete si v bance při výměně deviz vyjednat dobrou pozici. Jednotlivec nebo malý podnikatel musí počítat s tím, že ho bankovní dům pořádně oškube,“ upozorňuje hned v úvodu našeho rozhovoru ředitel finanční skupiny Roklen Radim Krejčí.

Poměry na našem trhu ho nakonec přivedly k myšlence založit online směnárnu, ve které budou mít všichni klienti transparentní podmínky a předem jasně danou fixní marži, která jim bude za výměnu peněz naúčtována. Je výrazně nižší, než nabízejí hlavní konkurenti.

Jak vaše online směnárna funguje?

Klient si u nás založí účet, na kterém může mít osm světových měn. Z nich je pak možné vyměňovat peníze do víc než třiceti dalších měn a posílat je kamkoli po světě. RoklenFx je revoluční v tom, že klienti prostřednictvím naší aplikace získávají de facto přímý přístup na devizový trh. Zkontrolují si podle Bloombergu aktuální kurz na mezibankovním trhu, přičtou si k tomu naši marži, která je dopředu jasně daná, a obchod je uzavřený.

Nejvýhodnější směnárna v Česku

Najdete na Peníze.cz

Cestujete? Nakupujete často na zahraničních e-shopech? Měníte větší objemy peněz? Podporujete děti na studiích v cizině? Neutrácejte zbytečně za drahé poplatky!

Zkuste naši unikátní online směnárnu, licencovanou Českou národní bankou.

  • směna za bezkonkurenční kurz s minimální marží jen 0,06 – 0,18 % (u bank i více než 2 %)
  • domácí i zahraniční odchozí platby zdarma
  • příchozí platby z domova i zahraničí zdarma
  • maximální bezpečnost

Využití moderních technologií a nižší náklady administrativu nám umožňují fungovat jen za zlomek poplatků, které inkasují klasické kamenné směnárny nebo banky. Přesvědčte se sami.

Směnárna na Peníze.cz

Říkáte, že budoucnost výměny deviz je v online prostředí. Proč?

Všechny finanční operace budou časem probíhat online a bezhotovostně. Výměna peněz není výjimkou. Offline obchodování má zásadní nevýhodu v tom, že není ani levné, ani transparentní. Naše konkurence to například dělá tak, že si segmentuje klienty podle finančních možností a citlivosti na směnný kurz. Zkoušejí zkrátka, co který z nich ještě snese, a pak jim podle toho nastaví marži. V podstatě těží z jejich neznalosti.

Jak dlouho jste projekt RoklenFx připravovali?

RoklenFx je náš klíčový produkt. S myšlenkou udělat online směnárnu jsme si pohrávali hodně dlouho, možná i přes tři roky. Příprava se bohužel protáhla a mezitím se hodně změnilo. Určitě jsme mohli přijít v příhodnější době.

Co tím přesně myslíte?

Tlak na marži je dnes nesrovnatelně větší než před pár lety. Klienti se už začali alespoň trochu orientovat, takže banky, které je dřív obíraly jako na běžícím pásu, musely částečně zareagovat a jít s marží dolů. Pořád je to ale velká divočina.

V čem?

Většina firem působících v tomhle byznysu nemá žádný oficiální ceník. Dokonce se může stát, že vám při prvním obchodu dají lepší kurz, ale s každým dalším obchodem podmínky zhorší. Když ptáčka lapají, hezky mu zpívají. Spoléhají, že si nekontrolujete vývoj na trhu, takže vám postupně začnou nastavovat čím dál nevýhodnější marži. Zatímco s námi budete bez phledu na měnu obchodovat s reálným tržním kurzem a s marží 0,06 až 0,18 procenta, u banky to můžou být v případě méně obvyklých měn klidně i čtyři procenta.

Na koho své služby cílíte?

Především na malé a střední firmy a podnikatele, co nedosáhnou na dobré podmínky v bankách. Zajímaví jsme ale pro všechny, kteří si potřebují častěji měnit peníze. Chceme nabízet všem transparentní podmínky.

Máte nějakou minimální nebo maximální hranici pro výši jedné transakce?

Minimální hranice je stanovena na ekvivalent jednoho tisíce eur, maximální hranice je v online aplikaci z bezpečnostních důvodů jen technicky omezena, na dealingu směníme ale jakoukoliv částku.

Kolik peněz si u vás lidé zatím vyměnili?

Na začátku září jsme překonali hranici dvou miliard korun. Průměrně se při jedné transakci smění deset až dvacet tisíc eur, ale postupně se chceme zaměřovat i na retailové klienty.

Dívejte se s námi dopředu

Pionýří finančně-technické revoluce

Peníze pod kontrolou: Hlídací aplikace na příjmy a výdaje

Jakub Sechter a Spendee

Odložené platby: Nakup, vyzkoušej, časem zaplať nebo vrať

Michal Šmída a Twisto

Charita, neziskovky, sport… Nakup a řekni, komu za to má obchod poslat peníze

Peter Páluš a GIVT

O jaké zahraniční měny je největší zájem?

Nejvíc se podle očekávání obchodují eura, pak dolary, polské zloté. Kvůli brexitu byla hodně frekventovaná i libra. Na rozdíl od konkurence měníme třeba i švédské koruny nebo dánské koruny, ale také různé exotické měny.

Jak je to s bezpečností? Když si přes RoklenFx pošlu peníze ke směně, mám je pojištěné?

Jsme regulováni Českou národní bankou, která nám dala licenci. Peníze, které k nám pošlete, nejsou součástí naší obchodní bilance, takže s nimi nemůžeme disponovat. A kdybychom šli do konkurzu, tak vaše peníze nejsou součástí konkurzní podstaty, takže klientům skutečně nic nehrozí. Peníze leží na účtech u českých bank, kde jsou úplně normálně pojištěné do výše sta tisíc eur. Pokud si někdo ukládá třeba pět set tisíc eur, tak je možné vklad u RoklenFx rozdělit do pěti bank a mít pojištěnou celou částku.

Mluví se o tom, že v budoucnu chcete nabízet i devizové platební karty. Jak by to fungovalo?

Byla by to skvělá služba pro retailové klienty, fyzické osoby. Většina lidí nemá cizoměnové účty, takže pokud platí v zahraničí kartou, musejí peníze měnit podle aktuálního bankovního kurzu, který bývá poměrně tristní. S naší multiměnovou platební kartou bude mnohem jednodušší a levnější. Klient si u nás přehodí peníze z korun do eur a pak už bude platit kartou třeba na dovolené bez jakékoli konverze. Devizové karty můžou být ale i předplacené. To všechno otvírá úplně novou platební dimenzi.

Kdy byste mohli začít devizové platební karty nabízet?

Záleží na tom, jak pokročíme v jednáních s karetními společnostmi a také s partnery v oblasti distribuce, kteří nám přivedou větší počet uživatelů. Věřím, že nejpozději příští rok se už bude naší devizovou kartou platit.

Nejsou Češi na podobné fintech projekty stále ještě moc konzervativní?

Bohužel ano. Je paradoxní, jak moc Češi milují banky. Pro mě je to naprosto nepochopitelné. Podle studie Capgemini jsme s bankovními službami dokonce druzí nejspokojenější na celém světě. Když se pak člověk podívá na realitu, nedává to smysl. Lidi tady platí spoustu nesmyslných poplatků a bankovní služby rozhodně nejsou tak komfortní jako na Západě. Banky v Česku navíc neinvestují do inovací tolik, kolik by bylo odpovídající vzhledem k jejich zisku, a radši vyplácejí tučné dividendy zahraničním matkám. A lidem to tu zřejmě nevadí. Přijde mi, že jim stačí, když mají nízký úrok na hypotéce. Spousta jich vystřízliví, až se změní podmínky na trhu a úroky u půjček půjdou zase nahoru.

Jak vás vlastně berou banky? Na jednu stranu u nich máte otevřené účty a spolupracujete s nimi, na druhou jim ale v podstatě berete klienty, protože máte pro směnu valut výhodnější podmínky…

V minulosti několik let probíhal soudní spor mezi ČSOB a směnárenskou společností Exchange, který určitým způsobem vytyčil mantinely. Když máme výrazně lepší podmínky než banky, tak je zkrátka přirozené, že k nám někteří jejich klienti přejdou. Občas se banky vztekají a hrozí, že nám zruší účty, nakonec se ale vždycky domluvíme. Myslím si, že se teď banky soustředí spíš na to, aby své klienty přesvědčily, že jim dokážou kromě směny nabídnout i nějakou jinou přidanou hodnotu. Takže v tomhle ohledu si už nelezeme do zelí.

Nová unijní směrnice o platebních službách (PSD2) by měla poprvé zpřístupnit bankovní účty klientů třetím stranám, které by tak za ně směly provádět z jejich kont platby a případně další navázané služby. Co to bude v praxi znamenat?

V ideálním případě budou muset banky vystavit API rozhraní, kterým se budou moci třetí strany napojit na účty klientů. Pokud API nebude s jen „read only“ přístupem, ale umožní i realizaci transakcí, potom může jít skutečně o revoluci v bankovnictví. Kolem směrnice je ale pořád hodně otazníků.

Například?

Myslím si, že ani samotní regulátoři ještě nevědí, jaký konkrétní dopad bude mít. Velkou neznámou je, za jakých podmínek budou banky API poskytovat. Je jasné, že si pod svými příjmy nebudou chtít podřezávat větev. Takže lze počítat s nějakou bariérou na vstupu, myslím, že budou zavedeny poplatky podobné „interconnection fees“ v telekomunikacích a že tyto poplatky budou časem předmětem regulace, čímž se roztočí spirála dohadů a lobby mezi regulátorem a bankami. Vezměte si, jak se táhnou debaty o roamingu.

Radim Krejčí

Radim Krejčí

Ředitel a člen představenstva Roklen Fin

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, má za sebou šestnáctiletou kariéru na kapitálových trzích a v investičním bankovnictví a zároveň v onlinebusinessu a IT. Pracoval jako analytik investor realtions v Českém Telecomu, vedl ekonomický portál Patria Online, řídil a rozvíjel internetové aktivity skupiny Patria. 

Projekt Valuto, který se specializoval na peer-to-peer směnu, v červnu ohlásil, že v Česku končí. Jak si to vysvětlujete?

Pro peer-to-peer podle mě není Česko dostat velké. Zasáhnete sice určitou skupinu lidí, ale ne tak velkou, aby z toho mohl být výraznější byznys. Polské Valuto se proto radši dál soustředí jen na vlastní trh, kde má vzhledem k jeho velikosti mnohem větší potenciál. Nutno dodat, že polští klienti nejsou zdaleka tak konzervativní jako Češi.

Nemáte strach, že by konec Valuta mohl poškodit i váš byznys? Neztrácejí lidé online směnu důvěru?

Určitě ne. Jen bude potřeba větší trpělivost. Konec Valuta bereme naopak jako příležitost, jak získat nové klienty.

Plánujete expanzi do dalších zemí?

Zatím ne, v tuhle chvíli se zaměřujeme na korunu. Nejdřív chceme svůj byznys model zefektivnit tady. Až se nám to povede, můžeme uvažovat o dalších krocích.

Co znamená zefektivnit byznys model? Kam chcete projekt posunout třeba do dvou let?

Byl bych rád, kdybychom do dvou let měli tisíce klientů, miliardové obraty a naprosto vyšperkované a inovativní aplikace. Samozřejmě doufám, že do té doby už budeme generovat zisk.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Jan Altman | 24. 9. 2016 20:38

Drahé kamenné směnárny?
Srovnáváte s kterými?
Zde je kurz docela OK: http://www.smenarna-praha.cz
A při větším objemu je možné vyjednat si kurz ještě o kousek lepší.
A to nemluvím o tom, jakou člověk za sebou (ne)nechává (elektronickou) stopu.
Samozřejmě záleží, k čemu to kdo potřebuje. Pokud budu potřebovat EURa pro firmu na nákup nějakého capexu, tak asi nějaká online směnárna je OK a existence dokladu (el.stopy) je spíše výhodou. Zkrátka záleží asi na okolnostech... Kdybych naopak byl hostinský s 200k zatajenými hotovostními tržbami měsíčně, který si chce v Německu pravidelně přikupovat Ag Maple Leaf a Au Krugerrandy, tak bych se online směnárně asi raději vyhl :-(

Každopádně se směnárenstvím je v této zemi něco špatně.
I když mi v mé bance nabízeli dealingovou smlouvu, k výše zmíněné (a dalším, je jich v Praze dost) kamenné směnárně se kurzem ani nepřiblížili :(
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.
Martin VlnasMartin Vlnas
Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!