Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Jak nastavit minimální mzdu?

| 29. 7. 2016

Domluvit se na tom, o kolik navýšit minimální mzdu, je pro politiky, zástupce podniků a zaměstnanců neřešitelný problém. Z dohadování, jestli je v Česku její výše důstojná, se už stal v posledních letech evergreen. Jde ale vůbec efektivně určovat minimální mzdu, aby o její výši nerozhodovalo politikaření?

Očima expertů: Jak nastavit minimální mzdu?

V pondělí se měli na společném jednání tripartity dohodnout zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů na tom, o kolik se příští rok zvýší minimální mzda. K dohodě nedošlo.

Podle očekávání. Už nějakou dobu totiž všechny zainteresované strany vypouštěly do médií zprávy o svých představách, u nichž by se stoprocentní průnik hledal jen těžko. Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo současnou minimální mzdu ve výši 9 900 korun navýšit na rovných 11 tisíc. Odbory ale nechtějí jít pod 11 500 korun. Naopak pro zaměstnavatele by bylo přijatelných jen 10 600 korun. Nakonec tedy budou muset rozhodnout strany vládní koalice. A protože je před volbami, dá se očekávat, že minimální mzda vzroste alespoň na oněch 11 tisíc, které navrhuje resort ministryně Michaely Marksové.

Nešlo by to jinak?

Nutno dodat, že minimální mzda v Česku patří k nejnižším v celé Evropské unii, takže její další pravidelné navyšování dává smysl. Problém je však v tom, že se tím ani zdaleka neřídily předchozí vlády. V posledních letech proto dochází ke skokovému růstu, který nekopíruje ostatní ekonomické ukazatele. Zaměstnavatelům se poměrně logicky nechce přihazovat víc, než o kolik rostou mzdy. Zaměstnanci zase příliš nestojí o plat, který je ještě pod hranicí příjmové chudoby. Profitovat z toho pak mohou politici, kteří snadno získávají plusové body. Jejich kroky navíc nemusí být nijak ekonomicky podložené. Nabízí se proto možnost politické strany od rozhodování o minimální mzdě alespoň částečně odříznout. Co si o tom myslí odborníci?

Zástupců vlády, odborů, podnikatelů a ekonomů jsme se zeptali, jak vysoká by dnes podle jejich mínění měla být minimální mzda. Dále nás zajímalo, jestli by razantnější zvýšení mzdy na 11 500 korun mohlo poškodit českou ekonomiku a zda by nestálo za zvážení určovat minimální mzdu podle jasně vydefinovaných ekonomických ukazatelů.

Michaela Marksová

ministryně práce a sociálních věcí

Michaela Marksová
-44
+
-

V koaliční smlouvě jsme se zavázali, že by se na konci volebního období měla minimální mzda co nejvíc přiblížit čtyřiceti procentům mzdy průměrné. Považuji to za dobrý začátek, protože i přes několik zvýšení máme minimální mzdu stále jednu z nejnižších v rámci EU a jistě je zde velký prostor na zvýšení, protože pracovat se musí vyplatit. Co se týče vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost, bylo už mnohokrát prokázáno, že tam není žádný vztah nebo zcela zanedbatelný. Během existence samostatné České republiky se minimální mzda zvyšovala už mnohokrát, k žádnému velkému nárůstu nezaměstnanosti však v této souvislosti nikdy nedošlo, což potvrzuje například podrobná studie na toto téma, kterou vypracoval odbor analýz úřadu vlády. Ostatně třeba naši západní sousedé mají minimální mzdu hned několikanásobnou a míru nezaměstnanosti velmi podobnou jako my. Co se týče debat o stanovení minimální mzdy podle ekonomických ukazatelů a nikoliv nařízením vlády, jsem ochotna o tom vést diskuzi až poté, co výše minimální mzdy dosáhne důstojných hodnot.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
-4
+
-

Diskuse o minimální mzdě má už několik let úplně stejný scénář. Každá strana si vede svou, kompromis se nikdy neudělá a vláda nakonec rozhodne v závislosti na tom, jestli je před volbami, nebo po volbách. Místo ekonomické diskuse je z toho politikum a nikoho nezajímají dopady v horizontu třeba dvou let. Vyhnout se tomu znamená buď minimální mzdu zrušit, nebo se shodnout na jejím výpočtu podle přesně daného vzorce. Osobně nejsem zastáncem minimální mzdu opouštět, byť k tomu může svádět fakt nízké nezaměstnanosti. To ale nemusí trvat věčně, navíc minimální mzda je i v zemích s velmi liberálním pracovním trhem, jako je třeba Austrálie nebo USA. Nabízíme však variantu odstupňování minimální mzdy podle krajů. Je přece nesmysl, aby stejná minimální mzda byla v Praze a třeba Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Na národní úrovni by byla jednotná, tedy nižší, ale v jednotlivých krajích by se mohla nastavit vyšší.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+28
+
-

Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Jednou z příčin je nepochybně rozumně nastavená minimální mzda. A také to, že nedochází k jejímu skokovému navyšování. I ti ekonomové, kteří míní, že minimální mzda nevede ke zvýšení nezaměstnanosti (což je tvrzení, na němž nepanuje v ekonomické obci široká shoda), jedním dechem dodávají, že pouze tehdy, je-li stanovena přiměřeně a nedochází-li k jejím skokovým vzestupům. Pokud by od ledna 2017 platila minimální mzda ve výši 11 500 korun, znamenalo by to, že se za čtyři roky (od 1. čtvrtletí 2013, kdy činila 8000 korun) zvýšila o více než 30 procent. Při daném předpokládaném zvýšení průměrné mzdy lze očekávat, že tato průměrná mzda vzroste za stejné období o necelých 13 procent. Víc než dvojnásobně rychlé tempo růstu mzdy minimální v porovnání se mzdou průměrnou nelze považovat za přiměřené a pozvolné. Je to skokové navýšení, které navíc přijde v době, kdy zlepšování situace na trhu práce zcela ztratí svoji dynamiku. Je to hazard s pracovními místy zejména těch, kteří nejsou organizováni v odborech.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Aleš Michl
-11
+
-

Nevím, co mají všichni s minimální mzdou. Víte, kolik ji vůbec bere lidí? Cca 115 000, tedy necelá tři procenta zaměstnanců. A to ještě část z nich jsou zaměstnanci zlodějů daní, protože jsou placeni minimální mzdou a zbytek mají na ruku cash. Takže nějaké socanské zvyšování minimální mzdy mě nebere a nehodlám se jím ani zabývat. Raději bych udělal něco pro těch zbylých 97 procent zaměstnanců.

Josef Středula

předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Josef Středula
-28
+
-

Minimální mzda by se měla už v roce 2016 vyšplhat na částku 11 840 korun hrubého měsíčně, aby ten, kdo za ni pracuje, nespadl pod hranici chudoby. Pokud se v příštím roce podle vládního návrhu minimální mzda zvýší na 11 000 korun, bude její čistá hodnota o 1 060 korun pod hranicí chudoby. To znamená, že nejnižší cena práce ani po tomto skokovém zvýšení nepokryje základní životní náklady, a proto musí nastoupit stát a sociálními dávkami dorovnávat, aby zaměstnanec "přežil". Stát tak vlastně supluje za zaměstnavatele, protože zaměstnanec není schopen se za nejnižší cenu práce uživit. Vztah minimální mzdy a hranice chudoby je demotivující při rozhodování, zda raději přijmout i špatně placenou práci, nebo žít pouze ze sociálních dávek

Výsledek dřívějšího zmrazení minimální mzdy zhruba po dobu sedmi let je tristní a teď se její zvyšování dohání skokově, což se pochopitelně zaměstnavatelům nelíbí. Proto také ČMKOS nenavrhovala 11 840, ale 11 500 korun. Valorizační mechanismus by jistě byl pro zaměstnavatele dobrý, ale nejprve dostaňme minimální mzdu, se kterou se ČR pohybuje v EU na posledních místech, na úroveň 40 procent průměrné mzdy, jak se v programovém prohlášení zavázala vláda, a pak ji zvyšujme podle dohodnutých kritérií. Pokud by se totiž v uplynulých sedmi letech alespoň o sto korun každoročně minimální mzda zvyšovala, nebyla by v současné době tak podhodnocena. Paradoxní je, že po dobu jejího zmrazení byla v ČR nejvyšší nezaměstnanost. Takže neustálé omílání, že zvyšování minimální mzdy způsobuje nezaměstnanost, je liché. Chtěl bych upozornit i na skutečnost, že v mnoha případech je lidem pracujícím za minimální mzdu vyplácena další, nezdaněná, černá mzda, takže zvyšováním minimální mzdy vlastně eliminujeme výši černých mezd.

Petr Mach

ekonom, předseda Strany svobodných občanů

Petr Mach
+56
+
-

Minimální mzda je zákon, který se tváří, jako že někomu prospívá, ale ve skutečnosti škodí, a to právě těm nejchudším. Zvýšení minimální mzdy na 11 500 korun měsíčně neboli 68 korun za hodinu znamená, že někdo, kdo by byl ochoten vzít práci za 65 korun za hodinu, nebude mít šanci. Bude to zakázané. Stát mu bude tedy raději platit sociální dávky. Přestaňme zvyšovat minimální mzdu. Mělo by nám přeci jít o skutečné mzdy, ty mají růst. Pokud vláda zvýší minimální mzdu, nedotkne se to nejspíš žádného z čtenářů tohoto webu, ale o práci přijdou nekvalifikovaní pomocní dělníci, Romové a ženy po mateřské. Stavební firmy si raději místo kopáčů pořídí více bagrů a supermarkety více automatických pokladen místo pokladních. Když americký prezident Obama zvýšil federální minimální mzdu z 5 dolarů na hodinu v roce 2007 na 7,25 dolaru, sliboval si od toho lepší příjmy pro chudé. Dnes, na konci jeho vlády, je nezaměstnanost mezi americkou černošskou populací, kde je nejvíc lidí bez kvalifikace, dvojnásobná oproti době, kdy Obama nastoupil do úřadu. Minimální mzda zákonitě vytlačuje z trhu nejméně kvalifikované a nejzranitelnější osoby.

Jaroslav Hanák

prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Jaroslav Hanák
+10
+
-

Průmysl minimální mzdu nepotřebuje, ale jsme jednou z 22 zemí EU, která ji stanovuje zákonem. Neakceptovatelná je však pro nás podoba nastavování její výše prostřednictvím přetahování v rámci tripartity. Zatím se nepodařilo prosadit, aby se úprava minimální mzdy stala standardním procesem, který by zhodnotil dopady minulých změn a posoudil aktuální ekonomické podmínky. Proto se vyjednávání o jejím růstu a tempech stává součástí populistických prohlášení a kroků zejména ze strany odborů. Příkladem je jejich nereálný návrh navýšit minimální mzdu pro příští rok o 15 procent z nynějších 9900 korun na 11500 korun. Vezměme v úvahu, že v celé ekonomice se mzdy zvyšují přibližně o 4 procenta a že v loňském roce minimální mzda vyskočila o 8 procent. Domníváme se, že navyšování minimální mzdy by se ročně mělo pohybovat, pokud to stav ekonomiky dovolí, zhruba na sedmi stech korunách. Zvýšení minimální mzdy by dopadlo zejména na obory jako je oděvní a textilní průmysl, obchod a cestovní ruch, pohostinství a stravování, bezpečnostní agentury a další služby. Na nepříznivé dopady zvýšení minimální mzdy poukázal mimo jiné Svaz obchodu a cestovního ruchu, který je členem SP ČR.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Vladimír Dlouhý
+6
+
-

Anketa

Kdo dnes odpověděl nejlépe?

Základní ekonomická poučka praví, že když je minimální mzda vyšší než rovnovážná mzda na trhu práce, přicházejí lidé o místa. Nezaměstnanost způsobená zvýšením minimální mzdy se týká především nízko kvalifikovaných pracovníků, tedy právě těch, kterých je na českém trhu práce nedostatek. Výše rovnovážné mzdy a promítnutí jejích dopadů na nezaměstnanost je ale otázkou akademického charakteru.

V současnosti k nárůstu mezd samovolně dochází a bude k němu docházet a tento růst může mít i vyšší tempo než plánované zvýšení minimální mzdy. Bude to ale ve chvíli, kdy to sám zaměstnavatel, který zná svoji firmu nejlépe, uzná za vhodné a bude na to připraven. Je tak otázkou, zda zvyšování minimální mzdy není spíše zneužitím politické moci. Ekonomika se s tímto zvýšením bezpochyby brzy vyrovná, nicméně za cenu nezanedbatelných – zejména v případě některých odvětví a regionů – nákladů. Opakovaně zdůrazňujeme, že častá změna legislativy a její nepředvídatelnost je leckdy výrazně horší než samotná regulace. I proto usilujeme o odpolitizování minimální mzdy a nastavení systematického a transparentního řešení jejích změn, a to ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj hospodářství.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Ondřej Palkovský | 29. 7. 2016 08:11

"Nutno dodat, že minimální mzda v Česku patří k nejnižším v celé Evropské unii, takže její další pravidelné navyšování dává smysl."

Musí novináři dávat tak okatě najevo, že nerozumí elementárním pravidlům - ne ekonomie, ale logiky? Nebo snad mezi axiomy, podle kterých se řídí svět, podle nich patří ono školkové "a když všichni tví spolužáci vyskočí z okna, tak skočíš taky"?

+13
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 7. 2016 18:39

Nesmysl. Vyjednávání jeden zaměstnanec vs zaměstnavatel je jako by chtěl o míru vyjednávat jeden pěšák s dělostřeleckou baterií. Odbory tuto disproporci vyvažují.

-9
+
-

Další příspěvky v diskuzi (29 komentářů)

Adam Čabla | 31. 7. 2016 22:17

A kdy se budete tazat "expertu", jak nastavit minimalni cenu za rohlik? Nebo uz jsem tuto anketu minul?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ladislav Novák | 30. 7. 2016 15:18

Středula a jeho třesky plesky...
"...ale nejprve dostaňme minimální mzdu, se kterou se ČR pohybuje v EU na posledních místech, na úroveň 40 procent průměrné mzdy, jak se v programovém prohlášení zavázala vláda, ..."
Když se min. mzda zvýší na 40% průměru (proč právě průměru a ne třeba mediánu?), samozřejmě zase výrazně vzroste onen průměr. :) Takže dalším krokem bude nutno opět zvýšit... atd. atd.
Má vůbec Středula představu o tom, zda takový závazek lze vůbec splnit? :-)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 7. 2016 18:36
reakce na Ladislav Novák | 30. 7. 2016 15:18

V článku píší, že min. mzdu bere 3% zaměstnanců. Tzn. že 10% nárůst minimální mzdy vyvolá cca 0,1% růst průměrné mzdy. Žádná dramatická systematická kladná zpětná vazba se nekoná. Takže ano, je to realizovatelné.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 31. 7. 2016 12:18
reakce na Richard Fuld | 30. 7. 2016 18:36

Vyvolá větší nárůst průměrné mzdy, protože část lidi s nuceně zvedlou min.mzdou o práci přijde a tak se již do průměru započítávat vůbec nebudou.
Navíc lidé, kteří do dneška měli mzdu o něco vyšší a minimálomezdníci je rozhoduntím strany doženou, budou chtít přidat.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 31. 7. 2016 02:00
reakce na Richard Fuld | 30. 7. 2016 18:36

Tohle vaše tvrzení je samozřejmě mylné jako řada dalších. Prudký nárust minimální mzdy způsobí, že řada zaměstnanců, kteří do zvýšení ze zákona měli mzdu vyšší než minimální, začnou svůj plat porovnávat s výkonem těch, jimž je plat zvýšen "ze zákona". Jejich mzda totiž klesne na úroveň minimální mzdy nebo se jí přiblíží, což jejich platovou pozici samozřejmě zhorší. Logické tedy bude, že budou chtít také přidat a tím se (i díky snahám ČNB a vlády o znehodnocení měny a vyvolání inflace) uvede do pohybu i vyšší růst cen v obchodech, jak jej známe z minulých let.
Obchodníci samozřejmě sledují statistiky o růstu mezd a automaticky tomu přizpůsobují i ceny zboží směrem nahoru.
Až celé toto kolečko příčin a důsledků doběhne do vyšších pater, zvedne se cenová hladina a reálné mzdy budou zase tam, kde byly na začátku. Strana, vláda a jimi obsazená ČNB si budou mnout ruce, jak se jim inflační dílo daří a zvýší platy sobě i dalšímu státnímu úřednictvu, které jim tvoří voličskou základnu. A začne kolečko další, kdy soudruh Středula začne tlačit na další zvýšení minimální mzdy... :-P
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 7. 2016 08:19
reakce na Ladislav Novák | 31. 7. 2016 02:00

Logicke bude, že budou chtit přidat i ostatní. A odkdy zaměstlavatelé zvedají platy podle toho, co zeměstnanci chtějí? Prý logické. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 31. 7. 2016 09:12
reakce na Richard Fuld | 31. 7. 2016 08:19

Aha, podle fuldologiky platy zvyšuje jen vláda s podporou odborových svazů, že? :-)
V současné době, kdy se zaměstnavatelé (mám na mysli soukromý sektor, který se pohybuje v tržním prostředí a produkuje to, o co je na SVOBODNÉM TRHU zájem) snaží zaměstnance udržet a další nové posily nejen do výroby přijmout, si ti dobří snadno mohou polepšit a požadovat zvýšení platu (nebo odejít na lépe placené místo jinam). Stačí si prohledat ekonomicky orientovaná média a zprávy o nedostatku pracovníků v Česku v letošním roce.
Každý den jezdím např. kolem billlboardu řetězce Lidl, který už nejmíň měsíc inzeruje zvýšení nástupních platů profese prodavač o +25% , tedy na 18 900,- Kč měsíčně.
Schopní a pracovití zaměstnanci rozhodně nečekají na to, až si vládní úředníci a odborářští bossové v aktivní službě či v poslaneckých a senátorských funkcích či dokonce v EP zvýší platy nejdřív sami sobě, a pak začnou vytvářet krycí mlhu s výkřiky o výrazném zvýšení minimální mzdy v Česku...
Že si tahle kategorie socialistických plánovačů a populistů nedohlédne ani na špičku vlastního nosu, už jsme se v praxi přesvědčili mnohokrát.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 8. 2016 10:29
reakce na Ladislav Novák | 31. 7. 2016 09:12

To ale přece ti schopnější mohou udělat bez ohledu na to, jestli se bude něco dít s minimální mzdou. :-)

Minimální mzda je pro ty 3% pracujících, kteří prostě nemají na to, aby si lepší mzdy vyjednali, resp. bez zákonné minimální mzdy by braly nejspíš ještě méně. A spousta z nich bere k minimální mzdě další peníze "na ruku", takže po zvýšení minimální mzdy se zvýší ona legální část jejich mzdy.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 1. 8. 2016 15:01
reakce na Richard Fuld | 1. 8. 2016 10:29

Vláda, která pořád jede na dluh a zvyšuje nesmyslné výdaje, chce vyždímat na daních, co se dá. A tak to zkouší přes minimální mzdu a její zvýšení. Zvýší také limit u nízké sazby daně z příjmu, aby kompenzovala inflaci, kterou sama vyvolává? Samozřejmě že ne! A tak bude i minimální mzda postupně zatížena vyšší daňovou sazbou, aby si pracovník nevydělal příliš... :-P
No a pokud se týče vyplácení části mzdy "bokem", může si za to socialistická vláda sama. Nejenom v souvislosti s minimální mzdou a extrémně vysokými odvody z mezd. Jak asi zaměstnavatel platí zaměstnancům např. za přesčasy navíc, když vláda a odborové svazy stanovily roční limit na 416 hodin a trestá za jeho překročení? Samozřejmě bokem. Jinak to nejde. A takových nesmyslů jste zastáncem i vy, protože nedomýšlíte důsledky hloupostí, které prosazujete do praxe. Prý "na ochranu zaměstnanců"... :-D
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ladislav Novák | 30. 7. 2016 15:02

O mzdě by se měl přít zaměstnanec se zaměstnavatelem. Odboráři a vládní socialisté jen parazitují a dávají najevo neustále (viz přítomný soudruh Středula), že o ekonomii nemají páru. A nejedná se jen o výši "minimální mzdy", ale třeba i o nesmyslný celostátní zákaz (Zákoník práce) práce přesčas nad roční limit 416 hodin. Zákaz možná dobrý pro ty, co pracovat nechtějí (chápu, že jej prosadili socialisté s odboráři :), ale pro ty, co pracovat chtějí - i díky motivačním příplatkům často přesahujícím 100% mzdy v základním pracovním fondu - pracovat nesmí! Neslýchané!
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 7. 2016 18:39
reakce na Ladislav Novák | 30. 7. 2016 15:02

Nesmysl. Vyjednávání jeden zaměstnanec vs zaměstnavatel je jako by chtěl o míru vyjednávat jeden pěšák s dělostřeleckou baterií. Odbory tuto disproporci vyvažují.
-9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 31. 7. 2016 12:23
reakce na Richard Fuld | 30. 7. 2016 18:39

Zaměstnanci se samozřejmě smějí spojit a vyjednávat kolektivně. A samozřejmě jim to dodá větší vyjednávací sílu. Potud OK.
Ale:
- spojením X jednotlivců by neměla vzniknout skupina, která má víc práv, než její členové (tzn. žádné speciální zákony o odborech)
- je například nepřípustné okupovat či zneužívat cizí majetek (okupační stávky, atd...)
- majitel má samozřejmě právo propustit koho chce - zejména odmítne-li např. několik dní pracovat a místo toho jde hrozit pěstičkou na náměstí
- takové kolektivní vyjednávání je jasnou kartelovou dohodou, čili jejich zákaz by pro zachování právně rovného prostředí měl být generálně zrušen
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 8. 2016 10:38
reakce na Jan Altman | 31. 7. 2016 12:23

Okupační stávky mi přijdou taky špatně. Zaměstnanci mají právo pobývat na pracovišti pouze za účelem, ke kterému získaly přístup do těchto prostor, tedy za účelem práce. Když chtějí stávkovat, ať sedí doma, nebo se srocují na veřejných místech.

Samozřejmě, že propuštění zaměstnanců z důvodu, že využili svého práva na stávku, je zjevně nepřípustné.

Do konfrontačních způsobů prosazování svých zájmů, jak je např. stávka by se měli zaměstnanci pouštět jen tehdy, pokud si jsou jistí tím, že budou jednat jako jedna osoba a že jejich dočasná nenahraditelnost je skutečná. V ostatních případech jim ani organizovanost a jednotnost nepomůže a nadělají svými stávkami více škod než užitku.

Zajímavá je úvaha o tom, že rozsáhlé odborové organizace představují vlastně kartelovou dohodu na cenách práce. A souhlasím s tím, že by měly být stanoveny i hranice pro požadavky odborů, tedy ochrana před přílišnou mocí odvětvových odborových organizací, která by chránila samotné zaměstnavatele.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 8. 2016 14:22
reakce na Richard Fuld | 1. 8. 2016 10:38

Představte si, že máte manufakturu s 12ti dělníky.
A ti se najednou dohodnou, že chtějí třeba ztrojnásobit mzdu, nebo že chtějí dvouhodinovou pauzu na oběd či dvouměsíční dovolenou.
A vstoupí do stávky. Vám stojí výroba, klienti vypovídají smlouvy, někteří váš žalují za nedodání zboží. Blížíte se krachu.

Firma vám stojí, protože dělníci chtějí 90tis plat a jinak odmítají pracovat. Při tom máte 50 nezaměstnaných kandidátů, kteří by tu samou práci byli ochotni dělat za 30 tis. Ale máte smůlu, dělníky odmítající pracovat těmi ochotnějšími nahradit nesmíte (Jak k tomu přijdou ti nezaměstnaní? A jak ti, kteří je musí ze svých daní živit na podpoře?).

Mně to tedy nepřijde normální.

Jaká nesebevědomá individua potřebují takovouto nesystémovou nadstandardní ochranu? Každý zdravý člověk by se za to měl stydět.

Běžný živnostník/švarcař/freelancer normálně žije s tím, že klient s ním má vztah dokud ho potřebuje, nebo dokud nenajde někoho, kdo mu obdobnou službu dodá za lepších podmínek. Jasně, žití pod tímto tlakem není úplně příjemné, ale takový je prostě život. Logicky: proč by mne měl někdo platit, když už mé služby nepotřebuje? Proč by mi měl platit X, když se na trhu objevil někdo efektivnější či skromnější, který to samé udělá za X/2?
Proč v takovýchto normálních poměrech může v pohodě jedna část populace fungovat a proč jiná část trvá na zcela nespravedlivých, nesystémových a pro výkonnost ekonomiky brzdících podmínkách?

Výsledkem takovéhoto tlaku odborů bude jen stále menší ochota zaměstnanců zaměstnávat a stále větší motivace se raději zaměřit na automatizaci, outsourcing, offshoring, švarcsystém či přímo práci na černo.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 8. 2016 18:21
reakce na Jan Altman | 1. 8. 2016 14:22

Právě proto píšu, že právo na stávku musí mít své limity a že je zde namístě i ochrana zaměstnavatelů před zjevně nesmyslnými požadavky zaměstnanců. Jinými slovy vydírání typu zaplať nám o tolik víc, nebo zkrachuješ, nemůže požívat zákonné ani soudní ochrany.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 31. 7. 2016 01:40
reakce na Richard Fuld | 30. 7. 2016 18:39

Odbory nic nevyvažují. Podle mých zkušeností jsou např. Středulovi odboráři zapojení do bolševiky z ČSSD řízených odborových svazů jenom figurky, které na podnikové úrovni zaměstnancům většinou nic podstatného nepřinášejí. Ověřil jsem si na vlastní zkušenost, že (paradoxně) zahraniční firma, která snahu o vznik odborové organizace "shora" tvrdě potlačila, se k zaměstnancům a jejich pracovním podmínkám chovala mnohem lépe, než firma zprivatizovaná (se "zděděnými" odbory), kde se odborová organizace zmůže jen na přitakávání Středulovu OS Kovo v politickém tlaku nebo podpoře ČSSD a na ochranu neschopných před schopnějšími. Vrcholem jejich podnikové aktivity jsou odborářské dovolené se slevou pro vybrané členy odborů. Ve zlepšování pracovních podmínek na firemní úrovni jsou zcela pasívní.
A pokud se jednotlivých zaměstnanců týče, co si kdo sám s firmou nevyjedná, to nemá. V současné době, kdy firma trpí nedostatkem pracovních sil, platí do zákona prosazené nesmyslné roční limity přesčasové práce, které těm, co pracovat chtějí, práci zakazují.
Odbory, jak jsem je poznal, jsou v převážné většině jenom parazitující spolky, které na firemní úrovni žádnou podstatnou aktivitu ve prospěch tam pracujících zaměstnanců nevykazují. Sedí na ně ale definice odborů, která říká, že odbory jsou sdružení (méně schopných) zaměstnanců vytvořená na ochranu před schopnějšími nezaměstnanými... :-P
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 7. 2016 09:27
reakce na Ladislav Novák | 31. 7. 2016 01:40

Pokud nějaká zahraniční firma "nedovolí" vznik odborů a zachází se zaměstnanci lépe, než tuzemska zprivatizovaná firma s odbory, pak to je možná tím, že ta zahraniční na to má, protože prodává za vysoké ceny a zaměstnancům platí východoevropské platy. Pak si může dovolit jakési gesto v tom smyslu, že její zaměstnanci se budou mít o něco líp, než je průměr. Na západní platy ale stejně mohou zapomenout.

Váš příklad nijak nevyvrací obecnou premisu, že organizovaní zaměstnanci (je jedno jestli to budou odbory, nebo parta chlapů, kteří se schází společně u piva) mají daleko lepší vyjednávací pozici, než jednotlivec. Toto je totiž logické. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 31. 7. 2016 12:26
reakce na Richard Fuld | 31. 7. 2016 09:27

Organizovaná mafie má také větší sílu, než jednotliví zločinci. O tom myslím není sporu. Otázka je, zda je takovéto kartelové vydírání jaksi v pořádku.

PS: Je zde v diskusi někdo, kdo se někdy k něčemu takovému snížil? K vydírání majitele firmy? K hledání kliček jak nebýt z práce vyhozen, i v případě že by má prospěšnost pro firmu byla mizivá, nebo kdyby nějaký čerstvý absolvent byl ochoten mou práci vykonávat za nižší plat?
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 31. 7. 2016 10:20
reakce na Richard Fuld | 31. 7. 2016 09:27

To je samozřejmě nesmysl. I ta druhá, zprivatizovaná firma se "zděděnými odbory z mého příkladu je dnes dcerou zahraniční, nadnárodní společnosti s významným podílem na světovém trhu. A taky většinu výrobků prodává na vyspělých trzích...
Jednoduše, ta první firma bez odborářů parazitujících na zaměstnancích má kvalitnější řízení a firemní kulturu. A majitel nejspíš dobře ví, že chce-li mít kvalitní výrobky a spokojené zaměstnance, musí o ně systematicky pečovat. V té druhé, která převzala "firemní kulturu" z privatizovaného socialistického podniku i s českým vedením, jsou odbory jen tak naoko, kolektivní smlouva taky, všichni jsou spokojení a odbory "řídí" firemní management, který není příliš kvalitní. A jsou součástí Středulova OS Kovo, kterému odvádějí poplatky "za servis"...

Obecnou premisou o "organizovaných zaměstnancích" (v odborech nebo mimo ně) tady sice můžete mávat, ale česká praxe je jiná. Odbory (OS) jsou v naprosté většině politickou nátlakovou prodlouženou rukou ČSSD a komunistů, jinak by v nich nemohla "vyrůst" a odejít do politických trafik ČSSD netáhla jako Štěch, Falbr, Dušek, Zapletal, Zavadil a další, kteří byli vidět hlavně při nátlakových akcích, dokud se nedostala do vlády ČSSD. Pak byl najednou klid a žádné "generální stávky"... Ano, tihle se snaží dosáhnout "vyjednávací pozice" v politice. Úspěšně. Ale kolik zaměstnanců vlastně reprezentují?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 7. 2016 12:01
reakce na Ladislav Novák | 31. 7. 2016 10:20

Proč, když zde máme samé uvědomělé a skvělé zaměstnavatele, kteří prodávají za vysoké "západní" ceny, stále platí svým zaměstnancům třetinové "východní" mzdy. Vysvětlení je jednoduché. To co Vy popisujete jsou pouhé výjimky z pravidla.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 31. 7. 2016 13:56
reakce na Richard Fuld | 31. 7. 2016 12:01

Uvedl jsem dva odlišné příklady, v nichž jsem poukázal na současné odbory spojené do OS jako na parazity, kteří se hlavně snaží zasahovat do politiky a nedělají to, co jim jako ODBORŮM přísluší. Ostatně, ve většině soukromých firem v ČR nejspíš odbory vůbec nejsou a zaměstnanci se se zaměstnavatelem buď domluví k oboustranné spokojenosti, a nebo se rozejdou. Odbory k tomu nepotřebují.

No a proč je nízká úroveň mezd v ČR v porovnání s vyspělými průmyslovými státy (v kurzovním přepočtu)? To není problémem minimální mzdy, ale m.j. i nízké efektivity práce lidí v ČR, vysokého zdanění práce v ČR a dalších faktorů, které byly dostatečně popsány a rozebrány i na Finmag.cz v řadě článků psaných ekonomy. A také umělého podhodnocování naší měny oproti měnám zahraničním zásahy ČNB se souhlasem vlády, což bylo rovněž rozebráno jinde...
Co byste jako komunista za to, co jste za celý život (ne)vyprodukoval užitečného pro ostatní účastníky trhu, vlastně chtěl? Doživotní rentu za zásluhy o budování socialismu, který nefunguje? :-P
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 8. 2016 10:49
reakce na Ladislav Novák | 31. 7. 2016 13:56

Aha. Zdanění mzdy 10% uměle oslabení koruny má za následek třetinové mzdy? Nízká efektivita práce v zahraničních firmách, které vyváží za "západní" ceny, to je taky dobrý vtip. Jednoduše obhajujete neobhajitelné.

Kdybyste napsal, že zde lidé pracují za mzdy za něž jsou ochotni pracovat, pak bych tomu rozuměl. Pokud ale vidíte chyby jinde, jde jen o ideologické lhaní si do kapsy.

Já si na svoji materiální situaci nestěžuji a socialismus jsem nebudoval. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 1. 8. 2016 15:07
reakce na Richard Fuld | 1. 8. 2016 10:49

Už si zase vymýšlíte a lžete? Za to vás platí?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Zdeněk | 29. 7. 2016 14:43

"Takže neustálé omílání, že zvyšování minimální mzdy způsobuje nezaměstnanost, je liché."

To znamená podle Středuly a Marxové, že zvýšení minimální mzdy na 100 tisíc nepřinese jediného nezaměstnaného...
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 29. 7. 2016 18:48
reakce na Petr Zdeněk | 29. 7. 2016 14:43

Mně spíš dostalo tohle: "Paradoxní je, že po dobu jejího zmrazení byla v ČR nejvyšší nezaměstnanost".

Že v té době patřila k jedněm z nejnižších v Evropě, to trošku zapomněl zmínit. Nižší mělo Rakousko a Německo (které v té době min. mzdu nemělo, byť tam to bylo trošku zvláštní). Řekl bych, že pojem "lhář" by se asi hodilo, protože tohle snad není možné neúmyslně opominout.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 29. 7. 2016 08:11

"Nutno dodat, že minimální mzda v Česku patří k nejnižším v celé Evropské unii, takže její další pravidelné navyšování dává smysl."

Musí novináři dávat tak okatě najevo, že nerozumí elementárním pravidlům - ne ekonomie, ale logiky? Nebo snad mezi axiomy, podle kterých se řídí svět, podle nich patří ono školkové "a když všichni tví spolužáci vyskočí z okna, tak skočíš taky"?
+13
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 30. 7. 2016 10:15
reakce na Ondřej Palkovský | 29. 7. 2016 08:11

A co kdyby ta věta zněla nějak takto? - "Nutno dodat, že výdaje na obranu v Česku patří k nejnižším v celém NATO, takže jejich další pravidelné navyšování dává smysl."

Nízké nebo vysoké výdaje na obranu jsou výpovědí o tom, jak je daná země ochotná se bránit a přispívat ke společné obraně v rámci NATO. Usuzovat, že má smysl tyto výdaje zvyšovat, pokud jsou oproti ostatním zemím Aliance relativně nízké, je podle mne docela rozumná argumentace, žádná demagogie z mateřské školy. Nevím, proč do toho tahat logiku.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 31. 7. 2016 22:44
reakce na Martin Brezina | 30. 7. 2016 10:15

Jenomže ta věta tak nezní, minimální mzdou nikdo k žádnému společnému cíli nepřispívá. Obávám se, že v tomto případě (a tohle je slyšet od věch novinářů) je to opravdu důsledkem nikoliv geniálního ekonomického vzdělaní a vidění souvislostí i tam, kde je ekonomové nevidí, ale spíše opravdu axiomu "když z toho okna skočí všichni..." aneb "když to dělají všichni v EU"....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 31. 7. 2016 12:29
reakce na Martin Brezina | 30. 7. 2016 10:15

Upřimně řečeno, asi bych nebyl nadšen z navyšování výdajů na další Gripeny a Pandury.
Stejně tak z financování "misí" majících za účel měnit režimy v zemích na druhé straně světa.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!