Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Technici se chystají na evidenci tržeb. Budou stroje a software včas?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
10. 6. 2016
 24 303

Jaké mouchy má technická specifikace elektronické evidence tržeb? Stihne se všechno včas? S čím budou v praxi největší problémy? Ptali jsme se IT odborníků, vývojářů a výrobců pokladních systémů a také zástupců podnikatelů a živnostníků.

Očima expertů: Technici se chystají na evidenci tržeb. Budou stroje a software včas?

Start elektronické evidence tržeb (EET) se nekompromisně blíží. Den D by měl přijít 1. prosince, kdy budou muset s evidováním svých příjmů v reálném čase začít podnikatelé ve stravovacích a ubytovacích službách. Dohromady by se první etapa EET měla týkat až šedesáti tisíc podnikatelů a živnostníků. Panují ale pochyby, jestli se všichni stihnou připravit.

Každý podnikatel, kterého se EET týká, se musí před přijetím první evidované tržby registrovat do systému Finanční správy. K přístupu na portál správce daně bude potřebovat autentizační údaje, získá je elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo osobně na kterémkoli finančním úřadu. První žádosti bude možné vyřizovat od 1. září. Dobrovolníci a odvážlivci budou moci systém měsíc před ostrým startem otestovat, státní správa proto upozorňuje, že podnikatelé, kteří se nestihnout včas přihlásit, nemůžou později počítat s žádnými úlevami.

Technická specifikace

Před pár týdny zveřejnila Finanční správa na oficiálním webu elektronických tržeb technickou specifikaci pro účely vývoje a úpravy pokladních zařízení. Okamžitě se začalo spekulovat, jestli je projekt po technické stránce dobře připravený. V médiích se objevilo několik článků kritizujících nedostatečné zabezpečení systému, jiní odborníci ale veřejnost uklidňují – že se kolem technického provedení EET dělá zbytečná panika. Nejdůležitější prý je, aby se stihli všichni podnikatelé včas zaregistrovat a zjistit, jaký pokladní systém bude pro jejich provozovnu nejlepší.

My se pro jistotu ptáme škály expertů. Dá se podle nich na základě předložené technické specifikace připravit stabilní, rychlé a jednadvacátého století hodné systémy, na kterých evidence u podnikatelů bez problémů poběží? A dá se to stihnout do začátku testovacího provozu? Jaké trhliny by mohla mít technická stránka EET? Budou podnikatelům vážně k evidování stačit tablety a mobily, jak je uklidňují někteří politici? A co by mohl být nakonec při realizaci EET v praxi největší problém?

Václav Synáček

technický ředitel Storyous

Václav Synáček
-
-6
+

V technické specifikaci jsme zatím žádné trhliny neobjevili. My se na to díváme z byznysové stránky, EET je legislativní požadavek a my pro svoje klienty připravíme řešení, které bude fungovat. Pokud jde o nás, budeme v zákonném termínu určitě připraveni. Pokud se ptáte na připravenost Finanční správy, tak to je otázka spíše na ně.

Systémy, jejich provedení a funkčnost se samozřejmě budou u různých výrobců lišit. Náš pokladní systém aktuálně funguje na tabletech. Zaměřujeme se na oblast gastronomie. Pro naše zákazníky je tabletové řešení dostatečné a EET na tom nic nemění. Neočekávané problémy se nedají předpovídat. Doufáme, že během implementace se žádné závažné problémy neobjeví a že drobné problémy se podaří vyřešit během testovacího provozu.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Vladimír Dlouhý
-
-15
+

Podnikatelé si stěžují na úroveň stávající právní úpravy a na to, že stát dosud nevybral všechny dodatele potřebné k realizaci EET. Z našich průzkumů také vyplývá, že téměř polovina podnikatelů se přitom domnívá, že by stát – když už uvaluje na podnikatele administrativní břemeno a požaduje, aby si pořídli nějaké technické zařízení – měl podnikatelům alespoň garantovat, které na trhu nabízené zařízení pro EET je vůbec vhodné a které nikoliv. Anketa ukázala, že panují obavy podnikatelů jak z možné složitosti informačních systémů nebo nákladů na upgrade jejich dosavadního vybavení, tak z nákupu nového software či nákladů na rychlejší a spolehlivější konektivitu k internetu. Poté co jsme v legislativním procesu zmírnili negativní dopady na podnikatele, například že jsme přispěli k zavedení slevy na dani 5000 Kč na nákup technického zařízení, v brzké době spustíme nový web – EET ANO ALE, který by podnikatelům pomohl zorientovat se ve způsobu plnění nové administrativní povinnosti.

Tomáš Pačes

jednatel Vectron

Tomáš Pačes
-
+8
+

Hledání trhlin není v tuto chvíli náš úkol. Pro moderní pokladní systémy ale není navržená komunikace větší problém. Jenže – kolik takový systém bude stát? Věc prý lze vyřešit nákupem „moderního a levného“ řešení – spotřební technologie typu tablet. Použít jako pokladnu tablet nebo jinou spotřební technologii není originální nápad. Před pár lety jste mohli na výstavách v Německu i jinde v Evropě vidět řadu výrobců podobných řešení. Zdálo se, že budoucnost se jmenuje jen a pouze tablet a všechno ostatní je zastaralé. Dnes většina těch firem neexistuje. Většina podnikatelů zkrátka vyžaduje robustnější a spolehlivější technologii. Samozřejmě v médiích zní lépe, že podnikatelé vyřeší problém s EET za pár korun, ale realita je jiná. Zvláště pokud mluvíme o první vlně EET. Živnostník ze třetí vlny s pár úkony za den se nedá srovnávat s provozem restaurace nebo pekárny, kde mluvíme o mnoha stovkách úkonů denně a zcela jiných potřebách provozu.

Problém ale zdaleka nebude jen v ceně zařízení. Největším problém bude v praxi čas. Řešení vlastní komunikace se servery Finanční správy se jistě stihne (nikdo ale nemáme tušení, jak pokračuje příprava na straně Finanční správy). I to nejlevnější řešení se ale musí nainstalovat, personál včetně majitele se s ním musí naučit pracovat, je nutné ho přizpůsobit potřebám provozu a podobně. To všechno se nestane za dvacet minut. Na celou akci je přitom od zveřejnění protokolu až po realizaci několik málo měsíců a mluvíme o desítkách tisíc podnikatelů v Česku.

Pavla Břečková

místopředsedkyně AMSP ČR

Pavla Břečková
-
-9
+

Zkušenost let předchozích – registr vozidel, sociální dávky i porodní bolesti datových schránek – velí být s důvěrou v elektronické systémy státní správy opatrný. Systém pro evidenci tržeb se zatím jeví seriózně, tedy věřím v důstojný, nekomplikovaný a rychlý systém. Pravda ale je, že s technickou specifikací si stát dal hodně na čas, evidentně v očekávání, že privátní sektor se s tím už nějak popere. Samozřejmě, že popere, ale víc respektu a odpovědnosti by ze strany státu jistě neškodilo.

Evidence tržeb na tabletu a dalším běžném občanském vybavení je vhodná spíše pro malé provozy s pár desítkami transakcí denně. Pak už se vyplatí profesionálnější přístroj, který vám rovnou umožní vedení skladu nebo převod dat do účetnictví. Skvělé rozdělení podle velikosti a typu provozů, nicméně, nabízí náš nekomerční portál eltrzby.cz, stačí kliknout na sekci Technické řešení.

Největší problém v praxi vidím v nedostatečném pokrytí free wi-fi v naší zemi, to je v porovnání se zahraničním dost slabé.

Hynek Pášma

jednatel Smart software

Hynek Pášma
-
-10
+

Podle nás je technická specifikace EET navržena dobře. Technický návrh systému je postaven na moderních technologiích a je dostatečně otevřený pro všechny dodavatele. Na naší straně se určitě všechno stihne připravit včas. Jak to bude jinde, to nevíme.

Víme, že se mezi IT veřejností vynořují pochybnosti ohledně síly a způsobu šifrování komunikace, ale nám zabezpečení připadá pro dané užití dostatečné. Trhlinu vidíme v nedořešené otázce, co dělat v případě výpadku pokladního systému – zatím nemáme od Ministerstva financí dost jasné vyjádření.

Pokud jde o přístroje, na kterých EET poběží, pak například řešení na tabletech může být pro malé a střední podnikatele dobré. Neočekáváme ale reálně využití vlastního mobilního telefonu – to se bude týkat jen malého procenta podnikatelů s řádově jednotkami účtenek denně, bude se tedy pravděpodobně využívat až v rámci třetí a čtvrté vlny EET. Pro běžný provoz v gastru/obchodě (řekněme od desíti účtenek denně) předpokládáme vyhrazené pokladní zařízení (například na bázi tabletu) s tiskárnou účtenek, případně sofistikovanější pokladní hardware při vyšších nárocích na provoz.

Největší problém v praxi bude jednoznačně to, že podnikatelé odkládají řešení na poslední chvíli. Pak nebude dostatek techniků. Nebude problém pokladnu dodat, ale v krátkém časovém období před nájezdem jednotlivých vln budou kapacitní problémy s poskytováním podpory při zprovoznění systému (instalace, pomoc s instalací podpisového certifikátu a podobně).

Ivan Bartoš

předseda Pirátské strany

Ivan Bartoš
-
+58
+

Technická specifikace EET je nedostačující, což od odborné veřejnosti zaznělo několikrát. Vámi odkazovaná specifikace rozhraní pro výměnu dat, respektive messages, je pouze jednou částí. V prostředí online služeb je Simple Object Access Protocol využívaným standardem. Problémy jsou zcela jiné: způsob ukládání dat, integrace se systémy státní správy (desítky let starý systém ADIS od IBM a la antický editor T602) a bezpečnost dat, kterou Ministerstvo financí řeší (domněle) šíleným procesem několikastupňové autorizace, a v neposlední řadě i zajištění dostupnosti systému.

Která odpověď se vám nejvíc líbi?

Termín je šibeniční, takže si myslím, že realizace bude opět špatná, a bojím se, že první ostrý provoz (ať už začne kdykoliv) přinese závažné problémy – podobně, jako to bylo třeba v případě státních projektů typu registr vozidel. Vždyť i žádosti o identifikace v EET se opět odsouvají. Vezměme si třeba jen připravenost ministerstva. Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p., instituce, která má být odpovědná za datovou část EET teprve předminulý měsíc vybírala svého generálního ředitele. Shodou okolností jsem byl členem výběrové komise a podle mě nelze říct, že jsou připraveni.

Naprogramovat koncovou aplikaci pro telefony nebude pravděpodobně žádný problém, ostatně hned po výkopu se o tento kšeft zajímali různí hráči, podle mého názoru s vidinou monopolního či zvýhodněného dodavatele. Firmy, které už nyní nabízejí koncová řešení včetně software, odhadují jeho cenu výrazně vyšší, než je ministerská sleva na dani pro podnikatele. Pan Babiš tedy opět lhal.

Největší technický problém vidím v synchronizaci ne-onlinového řešení. Že by skutečně v Česku platila „růžová či modrá mapa“ pokrytí je mýtus, kterému člověk přestane věřit v momentě, kdy vyjede z Prahy směr Kolín vlakem, nebo se po D1 vzdálí deset kilometrů od Prahy. A největší problém s nasazením? To, že jde o typický projekt politiků, kteří o IT vědí pramálo, dodaný firmami, které parazitují na nevědomosti politiků, kteří se o realizaci nestarají.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

daň z přidané hodnotydaň z příjmůdanědphIvan Bartošpodnikánívladimír dlouhý
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo