Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ploďte a množte se…

| 11. 5. 2016

… a naplňte zemi. Nebo aspoň státní pokladnu!

Ploďte a množte se…

Mám před sebou na stole návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, z pera Ministerstva práce a sociálních věcí a jedná se o natolik „šťavnatý“ text, že vám jej musím blíže představit. Předesílám však, že se jedná o návrh v mezirezortním připomínkovém řízení, takže určitě ještě dozná změn.

Zatímco technické provedení a obsahové detaily se měnit budou, nosná myšlenka zůstává, a proto jí můžeme podrobit hlubší analýze. Tím základním a předkladatelem předem anoncovaným účelem návrhu zákona je zavedení diferencovaných sazeb pojistného na sociální zabezpečení v závislosti na počtu nezaopatřených dětí, o které poplatníci pojistného (zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné) pečují.

Dítě jako zásluha

Vzhledem k výše zmíněnému – tedy vysoké pravděpodobnosti změn v návrhu asi nemá příliš smyslu se zabývat jeho konkrétním zněním, ale přesto se je pokusím stručně popsat, a to hlavně za použití slov samotného předkladatele. Dosud výše sazeb pojistného na sociální zabezpečení počet nezaopatřených dětí, o které se plátce stará, nezohledňuje. Zaměstnanci tak platí stejně vysoký odvod – pojistné na důchodové pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel platí pojistné na důchodové pojištění ve výši 21,5 %, pojistné na nemocenské pojištění ve výši 2,3 % a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců. OSVČ pak opět jednotně platí pojistné na důchodové pojištění ve výši 28 % a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2 % z vyměřovacího základu. (Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné.)

Návrh změn pracuje ve zkratce s tím, že pro poplatníky, kteří nepečují o žádné nezaopatřené dítě, se sazba pojistného zvýší o jeden procentní bod a u poplatníků, kteří pečují o jedno nezaopatřené dítě, zůstane sazba stejná. Naopak sazby pojistného pro poplatníky, kteří pečují o dvě a více nezaopatřených dětí se sníží, přičemž při péči o čtyři a více nezaopatřených dětí se pojistné platit nebude vůbec.

Podle slov předkladatele má tímto krokem být posílen princip zásluhovosti pracujících rodičů na výchově dětí, má dojít k posílení příjmové situace rodin s více dětmi a podpora zvyšování počtu dětí v rodině, které budou v budoucnu plátci daní a pojistného.

Pojďme si tedy tyto záměry hlouběji zanalyzovat.

Nemít děti je volba. A někdy ne

Předně mi dovolte předeslat, že chápu problematiku prorodinné politiky státu a dokážu se smířit s tím, že péče o nezaopatřené děti má dopad do odvodu daně z příjmů fyzických osob – což ostatně naplňuje i ambice posílit příjmovou situaci rodin s vícero dětmi, ale v oblasti pojistného na sociální zabezpečení je to podle mého prostě nemoudré.

Chápu, i že rozhodnutí děti nemít, je rozhodnutí, které má jisté dopady a může ve svém důsledku i přinášet vyšší náklady státu – který musí zabezpečit základní péči tam, kde rodina není nebo selhává. Na druhou stranu s nadsázkou toto rozhodnutí i zdroje státu šetří a stejným postupem se dostaneme reductio ad absurdum až k úsměvným závěrům – co kdyby tedy bezdětní třeba měli nárok na snížení daňové zátěže, neboť z jejich daní není třeba nad rámec solidarity tolik financovat školství?

Tolik tedy nadsázka – mám ale pocit, že legrace končí hned na začátku, tedy vlastně spíše vůbec nezačíná – tedy u premisy, že nemít děti je rozhodnutí. V České republice se potýkáme s tím, že vlastní negativní zkušenost s neplodností má přibližně deset až patnáct procent párů, jedná se o problém rostoucí a prokazatelně minimálně kvalita mužského spermatu stále klesá. Sterilita je dnes podle definice Světové zdravotnické organizace samostatnou diagnózou, tedy nemocí, nikoliv rozhodnutím. Příčin takového stavu je více, někdy jsou určitelné, někdy nikoliv – někdy leží na jednom, někdy na obou. Pořád ale ještě platí, že se nejedná o rozhodnutí.

Nemožnost mít děti je stresová záležitost pro stále více párů – někteří se s tím snaží vyrovnat tím, že podstoupí léčbu – mimochodem ne všechny léčebné postupy a služby jsou plně pokryty z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Tyto páry pak čeká mnoho překvapení a úskalí – počínaje tím, že jim úhrada léčby musí být nejprve schválena příslušnou zdravotní pojišťovnou ženy (a to i v případech, kdy je neplodnost určena na straně muže), přes limitaci uhrazených cyklů některých léčebných postupů (opět přes ženu), až po další stresové faktory a zátěže – jak vztahového, tak zdravotního fyzického i psychického charakteru.

Kde berou právo?

A nyní se k tomu všemu přidává další nástroj, který říká „nemáš děti, plať si víc na důchod“ – jinými slovy transformace systému průběžného financování neboli „pay-as-you-go“ (platíš, jak jdeš) na systém „platíš, jak vychováváš“. Co na tom, že nevíme, zda a jak dlouho nezaopatřené děti, na které budou snížené sazby uplatňovány, skutečně systému v budoucnu přispějí, co na tom, že z dávky, která je vlastně spíše daní než pojistným, najednou děláme nástroj prorodinné politiky, nebo že z pochopitelných důvodů vytváříme nevyvratitelnou právní domněnku, že společná domácnost je rovna péči o dítě. Stále ještě je tu ta vtíravá myšlenka – co je státu do toho, jestli děti mít chci, nebo nechci a kde bere morální oprávnění k tomu mě trestat za to, že děti mít nemůžu?

A koneckonců – pojistných systémů máme u nás v České republice hned několik – když už se tak zamýšlíme nad podobnou transformací jednoho z nich, proč obdobným způsobem nemodifikovat i ty ostatní? Co takhle různé sazby zdravotního pojištění pro pojistníky s různou rodinnou anamnézou? Je tohle opravdu to, co od státu chceme? Za sebe mohu říci, že ne.


Převzato z Neviditelného psa se souhlasem tamní redakce. Ústav práva a právní vědy

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2016 10:09

Rodinám a porodnosti by pomohlo i mnohé jiné:

- Konec měnových intervencí a manipulace s úrokovou mírou - tato opatření hrnou spekulativní kapitál do nemovitostí, které se stávají pro mladé rodiny nedostupnými. Pokud velikost populace stagnuje, či se dokonce smršťuje, jaký je reálný důvod pro to, aby šly s cenou nahoru pozemky a starší domy? Jedině měnová expanze!

- Zrušení průběžného systému, kde bezdětní žijí z odvodů cizích dětí. Kde lidé, kteří výchovu svých dětí zanedbávali, žijí z odvodů dětí, jejichž rodiče do jejich výchovy a vzdělání investovali čas a peníze.
Zkuste si to představit takto: každý se může rozhodnout, zda své peníze projí, nebo si za ně koupí akcie ČEZu, Applu, atd... Kolik lidí by si asi odpíralo pohodlný spotřební život a investovalo do akcií, kdyby dividenda nepatřila jim, ale všem?!

Stačí tedy jediné: omezit marxismus-fuldismus.

+22
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2016 12:29

Proč vylévat s vaničkou dítě? Proč kvůli několika procentům bezdětných a promile nezvedených potomků rušit celý systém? Není jednoduší nedostatek toho systému odstranit tím, že bezdětným a nezvedeným bude významně omezen nárok na důchod z průběžného systému?

Růst cen aktiv na kapitálovém trhu a růst cen nemovitostí je přirozeným důsledkem kapitalismu, tedy tržního přerozdělování vytvořených hodnot. Čím intenzivnější tržní přerozdělování, tím více investičních peněz je vyvedeno z reálné ekonomiky na kapitálové a nemovitostní trhy, kde nafukují cenové bubliny do reálné ekonomice neodpovídajících hodnot. Tento mechanismus by nahrazení průběžného systému spořením na důchod ještě posílilo. Kromě toho tento přechod je pro jeho nákladnost (8 bilionů korun) zcela nerealizovatelný.

-6
+
-

Další příspěvky v diskuzi (68 komentářů)

Richard Fuld | 11. 5. 2016 12:18

V podstatě jde o to rodinám s dvěma a více dětmi snížit odvodovou zátěž v době výchovy dětí (v průměru cca 500,-Kč na jedno dítě a měsíc, celkem to činí 312 tis. Kč na obě děti). Z této podpory ale titíž rodiče vrátí státu zpět cca 57%, po té co děti vychovají, protože v období dospělosti jejich dětí (předpokládám věk dospělosti v 25 letech) se jim odvody naopak o 1% navýší (systém na ně začne opět pohlížet jako na bezdětné).

V modelovém případě rodičů se dvěma dětmi, které se jim narodí ve věku 25 let a kteří budou po celý život pobírat konstantní mzdu 50 tis. hrubého (2 x 25 tis.) až do 65-ti let, kdy odejdou do důchodu, bude celkové kladné saldo odvodových úlev a následného navýšení odvodů činit 132 tis. Kč. Rodiče v době dospělosti svých dětí státu vrátí z 312 tis. Kč úlev zpátky na navýšení odvodů celkem 188 tis. Kč.

Naproti tomu bezdětný pár odvede do systému za stejných podmínek (2 x 25 tis. měsíčně do 65 let) o 492 tis. Kč více, než za stávajících podmínek. Bezdětný pár si ovšem v důchodu vybere od dětí těch ostatních rodičů v průměru asi 24 tis. (2 x 12tis.) měsíčně ve formě důchodu z průběžného systému. Po průměrného dobu čerpání důchodu v délce 20 let to dělá cca 5,7 mil. Kč bezpracného příjmu od nové generace plátců důchodů, tedy z investic těch ostatních.

V kontextu výše uvedeného je doslova komický pláč nad tím, jak jsou chudáčci bezdětní trestáni tím, že průměrná bezdětná rodina bude muset za život odvést o cca 492 tis. Kč více, než dříve a přitom tato rodina současně získá bezpracný příjem cca 5,7 mil. Kč od dětí těch ostatních. Lepší "investici" bezdětných, než je nemít děti a účastnit se výplaty důchodů z průběžného pilíře, byste jen velmi těžko hledali. :-)

Je taky třeba nezapomínat, že odvody do průběžného systému nejsou investicí bezdětných na jejich vlastní důchod. Je to platba důchodu generacím jejich rodičům a prarodičů. Je to náklad, ne investice. Investicí na důchod je v průběžném systému pouze investice do výchovy potomků, kteří budou platit důchody do průběžného systému. Této investice se bezdětní neúčastní (resp. se této investice účastní jen malým cca 20% podílem), současně se ale bezdětní zcela plnohodnotně účastní na spotřebě výnosů z této investice, na výplatě důchodů.

Ono 1% navýšení odvodů u bezdětných je tak třeba vnímat pouze jako navýšení spoluúčastni bezdětných na investici do nové generace plátců důchodů, která v současnosti činí toliko cca 20%. Plátci odvodů, kteří již vychovali děti, by měli mít snížené odvody až do odchodu do důchodu. Ještě přijatelně by mohlo působit, že se odvodová sazba vrátí po období výchovy dětí zpět na původní úroveň. Za naprosto nesmyslné považuji následné přeřazení rodičů do skupiny bezdětných a tedy přechod do zvýšené odvodové sazby.

Kdo se chce "vyvázat" alespoň částečně z průběžného důchodového systému, tak by měl zůstat bezdětným. Tím si sám pro sebe uměle vytvoří situaci, kdy se účast v průběžném pilíři bude chovat jako jakýsi kapitálový pilíř a odvody do průběžného systému se "promění" v jakési "spoření" na důchod. Pro nízkopříjmové to bude fungovat téměř dokonale. Pro vysoko příjmové už to bude méně výhodné.

Na oficiální a plnohodnotný systémový přechod z průběžného systému na kapitálový zapomeňte, neb tato transformace by trvala desítky let a stála by stát (tedy jeho občany) cca 8 biliónů korun. Je to tedy pouhá sci-fi představa.

Náš stát si nemůže dovolit ani pouhé zrušení státního průběžného systému a jeho převod na průběžný systém, který by fungoval v rámci jednotlivých rodin. Toto by pravděpodobně vyvolalo humanitární katastrofou, na jejíž odvrácení stát neměl prostředky. Ve finále by stát opět zdanil bohaté, aby zachránil chudé před nepřijatelně bídnými podmínkami, takže by to byl stejně jen přesun z deště pod okap.

Nezbývá tedy než se účastnit průběžného systému plnohodnotně, nebo se v něm vézt jako černý pasažér. Šance, že budou černí pasažéři z pobírání důchodu z průběžného systému vyloučeni je podle mne mizivá. Označení parazit, je samozřejmě velmi nadsazené a je třeba ho brát s nadhledem jako technicky nejpřiléhavější. Spousta bezdětných lidí nemá nejmenší tušení, že mají v průběžném systému tuto roli a jsou to jistě skvělí lidé. Spousta skvělých lidí se do role parazita v průběžném systému dostanou zcela nechtěně a nezaviněně v důsledku jejich neplodnosti. Za nemorální a zavrženíhodné parazity nepovažuji dokonce ani plodné bezdětné lidi, kteří si jsou plně vědomi uvedených výhod, které jim účast na výplatě důchodů z průběžného systému poskytuje! Je přece pouze jejich věcí, zda budou mít, či nebudou mít potomka(y). Nikoho z těch, kteří čerpají výhody takto nastaveného průběžného systému není možné označit za zavrženíhodného a nemorálního parazita, protože jejich roli jim přidělil zákonodárce a do této role se nedostali ze své vlastní vůle. Dokonce mohou nastat individuální případy, kdy nepřímý příspěvek konkrétních bezdětných jedinců na výchovu nové generace plátců důchodů překročí v absolutní hodnotě průměrnou investici na výchovu jednoho potomka a v takovém případě se bude oprávněně cítit jako donátor a nikoliv jako parazit. Moje kritika tak nesměřuje k bezdětným. Moje kritika tak směřuje výhradně k zákonodárci a nastavení průběžného systému, nikoli proti lidem, kteří z tohoto nastavení mají prospěch na úkor rodičů.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 11. 5. 2016 14:39
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2016 12:18

Ta humanitární katastrofa způsobená opuštěním průběžného systému je další vaše pohádka. Přímo urban legend. :) Zkuste se podívat do jiných zemí na světě, jak to tam krásně (přímo pohádkově) funguje. Anebo raději ne, strčte hlavu do písku, mohlo by se vám z toho udělat kapitalisticky špatně.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2016 19:49
reakce na Michal Mrozek | 11. 5. 2016 14:39

Jasně. Skvělý důchodový systém má např. Somálsko, které žádný nemá. :-) Vy pohádkáři. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 12. 5. 2016 11:22
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2016 19:49

Myslíte, že kdyby nyní v Somálsku zavedly 50% zdanění a vytvořili si PAYG systém, tak se mají dobře? Co dalšího byste jim doporučil?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2016 11:46
reakce na Josef Tětek | 12. 5. 2016 11:22

Ale tady není diskuze o tom, že průběžný systém je způsobilý zachránit Somálsko. Zde je diskuze o nepravdivosti tvrzení, že tam, kde nemají zaveden průběžný systém, se žije báječně. No a to Somálsko takové tvrzení vyvrací. A protiargument Kanadou, jako příkladem prosperující země bez průběžného systému není platný, protože základem kanadského důchodového systému je právě průběžný systém.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 12. 5. 2016 19:27
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2016 11:46

No tak o tom povídáte vy, ne já. Nic takové jsem netvrdil, že v Kanadě je opuštěn průběžný systém 100%, to jste si doplnil sám. :) Ode zdi ke zdi, to je vaše taktika. Samozřejmé ale přitom je, že pokud tady nějaký průběžný systém máme, je nerozumné ze dne na den jej opustit. Ale to vy určitě rád budete o mně říkat, že něco takového tvrdím. Houbelec. Netvrdím. Tvrdím, že maximální průběžný systém je třeba opouštět, protože je velmi nezdravý a ničí ekonomiku. Dává lidem klamnou představu, že stát se postará. No a historie jasně ukazuje, jak se stát postará...
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2016 10:51
reakce na Michal Mrozek | 12. 5. 2016 19:27

To Vy jste jako alternativu k Somálsku zmínil Kanadu. Tak jsem Vám jen oponoval, že základem kanadského důchodového systému je průběžný systém. To, že si tam lidé dokáží vedle průběžného systému naspořit další prostředky, aby jim v důchodu neklesla životní úroveň je dáno právě tou živnotní úrovní, nikoli tím, že tím, že by tam měli k dispozici větší objem peněz k úsporám na důchod díky neexistujícímu průběžnému systému.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 13. 5. 2016 16:37
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2016 10:51

Somálsko jste tady dal jako příklad země, která žádný důchodový plán nemá. Řeší podstatně jiné problémy, než je důchodový systém. Průměrná životnost je kolem 51 let, takže nevím, proč tady Somálsko vůbec uvádíte, tento systém by se týkal velmi málo lidí, pokud by byl nastaven podobně jako u nás na věk cca 65 let. Nízká životnost je to, co by měli řešit, navíc je to rozvrácený stát s občanskou válkou. Je to kulturně zcela jiný základ, muslimská kultura. Ta je založena na rodových svazcích, kde mladá generace se stará o starou a přijde jim toto zcela normální. Takže vůbec nevím, proč jste plácl Somálsko...Je natolik jiné než ČR, že jakékoliv srovnávání musí být velmi zdlouhavé.

Co se týče Kanady, dole v diskuzi jsem uvedl, že odhady pro státní průběžnou penzi jsou kolem 50%, takže nemůžete tvrdit ani to, že je to celé v Kanadě založeno převážně na průběžném systému státním. Pokud jste ovšem nepřevzal 50% jako definici převážnosti. Navíc - Kanada je kulturně ČR docela blízko, to srovnávání se dělá mnohem lépe a jednodušeji. Jen se vám nehodí do krámu, protože tam je životní úroveň dost vysoká a přitom mají tak nezdravý důchodový systém, že?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 5. 2016 13:12
reakce na Michal Mrozek | 13. 5. 2016 16:37

Poukazem na Somálsko, jsem chtěl ilustrovat, jak ani absence zavedení průběžného systému (či jakéhokoli jiného civilizovaného státního systému) automaticky neznamená, že je v té zemi ráj na Zemi.

Ta Vaše chytristika s 50% je legrační. Jen část Kanaďanů si dospoří soukromě takovou částku, aby pro ně přechod do důchodu neznamenal pokles příjmů. Troufám si říct, že většina Kanaďanů této mety nedosáhne, pokud o ni vůbec usiluje. A z toho plyne, že základem kanadského důchodového systému je průběžný systém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 18. 5. 2016 14:19
reakce na Richard Fuld | 16. 5. 2016 13:12

To taky nikdo netvrdil, takže nevím, proč to tu píšete. Vybíráte si příklady ad absurdum, které se vám hodí do krámu a ty ostatní, byť by jich bylo sebevíc, přehlížíte. Somálsko srovnávat s ČR je dost dobrý úlet samo o sobě.

Zkuste si s Kanaďany o tom popovidat. Říkali mi něco jiného než tvrdíte vy: že si musí na stáří pořádně naspořit, jinak budou třít bídu s nouzí. Ale proč vám to vůbec říkám, mohl by se vám zhroutit svět v kontaktu s realitou. Nehodlám ho bořit právě vám. :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 5. 2016 15:48
reakce na Michal Mrozek | 18. 5. 2016 14:19

Aha. Tak oni Vám Kanaďani říkali něco jiného, a to je ta realita, že? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 11. 5. 2016 21:45
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2016 19:49

Na vás pane nemám. V pohádkách jste nepřekonatelný, máte za to můj obdiv. No a kromě Somálska, napadne vás i něco jiného? Třeba Kanada? :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2016 09:40
reakce na Michal Mrozek | 11. 5. 2016 21:45

Vy jste ale srandista. Kanada?

Tady máte úryvek z článku pana Bezděka uveřejněného na peníze.cz:

Existuje také mix obou těchto protipólů – jedná se o PAYG s „nárazníkovým“ fondem (tzv. buffer fund). Jeho princip spočívá v tom, že se přebytky modelu „Pay As You Go“ investují a tak vzniká „nárazníkový fond“. Úroky, které tento fond vynáší, se pak využívají jako podpůrné prostředky důchodového systému. Tento model funguje například ve Švédsku a Kanadě.
Zdroj: http://www.penize.cz/duchody/215713-vladimir-bezdek-duchodovy-system-solidarita-nebo-kapital

V Kanadě mají průběžný systém, kde fondový princip je zde uplatněn jen jako doplněk, v němž se střádají přebytky průběžného systému. Takže to Somálsko je relevantní příklad, Kanada zjevně nikoli.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 12. 5. 2016 20:15
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2016 09:40

Takže trochu upřesnění ke Kanadě. Citace z bakalářské práce Implementace prvků kanadského důchodového zabezpečení v podmínkách ČR, autor Jana Perná, Brno 2011, str.43:

V Kanadě odpovídá náhradový poměr z nultého a prvního pilíře zhruba 40-55% jejich příjmů před odchodem do důchodu. Pro udržení životní úrovně po odchodu do důchodu je tedy další soukromá forma spoření na stáří nezbytností. Umožňují to Kanaďanům zejména vyšší reálné příjmy, daňová zvýhodnění od státu a v neposlední řadě je to právě důvěra k finančnímu sektoru. Pro úplnost je nutné dodat, že lidé pracující za minimální mzdu těžko něco ušetří a jejich důchod, založený na CPP a OAS, je na hranici chudoby.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Mrozek | 11. 5. 2016 08:25

"Stále ještě je tu ta vtíravá myšlenka – co je státu do toho, jestli děti mít chci, nebo nechci a kde bere morální oprávnění k tomu mě trestat za to, že děti mít nemůžu?"

Tato myšlenka svědčí o normálním zdravém selském rozumu. Jediné správné řešení ve věci podpory rodin spočívá v celoplošném snížení zdanění, ne pouze pro rodiny ale pro všechny. Pak by lidé měli větší svobodu v rozhodování a ono "mít děti" by bylo snazší a méně nákladné, než je tomu dnes. Úředník ale potřebuje vykazovat činnost, proto dělá statistiky a prognózy vývoje a připravuje koktejl nástrojů, kterými dosáhnout kýženého stavu. Výsledkem jsou tzv. "pro-rodinná opatření". Poručíme větru dešti, toť budiž naše heslo na věčné časy a nikdy jinak.
Proletáři všech zemí, spojte se!
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2016 10:09
reakce na Michal Mrozek | 11. 5. 2016 08:25

Rodinám a porodnosti by pomohlo i mnohé jiné:

- Konec měnových intervencí a manipulace s úrokovou mírou - tato opatření hrnou spekulativní kapitál do nemovitostí, které se stávají pro mladé rodiny nedostupnými. Pokud velikost populace stagnuje, či se dokonce smršťuje, jaký je reálný důvod pro to, aby šly s cenou nahoru pozemky a starší domy? Jedině měnová expanze!

- Zrušení průběžného systému, kde bezdětní žijí z odvodů cizích dětí. Kde lidé, kteří výchovu svých dětí zanedbávali, žijí z odvodů dětí, jejichž rodiče do jejich výchovy a vzdělání investovali čas a peníze.
Zkuste si to představit takto: každý se může rozhodnout, zda své peníze projí, nebo si za ně koupí akcie ČEZu, Applu, atd... Kolik lidí by si asi odpíralo pohodlný spotřební život a investovalo do akcií, kdyby dividenda nepatřila jim, ale všem?!

Stačí tedy jediné: omezit marxismus-fuldismus.
+22
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 11. 5. 2016 17:34
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2016 10:09

Stát má v záloze ještě jednu metodu, jak šroubovat ceny stavebních pozemků nahoru: územní plán.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2016 12:29
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2016 10:09

Proč vylévat s vaničkou dítě? Proč kvůli několika procentům bezdětných a promile nezvedených potomků rušit celý systém? Není jednoduší nedostatek toho systému odstranit tím, že bezdětným a nezvedeným bude významně omezen nárok na důchod z průběžného systému?

Růst cen aktiv na kapitálovém trhu a růst cen nemovitostí je přirozeným důsledkem kapitalismu, tedy tržního přerozdělování vytvořených hodnot. Čím intenzivnější tržní přerozdělování, tím více investičních peněz je vyvedeno z reálné ekonomiky na kapitálové a nemovitostní trhy, kde nafukují cenové bubliny do reálné ekonomice neodpovídajících hodnot. Tento mechanismus by nahrazení průběžného systému spořením na důchod ještě posílilo. Kromě toho tento přechod je pro jeho nákladnost (8 bilionů korun) zcela nerealizovatelný.
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 11. 5. 2016 23:39
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2016 12:29

Po tomto vašem příspěvku už lze napsat jen jedno: Blábolíte komunistické mantry, aniž byste měl ponětí o makroekonomických důsledcích chování socialistické vlády a především socialistické centrální banky - ČNB - a jejich vlivu na cenovou hladinu - např. nemovitostí.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2016 10:09
reakce na Ladislav Novák | 11. 5. 2016 23:39

Vy mě školíte o škodlivosti socialismu a pak vypotíte nesmysl, že vrcholem jsou socialismu je centrální banky, které fungovaly ve všech kapitalistických společnostech po celou dobu soutěže se socialistickým blokem? Z toho plyne, že centrální banky nemohou být považovány za ryze socialistický institut. Kdyby byly centrální banky tak klíčově špatná instituce, asi by se západním zemím oproti těm východním tak dobře nedařilo. Problém tedy asi bude někde jinde, než v centrálních bankách.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 13. 5. 2016 21:22
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2016 10:09

Hloupá demagogie komunistického agitátora. :-) Nic z toho, co píšete o mém textu, jsem v textu nenapsal. Pro komunisty a demagogy je to ovšem osvědčená metoda, jak se vyvléct z podstaty tématu. Diskutovat s člověkem vašeho ražení je marněním času.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 5. 2016 13:05
reakce na Ladislav Novák | 13. 5. 2016 21:22

Právě s člověkem, který označí zjevnou skutečnost za demagogii, jako jste to udělal právě Vy, nemá diskuze cenu. Lezou z Vás jen ideologické bláboly a zjevné nesmysly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 22. 5. 2016 17:52
reakce na Richard Fuld | 16. 5. 2016 13:05

Chápat obsah napsaného textu vás nenaučím...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 5. 2016 12:45
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2016 10:09

Myslíte soutěž fullsocialistického bloku s halfsocialistickým?

Socialismus = opak individualismu. Nadřazení kolektivu, rasy, třídy, národa, ... individuálním právům. Monopolizace emise peněz státem a kartelizace bankovnictví pod taktovkou státní centrální banky je jednoznačně projevem socialismu a etatismu a rozhodně ne projevem kapitalismu a svobody.

Jako by snad centrální banka svou existenci obhajovala na volném trhu. To snad nehodláte tvrdit...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2016 14:55
reakce na Jan Altman | 12. 5. 2016 12:45

Ano přesně tak. Mám na mysli halfkapitalismus (podle Vás halfsocilalismus), který právě proto, že se jednalo o kapitalismus doplněný sociálním státem (tedy šlo o udržitelný koncept), tak nad extrémním totalitním socialismem vyhrál na plné čáře. Kdyby nešlo o halfkapitalismus ale o čirý extrém v podobě dickensovského kapitalismus, tak ty dva tábory soutěží ještě dnes (v obou by se žilo stejně bídně), nebo bychom už měli za sebou 3. světovou válku.

Oba extrémy jsou zcela nefunkční. Jediný funkční systém je kapitalismus jehož negativa eliminují principy sociálního státu. Čirý kapitalismus končí zpravidla revolucí a nastolením socialistické nebo fašistické totality. Teprve toto vědomí mělo za následek vytvoření "halfkapitalismu" tedy kapitalismu civilizovaného principy sociálního státu.

Monopol emise peněz neexistuje. O tom kolik je emitováno peněz rozhodují výhradně soukromé banky a ti co si v nich půjčují. Centrální banky pouze v závislosti na vývoji ekonomiky regulují výpůjční apetit změnami úrokových sazeb. Na tomto není zbla socialistického. K zřízení centrálních bank vedla totální nestabilita bankovního systému s ní související problémy ekonomiky. Podle Vaší extrémní ideologie musí být vše obhájeno na volném trhu. A demokracie je volný trh myšlenek a myšlenka na zavedení centrálních bank v demokratické soutěži zvítězila, resp. nedošlo demokratickou cestou ke zrušení centrálních bank pro jejich Vámi tvrzenou škodlivost.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 5. 2016 09:10
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2016 14:55

Na centrálním plánování není nic socialistického? OMG

Dickensovský kapitalismus je termín z Haló novin. Navíc kapitalismus za Dickense rozhodně nebyl žádným sobodným neregulovaným systémem, natož bezstátní společností.
Mimochodem: jaká by asi byla životní úroveň lidí, kdyby tehdy někdo zavedl váš komunistický kibuc? Podle vás skvělá, podle mne horší, než v tehdejší jakž takž kapitalistické (manufakturní) realitě - ostatně proto také lidé do měst a manufaktur z venkova a zemědělství zdrhali - za lepším! Že se nám to z dnešního pohledu zdá k nežití, to je druhá věc. Ale kdyby si tehdy zavedli socialismus dnešního typu, měli se podstatně hůř a ne líp!
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2016 10:58
reakce na Jan Altman | 13. 5. 2016 09:10

Takže ryzí kapitalismus zde ještě nepanoval, stejně jako ten ryzí komunismus. Nebude ten ryzí kapitalismus nakonec jen stejná utopie jako ryzí komunismus?

Nevím kolikrát to mám zopakovat ale já nejsem příznivcem komunismu ani žádných kibuců a také ne ryzího kapitalismu. To jsou extrémní systémy. Já jsem pro kapitalismus doplněný principy sociálního státu. Extrémy ty jsou pro Vás. Jeden nekriticky adorujete, druhý z duše fanaticky nenávidíte. Představu, že by mohlo fungovat něco uprostřed jako kovaný ideolog ignorujete.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 12. 5. 2016 22:32
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2016 14:55

"A demokracie je volný trh myšlenek"

No ani by som nepovedal. Ak mi väčšina demokraticky vnúti ich myšlienku bez ohľadu na to, či mám záujem, alebo nie, ako to môže byť voľný trh?

Človeče, viete Vy vôbec, čo je to voľný trh?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2016 08:19
reakce na Martin Risik | 12. 5. 2016 22:32

A když Vám vétšina vnutí přemrštěnou tržní cenu nemovitostí, kterou způsobili účastníci trhu svou svobodnou volbou, kam nasměřovat svou inveatiční aktivitu, tak to není volný trh? To, že výsledek tržních a demokratických voleb nevyhovuje nikdy úplně všem je zcela přirozené.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 13. 5. 2016 09:57
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2016 08:19

No nevnúti mi ju, na voľnom trhu možem tú nehnuteľnosť odmietnuť, nekúpiť ju alebo si postaviť svoju, mám proste aj iné možnosti a voľby.
Demokraticky zvolená vláda nanúti zákony,regulácie a dane všetkým, bez možnosti voľby odmietnuť.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2016 11:05
reakce na Martin Risik | 13. 5. 2016 09:57

Vy máte představu o férové přiměřené ceně nemovitosti, nebo čehokoliv jiného a trh Vám nabídne cenu jinou. Tržní cena čehokoli je výsledkem voleb, kde volebními lístky jsou peníze.
A stejný princip funguje v demokracii. Máte jinou představu o uspořádání věcí a demokracie Vám vnutí jinou. Taky máte svobodu toto uspořádání neakceptovat a přesunout se do země, kde Vám bude uspořádání vyhovovat, pokud taková existuje. A pokud ne, pak jsou Vaše představy a požadavky nerealistické, stejně jako by mohly být nerealistické Vaše požadavky na cenu nemovitosti, nebo čehokoli jiného. Princip je stejný, jen Vy to nevidíte.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 13. 5. 2016 13:47
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2016 11:05

Ale vidím a Vy to vidíte tiež.
Píšete: "Trh Vám nabídne cenu jinou"
versus "demokracie Vám vnutí jinou".

Nabídne vs vnutí.

Jasné, ako facka.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2016 15:12
reakce na Martin Risik | 13. 5. 2016 13:47

Stejně jako si nemusíte koupit předraženou nemovitost a můžete si koupit levnou, pokud takovou nabídku najdete, tak stejně tak můžete odmítnout demokraticky stanovená pravidla a najít stát podle Vaší libosti, jestli bude existovat. Problém není ve státu a jeho pravidlech. Problém je ve Vás.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 12. 5. 2016 21:45
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2016 14:55

Potíž ovšem je, že tenhle váš socialismus vede ke státnímu bankrotu a znehodnocení měny...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2016 08:27
reakce na Ladislav Novák | 12. 5. 2016 21:45

Je to jinak. Pouze kapitalismus doplněný státním přerozdělováním, které z určité části eliminuje tržní přerozdělivání, ma šanci na stabilní existenci. Extrémy v podobé ryzího kapitalismu i socialismu nemají už z principu šanci. Ryzost jejich formy pouze urychlí jejich krach nebo přerod v totalitu.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 5. 2016 09:12
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2016 08:27

Kam ta vaše pithartovská střední cesta vede, je vidět v Řecku a co nevidět v Itálii, Francii, atd...
Navíc žádná stabilní a udržitelná střední cesta neexistuje, demokracie zkrátka nutně a zákonitě tenduje k socialismu (a ten k bankrotu).
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2016 11:09
reakce na Jan Altman | 13. 5. 2016 09:12

Ano tendují k "bankrotu", protože se vydali směrem k zrušení sociálního státu. To je přirozené. Opakuji ale, že k bankrotu státu není důvod. Vyloučen ale není, pokud ho někdo záměrně přivodí. Vy kdybyste mohl, dávno byste to udělal. :-)

A v Řecku by vše skvěle fungovalo, nebýt banksterských panikářů a koperujících kašparů z EU, ECB a MMF.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 5. 2016 23:16
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2016 11:09

LOL
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 11. 5. 2016 14:00
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2016 12:29

"Růst cen aktiv na kapitálovém trhu a růst cen nemovitostí je přirozeným důsledkem kapitalismu, tedy tržního přerozdělování vytvořených hodnot. Čím intenzivnější tržní přerozdělování, tím více investičních peněz je vyvedeno z reálné ekonomiky na kapitálové a nemovitostní trhy, kde nafukují cenové bubliny do reálné ekonomice neodpovídajících hodnot."

A na toto ste ako prišli, prosim Vás? Odkedy tržné prerozdeľovanie nafukuje bubliny? To mi je teda novina...
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2016 10:48
reakce na Martin Risik | 11. 5. 2016 14:00

Samozřejmě, že za vznikem bublin je principiálně samotná poptávka. Je pouze otázka, co této poptávce dává kupní sílu. Jedním ze zdrojů je nepochybně tržní přerozdělování vytvořených hodnot. Je jasné, že ti od nichž se přerozděluje, žádný cenový růst nevyvolají, spíše naopak. Ti, kteří jsou adresátem tržního přerozdělování pak uplatňují kupní sílu takto přerozdělených (vydělaných) peněz především na trzích aktiv a jejich ceny rostou.

K uvedenému zdroji kupní síly poptávky po aktivech se připojují samozřejmě i peníze půjčené (tedy dosud nevydělané). A zde u půjčených peněz se nabízí obvinit centrální banku, že snižováním úrokových sazeb povzbuzuje poptávku po aktivech a ceny tedy rostou v důsledku peněžní politiky centrální banky. Ano toto je pravda. Příčina problému je ale v důsledcích tržního přerozdělování, které vyvádí peníze na trhy aktiv a produkční ekonomika pak strádá.

Výsledkem je recese, v lepším případě stagnace a současně boom na trzích aktiv. Co by měla v takové situaci centrální banka vlastně dělat? Zvedat úrokové sazby, aby omezila úvěrovou expanzi a růst cen nemovitostí a jiných aktiv? V tom případě ale bude o to více chřadnout produkční ekonomika a recese se prohloubí. Zvýšení sazeb podpoří i spoření, což jen dále oslabí kupní sílu poptávky v produkční ekonomice. Má snad centrální banka ještě více snížit úrokové sazby? Produkční ekonomice to možná pomůže, ale co se stane určitě, bude ještě větší vztlak zvedající ceny aktiv. Takže nastavení úrokových sazeb není řešení. Stejně tak QE není řešením. Problém pouze prohlubující je také je také fiskální restrikce.

Jediné řešení, které zbývá, je stabilní dlouhodobá fiskální expanze, která by alespoň částečně eliminovala důsledky tržního přerozdělování. Ano to je jediné, co je dnes považováno v podstatě za nejtěžší hřích. A to pouze z ideologických důvodů, jež ignorují základní principy, na nichž stojí současný peněžní systém.

Pouze stabilní fiskální expanze, která bude držet krok s přesunem peněz (pocházejících z tržního přerozdělování) do aktiv, může zajišťovat udržitelnou relaci mezi vývojem produkční ekonomiky a vývojem cen aktiv. Pouze takto lze zajistit, že růst cen aktiv bude odpovídat aktuální kondici produkční ekonomiky.

Pokud máte lepší řešení, rád se o něm s Vámi pobavím.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2016 19:54
reakce na Martin Risik | 11. 5. 2016 14:00

Je to jednoduché. Lidé co vydělají málo, vše utratí v reálné ekonomice. Lidé, kteří vydělají hodně, utratí např. 30% příjmu a 70% investují na kapitálovém trhu, nebo do nemovitostí. Je to prosté. Investované peníze přestanou obíhat v reálné ekonomice a jsou přesměrovány na kapitálové trhy a do nemovitostí a ceny aktiv rostou a reálná ekonomika v důsledku výpadku poptávky churaví.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 11. 5. 2016 20:51
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2016 19:54

Hm, daľšia novinka: ekonomika sa delí na reálnu a tú druhú (nehnuteľnosti a kapitálové trhy), asi teda nereálnu.
Takže všetci, čo vlastnia nehnuteľnosti, žijú v nereálnej ekonomike, tak to máme chápať?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2016 10:16
reakce na Martin Risik | 11. 5. 2016 20:51

V tomto máte pravdu. Nemovitosti nejspíše nelze vyčlenit z reálné ekonomiky. Bylo tedy namístě spíše mluvit o ekonomice produktivní (ta část, kde se produkuje a spotřebovává) a ekonomice investiční (ta část, kde se shromažďují a obíhají úspory a zisky, které nebyly investovány v produktivní části).

Tyto dvě části jsou teoreticky provázané, tak že pokud se nedaří produktivní části, ceny aktiv v investiční části klesají a naopak. Prakticky jsme ale svědky anomálie, kdy se produktivní části nedaří a ceny aktiv rostou. A toto funkční odtržení obou částí ekonomiky pak přináší potíže, které neumíme řešit a které se v praxi pokoušíme řešit způsoby (snižování úrokových sazeb, QE, fiskální restrikce), jež uvedený anomální proces pouze posilují a problémy s ním spojené rostou.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Potůček | 11. 5. 2016 22:44
reakce na Martin Risik | 11. 5. 2016 20:51

A co víc, ty peníze, co někdo pošle na trh nemovitostí nebo za ně nakoupí akcie, totiž přece úplně zmizí a už se z něj nikdy nedostanou! Ten, co je totiž obdrží, si za ně přece žádný reálný rohlíky, pivo, auto nebo kaviár přece koupit nemůže... Ty Fuldoviny mě někdy fakt baví. Myslel bych, že to je troll, ale na to si s tím dává moc práce.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2016 10:22
reakce na Tomáš Potůček | 11. 5. 2016 22:44

Tak tady jste šlápl vedl. Myslíte si, jak jste vtipný a přitom jste se pouze znemožnil. Myslíte to vážně, že někdo kdo má stabilní přebytky v příjmech, prodává svá aktiva, aby si koupil oblečení, pivo nebo rohlíky? Pokud takový člověk prodá např. akcie, pak za utržené peníze nejspíš koupí jiné akcie nebo dluhopisy nebo nemovitost apod. Tyto peníze prostě obíhají na trhu aktiv a v produkční ekonomice, kde se prodává pivo, rohlíky apod se vůbec neprojeví. Saldo přítoku peněz z produkční ekonomiky do investic proti odtoku peněz z trhu aktiv je díky tržnímu přerozdělování vytvořených hodnot rozhodně dlouhodobě kladné, a to je hlavní příčina dnešních potíží.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 12. 5. 2016 14:27
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2016 10:22

"Myslíte to vážně, že někdo kdo má stabilní přebytky v příjmech, prodává svá aktiva, aby si koupil oblečení, pivo nebo rohlíky? "

Áno, presne tak to funguje. Žijem teraz v UK a toto presne robia ľudia na dôchodku, ktorí majú investície v akciách-predávajú ich, aby mali na živobytie. Predávajú tiež nehnuteľnosti a sťahujú sa do menších a lacnejších. Aby bolo na oblečenie, pivo a čaj o piatej.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2016 15:03
reakce na Martin Risik | 12. 5. 2016 14:27

Psal jsem o lidech jejichž příjmy převyšují náklady na jejich existenci a to není případ důchodců prodávajících svá aktiva. Vy se vyjadřujete k úplně opačné situaci, kdy někdo se dostal do situace, kdy mu pravidelné příjmy klesají a je nucen prodávat svá aktiva. To co popisujete Vy v porovnání s tím na co poukazuji já, je pouhá marginalita a platí jen v zemích, kde není zaveden průběžný důchodový systém (případně pro jednotky procent důchodců). Vždy když poukážu na nějaký většinový princip, tak je zde jeho platnost zpochybňována marginalitami nebo irelevantními výjimkami z pravidla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 12. 5. 2016 15:15
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2016 15:03

Tak marginalita to určite nie je, priebežný systém je aj v UK, ale nie je to bohvie čo. Tak si ľudia šetria a potom aktíva na dôchodku predávajú.
A udržateľnosť priebežného systému je otázna, keďže UK ma obrovský dlh.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2016 15:38
reakce na Martin Risik | 12. 5. 2016 15:15

Aby neplatilo to, co píši musely by prodeje důchodců výrazně převyšovat částky směřující do investic na důchod teprve budoucích důchodců. Chcete tvrdit, že důchodci tlačí ceny aktiv dolů tím, že se jich zbavují, aby měli z čeho žít? :-) A chcete mi tvrdit, že bohatí lidé se zbavují veškerého nashromážděného majetku v důchodu a že nemají v úmyslu zanechat majetek potomkům? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Potůček | 12. 5. 2016 17:24
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2016 15:38

Lidé provádějí investice z různých důvodů. Za účelem zvýšení spotřeby v budoucnu, k zajištění na stáří, k zajištění studia či bydlení pro děti. Za účelem budování větší a větší hromady kapitálu pak jistě někteří také, ale ve finále se většina peněz zpět do té vaší fikce "reálné" ekonomiky opět dostává, jen v jiném čase. A naopak mnoho dříve proinvestovaných peněz a odložené spotřeby se proměňuje ve spotřebu současnou dnes. Že se někdy víc kumuluje a jindy víc spotřebovává, je jistě možné. Dlouhodobě k určité akumulaci kapitálu také učitě dochází (což je také důvodem bohatství západu), ale nejde o stojící, neproduktivní peníze zaparkované v imaginárním finančním sektoru.

Aby mohl někdo finanční aktivum koupit, někdo jiný ho musí prodat, čímž získá volné peníze. Může za ně opět nějaké takové aktivum pořídit, ale opět mu ho bude muset prodat někdo jiný. Na konci tohoto řetězce stojí firmy, které emitují akcie/dluhopisy a nakládají s kapitálem, stavební firmy budující domy a byty,.... Ve finále se peníze stejně dostanou k někomu, kdo s nimi naloží tak, aby to snad i dle Vašich "reálných" měřítek bylo uspokojivé.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2016 10:15
reakce na Tomáš Potůček | 12. 5. 2016 17:24

Tak jsme se dostali do stavu, kdy Vy tvrdíte, že růst objemu peněz v oběhu na kapitálovém a nemovitostním trhu je v podstatě zanedbatelný a že veškeré peníze investované do nemovitostí a finančních aktiv se vrátí do reálné ekonomiky. No a já tvrdím, že je to přesně naopak. Že stále roste odliv peněz z produkčně-spotřebního sektoru do investic a tam obíhají v podstatě odtržené od peněz, jež obíhají v produkčně-spotřebním sektoru.

Tento spor by mohl rozsoudit poměr velikosti a aktivity obou sektorů. Objem a rychlost oběhu peněz na kapitálových trzích a v nemovitostech a jiných investicích vůči objemu a rychlosti oběhu peněz v produkčně-spotřebním sektoru. Mám za to, že objem a rychlost oběhu investičních peněz několikanásobně převyšuje objem a rychlost oběhu peněz v produkčně-spotřebním sektoru. Z toho pak lze usoudit, kdo z nás má pravdu.

Vámi uváděný princip návratu investovaných peněz do produkčně-spotřebního sektoru bude převažovat v rámci nákupů aktiv na primárních trzích. V těchto případech se dá mluvit o tom, že primární investice do nově emitovaných akcií, dluhopisů a nově postavených nemovitostí z významné části skončí velmi rychle zpět v produkčně-spotřebním sektoru, díky tomu, že takto získané prostředky budou obvykle použity k nákupu reálných statků a úhradě nákladů (tedy i mezd) a část těchto prostředků opravdu neodplyne na sekundární trhy aktiv, kde tento princip už bude spíše minoritní. Objem primárního trhu, hlavně u finančních aktiv je vzhledem k objemu sekundárních trhů opět minoritní a předmětný aspekt spojený s primárními trhy aktiv je již v případném porovnání investičního a produkčně-spotřebního sektoru zahrnut.

Vaše úvaha, že na začátku každého řetězce transakcí na sekundárním trhu stojí jedna (často dávno minulá) transakce na primárním trhu je správná (u finančních aktiv i nemovitostí). Toto ale velmi dobře ilustruje, jak je primární trh v daném ohledu oběhu peněz irelevantní. Jedná se o jednu primární transakci na začátku a stovky, tisíce transakcí na sekundárním trhu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 12. 5. 2016 22:38
reakce na Tomáš Potůček | 12. 5. 2016 17:24

Hm, prešli už 4 hodiny a žiadna reakcia ani poučka od p. Fulda...

Asi ste to vysvetlili tak logicky, že ani p. Fuld to nemôže vyvrátiť ani spochybniť.

Gratulujem. :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2016 08:29
reakce na Martin Risik | 12. 5. 2016 22:38

Špatná dedukce. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 11. 5. 2016 18:27
reakce na Martin Risik | 11. 5. 2016 14:00

To je zřejmě ona základní poučka marxismu-fuldismu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2016 19:54
reakce na Michal Mrozek | 11. 5. 2016 18:27

Neříkám, že to není revoluční, ale marxismus to není. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dalibor Pešek | 11. 5. 2016 08:10

Autorovi článku ani tolik nevadí, že je oloupen. Jemu vadí, že někdo jiný je oloupen méně. Neptá se, kde stát bere morální oprávnění loupit. Ptá se, "kde bere morální oprávnění" jinou skupinu oloupit méně než tu jeho.
Komicky absurdní a přitom tak smutné.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 11. 5. 2016 09:44
reakce na Dalibor Pešek | 11. 5. 2016 08:10

Morálka je jen rukojmím, není žádný důvod to na morálce stavět. Z toho pohledu je autorova připomínka zcela na místě. Žádné morální oprávnění neexistuje. A pokud neexistuje, není důvod takové opatření dělat. Pak se na tom dá dále stavět a ptát se, odkud se bere morální právo státu na další a další opatření. Proč zůstat jen u tohoto jednoho opatření?

Než přijde s pohádkami pan Fulda, připomenu Bajaju. Ten taky sekal jednu hlavu za druhou a nakonec draka zdolal. Naproti tomu ale, v pohádce o krejčím hrdinovi se hovoří o červeném rekovi, který měl meč, ten tasil a zvolal: "Všem hlavy dolů!" To se hned stalo. No tak pohádky jak vidno jsou trochu zavádějící...:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2016 12:36
reakce na Michal Mrozek | 11. 5. 2016 09:44

Zase jen strašné a pomatené bláboly. :-)
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 11. 5. 2016 14:41
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2016 12:36

Výborně. Už jsem se bál, že nám dnes nic na dobré spaní nedopřejete. :)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2016 19:55
reakce na Michal Mrozek | 11. 5. 2016 14:41

Vám vždycky!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2016 08:58
reakce na Dalibor Pešek | 11. 5. 2016 08:10

Tak tak.
Ale přijde p.Fulda, dá na stůl o 13.7% geniálnější nastavení systému (z jeho pohledu) a prohlásí, že takto již je to správné násilím vnutit všem.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2016 12:38
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2016 08:58

Jaképak násilím vnutit. Stačí když si to občané demokraticky odhlasují. :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2016 15:38
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2016 12:38

Je to asi stejně morální, správné a legitimní, jako kdyby si ta většina odhlasovala sterilizaci zrzavých či vyvlastnění plochonohých.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2016 19:56
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2016 15:38

Od toho máme Listinu základních práv a svobod přece, aby zamezila zhůvěřilostem. Ta za Hitlera nebyla.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2016 23:11
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2016 19:56

A ta Listina je něco neměnného, od Boha? Nebo je to kus papírů, který napsali politici, mohou ho i měnit, atd...?
Listina je něco jako Ústava. Od jakéhokoli zákona (od loterijního po norimberský) se liší jen potřebným kvórem, nikoli principem.
Mělo Německo za Hitlera Ústavu? Mělo ji ČSSR za Husáka? Jistěže mělo! Jak moc to obětem režimu pomohlo? No asi jako jim pomáhá dnešní Listina!
Navíc ta Listina již ani dnes zjevně zhůvěřilostem NEBRÁNÍ! Nezabraňuje fízlování občanů státem. Nezabraňuje narušování bankovního a listovního tajemství. Nezabraňuje diskriminaci určitých skupin obyvatelstva. Protože není principiálního rozdílu v těchto dvou věcech: "Zabavíme Židům většinu jejich majetku" a "Zabavíme bohatým většinu jejich příjmu". Diskriminace na základě příjmu či schopností se nijak neliší od diskriminace na základě rasy.
Když si většina může odhlasovat, že jí menšina musí živit, je principiálně jedno, zda tu menšinu určíte dle barvy kůže, víry, vzdělání, oboru činnosti či příjmu.
Samozřejmě nejpraktičtější a nejvýnosnější je okrádat ty, co něco mají. Tak se na tuto menšinu v Listině zapomene a je to. Nicméně to tak nebývalo a i minimální federální daň z příjmu bývala v USA považována za protiústavní. Něčím takovým se však politici (a závistivý proletariát) nenechají odradit a salámovou metodou obejdou/překroutí i "neměnnou" Ústavu. Tolik k tomu, jak někoho chrání nějaký papír...
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Vinklarek | 11. 5. 2016 22:04
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2016 19:56

Dávám demokraticky hlasovat, aby byl panu Fuldovi zrušen přístup na Finmag! Hlasujte +/-. Ptáte se, kde jsem na to vzal právo? Dobře, spouštím další demokratické hlasování...
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 11. 5. 2016 22:38
reakce na Petr Vinklarek | 11. 5. 2016 22:04

Já protestuji. Pan Fuld by tady chyběl. Ono se tak dobře usíná s pohádkami. :)
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2016 23:15
reakce na Michal Mrozek | 11. 5. 2016 22:38

Pan Fuld je náhodou velmi užitečný - ukazuje svůj etatismus a socialismus v tak hypertrofované podobě, až ho až podezírám, že je tajným členem mises.org a má za úkol keynesiánce a státomily karikovat a zesměšňovat.

A pokud by své názory snad opravdu myslel vážně, tak bych byl nejspokojenější, kdyby se dostal do nějaké rozhodující funkce, protože pod jeho vedením by se ta otravná agónie a nudná cesta ke kolapsu státismu příjemně urychlila a zkrátila.
+13
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Další články autora

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!