Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Kdo dokáže rozlousknout skořápky z Panamy?

Pavel Jégl
Pavel Jégl
7. 4. 2016

Poučení z Panama Papers: Politici ve vysokých funkcích se o svoje finance dokážou postarat lépe než o finance státu.

Kdo dokáže rozlousknout skořápky z Panamy?

Vybuchla bomba Panama Papers. Měla sílu 2,6 terabajtů a do okolí rozmetala jedenáct milionů důvěrných dokumentů týkajících se klientů právní kanceláře Mossack Fonseca.

Dá se říct – šlupka. Největší únik informací z offshore byznysu. Zatím není jasné, jakou spoušť za sebou zanechá. Leckde ale může posílit skepsi vůči politice a zničit zbytky důvěry v politické elity – které parkují peníze mimo dohled úřadů.

Všichni jsou stejní

Služeb Mossack Fonseca využívali politici z celého světa. Všichni jsou ze stejného těsta – ať jde o zástupce „hodného“ Islandu či „zlého“ Ruska. Všichni si chtějí během svých pár let na výsluní přijít na své. Nejedná se o selhání jednotlivců, ale důsledek systému, který jedince určitého typu přitahuje a formuje k obrazu svému.

Jen daně a smrt. Pokud nepatříte k těm nahoře

Špička ledovce

Z dokumentů vynesených z Mossack Fonseca, která zakládá offshore společnosti v daňových rájích (přesněji konspiračních rájích), je patrné, že byznysmeni, celebrity, činovníci fotbalové asociace FIFA, mafiáni i vysoce postavení politici ukrývají své finance v rozsahu, který leckomu vyráží dech.

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) v první sadě odtajněných dokumentů z Panama Papers zmiňuje 140 politiků a vysokých vládních úředníků z pěti desítek států, kteří pod rouškou anonymity skrývají nebo skrývali své peníze v konspiračních rájích.

Mossack Fonseca například přes nastrčené bílé koně pomohla ukrýt finance ruskému bohatýrovi Putinovi, založit offshore firmy prezidentům Ukrajiny a Argentiny Porošenkovi a Macrimu, syrskému vůdci Asadovi, islandskému premiérovi Gunnlaugssonovi, saúdskému králi Salmánovi a zesnulému šéfovi Venezuely Chávezovi. (Přehled politiků, kteří využívali jejích služeb je zde.)

Lze přitom tušit, že zahlédneme pouhou špičku ledovce. Mossack Fonseca je jen jednou z tisícovek právních kanceláří, které se specializují na tento typ podnikání, byť ve svém oboru patří ke špičce, poměřováno obratem je čtvrtá největší.

Anonymita na prodej

Jak byznys Mossack Fonseca funguje? Zájemce o offshore firmu kontaktuje právní kancelář například přes její webovou stránku. Kancelář mu vytvoří firmu v daňovém (konspiračním) ráji. Spřátelená (spolupracující) banka, která se nezatěžuje předpisy proti praní špinavých peněz, firmě zřídí účet.

Firma zpravidla nemá zaměstnance ani kamenné sídlo a nic neprodukuje. Je to skořápka. Na její účet ale můžou přitékat peníze, anebo z něj odtékat. Jméno klienta, pro kterého byla firma zřízena, se přitom nikde neobjeví.

To, co prodává kancelář Mossack Fonseca, je především anonymita. Za příplatek dodává bílé koně, nastrčené majitele s anonymními akciemi, kteří poslouží k založení skořápkových firem a k zakrytí identity skutečného vlastníka.

Na svém webu se přitom Mossack Fonseca chlubí členstvím v Asociaci certifikovaných expertů na boj proti praní špinavých peněz!

Pohoda, než se ucho utrhne

Každopádně to je výkonná fabrika na registraci společností. Během 39 let existence založila víc než 250 tisíc firem, svěřeneckých fondů a nadací – většinou na Britských Panenských ostrovech, v Panamě, na Seychelách, na Bahamách, v Samoi…

Zakladatel firmy Ramon Fonseca v rozhovoru pro agenturu Reuters na jedné straně ujišťuje, že činnost jeho společnosti je legální a že není odpovědný za to, co se založenými firmami dělali jejich skuteční vlastníci. Na straně druhé připouští: „Vytvořili jsme monstrum.“ 

Panamská firma vybírala pro klienty destinace mimo Severní Ameriku nebo Evropu. Nejenže vám tam příjmy nedaní (nebo daní minimálně) a platíte pouze nízké poplatky, ale nezdržují vás s otravným papírováním a neobtěžují s takovými detaily při podnikání, jako je finanční audit. Co je ale podstatné, informace o skutečných majitelích offshore společností jsou tam nedostupné.

Skořápkové firmy v takových zemích proto mohou ideálně posloužit třeba ke korupčním transakcím politiků s byznysmeny – lobbisty nebo majiteli firem ucházejících se o veřejné zakázky, případně dotace.

Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až nějaký whistleblower (v tomto případě také anonymní) ucho utrhne a všechno vyklopí, což se v případě Panama Papers přihodilo. No, a pak je s vámi amen. Jednoduše a přitom výstižně tento příběh popisuje zpravodajský portál Vox.com v tomhle animáku.

Práce pro cifršpiony

Ne každý, kdo figuruje v Panama Papers, musel porušovat zákony nebo jednat nemorálně. Je nicméně jasné, že v milionech dokumentů je kromě záznamů o čistých penězích také kupa informací o penězích špinavých (nezdaněných) nebo korupčních.

Teď je na cifršpionech, aby odhalené údaje vyšetřili. Budou ale schopni dostat se k účetnictví offshorů a dobrat se toho, jaké peníze přes ně protékají? Dokážou rozlousknout skořápky z Panamy?

Mít firmu ve Střední Americe, v Karibiku nebo na ostrově v Indickém oceánu samo o sobě trestné není. Vyšetřovatelé musí získat důkazy, že tyto firmy sloužily k praní špinavých peněz nebo k daňovým únikům.

A když se k účtům dostanou – podaří se jim rozklíčovat finanční toky přes síť nastrčených společností?

Jak to skončí?

Nakonec zpátky k úvodní otázce: Jakou stopu za sebou Panama Papers zanechají?

Někteří polici zmizí v propadlišti, jako islandský premiér Gunnlaugsson, jiní všechno ustojí. Do druhé kategorie patří Putin, který zůstane v Kremlu. Jeho přítel čelista, pedagog a bílý kůň Sergej Roldugin bude dál hrát a učit na konzervatoři.

Je nicméně patrné, že Panama Papers vyvolají odpor vůči politickému establishmentu. Skutečnost, že někteří vládci ukrývají peníze před úřady i veřejností a uchylují se při tom ke stejným trikům jako kápové Cosy nostry nebo obchodníci se zbraněmi, je iritující. Copak je možné věřit tomu, že budou ucpávat díry, kterými unikají daně a špinavé peníze, když je sami využívají?

Frida Ghitisová v komentáři na portálu televize CNN předpověděla, že Panama Papers můžou v některých zemích vyvolat zemětřesení podobně jako před šesti lety informace WikiLeaks . Jedna z tehdy zveřejněných depeší popisovala opulentní party v Tunisu pořádanou zetěm prezidenta. Manžel vládcovy dcery si tehdy poslal vládní tryskáč do Paříže pro zmrzlinu. Tato informace pobouřila Tunisany a popohnala je k revoltě.

Panama Papers podobně zafungovaly na Islandu, kde rozezlení ostrované vykopli šéfa vlády. Zatím jsme ale jen na začátku. Takže uvidíme…

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo