Tumáte devadesát tři korun a přestaňte drbat s mým časem

Narodil jsem se pět let po trvalém zavedení letního času, takže jsem nad ním dlouho nepřemýšlel, podobně jako jsem nepřemýšlel nad pravidlem pravé ruky nebo významem počtu květin v kytici. Přijal jsem poučku, že změnou času šetří elektřina, a divil se lidem, kteří byli ještě v půlce týdne rozhození.

Jak stárnu, zvyká se mi na posun pořád hůř. První problém: je to prvních několik dní divné. Asi jako každý půlrok střídat slova pro psa a kočku. Druhý problém: déle usínám a hůř spím. Malé dítě, které se drží svého vlastního rytmu, taky nepomáhá. Třetí problém: došlo mi, že mi nikdy nikdo neřekl, kolik se té elektřiny ušetří přesně. Když už to tuším, raději bych to zase netušil.

Vadí vám jarní a podzimní šoupání hodinami?

VůbecVlastně ne, jen myslím, že je to zbytečnéPravidelně zaspím nebo přijdu brzo, ale to je tak všechnoVadí

Hlasovat

Míň šťávy do žárovek, víc uhlí do kamen

Nemáme bohužel k dispozici výsledky experimentu na dvou jinak totožných zemích, z nichž by jedna letní čas zrušila, druhá si ho ponechala, a na konci roku se změřil rozdíl. Zbývají odhady.

Za nejpesimističtější variantu můžeme vzít opakované vyjádření mluvčího ČEZu Ladislava Kříže: „V současnosti se nedá vliv letního času na úspory energie prokázat.“ – Hrubá úspora: 0 Kč na osobu.

Pro nejoptimističtější čísla sáhneme do loňské analýzy fungování letního času v Evropě, kterou pro Evropskou komisi vypracovala konzultační společnost ICF International. Analýza připomíná, že výsledky různých odborných článků bývají často ve vzájemném rozporu, několik z nich ale shodně uvádí 0,5 % z celkové spotřeby elektřiny. Pracujme s tím.

V Česku se loni podle Energetického regulačního úřadu spotřebovalo 57,236 TWh elektřiny, což je 5,451 MWh na hlavu. Chceme, aby nám úspora vyšla co nejvyšší, takže budeme počítat s koncovou cenou pro maloodběratele, což bylo loni podle Eurostatu 3,45 Kč/kWh. Bez půlprocentní úspory bychom místo 5,451 MWh vypotřebovali 5,478 MWh, rozdíl je 27 KWh. – Hrubá úspora: 93 Kč na osobu a na rok, rozptýlená do cen zboží a služeb a malým dílem do účtů za elektřinu; to je pouhých 47 korun na jedno posunutí hodin. V reálu méně, protože se část elektřiny prodá levněji velkoodběratelům.

Pamatujte na to, že ať už je hrubá úspora 93 korun, anebo nulová, není konečná: musíme od ní ještě odečíst náklady, které změna času přináší. Podle zmíněné analýzy ICF International přibývá infarktů i pracovních úrazů, což je jednak tragické, jednak drahé. Podle staršího rozboru Evropské komise z roku 2007 lidé kvůli letnímu času po ránu víc topí. Doplňme, že to v Česku mnohdy dělají výrazně špinavějšími zdroji energie, než je elektrický proud.

Více světla!

Graf ukazuje o kolik víc světla dokážeme z elektřiny v průběhu času vytěžit. Zvětšíte ho klikem

zdroj: phys.org

Demonstrace síly převlečená za úsporné opatření

Když jsme u ekologie – vpravo je graf zachycující, o kolik víc světla dokážeme každou dekádu dostat z jednoho wattu elektřiny.

Letní čas je přežitek z dob nalevo od té hokejky: světlo bývalo mnohem dražší, a navíc ve vyspělých zemích žily masy pracujících podle stejného rytmu. Dokonce ani tehdy nebylo zavedení času jasná volba: mnoho evropských zemí se ke střídání připojilo jen proto, že to udělali sousedé, a nejednotný čas dělal problémy v přeshraniční dopravě. Švýcarsko kvůli tomu dokonce v roce 1981 zvrátilo výsledky referenda konaného o čtyři roky dříve.

V éře LEDek a ekonomiky globalizované a roztříštěné zároveň je jediným zjevným smyslem střídání času předvedení síly, demonstrace toho, kdo je pánem nad hodinami. Proto fandím lidoveckému senátorovi Petru Šilarovi, který před pár dny založil organizační výbor pro českou část celounijní petice Only One Time. Připojuji podpis a mávám stokorunou: klidně si ji vezměte a nechejte si drobné, jenom mi prosím přestaňte drbat s mým časem.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Nesmyslné regulace: Šestnáct ran z unijní pětačtyřicítky