Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Juncker kupuje reklamu na Junckera. Je určená vám a vy ji taky zaplatíte

| 5. 10. 2015 | Vstoupit do diskuze

Kampaň za pár miliard možná dokáže z tygra udělat přesvědčeného vegetariána. Platí to i tehdy, když přijde na to, že ho dřou z kůže, aby tu kampaň zaplatili?

Juncker kupuje reklamu na Junckera. Je určená vám a vy ji taky zaplatíte

Zaměříme náš rozpočet na výsledky, ujišťoval Jean-Claude Juncker, když před rokem jako nový předseda Evropské komise nakráčel do bruselského paláce Berlaymont. Poměřováno propagační kampaní, pod jejímž návrhem je tento Lucemburčan podepsán, to ale vyznívá jako špatný vtip.

Juncker připravuje agitku, která se zařadí mezi učebnicové příklady plýtvání unijní administrativy. V projektu propagace politiky svého týmu se chystá utopit bezmála 26 milionů eur (víc než 700 milionů korun).

Jak kropí konev

Osvětovou akci plánuje Juncker s místopředsedkyní komise a komisařkou pro rozpočet Bulharkou Kristalinou Georgievou. V pětistránkovém konceptu ji tento tandem označuje za „největší komunikační úsilí Evropské unie“.

„Unijní vláda“ projedná kampaň v říjnu. Na Evropany se má valit během příštího roku z billboardů, novin, webových stránek, z televize a rádia.

Koncept formuluje cíl kampaně, kterým je „podat informace k tomu, aby evropští občané lépe porozuměli Evropské unii, jejím prioritám a aktivitám (přesněji řečeno politice Evropské komise)“.

Na akci s celkovým rozpočtem 25,725 milionu eur upozornila evropská mutace zpravodajského webu Politico. Web zmiňuje, že jeho zdroj z komise označil za hlavní úkol kampaně propagaci Junckerova projektu – Investičního plánu pro Evropu. To je ostatně patrné už z textu konceptu, který ho označuje za prioritu.

Připomínám, že jádrem Junckerova investičního balíčku, kterým chce jeho autor po keynesiánsku proinvestovat Evropu k prosperitě, je Evropský fond pro strategické investice. Do fondu vloží komise a Evropská investiční banka startovní vklad, který by měl přilákat ze soukromých a veřejných investic až 315 miliard eur (8,6 bilionu korun) k financování projektů „evropského významu“.

Juncker přirovnal investiční plán ke kropicí konvi, která podpoří růst Evropy. (Konzervativci v Evropském parlamentu vyslovili obavu, že vyvolá povodeň, která spláchne soukromé investice.)

Dobře ukryté výdaje

Chystaná kampaň ale není ojedinělý projekt. Jen kamínek v mozaice sebereklamy organizované Evropskou komisí. Patří do ní mimo jiné program Evropská unie pracuje pro vás.

V této činnosti nemají Evropské komise hluboko do kapsy, jedno, jestli je vede sociální demokrat nebo křesťanský socialista.

Zjistit celkovou sumu, kterou komise na propagační kampaně vydávají, je však nadlidský výkon. Jejich rozpočty jsou většinou ukryty v rozpočtech jednotlivých generálních ředitelství (komisariátů).

Organizace Business for Britain, která sdružuje stovky britských firem a podnikatelů, se snažila rozklíčovat jednotlivé rozpočtové kapitoly a náklady unijních institucí na propagaci. Uspěla jen částečně. Čísla, která portál zveřejnil, jsou nicméně pozoruhodná.

Finance na propagaci osmadvacítky nalezl Business for Britain ve třech kategoriích unijních výdajů:

  • Primární výdaje určené v roce 2014 výhradně na propagaci Evropské unie a politiky jejích institucí: 664 milionů eur.
  • Sekundární výdaje na informační činnost (zejména osvěta o fungování Evropské unie a politice jejích institucí) i další iniciativy: 2,1 miliardy eur.
  • Terciální výdaje z rozpočtových kapitol určených na jiné účely (například z rozpočtů generálních ředitelství), z nichž může být část vyčleněna na propagaci: 1,1 miliardy eur.

Business for Britain upozorňuje, že významná část peněz vydaných na „komunikační akce“ je ukryta v sekundárních a zejména terciálních výdajích, což bude také případ propagace Junckerova balíčku.

Portál britského sdružení zmiňuje rovněž částku 12,7 milionu eur, kterou dostalo v roce 2014 několik organizací prosazujících myšlenku těsnější unie.

Mít rád? Nemít rád?

Tentokrát se Evropská komise nemusí obávat, že v agitačním úsilí bude trčet jako kůl v plotě. Ruku k dílu přiloží česká vláda, která chystá vlastní kampaň proti evropské skepsi.

Její scénář ani rozpočet zatím nezveřejnila. A tak jen upozorňuji, že v roce 2005 vládní kampaň k Evropské ústavní smlouvě vyšla na dvě stě milionů korun. Peníze vyletěly komínem. Ústavní smlouvu v referendu odmítli Francouzi – navzdory proevropské kampani organizované jejich vládou.

Měli snad málo informací?

Nedostatkem informací nemusí trpět ani Evropan zajímající se o Junckerův balíček a politiku, kterou Evropská komise shrnula do sloganu Práce, růst a investice. Stačí kliknout na internetové stránky komise. A úřad české vlády o nich píše na webovém portálu Euroskop.

Ti, kteří o věc mají zájem, fakta seženou. Bruselská administrativa to ale vidí jinak, proto pošle obyvatelům Unie informace tak, aby je nemohli přehlédnout a poznali z nich, jak dobře to s nimi Junckerova parta myslí.

Někteří politici v Bruselu a Praze vycházejí z předpokladu, že lidé, kteří Unii „nemusí“, o ní nejsou dostatečně informováni – jinak by ji přece museli mít rádi! Počítají ale s možností, že mnozí Evropané nemají Unii rádi proto, že o ní informováni jsou?

A ti, kteří informace nemají a mít nechtějí, protože Unie a vůbec celá politika je jím ukradená? Pro ně dělat kampaň (a utrácet peníze), tuplem nemá smysl, protože ji budou ignorovat.

Někdo v komisi nebo české vládě by také měl připustit možnost, že u části veřejnosti může mít kampaň opačný dopad: posílí negativní postoje k Unii. Předpokládám, že to je možné zejména v případech, kdy se člověk dozví o jejích nákladech.

Takže připomínám: Brzy vystaví komise Evropanů fakturu na 25,725 milionu eur.

Poměřováno parametry unijního rozpočtu (výdaje přes 140 miliard eur) se dá říct pakatel. To ale nic nemění na skutečnosti, že to jsou vyhozené peníze.


Úvodní fotografii máme z webu J.-C. Junckera, domníváme se, že už jsme ji zaplatili

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval...

Komentáře

Celkem 15 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK