Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Německo si za problémy s imigrací může (také) samo

| 24. 8. 2015

Německý azylový systém je štědrý. Statisícům lidí z Balkánu se vyplatí vydat se do Německa požádat o azyl, i když vědí, že ho nemůžou dostat.

Německo si za problémy s imigrací může (také) samo

Čtyři sta tisíc imigrantů, kteří letos dorazili do Německa, představuje rekord za poslední dvě desítky let. A pokud se splní odhady německého ministra vnitra Thomase de Maiziera, do konce roku se číslo zvedne na osm set tisíc – rekord v celé historii Spolkové republiky. „Letos to musíme zvládnout a zvládneme to,“ ujišťuje Maizière, ale současně dodává, že není možné, aby Spolková republika takové množství imigrantů přijímala každoročně. „Nyní přijímáme čtyřicet procent všech běženců v Evropské unii,“ dodal ministr.

Nejen pro spolkový rozpočet, ale především pro rozpočty jednotlivých zemí, do jejichž kompetence imigrační agenda spadá, představuje přísun žadatelů o azyl značnou zátěž. Spolkové země budou muset letos na zajištění jejich ubytování a další péče o ně vydat na deset miliard eur (asi 270 miliard korun). Z federální pokladny jim měla přitom přitéct pouhá miliarda eur, je ale zřejmé, že i spolkový rozpočet se bude muset na nečekaně vysokých výdajích podílet. „Spolková vláda teď musí velmi rychle říct, jak se bude z dlouhodobého hlediska podílet na nákladech na ubytování běženců. Není čas, aby se o tom ještě několik měsíců diskutovalo,“ vyzvala Berlín zemská premiérka Severního Porýní-Vestfálska Hannelore Kraftová.

Kapesné v Německu větší než plat doma

Otázka je, nakolik si Německo může za problém samo. Tamější systém udělování azylu je nejen jeden z nejvíc vstřícných v Evropské unii, ale také jeden z nejvíc štědrých. A to už ve fázi, kdy je imigrant pouze žadatelem o azyl. Jen na kapesném si rodina se třemi malými dětmi přijde měsíčně na v přepočtu více než patnáct tisíc korun, plus ubytování a základní strava zdarma.

To už v minulých letech vedlo ke zneužívání německého azylového systému občany především balkánských zemí. Tehdy to byl spíš lokální problém, proti „azylové turistice“ se jen občas bouřily radnice německých měst. Teď, když do Evropy proudí statisíce skutečných běženců, prchajících před válkou ze Sýrie nebo Iráku, jsou tito „imigranti“ z Balkánu zátěží, která komplikuje už tak složitou situaci.

Proč tito „azyloví turisté“ směřují do Německa, přiznal před několika dny jednoznačně právě ministr Maizière. Jde o výši dávek a štědrost německého azylového systému. „Problém je, že tyto dávky jsou mnohdy vyšší než plat, který v zemích jako Albánie nebo Kosovo můžou tito lidé dostat, když pracují,“ uvedl spolkový ministr vnitra. Navíc dodal, že některá německá města dávala imigrantům rovnou čtyřměsíční dávky kapesného, zřejmě s vizí, že Balkánci vezmou peníze a vrátí se domů.

Z balkánských zemí přitom letos přišly do Německa obrovské počty imigrantů, kteří se alespoň na oko snaží požádat o azyl – celkem jich do Spolkové republiky do srpna dorazilo na dvě stě tisíc, tedy celá polovina z celkového počtu všech imigrantů. Albánci tvoří po Syřanech, prchajících před válkou a Islámským státem, druhou největší skupinu žadatelů o azyl, se Syřany srovnatelnou. Až na naprosté výjimky nemají lidé z Balkánu podle německých úřadů šanci azyl získat.

Oddělit azylanty od ekonomických imigrantů

Německo už minulý rok muselo na seznam „bezpečných zemí“, tedy států, jejichž občanům azyl neuděluje, připsat Srbsko, Bosnu a Hercegovinu a Makedonii. Po letošní „invazi“ má přibýt nově i Kosovo, Albánie a Černá Hora. Vlastně je s podivem, že na něm tyto země – Albánie je členem NATO, Černá Hora jedná o členství v Evropské unii – dávno nejsou.

Oddělit skutečné uprchlíky od ekonomických imigrantů a „azylových turistů“ je pro Němce zásadní úkol. Připustila to i kancléřka Angela Merkelová. „Nemůžeme dát azyl všem imigrantům, kteří přijíždějí do Německa z ekonomických důvodů.“

Proto když dnes Německo volá po společných azylových pravidlech pro celou Evropskou unii, musí začít především u sebe a výrazně přitvrdit svůj imigrační systém, který hlavně ve fázi zkoumání žádostí musí být nastaven tak restriktivně, aby „azylové turisty“ z evropských zemí Balkánu prostě odradil. Znamená to poskytnout imigrantům v první fázi jen to nejzákladnější k přežití a „německé podmínky k životu“ dát jen těm, kteří zpřísněným azylovým sítem projdou. Ty odmítnuté pak vracet do domovských zemí, rychle, bez pardonů i bez jakékoli „výslužky“.

Jen vyloučení ekonomických imigrantů a jejich tvrdé navracení do domovských či jiných zemí může společně s mnohem lepší ochranou vnějších hranic Unie současnou uprchlickou a migrační vlnu učinit zvládnutelnou. Nejen pro Německo, ale i pro celou Evropskou unii.


Autor je redaktor MF DNES

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (2 komentáře)

Jáá | 7. 9. 2015 22:17

Je to naše země,jak nás může někdo nutit násilím a vydíráním,odebráním evrops.dotací,když si nevezmem utečence?!Copak do EU nasypeme také peníze?Copak Evropa je povinna zachraňovat kdejaký svinstva na světě!!Kam budou utíkat evropané tak za 3 generace.Na nádraží v Maďarsku vyřvávly:máme nárok na kvalitní život.Bez jakékoliv pokory,lidskosti.Merkelová ztratila soudnost.Další generace to tvrdě odnesou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

hrom | 24. 8. 2015 22:39

a na co vlastně ta paní merkelová čeká? zatím jen mluví, a to ještě ne moc často
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!