Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nový šéf Asociace penzijních společností: Povinné spoření na stáří? Nebránil bych se

| 6. 8. 2015

Ve třetím pilíři důchodového systému si spoří zhruba 4,8 milionu Čechů. Jejich počet ale v posledních letech klesá. Jak trend zastavit? A jak lidi motivovat, aby si na stáří odkládali víc peněz? Ptali jsme se prezidenta Asociace penzijních společností a ředitele ČS penzijní společnosti Aleše Poklopa.

Nový šéf Asociace penzijních společností: Povinné spoření na stáří? Nebránil bych se

Letos v červnu vystřídal v čele Asociace penzijních společností Vladimíra Bezděka. Žádnou revoluci prý ale nechystá. „V rámci asociace se budu snažit zachovat dosavadní aktivní přístup k rozvoji sektoru doplňkového penzijního spoření a chceme dál ve prospěch klientů iniciovat a podporovat změny příslušných zákonů,“ vysvětluje Aleš Poklop. Nové účastnické fondy doplňkového penzijního spoření totiž Čechy zatím příliš nelákají, a dokud nedojde k úpravám, které by ho zatraktivnily, asi se na tom nic nezmění. Mezi nápady, které mají popularitu penzijního produktu zvednout je například zavedení předčasného výběru části nashromážděných prostředků nebo stanovení fixního věku pro výplatu peněz. Penzijním společnostem se ale zatím tyto úpravy nepodařilo prosadit v rámci důchodové komise, která má na starost reformu penzijního systému.


Aleš Poklop

Aleš Poklop

Po studiu na Vysoké škole zemědělské v Praze započal Aleš Poklop bankovní kariéru v České spořitelně v roce 1992, kde postupně zastával různé poradenské a manažerské pozice v retailovém a komerčním bankovnictví. Do Penzijního fondu České spořitelny nastoupil v lednu 2001 a o dva roky později byl jmenován ředitelem úseku obchodu a marketingu. V tomtéž roce se stal i členem představenstva společnosti a následně jejím místopředsedou. V roce 2008 odešel zpět do České spořitelny, kde působil ve vedení úseku externí prodej a kooperace.

Generálním ředitelem Penzijního fondu České spořitelny a předsedou představenstva byl jmenován v červnu 2010 a tyto funkce zastává i po transformaci fondu na penzijní společnost, ke které došlo 1. ledna 2013. Od této doby je zároveň odpovědný za řízení správního úseku ČS - penzijní společnosti. 

Od listopadu 2012 zastával funkci viceprezidenta Asociace penzijních společností ČR a v červnu 2015 byl zvolen jejím prezidentem.

Kdyby to bylo jen na vás, jak byste upravil český důchodový systém?

Zachoval bych státní solidární pilíř jako základ, zároveň bych se snažil, aby si Češi mnohem víc zažili soukromé spoření. Důležité je ale změny provádět uvážlivě a tak, aby měly dlouhodobou platnost. Co nejvíc škodí, je nestabilita. Časté změny vyvolávající nedůvěru lidí, jako je například rušení druhého pilíře. Bylo by dobré, aby se politická reprezentace nezaměřovala jen na jedno volební období, ale aby dokázala prosadit dlouhodobější vize a nastavený systém vylepšovala, a ne všechno hned rušila nebo měnila od základu.

Z jakých zemí bychom si třeba měli brát příklad?

Poučit bychom se mohli všude tam, kde mají jiný postoj k vlastnímu zajištění na stáří a také si spoří podstatně vyšší částky než tady, protože u nás je naprostá většina seniorů závislá pouze na příjmu ze státního důchodu. Třeba Rakousko má důchodový systém postavený na veřejných výdajích s náhradovým poměrem přes osmdesát procent – jen pro zajímavost v Česku je náhradový poměr přibližně jen padesát procent. Přesto si tam lidi na důchod spoří víc než u nás a začínají s tím už při nástupu do prvního zaměstnání.

Dále bychom si mohli vzít příklad ze zemí, kde drtivá většina zaměstnavatelů přispívá svým zaměstnancům. To ale samozřejmě závisí na ekonomických podmínkách dané země.

Pokud by u nás bylo dostatečně rozšířené soukromé spoření vedle průběžného systému, tak by byl důchodový systém postačující, nijak zvlášť nevybočuje z toho, co mají jinde.

Kolik to sype

Výsledky fondů starého i nového penzijka

Ve třetím pilíři je přes čtyři a půl milionu lidí. Naprostá většina jich má penzijní připojištění, které je – vzhledem k výsledkům fondů – dobré leda tak k těžbě státních příspěvků a příspěvků zaměstnavatele. Novější doplňkové penzijní spoření už je konstruované tak, že by mohlo přinést i zajímavější výnosy (za cenu rizik, která staré penzijko nemá). Málokdo o něj ale stojí. A pokud si ho někdo zařídí, nejčastěji zůstává u fondů s nejkonzervativnější strategií, které se vlastně od fondů penzijního připojištění ani neliší.

Co dokázaly penzijní společnosti ve svých fondech loni:

Státní příspěvek ve třetím pilíři

úložka

 státní příspěvek

 

 

300 Kč

90 Kč

 

400 Kč

110 Kč

 

500 Kč

130 Kč

 

600 Kč

150 Kč

 

700 Kč

170 Kč

 

800 Kč

190 Kč

 

900 Kč

210 Kč

 

1000 Kč a více

230 Kč

 

Říkáte, že tu lidé nemají zažité soukromé spoření. Na druhou stranu si do třetího pilíře posílá peníze zhruba 4,8 milionu lidí. To přece není málo. Není problém spíš v tom, že když už si někdo spoří na stáří, tak to často není dost?

Máte pravdu, že si tu lidé odkládají příliš malé částky. Všude v rozvinutém světě je to daleko víc. Alespoň trochu pozitivní je, že u nás průměrná úložka ve třetím pilíři v posledních letech vzrostla a dnes přesahuje osm set korun měsíčně. Velký vliv na to ale měla motivace v podobě navýšení státních příspěvků v roce 2013. Na druhou stranu, řada klientů nespoří tolik, aby jim budoucí dávky zajistily slušné stáří, i když se sečtou s jejich státním důchodem. Alarmující je pak především to, že průměrný věk člověka, který si sjednává smlouvu s penzijní společností, je padesát let. To je hrozně pozdě.

Kolik klientů si například do penzijních fondů neposílá ani tři stovky měsíčně, a ztrácí tím pádem nárok na státní podporu?

Naše penzijní společnost má zhruba milion klientů a desetina z nich na státní příspěvek vůbec nedosáhne. Podobné to bude i u ostatních penzijních společností. Na tom je potřeba zapracovat.

A na kolik smluv si už klienti neposílají vůbec žádné peníze?

Podíl aktivních smluv, na které od ledna 2015 nepřišel žádný příspěvek účastníka, je zhruba šest procent. S těmito klienty se snažíme aktivně komunikovat a přimět je k tomu, aby pokračovali ve spoření.

Říkáte, že byla chyba zrušit druhý pilíř, proč by k fungujícímu soukromému spoření na stáří nemohl stačit jen třetí pilíř?

Stačit by mohl, ale musel by být trochu atraktivnější. Zejména, co se týče účastnických fondů doplňkového penzijního spoření. Aby třetí pilíř skutečně posílil a měl u lidí větší váhu, muselo by se udělat daleko víc úprav, než jaké jsou teď na stole. A to jak pro účastníky, tak pro prodejce.

Například?

Rádi bychom navýšili provizní strop pro prodejce doplňkového penzijního spoření. Pak bychom chtěli pro klienty zavést možnost částečného výběru ukládaných prostředků, tedy něco jako je výsluhová penze u penzijního připojištění. A systému by určitě pomohlo i to, kdyby se opět stanovil fixní věk šedesát nebo pětašedesát let pro vznik nároku na výplatu naspořených peněz. Dnes je to navázáno na pohyblivý věk odchodu do důchodu a to je pro lidi příliš abstraktní. Asociace penzijních společností se v rámci důchodové komise snažila tyto tři úpravy prosadit, ale ve vládním návrhu se bohužel zatím neobjevily.

Chtěl bych ale řešit i další možnosti, jak spoření na stáří zatraktivnit. Všichni víme, že spoustu klientů motivuje především státní příspěvek. Chápu, že ho stát nemůže navyšovat často, ale měla by se alespoň zvážit jeho valorizace. Strašně důležitý je pak i příspěvek zaměstnavatele. Ten by zasloužil větší podporu, zejména v oblasti daňových úlev.

Pro prodejce by zase bylo potřeba zjednodušit podmínky povinné certifikace, registrace a vůbec celého procesu při získávání oprávnění k prodeji doplňkového penzijního spoření.

Penzijní produkty v číslech

Ke konci roku 2014 si u penzijních společností spořilo na penzi 4 869 837 lidí. Z toho 4 557 812 v transformovaných fondech penzijního připojištění, 228 812 v účastnických fondech doplňkového penzijního spoření a 83 213 lidí se účastnilo důchodového spoření ve druhém pilíři.

Penzijní společnosti na konci loňského roku spravovaly ve svých fondech prostředky účastníků v celkové výši 318,6 miliard korun (z toho v transformovaných fondech 312,1 miliard, v účastnických fondech 4,8 miliardy a v důchodových fondech důchodového spoření 1,7 miliardy korun).

Příspěvek zaměstnavatele pobíralo k 31. prosinci 2014 ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření celkem 952 983 lidí, tedy pětina z celkového počtu. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění byl 735 a na doplňkové penzijní spoření 859 korun měsíčně.

Na konci loňského roku se z doplňkového penzijního spoření vyplácely předdůchody 687 osobám. Průměrná výše vypláceného předdůchodu byla 9370 Kč.

Pojďme vzít jednotlivé návrhy popořadě. Proč podle vás důchodová komise neschválila navýšení provizí pro zprostředkovatele doplňkového spoření?

Zvýšení provizního stropu se v rámci důchodové komise probíralo dost podrobně. Důležité je, že na něm nakonec byla shoda. Bohužel navýšení nebylo schváleno jen proto, že část stálých členů komise musela poslední jednání opustit a zbytek už nebyl usnášeníschopný.

Dost možná se ale navýšení provizí u doplňkového penzijního spoření stalo obětí časového souběhu s debatou o omezení provizí v pojišťovnictví. Přitom u penzijního spoření je provize od počátku zákonem omezena na maximálně 882 korun a také je ze zákona stanoveno, že ji hradí penzijní společnost, takže si ji prostě nemůže ukrojit z majetku klientů uloženého v účastnických fondech. To je oproti investičnímu životnímu pojištění obrovský rozdíl.

Zmínil jste také možné zavedení alternativy k výsluhové penzi, která funguje u penzijního připojištění…

Určitě by to dávalo smysl. Už jen kvůli tomu, že pro vstup do doplňkového penzijního spoření přestane platit věková hranice osmnáct let, takže ho bude možné sjednat i dětem. Představa, že se takový účastník dostane ke svým úsporám třeba až v šedesáti letech, může být ale pro mnoho lidí odrazující.

Výsluhová penze přitom hraje hlavně psychologickou roli. Ve skutečnosti ji využije jen minimum klientů. Jde ale o ten pocit, že pokud by bylo potřeba, tak si člověk může sáhnout na část svých peněz bez jakékoli penalizace. U stanovení fixního věku pro nárok na výplatu naspořených prostředků je to podobné. Pro lidi není takový rozdíl, jestli peníze dostanou v třiašedesáti nebo pětašedesáti letech, většina chce ale znát konkrétní číslo, aby s tím mohla vnitřně počítat.

Jak by mohl v praxi vypadat částečný výběr z účastnických fondů?

Podle mě není šťastně konstruovaná ani výsluhová penze u penzijního připojištění. Cílem tohoto produktu je přece akumulovat prostředky na důchod. Proto se mi nelíbí, že někdo může předčasně vybrat polovinu peněz včetně státních příspěvků.

Konstrukce předčasného výběru z účastnických fondů by mohla být velmi jednoduchá. Klient by měl možnost jednorázově vybrat například až třicet procent naspořených peněz, ale musel by úměrně tomu vrátit státní příspěvky.

Investovat a šetřit!

Jasně – dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:

Jak do systému spoření na stáří víc zapojit zaměstnavatele?

Dnes má příspěvek zaměstnavatele pouze dvacet procent účastníků a průměrná výše příspěvku je zhruba sedm set korun. Je to dlouhodobý stav, sám trh zlepšení evidentně nevyvolá, podle mě je potřeba impulz ze strany zákona nebo přinejmenším podnícení ke změnám u kolektivních smluv. V tuhle chvíli si může zaměstnavatel na základě příspěvků pro své zaměstnance odečíst na daních ročně až třicet tisíc korun. My navrhujeme zvýšení na padesát tisíc.

Příspěvky zaměstnavatelů ale samozřejmě souvisí i s hospodářským cyklem, kdy po krizi v roce 2008 někteří zaměstnavatelé příspěvky snižovali, nebo dokonce rušili. Snad teď s lepšími ekonomickými výsledky opět začne hrát tento benefit větší roli, třeba při náboru nových zaměstnanců.

Dovedete si představit, že by měli všichni zaměstnavatelé ze zákona povinnost přispívat do penzijního fondu svým zaměstnancům?

V rámci důchodové komise se bavíme o možnosti, že by zaměstnavatelé museli povinně odvádět příspěvek alespoň zaměstnancům, kteří vykonávají profese s vysokou fyzickou náročností nebo s vysokým zdravotním rizikem. V některých zemích to funguje. A nemyslím přímo zaměstnanecké penzijní fondy, ty už u nás nemá smysl zakládat, protože tu jsou zavedené a stabilní společnosti, které příspěvek zaměstnavatele umí administrovat.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek v loňském rozhovoru pro Peníze.cz hovořil o tom, že by se lidem mohla ze mzdy automaticky přeposílat určitá část peněz přímo do třetího pilíře. Co si o tom myslíte?

Povinnému spoření na důchod bych se určitě nebránil. Byla by to rychlá a efektivní cesta, jak lidem tvořit rezervy na penzi.

A kolik by to mělo být peněz?

Obecné poučky hovoří o tom, že bychom si během aktivního života měli odkládat deset procent ze svého příjmu na důchod. Nicméně to je při daňovém zatížení v Česku příliš mnoho. Podle mého názoru by to ale mělo být alespoň 300 korun měsíčně, aby lidé dosáhli minimálně na státní příspěvek. Při dlouhodobém spoření i tato částka dokáže vytvořit zajímavé úspory.

Jak vlastně hodnotíte dosavadní práci a návrhy důchodové komise? Váš předchůdce v čele Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk byl v tomto ohledu dost skeptický

Rozsáhlá debata je určitě potřeba a vzájemné názorové obohacení akademických, politických a odborných pohledů členů komise také. Trochu mě mrzí, že je Asociace penzijních společností pouze přidružený člen bez hlasovacího práva. Velká škoda je i to, že se v závěrečné zprávě komise neobjevily některé návrhy, u kterých byla přitom v prvním pracovním týmu shoda.

Anketa

Kolik měsíčně spoříte nebo investujete na důchod?

Je šance, aby se tak velký počet lidí domluvil na nějakém smysluplném kompromisu?

Teoreticky ano. V praxi je to dost složité. Debata nad každým problémem je na můj vkus příliš zdlouhavá a někdy hodně obecná. Na jednu stranu je to daň za to, že je v komisi tak různorodé složení, na druhou stranu je to ale možná dobře, protože pokud komise něco doporučí, mělo by to pak mít širokou podporu. Že je širší shoda možná, dokládají některé navržené parametrické změny k vylepšení třetího pilíře, které v současné době na návrh důchodové komise projednává Sněmovna. Velmi dobrou práci odvádějí také jednotlivé pracovní týmy, ve kterých se diskutují a pro důchodovou komisi připravují návrhy ke schválení.

Ekonom a člen důchodové komise Jaroslav Vostatek navrhuje, aby se zavedl rovný důchod, který by byl pro všechny stejný. Zároveň by se ale vyplácela i druhá složka důchodu, která by se vypočítávala podle toho, kolik peněz do systému člověk reálně odvedl. Prý by se tím posílila zásluhovost. Co si o tomto návrhu myslíte?

K posílení zásluhovosti měl sloužit druhý pilíř, který pan profesor Vostatek kritizoval a byl pro jeho zrušení. To, co navrhuje, už tu tedy bylo v jiné podobě. Souhlasím s tím, že většina lidí dnes nerozumí, jak se jejich důchod počítá a z čeho se skládá, nicméně nemám jeho návrh k dispozici a nevím, zda by tuto složitost skutečně odboural. Navíc politici už deklarovali, že tento návrh nepodpoří.

Mají podle vás dnes politici vůbec snahu důchodový systém nějak zásadně měnit?

Za posledních dvacet let se v důchodovém systému provedla řada změn, takže snaha řešit důchodový systém tady je. Asi nejodvážnější změna přišla před třemi lety, kdy se zavedl druhý pilíř. Ten byl ale bohužel velmi rychle zrušen. Přitom možná stačilo upravit jen některé parametry. Politici tímto krokem vyslali velmi špatný signál. Reforma důchodového systému je potřeba, ale nemyslím si, že současná vláda přijde s něčím zásadním. Lidé by tak při zajištění na stáří měli místo na stát a politiky spoléhat především sami na sebe.

Sada důchodových kalkulaček

Některé věci si sami rozumně nespočítáte – výpočet pravděpodobné (nebo chvilku před důchodem už i přesné) výše důchodu vlastními silami... to je práce pro masochistu. Trpělivého a pozorného masochistu. Ten čas se dá strávit líp, proto nechejte počty důchodovým kalkulátorům od Peníze.cz:

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

Ferko Lakatoš | 6. 8. 2015 19:13

Jauž ničemu nerozumím. Tož mám kupovat a spotřebovávat a nebo spo řiť. Vím enem, že tento pojišťovací biznis dotyčnejm hódně nese, takže se liďom mosí vracať míň. Jsou to pojišťovací paraziti. Jako politici a úřadové ČNB.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 6. 8. 2015 16:51

Pán má nějaký názor, jistě ne neovlivněný tím, že se poskytováním komerčního penzijního spoření živí.

Je to asi jako kdyby pekař říkal, že by se nebránil představě, aby si každý člověk pod hrozbou trestu musel denně koupit 50 rohlíků. No já chápu, že by se tomu nebránil. Docela i chápu, že by za takový zákon loboval. Stejně jako Andrej loboval za přilévání Vitolu do nafty a Hanácké do benzínu.

Toto uvažování a konání mi přijde jako logické a nijak mne neirituje. Irituje mne systém, kde takové názor jednotlivce či (organizované) skupiny (podepřený mediální demagogickou kampaní a případně hmotným zainteresováním politiků) se může stát zákonem, který je následně násilím vnucen všem.

Nechť si pán spoří jak chce, ale NIC mu není do toho, jak si na penzi spoří ostatní. A NIC do toho není ani Andrejovi, Lubomírovi, Bohuslavovi, ani žádnému dalšímu Vasilovi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bobby | 6. 8. 2015 18:20
reakce na Jan Altman | 6. 8. 2015 16:51

Bohuslavovi na tom záleží. On se svou skupinou touží být nejmocnější kanec v zemi a k tomu potřebuje ve volbách hlasy od lidí, kterým rozdá peníze (i na důchody za celoživotné nicnedělání).

A sebere je votkud jinde než od těch, kteří je mají. A ti je dobrovolně těm chudším nedají (nebo velmi málo), tak je potřeba vzít jim je násilně a skrýt to za nějakou "solidaritu". A když se k tomu přidá zázračné slovíčko "sociální", tak tu máme takový paškvil "sociální stát", který legálně bere jedním, dáva to druhým, aby sa třetí udrželi při moci. Co je jak víme obecní definice státu.

A jak se definuje stát, který se stará do života svých obyvatelů do poslední meze, a právě teď rozmýšlí, že jim zakáže i tu poslední svobodu - právo svobodně si vyměnit veci mezi občany navzájem (směnný obchod) a krýt to zamezením daňových úniků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 6. 8. 2015 16:42

Dejme tomu, že jsem pekař.

"Povinný nákup mých rohlíků? Nebránil bych se."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

J.A. | 6. 8. 2015 16:52
reakce na Tomáš Macháček | 6. 8. 2015 16:42

To jsme se hezky trefili :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Brabec | 6. 8. 2015 16:24

Nedivme se lidem. Nejsou hloupí. Už dvě generace se přesvědčily, že žádná částka odkládaná do důchodového spoření spokojené stáří nezajistí. Minulé generaci vydělila inflace jejich úspory osmi, a předminulé generaci pro jistotu důchodové úspory zkonfiskovali zcela.

A dnes? Lidé již povinně odkládají „na důchod“ zhruba třetinu svého přijmu. Pak přijde pán z nějaké instituce s honosně znějícím jménem, a sdělí nám, že je to málo, a že je třeba přinutit lidi odkládat ty peníze ještě „do fondů“. Tedy tam, kde k nim bude mít snadný přístup stát, zatímco občan si na ně dlouhá léta nebude smět ani sáhnout.

Stát se samozřejmě k tomu staví kladně. Ostatně, kdo jiný, než tyto penzijní fondy, bude za dvacet let, až budeme s dluhem na úrovni Řecka, kupovat státní dluhopisy? A kde jinde vezme stát peníze, až mu dojdou? (Nedávno tak učinili v Maďarsku a Polsku, u nás naposledy v roce 1953.)

A mimochodem. Když ke státnímu dluhu ČR 1,7 bilionu připočteme nekryté závazky státního důchodového systému – odhadováno na 4,6 bilionu, a závazky vyplývající z přijetí nevýhodných zákonů (hlavně „obnovitelné“ zdroje a biopaliva) – odhadem 0,9 bilionu, dostáváme se na celkové závazky 7,2 bilionu, takže jsme se svými závazky na úrovni 170% HDP celkem blízko Řecku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Macháček | 6. 8. 2015 21:54
reakce na Stanislav Brabec | 6. 8. 2015 16:24

Porovnáváte jablka a hrušky. Těch řeckých 175% je taky bez dalších závazků jako např. důchody.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

dračí panenka | 6. 8. 2015 11:38

Chci odpověď na jednoduchou otázku. Když ve svých 22 zaplatím dejme tomu 1000,- do státního důchodového systému, co si za ně v 70 až půjdu do důchodu koupím?

Opravte mě, jestli se mýlím, ale řekla bych, že ani provaz, na kterém bych se mohla oběsit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 6. 8. 2015 11:46
reakce na dračí panenka | 6. 8. 2015 11:38

Jelikož je státní systém průběžný a tudíž si tam nic nespoříte, nedává ta otázka smysl. Závisí pouze na tom, jestli stát bude schopný donutit příští daňové poplatníky, aby se na základě toho, že jste ve 22 letech zaplatila 1000 Kč do státního, složili na váš důchod. Jak velký bude, to je pochopitelně ve hvězdách.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

dračí panenka | 6. 8. 2015 13:49
reakce na Jiří Suchý | 6. 8. 2015 11:46

A protože investice do "hvězd" je hloupost, tak do nich investovat nebudu. Určitě na hvězdách nebudu stavět zajištění na stáří. A určitě nejsem sama. Ten pán v článku by chtěl, abychom mu tam sypali peníze povinně, ale má smůlu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Robert Antonio | 6. 8. 2015 10:07

„Lidé by tak při zajištění na stáří měli místo na stát a politiky spoléhat především sami na sebe.“

Svatá pravda. Proto si na stáří nespořím v žádném produktu, jehož hodnota je závislá na státní libovůli – to jsou všechny produkty kótované ve státní fiat měně a uložené v institucích, kde je stát může kdykoliv znárodnit. Smůla, pane Poklope.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 6. 8. 2015 11:47
reakce na Robert Antonio | 6. 8. 2015 10:07

A to prosím znamená konkrétně kde?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr | 7. 8. 2015 06:33
reakce na Jiří Suchý | 6. 8. 2015 11:47

Napadají mě jen fyzické ceniny (fyzické kovy, mince, umění), kryptoměny a děti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mirek | 6. 8. 2015 08:30

Povinné spoření na důchod včetně povinného příspěvku zaměstnavatele. To je vlhký sen pana Prokopa a jeho party kočičí pracky.
To by se mu ta pusa roztáhla úplně obráceně než té profilové fotce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Phoenix | 6. 8. 2015 08:27

"jak lidi motivovat, aby si na stáří odkládali víc peněz" To by stát nesměl neustále znevýhodňovat tu zodpovědnou část obyvatelstva, která je schopná část peněz uspořit. Jak chcete přesvědčit obyvatele, aby si odkládali peníze, kdy v posledních pár desetiletích proběhlo několik masivních státních loupeží (okřídlená věta Ušatého torpéda "Měna nebude" a další)? Úspory navíc neustále znehodnocuje inflace, případně protizákonné zásahy ČNB (má pečovat o měnovou stabilitu a provádí pravý opak).

"Máte pravdu, že si tu lidé odkládají příliš malé částky. Na druhou stranu, řada klientů nespoří tolik, aby jim budoucí dávky zajistily slušné stáří". Mediánová mzda 21629, čistá mzda 16969. Medián starobních důchodů je necelých 11 000. Aby byla zachována životní úroveň, znamenalo by to naspořit tolik, aby si důchodce mohl ke státní penzi každý měsíc vyplatit "navíc" 6 000 korun (zjednodušeně, čtyřicet let práce a dvacet let důchodu by znamenalo každý měsíc odložit 3 000, které ovšem následně vždy musím zhodnotit alespoň o inflaci). Tvrzení, že je možné si pouhým spořením dnes zajistit slušnou životní úroveň za třicet čtyřicet let, je zcela mylné. Proti západním zemím máme příliš vysokou míru zdanění, ceny potravin na úrovni Německa (ovšem bez jejich kvality) a další faktory, které ovlivňují zejména nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.

"sám trh zlepšení evidentně nevyvolá, podle mě je potřeba impulz ze strany zákona" Tak určitě. Ještě aby zastánce důchodového letadla nebyl kovaný socialista.

"zaměstnavatelé museli povinně odvádět příspěvek" Sociální daň zaměstnavatele je Vám málo?

"Povinnému spoření na důchod bych se určitě nebránil. Byla by to rychlá a efektivní cesta, jak lidem tvořit rezervy na penzi." Tak určitě. Spolehlivá cesta, jak provést další zdanění a následnou státní loupež. Dluhy se neplatí, zdroje jsou.

"Nicméně to je při daňovém zatížení v Česku příliš mnoho." První a poslední rozumná věta. Ovšem trochu to koliduje s pozdějším "Lidé by tak při zajištění na stáří měli místo na stát a politiky spoléhat především sami na sebe." Jinými slovy, díky vysoké míře zdanění mi sice stát uloupí značné množství prostředků, ale nedostanu odpovídající protihodnotu.

Opět debata o kosmetických změnách (druhý pilíř), aniž by bylo jasně řečeno, že systém je v současné podobě neudržitelný. Snížit daně (zejména sociální, ale nejen tu), zvýšit zásluhovost a postupně tak přenášet starost o důchody ze státu zpět na jednotlivé rodiny (protože nic jiného dlouhodobě při demografických změnách nefunguje). Ideál je samozřejmě ten, že se stát nebude do důchodů montovat vůbec (chápu, příliš mnoho peněz k přerozdělení je veliké lákadlo). Ostatně je třeba si uvědomit, že státní důchody jsou tady teprve od kancléře Bismarcka a tehdy měly značně jiné parametry než dnes.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jojo | 6. 8. 2015 07:33

Pěkné, ale to je neproveditelné . Dvě třetiny lidí má průměrný příjem 16-18. brutto a o tom to je.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dolce Gusto | 6. 8. 2015 18:06
reakce na Jojo | 6. 8. 2015 07:33

Přesně. Mají si pořídit živnost, inkasovat 30k a spořit/investovat si zcela samostatně, protože z 1. až 3. pilíře se nikdy ničeho nedočkají.
Ale pokud si někdo myslí opak a chce na to vsázet svou budoucnost, tak proti gustu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!