Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Svět bez bankovek a mincí. Blízká budoucnost, nebo sci-fi?

| 17. 7. 2015

Kdo měl pakl bankovek, panoval. Dávno to neplatí, pro prsten za milion si s kufříkem do klenotnictví nenakráčíte – hotově nesmíte platit víc než 270 tisíc, prý kvůli praní špinavých peněz. A tím to nekončí, v některých státech se dnes vážně debatuje o úplném zrušení hotovosti. Bude to pohodlné, bezbakteriální – a totálně pod kontrolou. Co si o tom myslí osobnosti ze světa financí?

Očima expertů: Svět bez bankovek a mincí. Blízká budoucnost, nebo sci-fi?

Ráno si cestou do práce koupíte noviny a kafe. A taky si v automatu zaplatíte lístek na autobus. Oběd si v restauraci objednáte na připraveném tabletu, s placením nebudete muset čekat na obsluhu. Pak se taxíkem rychle přesunete na důležitou schůzku, před kterou ještě narychlo seženete puget růží. A před návratem domů si na farmářském trhu nakoupíte ovoce a zeleninu. Večer ještě zaskočíte na jedno do hospody na rohu. A ani jednou přitom nevytáhnete peněženku. Nebudete totiž potřebovat bankovky a mince, postačí mobil nebo chytré hodinky. Jednou dost možná jen čip implantovaný pod kůží. Hotovost už zkrátka nebude. Před pár desítkami let čistá science-fiction. Dnes už si ale většina z nás dokáže něco takového představit docela ostře. Jak daleko je tahle doba? Budou v bezhotovostním světě žít až naši pravnuci, nebo se s ním budeme muset popasovat i my?

Kdo šetří, má tyhle tři

Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry zautomatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnávním a výběrem.

Všechny platby pod kontrolou

Izrael, Norsko, Švédsko… Stále častěji se objevují zprávy, že ta či ona země uvažuje o zrušení bankovek a mincí nebo aspoň zkoumá možnosti, jak se hotovosti zbavit. Komu a k čemu by to bylo? Politici často argumentují tím, že by se zákazem hotovosti podařilo omezit kriminalitu. Zabránilo by se prý mimo jiné i daňovým únikům a praní špinavých peněz. Odpůrci této myšlenky naopak namítají, že by se tím přiblížila „doba velkého bratra“, kdy by měly banky a úřady přehled o naprosto všech vašich platbách. Když ale pomineme toto nebezpečí, jsou tu ještě další rizika: nebyl by takový systém příliš zranitelný? Co by se stalo v případě black-outu, kdy by nefungovala elektřina ani bankovní systémy, co kybernetický terorismus?

Ptáme se, co si o možném světě bez bankovek a mincí myslí ekonomové, analytici, politici, podnikatelé, zástupci bank a karetních společností? Blíží se podle nich doba, kdy už nebudeme bankovky ani mince potřebovat? Jaké by mělo zrušení hotovosti důsledky? A bylo by vůbec potřeba hotovost rušit, nebude stačit jen pár let počkat, až lidi z pohodlnosti sami všechno budou platit bezhotovostně a někdejší král cash zajde v koutku na oubytě?

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
+9
+
-

Hotovost není třeba přímo rušit, stačí dostatečně znepříjemnit její používání. Není daleko doba, kdy na vás při platbě například nad deset tisíc korun vybafne zásahové komando Ministerstva financí a donutí vás vlastní krví podepsat daňové přiznání zpětně až do doby, kdy jste dostali první pětikorunu od babičky. Nevím, jestli se hotovost odporoučí do propadliště dějin v důsledku pokroku, protože všichni začneme platit třeba měnou dogecoin. Ale než se tak stane, rozhodně bych hotovost nerušil. Stačí se podívat do Řecka – kdo neměl v den uzavření bank cash, byl namydlený. Hotovost vám zkrátka dává určitou šanci nebýt bezmocnou obětí událostí. Což samozřejmě některé sociální inženýry štve.

Marcel Gajdoš

regionální manažer Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko

Marcel Gajdoš
+3
+
-

Asociace Visa Europe je z principu svého podnikání pro náhradu hotovosti platebními kartami. Je ale potřeba být realistický. Doba bezhotovostní je ještě daleko, což se týká i České republiky. Ta je z pohledu počtu elektronických transakcí stále na chvostu Evropy. Nemůžeme se zatím rovnat zemím, jako je Norsko, Švédsko nebo Izrael, kde je elektronické placení daleko víc oblíbené jak u držitelů karet, tak u obchodníků. Do určité míry je to odraz toho, že počet terminálů a obchodníků, kteří by přijímali karty, zatím nedosáhl úrovně výše zmíněných států. Společným úsilím bankovního a veřejného sektoru bychom se na jejich úroveň mohli brzy dostat. My jsme optimisty a věříme, že díky novým technologiím (mobilní platby, elektronické platby, placení skrze sociální sítě, biometrie, atd.) dojde v brzké budoucnosti ke změně poměru mezi hotovostními a bezhotovostními transakcemi směrem k placení kartou nebo mobilem.

Mimochodem hotovost je drahá a v mnoha případech v porovnání s bezhotovostním placením neefektivní. Česko navíc patří v rámci Evropy mezi lídry v oblasti inovací plateb. České banky přicházejí s novými technologiemi zpravidla mezi prvními v Evropě. To se týká například cloudových plateb. Během jednoho roku spustí dvě české banky komerční cloudové řešení pro telefony se systémem Android. Odhadujeme, že do roku 2020 bude přes 60 procent všech Visa plateb probíhat prostřednictvím mobilu.

Jiří Rusnok

ekonom, člen bankovní rady České národní banky

Jiří Rusnok
+9
+
-

Stoprocentní nahrazení hotovosti bezhotovostními penězi zatím nepovažuji za reálnou alternativu. Tato čistě teoretická možnost by měla za důsledek mimo jiné to, že centrální banka by přišla o část příjmů kvůli snížení takzvaného ražebného (k tomu ale dochází už nyní kvůli nízkým úrokovým sazbám). Na druhou stranu by to ale výrazně zvýšilo teoretickou účinnost použití záporných úrokových sazeb v případě nutnosti dalšího uvolnění měnověpolitických podmínek.

Česká národní banka po celou svoji existenci dodává hotovost podle požadavků obchodních bank, které odrážejí preference obyvatel a podnikatelů. A poměr mezi hotovostním a bezhotovostním placením ponechává přirozenému vývoji poptávky po obou formách peněz.

V žádném případě si nemyslím, že by dnes měla být hotovost přežitek. Na rozdíl od bezhotovostních peněz je pohledávkou nikoliv za soukromými subjekty, ale za centrální bankou. Hotovost má nucený oběh, takže ji jako úhradu pohledávky musí přijmout každý dlužník. Při placení hotovostí není třeba ani připojení k internetu, ani elektřina – jejich neustálou dostupnost sice dnes považujeme za samozřejmost, ale nemusí tomu tak být vždy za všech situací – a uživatel hotovosti není rovněž mimo jiné vystaven například riziku internetové kriminality. Regulace mezibankovních poplatků za platby kartami sice společně s technologickým pokrokem povedou k dalšímu rozšíření bezhotovostních plateb, nicméně hotovost bude jistě ještě dlouho součástí peněžního oběhu.

Martin Matras

projektový manažer České spořitelny

martin matras
+7
+
-

Anketa

Když nakupujete v obchodě, nejčastěji...

V používání bezhotovostních plateb jsou nejdál severské země. Většina poboček švédských bank už dnes nemá hotovostní přepážky. Odhaduje se, že až dvě třetiny plateb u obchodníků v těchto zemích jsou bezhotovostní. V Česku bych odhadoval obrácený poměr. Pro snižování používání hotovosti a celospolečenských nákladů, které jsou s hotovostí spojené, je klíčová role státu a centrální banky. Dobrým příkladem bylo rušení deseti-, dvaceti- a padesátihaléřových mincí.

Na druhou stranu hodnota oběživa v eurozóně i v Česku vzrostla za posledních deset let téměř na dvojnásobek. Stále je vysoký počet lidí, kteří platební karty vůbec nevlastní. Charakteristické pro ně je, že jsou zvyklí hotovost používat a jsou s tímto způsobem placení spokojeni.

Bodem zlomu ve vývoji podílu hotovostních a bezhotovostních plateb je nárůst počtu míst, kde lze platit kartou, a rozvoj bezkontaktních karet a nálepek. Platba bezkontaktní kartou se stala rychlou a jednoduchou. Meziroční nárůsty bezkontaktních plateb u obchodníků dosahují desítek procent. Domnívám se, že přirozeným způsobem dojde ke změně poměru hotovostních a bezhotovostních plateb. Doba pouze elektronických peněz je však velmi vzdálená.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl

+5
+
-

Budoucnost patří placení mobilem. Třeba TabbedOut už umožňuje platbu mobilem v restauraci, aby se nemuselo čekat na pingla. Uber je úžasné sdílení aut bez hotovosti, i když zatím do aplikace ještě musíte nacpat údaje z platební karty. Hotovost bych zrušil. I měnové reformy se budou politikům dělat elektronicky lépe.

Ivan Bartoš

vedoucí mediálního odboru Pirátů

Ivan Bartoš
+7
+
-

Hotovost může zaniknout, teprve až budou běžné anonymní elektronické peněženky.

Technologický vývoj slouží lidem. V oblasti placení jsme svědky prudkého rozvoje platebních prostředků. Dnes už je běžné i bezdotykové placení. Obchodní komunikace mezi firmami začíná být automatizovaná i včetně procesů objednávání, dodávek a placení. Dokonce lze předpokládat, že další rozvoj přinese i nové formy barterového obchodování (multilaterální barter) a bude narůstat objem směny i bez potřeby peněz.

Přes tento vývoj zůstává hotovost velice důležitým prostředkem směny. Existují totiž významné obavy, že by se zákaz užití hotovosti mohl stát prostředkem zvýšené kontroly občanů. Právo užívat hotovost proto považujeme za důležitou součást lidských práv. Bez hotovosti se plně obejdeme, až budou běžně užívané anonymní elektronické peněženky, jaké se už dnes používají při platbách bitcoiny. I v takovém případě jsou však zákazy hotovosti zbytečné, rozhodne trh a lidské pohodlí.

Lubo Smid

spoluzakladatel vývojářského studia STRV

Lubo Smid
+8
+
-

O tom, že fyzické peníze nebudou brzy tak rozšířené, jako jsou nyní, není pochyb. Už dnes je možné namísto hromady platebních karet mít jednu (např. OnlyCoin.com) nebo platit prostřednictvím mobilních technologií – telefonu/hodinek (Google Wallet/Apple Pay). Na vzestupu je také služba zaměřená na mikrotransakce mezi kamarády – Venmo.

Zajímavé je, že ačkoliv většina nových platebních metod vzniká v USA, tak je tam proti České republice a Evropě vůbec podíl bezkontaktních plateb o poznání nižší. Některé služby se přímo napojují na banky, a díky tomu je možné se vyhnout platbě poplatku na kreditních a debetních kartách. To uvítají zejména obchodníci, pro které je hotovost v některých případech podstatně výhodnější než přijímat platby kartou (nízké částky). Budoucnost je o přímé směně elektronických peněz. Bankovky i mince budou spíš kuriozita, ale to bude ještě relativně za dlouho.

Miroslav Lukeš

generální ředitel MasterCard pro Česko, Slovensko a Rakousko

Miroslav Lukeš
+5
+
-

Hotovost je v dnešní době absolutní přežitek – je drahá, pomalá, nehygienická a nahrává šedé ekonomice, protože je netransparentní. Nicméně je v lidech hluboce zakořeněná a oni si jen těžko umí představit, že najednou nebudou existovat žádné mince ani bankovky a peníze budou virtuální. Málokdo si uvědomuje, že v takovém světě už v podstatě žijeme. Z hlediska celosvětových objemů představuje hotovost spíše okrajovou záležitost a její význam dále klesá. Eliminace hotovosti v běžném životě je stejně samozřejmá jako nástup a zdokonalování mobilních telefonů. Důkazem jsou vyspělé ekonomiky Skandinávie, Austrálie či Velké Británie, kde hotovostní platby nepředstavují ani pětinu všech objemů. U nás sice hotovost zatím převládá, ale situace se mění a lidé platí bezhotovostně stále častěji a velmi rychle se rozšiřují bezkontaktní platby. Právě technologie ubírají hotovosti vítr z plachet. Díky bezkontaktním kartám je platba rychlejší a bezpečnější. Podobně se zvyšuje komfort platby v digitálním světě například díky digitálním peněženkám MasterPass či mobilním platbám.

Robert Štefl

šéf produktového týmu Air Bank

Robert Štefl
+7
+
-

Věřím tomu, že peníze ve své fyzické podobě zmizí. Místo peněženek budeme při placení vytahovat třeba telefon nebo možná jen přiložíme ruku s čipem pod kůží. A na bankovky a mince se budeme chodit dívat už jen do muzea. Než k tomu ale dojde, uplyne ještě spousta let. Obliba bezhotovostních plateb v Česku se totiž sice každý rok rychle zvyšuje a bezpochyby dál poroste, používání hotovosti ale zatím nijak výrazně neklesá. Částečně je to ze zvyku. Částečně kvůli tomu, že zatím ne všude a v každé situaci můžeme bezhotovostní platbu udělat. A částečně se na tom podílejí i lidé nebo firmy, kterým anonymita při placení hotovostí naprosto vyhovuje. Dříve než tedy ke kompletnímu zrušení hotovosti dojde, bude potřeba udělat řadu technologických, obchodních, právních i politických rozhodnutí. To ale neznamená, že na to musíme čekat a kdokoliv z nás nemůže přejít na život bez hotovosti dříve. Rychlé, jednoduché a pohodlné bezkontaktní placení k tomu doslova vybízí.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+10
+
-

Přechod na kompletně bezhotovostní směnu je doslova revoluční změnou. V podstatě by to znamenalo to, že poprvé v dějinách už žádná finanční transakce nebude záležitostí jen zúčastněných stran. Vždy se o ní bude moci dozvědět strana třetí. To je příliš zásadní změna na to, aby o ní rozhodlo pár politiků či „expertů“. Nechť rozhodnou lidé. Nechť rozhodne trh. Ostatně, už se tak děje. Lidé užívají bezhotovostní styk tam, kde to sami uznají za vhodné, kde to odpovídá jejich nátuře a preferencím. Třeba jednou opravdu dojdeme do bodu, kdy lidé tímto postupným procesem přirozeně hotovost zcela „zruší“. Prostě ji nebudou používat. Centrální bankéři ji pak postupně z oběhu stáhnou a nikdo si skoro ničeho nevšimne. Jako když teď pomalu, ale jistě mizí telefonní budky. Zatím jsme však od takového stavu, pokud by vůbec někdy nastal, docela daleko. Ačkoli rozmach bezhotovostního styku je pochopitelně citelný, s výjimkou Švédska, které už má za sebou svůj „cash peak“, dochází ve vyspělých zemích stále k nárůstu objemu fyzického oběživa. Řada lidí si zjevně intuitivně uvědomuje, že i hotovostní směna má své výhody. Třeba jim dochází, že v bezhotovostní ekonomice bude moci centrální banka – v rámci „ekonomické stimulace“ (nebo v rámci znehodnocování měny za účelem splácení vládního dluhu) – nastavit úrokové sazby třeba na minus deset procent. To nyní nemůže, neboť by lidé vybrali účty ve své bance a hotovost uložili do matrace (lepší žádný úrok než záporný).

A ano, pravda, na hotovost nedají dopustit ani kriminální živly. A co? Už pár let víme, že hromadně vraždit lze i letadlem. Zrušili jsme kvůli tomu leteckou přepravu?

Michal Šmída

zakladatel platební metody Twisto.cz

Michal Šmída
+6
+
-

Nemyslím si, že u nás v následujících letech dojde ke zrušení hotovosti. Ovšem přesun k on-line platebním metodám je značný, a například v platbě bezkontaktními technologiemi patříme mezi nejrychleji rostoucí trhy v rámci Evropy – průměrný Čech platí bezkontaktně minimálně třikrát měsíčně.

Především v oblasti on-line nakupování je hotovost na ústupu, kdy poměr platby na dobírku výrazně klesá, naopak roste on-line platba kartou nebo i odložená splatnost. Já osobně jsem velkým nepřítelem hotovosti, takřka všechno platím kartou. Ale v Praze žijeme v bublině, tady má platební terminál skoro každý. V regionech a menších městech nejsou bezhotovostní platby natolik rozšířené. Banky se to snaží zlepšit, třeba MobilniTerminal.cz od České spořitelny, která poskytuje mPOS řešení pro maloobchody.

Markéta Šichtařová

ekonomka, Next Finance

Markéta Šichtařová
+9
+
-

Anketa

Kdo podle vás mluvil nejrozumněji?

Návrh na zrušení hotovostních peněz zdá se být velice pokrokový. Ostatně není pochyb, že jednoho dne se děti budou učit v dějepise, jak kdysi hotovostní peníze vypadaly. Jednou peníze budou jen elektronické. Technologie k tomu máme už dnes. A ekonom či politik, který s tímhle návrhem přijde jako první, vejde do dějin a vyslouží si neotřelý zářez ve slovníku. Až na to, že tahle úvaha má pár háčků:

Ano, hotovostní peníze můžou sloužit k praní špinavých peněz. Jenomže v realitě peníze přes hotovost pere jen primitiv. Ke skutečnému praní špíny tu přece slouží úplně jiné a daleko elegantnější nástroje. Máme tu bitcoiny, akcie na doručitele, kmenové listy u společností s ručením omezeným, lichtenštejnské nadace a další a další.

Sotva možno podezírat politiky, z nichž mnohým se zákaz hotovosti náramně líbí, z naivity či nepraktického teoretizování. Těm se totiž líbí na zákazu peněz něco úplně jiného, ale nahlas nevyřčeného: Jde o to, že státy neumějí vybrat daně. U nás kvůli tomu vymýšlíme po vzoru Chorvatska elektronickou evidenci tržeb. Kdyby ale byly všechny platby automaticky jen elektronické, nebylo by třeba nic podobného budovat.

Jenomže zrušení hotovosti by přineslo dnes netušené problémy. Podle průzkumu u nás totiž hotovost preferuje 98 procent obchodníků a 89 procent zákazníků. To je ztraceně pádný argument, proč dál používat mince a bankovky. Získala někdy nějaká strana ve volbách demokraticky tolik hlasů? Je to snad slabá preference? Já ostatně obchodníky chápu. Na karty můžete jet jen tam, kde jsou buď vysoké marže, nebo kde dostanete od karetní společnosti dobré podmínky.

Jednoho dne hotovostní peníze zaniknou, o tom nemám nejmenších pochyb. Podívejte se třeba na videokazety. Dají se ještě vůbec někde koupit? A přece je nikdo nezakázal. Zmizely, protože lidé sami došli k tomu, že jiná technologie je pro ně užitečnější. A zrovna tak jednoho dne budou pryč hotovostní peníze. Nikdo je nebude muset zakazovat. Bylo by to nejen násilné, ale i nevýslovně sobecké vůči babce Novákové z vísky Horní Dolní, která má jednu kozu a důchod jí nosí paní pošťačka. Protože tahle devadesátiletá paní už nikdy nepochopí, jak se platební karta drží v ruce.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Luboš | 23. 7. 2015 10:04

Já si to dovedu představit. Pokud budu mít peníze v bance s úrokem -6%, rád vám je půjčím za -2%.
Pokud budete mít nemovitost a daň z nemovitosti bude vyšší než stihnete vydělat jejím pronájmem, rád se jí zbavite i za nižší cenu než byla pořizovací hodnotu.

+1
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 17. 7. 2015 10:28

Nejdůležitější přínos zrušení hotovosti by bylo umožnění záporných úrokových sazeb, které by mohlo řešit současnou bezvýchodnou situaci. Fiskální expanze by pak mohla být rozpočtově "odpovědná" a nakonec by úroky mohly být použity ke splácení státních dluhů.

Toto makroekonomické hledisko (jež zmínil tuším pouze Rusnok) je totiž jediným relevantním důvodem ke zrušení hotovosti. Ostatní aspekty, jako efektivnější zdanění a zkomplikování šedé ekonomiky a kriminálních transakcí, by byly jen vedlejší pozitivní efekty. Jedinou daní za uvedené dobrodiní by pak bylo teoretické riziko špehování občanů státem. Toto riziko je zde ale už nyní, bez ohledu na to zda zde existuje hotovost..

-1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (126 komentářů)

Tom JJ | 21. 7. 2015 09:58

Zasadnou vyhradou je, ze virtualnymi peniazmi by ako 3. strana disponovali banky.Tato myslienka vobec nie je lakava, nehovoriac o masivnom zasahu do slobody jednotlivca.Cas na to este urcite nedozrel.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hugo z hor | 19. 7. 2015 20:43

Jsem pro zrušení hotovosti a záporné úroky.
Jsem pro masivní fiskální i monetární stimulaci.
Jsem pro minimální mzdu alespoň 15000Kč/měs.
Mateřská by měla být na 1.5 násobku této minimální mzdy, péče o děti je náročná práce.
Do penze by se mělo chodit v padesáti.
Školy a doktory máme sice zadarmo, ale jídlo a bydlení je nezbytnější k životu, mělo by být také zdarma. A elektřina, voda, teplo a internet.
Doufám, že to voličská většina státních zaměstnanců, penzistů, věčných studentů humanitních oborů a pobíračů dávek brzy prosadí, protože ta cesta do Venezuely se hrozně vleče.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Robespierre | 19. 7. 2015 10:31

Konečně platforma pro Fuldu:
http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rekyne/r~34e0c9fa2bb911e5b4780025900fea04/

Platforma nalevo od Syrizy, která je nalevo od komunistů.

On má pravdu, když odmítá, že je komunistou. Bolševik je pro něj totiž ultrapravičák.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 17. 7. 2015 12:57

Každou chvíli se mne někdo ptá, jak si představuju, že dojde k přechodu na AnCap.
Myslím, že podobná vládní opatření k přiblížení AnCapu a freebankingu přispívají daleko větší měrou, než nějaké internetové diskuse a asi milionkrát větší měrou, než naivní snahy klasických liberálů a minarchistů o zmenšení státu (unreal).

To už daleko větší smysl mají ty diskuse, protože díky nim si alespoň někteří lidé (a je jich zjevně čím dál víc) uvědomí, co je systém zač a že mají nezadatelné právo se mu bránit, chránit před ním svůj majetek, plody své práce, svou svobodu.

Zrušení hotovosti, bail-iny systému (ať již přímou konfiskací, nebo zápornými úroky - jde reálně o totéž) mají extrémní potenciál podpory alternativních digitálních měn, i historicky ověřených komoditních peněz.

Nakonec lidé jako p.Fuld přispějí rozvoji AnCapu a freebankingu víc, než nějaký Rothbard.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:08
reakce na Jan Altman | 17. 7. 2015 12:57

Záporné úroky neznamenají automaticky znehodnocení, natož pak konfiskaci úspor, neboť zde záleží na tom jak vysoká bude deflace. I v dnešním prostředí kladných nominálních úrokových měr může docházet k znehodnocení úspor tím, že inflace překoná nominální úrokové míry. K znehodnocení úspor muže tedy docházet bez ohledu na to jestli jsou nominální úrokové míry záporné nebo kladné. Vždy záleží na reálné (nikoliv nominální) úrokové míře.

Ke skutečné konfiskaci úspor má blíže spíše situace, kdy je stát nucen k peněžní kontrakci prostřednictvím splácení státních dluhu a tzv. fiskální "odpovědnosti". S tímto druhem skutečné konfiskace úspor ovce paradoxně freneticky souhlasí. Dokonce jsou ovce nadšené z toho, že ke konfiskaci jejich úspor dojde kvůli splácení státního dluhu jiné státu (Řecka). Nemožné se stalo skutkem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

UpsideDown | 18. 7. 2015 15:05
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:08

Jak monetární kontrakce ohrožuje úspory lidí? Podle mne je ohrožuje jen opak, expanze.
Když mám na účtě miion a stát sníží množství existujících peněz, tak ten můj milion získá na hodnotě. Když naopak stát objem peněz zvýší, mé peníze se stanou méně vzácnými, méně hodnotnými.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 09:39
reakce na UpsideDown | 18. 7. 2015 15:05

Zapomněl jste na takovou drobnost, že při peněžní kontrakci peníze zanikají, tzn. že někdo z občanů nebo firem o své peníze zcela zákonitě přijde. Záleží na tom, co stát zdaní. Samozřejmě, že tím nemusí být úspory dotčeny přímo. Uvedu příklad. Stát zvedne DPH o 10%, aby splatil část svého státního dluhu. Rodiny, které do té doby spořily např. 10% svých příjmů mohou od nárůstu DPH spořit už jen např. 8% ze svých příjmů. Rodiny, které nespořily ani korunu, musí po zvednutí DPH začít utrácet i své naspořené peníze (pokud nějaké mají). A to nemluvím o Kyperském způsobu splácení státních dluhů prostřednictvím zdanění vkladů v bankách.

Pokud stát naopak emituje do ekonomiky nové peníze tím, že se zadlužuje, pak taková situace nemusí nutně dopadat na úspory a to ze dvou důvodů. Za prvé. Pokud je úvěrová expanze (včetně té fiskální) v objemu peněz, zaniklých splacením dřívějších úvěrů a objemu peněz vyvedených z reálné ekonomiky do úspor a na kapitálové trhy, pak není důvod k tomu, aby za jinak nezměněných podmínek rostly ceny a tím se znehodnocovaly úspory. Za druhé. I v případě, že k růstu cen dochází, znehodnocování úspor je zpravidla kompenzováno příjmem úroků.

Současně platí, že s úvěrovou expanzí roste i nominální hodnota samotných úspor (aniž by současně nutně musely růst ceny), jinými slovy nově státem emitované peníze nakonec protečou ekonomikou do úspor občanů, nebo jednoduše zůstanou v oběhu, po té co se zvýšila spotřeba (životní úroveň). Peněžní kontrakce vede jednoduše k opačným procesům.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

?? | 19. 7. 2015 13:38
reakce na Richard Fuld | 19. 7. 2015 09:39

Ale to mluvite o vytvareni novych uspor, ne o tech jiz existujicich. Tech se kontrakce negativne nedotkne, spise naopak.

Navic kde kdy k nejake kontrakci doslo? Maximalne doslo ke zpomaleni expanze, ci k mirne a omezene korekci predchozi nadmerne expanze. Nicmene menove agregaty dlouhodobe jen rostou a to docela hodne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 18:09
reakce na ?? | 19. 7. 2015 13:38

Mluvím i o těch existujících úsporách. Jestli si myslíte, že současným úsporám prospívá peněžní kontrakce, tak se hodně mýlíte. Dnešním účetním penízům dává hodnotu jediná věc - funkční ekonomika. Pokud vede kontrakce ke kolapsu ekonomiky prostřednictvím deflační spirály, pak to zákonitě úsporám uškodí, resp. je to zlikviduje. Představy, že je možné kupní sílu peněz ovlivňovat pouhým zvýšením, či snížením objemu peněžní zásoby je mírně řečeno nefunkční koncept. Deflační spirála má na úspory úplně stejný ničivý vliv jako hyperinflace. V obou případech v podstatě peníze zaniknou, protože je nikdo nebude používat. Proč taky, když v těchto situacích peníze neslouží k jejich hlavnímu účelu, kterým je být prostředkem hladké směny zboží?

A máte pravdu. Peněžní kontrakce je velmi řídký jev v celé historii lidstva a dnes můžete sledovat ekonomické potíže způsobené již jen pouhým zpomalením expanze. Katastrofu, která by nastala při skutečné kontrakci si radši ani nechci představovat.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 19. 7. 2015 18:16
reakce na Richard Fuld | 19. 7. 2015 18:09

Jak má deflace zhoubný vliv na úspory. Ty mi přece nikdo nebere, a ceny klesají.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 18:33
reakce na Jan Capouch | 19. 7. 2015 18:16

Deflace má zhoubný vliv na ekonomiku a hodnota účetních peněz je spjata pouze s existující ekonomikou. Na začátku můžete spokojeně chrochtat, jak se Vám zvyšuje kupní síla vašich úspor. Po té co tempo poklesu cen překoná kritickou hranici nastane nevyhnutelně konec ekonomiky. Lidé přestanou utrácet né proto, že by čekali na další zlevnění. Nebudou utrácet protože jejich zaměstnavatel zkrachuje a oni nebudou mít plat a tedy ani co utrácet, což povede k dalšímu poklesu cen. Firmám nebude prospívat ani kladná reálná úroková míra. Banky se začnou obávat dostatečnost zastaveného majetku, což může vést k omezení úvěrů, nebo požadování dalších zástav.

Toto vše se pořád nedotýká držitele úspor, který se pošetile raduje z nárůstu kupní síly jeho úspor. Pokles ekonomiky ale nakonec dopadne i na sortiment a množství vyráběného a nabízeného zboží a služeb. Nakonec držitel úspor zjistí, že si za své úspory nic nekoupí, protože lidé přešli k samozásobitelství a pro hroutící se trh už vyrábí je hrstka firem. Vše co má nějakou hodnotu bude drženo jejich majiteli. Proč by měl někdo prodávat dům na který pracoval půlku života za několik měsíčních platů? Byl by blázen. Deflační spirála jednoduše vymaže smysl peněz úplně stejně jako ta hyperinflační a tedy i úspory. Deflační spirála představuje v podstatě destrukci ekonomiky jako takové, destrukci principu, že někdo vyrábí něco pro někoho jiného a že směnu těchto statků zajišťují peníze.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 20. 7. 2015 10:05
reakce na Richard Fuld | 19. 7. 2015 18:33

To je tak kolosální pitomost, že jsem chvíli nevěděl, jak reagovat. Teď ještě nějaký historický příklad, kdy se to v historii stalo. Nestalo se to ani za Velké krize ve třicátých letech, ať už byla deprese jakkoli těžká, vždy byla většina lidí zaměstnaných.

Jediný opravdový kolaps ekonomiky způsobí stát, anebo občanská válka. Krásný příklad je bolševický převrat, válka a válečný komunismus. Bolševici si mysleli, že lidé budou nadšeně pracovat jen pro radost z revoluce a že rolníkům jednoduše zabaví úrodu, když mají čeku a Rudou armádu. A mužici jednoduše nezaseli. Stačilo zavést jen trochu normální poměry (NEP) a nastalo velmi rychlé oživení.

Deflační spirála je nesmysl, protože toho kritického bodu, po kterém nastane návrat k samozásobitelství, se nikdy nedosáhne. Nakonec ceny klesnou natolik, že se začne zase utrácet, protože lidé nespoří kvůli tomu, aby měli paklíky bankovek nebo čísla na účtu, ale aby si mohli pořídit něco užitečného. A samozásobitelství je v průmyslové společnosti taky hloupost, jen si představte, jak se samozásobuje milionová Praha nebo půlmilionové Brno.

Fungování finančního systému rozumíte slušně, ale o historii a psychologii nevíte skoro nic.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tiskař | 19. 7. 2015 20:21
reakce na Richard Fuld | 19. 7. 2015 18:33

1) Žádná deflace není a dlouho nebyla (shadowstats.com)
2) V dobách, kdy se platilo zlatem a stříbrem většinou (ne vždy) byla deflace (podle keynesiánské definice pokles cen, ne podle klasické, protože objem zlata a stříbra samozřejmě rostl, jen většinou pomaleji, než produktivita) a přesto jsme zažili renesanci, atd... Ekonomika rozhodně nekolabovala proto, že jsem si letos za zlaťák koupil o tři procenta více housek, než loni.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 7. 2015 22:57
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:08

Problém je v tom, že oficiální míře inflace snad nemůžně vážně věřit ani ten největší státomilec.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 7. 2015 09:58
reakce na Jan Altman | 17. 7. 2015 22:57

Nikdo nemůže věřit jediné míře inflace. Každý má tu svoji individuální. Jedno a totéž zboží může v jeden okamžik stát i o např. 10% více či méně, než jinde. Obdobně to platí o úrokových sazbách. Někdo drží peníze v kampeličce, kde úroky převyšují inflaci, někdo jiný na běžném účtu, kde nemá úrok v podstatě žádný. Tady nejde o žádné státomilství. Makroekonom prostě potřebuje souhrnné průměrné číslo. To je celé. Jestli statistický úřad v tomto fixluje? Nevím a nedivil bych se tomu, vzhledem k všeobecnému rozkladu tohoto státu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 19. 7. 2015 20:24
reakce na Richard Fuld | 18. 7. 2015 09:58

No právě. Pokud tedy uznáte, že je možné, že stát fixluje (aby mu rostlo HDP, aby nemusel valorizovat, protože je sám největším dlužníkem a inflaci potřebuje, atd...) a že inflace koše běžného gážisty či penzisty je o několik (dejme tomu 4) procent nad oficiálním údajem... pokud to jste ochoten uznat, tak o čem se bavíme? Žádná hrozba deflace pak přeci není a nebyla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 7. 2015 15:54
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:08

Záporné úroky při neexistenci hotovosti, která by umožnila se tomu vyhnout, jsou vždycky loupeží bez ohledu na delaci, inflaci nebo cokoliv jiného.
Váš komunistický mozek to už nevidí, protože pro vás je člověk jenom dobytek chovaný, aby plnil příkazy vládce.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 17:04
reakce na Josef Fraj | 17. 7. 2015 15:54

Nesmyslné výplody totálně ideologicky zatemněného mozku. Přečtěte si můj příspěvek, na který jste reagoval ještě jednou a představujte si při tom, že to napsal pan Altman. :-) Možná se Vám v té hlavě rozsvítí.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 7. 2015 19:13
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 17:04

Záporné úroky bez hotovosti prostě jsou konfiskací úspor. Vy si neuvědomujete, že to co hlásáte je brutální omezení individuální lidské svobody. Hlásáte zde totalitní ideologii podobnou komunismu. Je to patrné i z většiny příspěvků pod tímto článkem. Po těch několika měsících si nedělám iluze, že něco pochopíte a nemá cenu, abychom se spolu dál bavili. Už jsem vás požádal, abyste si mě nevšímal, potom si nebudu všímat ani já vás a bude klid.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 7. 2015 10:19
reakce na Josef Fraj | 17. 7. 2015 19:13

Já znám ty konspirační teorie o NWO, který má zotročit lidstvo a že to má být i prostřednictvím zrušením hotovosti a zaváděním čipů pod kůži apod. Jsem si vědom tohoto teoretického nebezpečí. V tomto ohledu bych mohl také tvrdit, že strůjci NWO tlačí prostřednictvím banksterů státy do úzkých, aby byli v podstatě donuceni ke zrušení hotovosti, protože jinak, než umožněním záporných úrokových sazeb se z dluhové pasti, v které je drží banksteři, nevyhrabou. Banky státům zřejmě neustoupí v tom, že by začaly respektovat bezrizikovost státních dluhopisů, jak navrhuji, což by bylo řešení, jež by se obešlo bez nutnosti zrušení hotovosti. Je třeba si uvědomit, že pokud existuje skupina spiklenců usilující o nastolení NWO, pak má velmi důkladně vyprojektovánu cestu, jak se k němu dostat. O možnostech odchýlení se z této cesty by mohly rozhodnout banky, nebo státy, které by skoncovaly s bankovním socialismem a k respektování bezrizikovosti státních dluhopisů by banky donutily jejich zestátňováním v případě, že respekt bank k bezrizikovosti státních dluhopisů bude absentovat. Toto je ale zřejmě iluzorní představa, protože pokud nějaká parta spiklenců existuje, první co by udělali by bylo, že si politiky prostě koupí (nelze li ho koupit, tak ho odstraní).

Vaše blábolení o komunismu je v tomto směru zcela mimo mísu. Tady nepůjde o komunistickou totalitu. V žádném případě. To bude nový druh totality. Ostatně už nám v Řecku začal růst. Řecko ztratilo zcela svoji fiskální autonomii a to je první krok k totalitě.

A neutíkejte pořád z naší diskuze. Je to nedůstojné a zbabělé.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 18. 7. 2015 11:08
reakce na Richard Fuld | 18. 7. 2015 10:19

Vy nediskutujete. Vyhlašujete tu nějaká teorie jako ideé fixe a když je někdo zpochybní, tak ho urazíte

Teď jste to názorně opět předvedl. Vysvětluji vám, že když někoho násilím přinutíte, aby měl peníze na účtu, jako jediné možnosti, jak se svými penězi disponovat a potom mu část těch peněz vezmete, tak je to loupež. Někomu jste násilím vzal jeho peníze. A co uděláte vy v odpověď na tuto námitku? Obviníte mně z konspiračních teorií a napíšete půl stránky o "bankstrech" a nevím o čem. Jenom ta "idiotská Trojka" tam tentokrát chyběla :-)
Podobně jste v debatě o vynuceném používání české koruny tvrdil, že ten kdo nabízí něco za dolary a jenom za dolary, se dopouští násílím na někom, kdo chce platit korunama.

Vaše chápání svobody je zcela zvrácené. Svoboda pro vás znamená násilné podřízení lidí vašim nesmyslným modelům. Svoboda pro vás znamená, že někoho násilím oloupíte o jeho peníze.

Trochu jsem si zpětně listoval vašimi příspěvky a pořád dokola se vyznačují všemožnými logical fallacies, urážkami oponentů, nekonzistentností myšlenkových konstrukcí (tím nemyslím, že opravíte svůj názor, protože zjistíte, že je mylný, ale to že odporujete sám sobě často i v jednom příspěvku.

Já prostě neumím diskutovat s člověkem, který neumí věcně argumentovat. Když nekomu náslím seberete jeho peníze, tak je to loupež. Pro vás je to výraz jeho svobody. Je mně líto pane, ale my si nepokecáme.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 7. 2015 16:56
reakce na Josef Fraj | 18. 7. 2015 11:08

Zrušením hotovosti nikomu peníze neberete. Jak jste na to přišel? Pouze už nebude nikdo mít peníze v hotovosti, to je celé. O žádné peníze nikdo nepřijde. Každý bude mít po zrušení hotovosti úplně stejně peněz, jen budou všechny bezhotovostní. Co pořád máte s tím okrádáním?

Jediné co se zrušením hotovosti umožní bude, že záporné úrokové sazby Vám budou moci nominálně snižovat objem Vašich peněz, stejně jako kladné nominální úrokové sazby objem Vašich peněz doposud zvyšovaly. Taky tady nevykřikuji, že někdo, kdo má peníze okrádá ty co musejí platit úroky. Vaše názory jsou často hysterické a absurdní. Vy snad ani s chladnou hlavou neumíte uvažovat.

Vaše pojetí svobody je krajně sobecké a jednostranné. Vy pořád chcete jen tu jednostrannou "svobodu" a jen pro sebe. Typicky Vám nevadí, když úroky někdo platí Vám, to Vám přijde svobodné a pořádku ale jakmile byste se měl dostat situace, kdy byste musel platit úroky Vy, najednou jsou všichni zloději a potírači té Vaší legrační jednostranné "svobody". Kdybyste byl "poctivý" ve svém přístupu ke svobodě (všech), kritizoval byste úroky jako takové, bez ohledu na to jestli jste jejich plátcem nebo příjemcem, nikoli jen v situaci, kdy se Vás existence úroků má dotknout.

A co se týče mého pojetí svobody. To je v naprostém pořádku, protože já na rozdíl od vás si uvědomuji, že svoboda má být pro všechny a musí být spojena i s odpovědností a že skutečná svoboda může fungovat je v prostředí v němž platí jasná pravidla a že svoboda může být uplatňována jednotlivcem jen v rámci těchto pravidel. Absolutní svobodu, kterou ve všem prosazujete Vy považuji za pseudosvobodu, za totálně chorobné pojetí svobody, které se skutečnou svobodou nemá vůbec nic společného. Dokonce si myslím, že Vy Vaším pojetím svobodu spíše profanujete, a to obdobným způsobem, jako kdysi Gross zprofanoval upřímnost. A neplatí to samozřejmě absolutně ve vztahu ke všem Vašim názorům. Občas i Vy máte pravdu a hájíte skutečnou svobodu, ale jde spíše jen o výjimky, než o pravidlo.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 18. 7. 2015 19:12
reakce na Richard Fuld | 18. 7. 2015 16:56

Neprosazuji absolutní svobodu, to jste si vymyslel, jako před tím ty konspirační teorie. Zrovna tak jste me podsunul tvrzení, že zrušení hotovosti je automaticky krádež. Vlastně všechno co píšete jsou vaše fabulace. Myslím, že jste psychicky nemocný.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 09:43
reakce na Josef Fraj | 18. 7. 2015 19:12

Zase nula procent argumentace. Zmohl jste se na pouhé popření Vašich vlastních tvrzení a dohady o mém duševní zdraví. Jako vždy.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

jenicek | 17. 7. 2015 10:43

Bezhotovostní zločinci v bílých límečcích.
Já bych doufal, že až se jim to povede, tak se jim bude platit ve speciální olověné měně. Ha!
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 17. 7. 2015 10:28

Nejdůležitější přínos zrušení hotovosti by bylo umožnění záporných úrokových sazeb, které by mohlo řešit současnou bezvýchodnou situaci. Fiskální expanze by pak mohla být rozpočtově "odpovědná" a nakonec by úroky mohly být použity ke splácení státních dluhů.

Toto makroekonomické hledisko (jež zmínil tuším pouze Rusnok) je totiž jediným relevantním důvodem ke zrušení hotovosti. Ostatní aspekty, jako efektivnější zdanění a zkomplikování šedé ekonomiky a kriminálních transakcí, by byly jen vedlejší pozitivní efekty. Jedinou daní za uvedené dobrodiní by pak bylo teoretické riziko špehování občanů státem. Toto riziko je zde ale už nyní, bez ohledu na to zda zde existuje hotovost..
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Beasts & Bumpkins | 17. 7. 2015 11:10
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 10:28

Pochybujem či naozaj veríte tomu čo píšete... :)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Gardelka | 17. 7. 2015 13:43
reakce na Beasts & Bumpkins | 17. 7. 2015 11:10

Já mu to i věřím. Ale přijde mi děsivý že to považuje za pozitivní jevy.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Šabatová VěřícíSpící | 18. 7. 2015 19:57
reakce na Zdeněk Gardelka | 17. 7. 2015 13:43

Hitler tomu věřil, Stalin, PolPot, Kim i Benito tomu všichni věřili. I Špidla, Křeček, Uhl, mladý Stropnický, Chávez/Maduro, ti všichni také zřejmě věří.
A nejen oni, jejich ideologii věřilo mnoho lidí. A ve jménu té ideologie, ve jménu národa, státu, národního hospodářství, rasy, víry, blaha všeholidu byli ochotni páchat násilí na ostatních, mnohé jim zakazovat a nařizovat. Argumentů pro to násilí našli vždy dost. A když argumenty došly, platila síla ideologie, státu a donucovacího aparátu. Jejich heslo bylo a je "když se kácí les, létají třísky" a "vše pro stát, vše pro národ".
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:13
reakce na Zdeněk Gardelka | 17. 7. 2015 13:43

Co je negativního na oživení ekonomiky, která se zastavila v pasti, kde už není k dispozici další snižování úrokových sazeb. Je pro Vás důležitější disponovat papírkama, které mají stejnou funkci jako vaše vklady v bance, nebo je pro Vás důležitější prosperující ekonomika, která těm vkladů a papírkům dává skutečnou hodnotu? Bez fungující ekonomiky se ty bezhotovostní peníze promění v bezvýznamná čísla v počítačích a bankovky v hromádky papíru. To je Vám snad jasné. Je to otázka priorit.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 17. 7. 2015 23:20
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:13

Ekonomika se nezastavila kvůli nedostatku peněz. Banky sedí na penězích, které nemají komu smysluplně půjčit. Vy věříte, že se zápornými úroky je pustí do ekonomiky. Nevěřím tomu. Mnohem spíš roztočí nějaké další kolo spekulací a finančních triků, kterým nakonec nikdo nebude rozumět a skončí to novou a ještě horší krizí.

Co primárně chybí, je důvěra v lepší příští. Ta nejde uzákonit, nařídit, nebo uplatit. Lze ji jen trpělivě budovat. Celý úspěch kancléřky Merkelové je postaven na tom. Stačí neobtěžovat podnikatele, usnadňovat jim život, nerozhazovat, ale ani zbrkle nešetřit, a úspěch se dostaví. Čínští mistři by řekli - cti předky, poslouchej Nebesa, vykonávej předepsané obřady a ono to půjde samo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 18. 7. 2015 16:36
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 23:20

Kdysi byly nulové úroky úpovažovány za nesmysl. Dnes jsou standard a nepomáhá to. Až bude standard mínus pět procent a pořád to nebude pomáhat tak, co asi Fuldové vymyslí potom?

V prostředí nulových úroků a přebytku peněž nutně dochází k malinvesticím, co je umělé vyvolané plýtvání zdroji. Investoři nejsou schopni splácet úvěry a hodnoty zástav klesají. To zasáhne banky, a části z nich také hrozí krach. Pokud je stát zkrachovat nenechá, roztočí další kolo nafukování bubliny. Nakonec dojde k recesi a žádné další účetní peníze už jí nezabrání.

V tržním prostředí jsou přirozeným regulátorem tržní úroky a (pssssst neříkejte to panu Fuldovi) právě úspory. Ty brání roztáčení hospodářského cyklu a plýtvání zdroji.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 09:55
reakce na Josef Fraj | 18. 7. 2015 16:36

Máte pravdu. Investice nás z dnešních problémů nevytáhnou. Dnešní krize není způsobena nedostatkem produkčních kapacit (tedy investic) nebo jejich nízké nákladové efektivity. Je způsobena poklesem kupní síly poptávky. A to nevyřešíte tím, že posílíte nabídku, která je v podstatě už dnes nadměrná, když zde máme deflační tlaky.

Záporné úrokové sazby by mohly pomoci demotivovat spotřebitele od dalších úspor a podpořit tak spotřebu. Jakmile se oživí spotřeba, pak začnou investovat i investoři, kteří budou mít navíc výhodu záporných úrokových sazeb a ekonomika se bude moci zase začít vracet do "normálu" v podobě kladných úrokových sazeb. Pokud by tento proces podpořila i další fiskální expanze, vše by proběhlo spolehlivěji a rychleji.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 19. 7. 2015 12:55
reakce na Richard Fuld | 19. 7. 2015 09:55

Nevím jestli to děláte schválně nebo podvědomě, ale pravidleně překrucujete, co jsem řekl, nebo mně vkádáte do úst, co jsem neřekl. Neřekl jsem: "Investice nás z dnešních problémů nevytáhnou." Ale něco úplně jiného.

Jinak jako obvykle nesouhlasím s ničím z toho, co píšete. Jenom tak pro zajímavost mně řekněte do jaké výše záporné úrokové sazby jste ochoten jít a proč zrovna do takové?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 18:21
reakce na Josef Fraj | 19. 7. 2015 12:55

Do takové výše, která zajistí opětovný návrat ekonomiky do rovnováhy. To platí pro všechny parametry. Vždy jsem pouze pro ovlivnění ekonomiky, která se dostala z rovnováhy a pouze směrem, který ji vrátí zpět do rovnovážné polohy.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 19. 7. 2015 18:23
reakce na Richard Fuld | 19. 7. 2015 18:21

Co je to rovnováha v ekonomice? Stagnace, růst 1, 2, 5, 10%? Až se té báječné rovnováhy dosáhne, co pak?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 18:41
reakce na Jan Capouch | 19. 7. 2015 18:23

Stabilitu ekonomiky vnímám jako stabilitu cen. Až té báječné rovnováhy dosáhneme, tak ji po čase zase ztratíme a bude třeba opět intervenovat. Je to proces, nikoli dosažení stavu a pak máme vystaráno.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 7. 2015 14:58
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 23:20

Záporné sazby by mohly být dobrým důvodem k návratu k fiskální expanzi, která by posílila poptávku a na to už by zareagovali i producenti soukromými investicemi. Dokud bude slabá kupní síla poptávky, nepomohou ani záporné úrokové sazby, to máte pravdu.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Krk | 18. 7. 2015 20:00
reakce na Richard Fuld | 18. 7. 2015 14:58

Úrok je cena peněz.
Cena je ta hodnota vystihující rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.
Pokud je cena nějakého statku záporná, je to dost divné.
Buď má tak nízkou kvalitu a užitečnost, nebo jde o výsledek brutální antitržní manipulace (z čehož nemůže vzejít nic dobrého).
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 09:59
reakce na Krk | 18. 7. 2015 20:00

Ano je to na první pohled divné. Peněžní systém je infrastrukturou stejně jako např. energetická síť. Nikdo ale nijak nevyšiloval, když se ceny energie propadly do záporných hodnot. Pro producenty energie může být totiž levnější odběratelům za odběry v určitých obdobích platit, než např. odstavovat bloky elektráren.

Obdobné je to v ekonomice. Bude levnější poskytovat peníze za zápornou cenu, než nést následky dlouhodobé recese ve formě opravných položek k nespláceným úvěrům.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 19. 7. 2015 13:01
reakce na Richard Fuld | 19. 7. 2015 09:59

To srovnání je naprosto nesmyslné. Peníze nejsou infrastruktura ve smyslu el. sítě. El. sít slouží k distribuci elektřiny, peníze jako všeobecný evivalent. Vy jste vlastně jenom takový popleta, který používá pojmy bez znalosti jejich obsahu. Asi bych k vám měl být shovívavější :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luboš | 23. 7. 2015 09:52
reakce na Josef Fraj | 19. 7. 2015 13:01

Pane Fraji, vy čtete to co chcete číst. Pan Fuld psal o ceně energie, nikoliv o distribuční síti. Peníze jsou medium stejně jako energie. Jeho přirovnání považuji za přesné. Váš blahosklonný závěr za podpásovou urážku na úrovni základní školy.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 23. 7. 2015 19:19
reakce na Luboš | 23. 7. 2015 09:52

Milá Luboši to nic nemění na tom, že přirovnání považuji za slabomyslné. Hezký den.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 18:47
reakce na Josef Fraj | 19. 7. 2015 13:01

No to si děláte legraci. Peněžní systém je síť, kterou proudí energie ve formě peněz, resp. která odráží veškerou energii, kterou věnovali výrobci a prodejci tomu aby vyrobili a prodali svoji produkci. To je energetická sít, bez které se neobejdeme úplně stejně jako bez té energetické. Kam tečou peníze, tam to "žije", kam přestanou téct, tam to "umírá" a banky a spotřebitelé jsou ti kdo peníze nasměrovávají. To srovnání je naprosto přiléhavé a nic na tom nezmění skutečnost, že Vy tvrdíte opak.

Popleta jste Vy člověče. Navíc popleta s totální absencí představivosti.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 12:42
reakce na Beasts & Bumpkins | 17. 7. 2015 11:10

Co konkrétně se Vám zdá neuvěřitelného? Záporné úrokové sazby? Proč si myslíte, že nemohou být úrokové sazby záporné?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Beasts & Bumpkins | 17. 7. 2015 15:01
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 12:42

Nie. Neuveriteľné mi prídu vaše komentáre a to čo považujete za pozitívny jav. Považujem za zbytočné to ďalej rozvádzať, Vám už asi niet pomoci...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Q | 17. 7. 2015 13:03
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 12:42

Tak mohou být úroky záporné, ale pak nemá smysl je mít v Bance
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:16
reakce na Q | 17. 7. 2015 13:03

No právě proto je třeba hotovost zrušit, abyste jinou možnost, než mít peníze v bance, neměl. V tomto spočívá těžiště zrušení hotovosti. Komplikace obchodu s drogami a další aspekty jsou jen vedlejšími efekty.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

HyperNOVA | 18. 7. 2015 20:02
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:16

No nejlepší je takové peníze nemít vůbec.
Tzn. takováto extrémní manipulace vyústí v jediné - každý se takových peněz bude chtít co nejrychleji zbavit a pořídit za ně cokoli, co si uchová hodnotu. Myslím, že jsem právě napsal definici hyperinflace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 10:06
reakce na HyperNOVA | 18. 7. 2015 20:02

Přesně tak. Je otázkou, jestli si při úrokové sazbě - 5% p.a. a deflaci - 7% p.a. budete kupovat věci, co budou lépe uchovávat hodnotu, než právě peníze. :-)

Záporné úrokové sazby totiž umožní také ukončení zdánlivě nesmyslného boje centrálních bank s deflací. Záporné úrokové sazby tak bude doprovázet deflace, která bude posilovat kupní sílu úspor i platů. Tedy žádný důvod k panice.

A pokud bude inflace 10% p.a. a úroková sazba bude +4% p.a. pak může nastat také hyperinflační panika, né? Opravdu je v tomto důležitá jen nominální úroková sazba?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jak obrat lidi | 20. 7. 2015 15:09
reakce na Richard Fuld | 19. 7. 2015 10:06

Problem je v tom, ze stat bude LHAT, ze je deflace 2% a pri tom bude inflace 4%. a jeste nastavi uroky do zaporu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

KM | 17. 7. 2015 13:40
reakce na Q | 17. 7. 2015 13:03

V tom právě ten vtip že kdyby to zkusili banky zavést dnes tak půjdete a svou hotovost si vyberete a uložíte pod slamník, ale pokud už hotovost nebude tak nebudete mít co vybrat a tak se rozhodnete peníze raději utratit a to je to o co centrálním bankéřům i panu Fuldovi šlo. Vy utratíte své úspory a naženete je do ekonomiky. Tím pádem že nemáte úspory tak budete přežívat z měsíce na měsíc (byl byste blázen aby jste měl úspory, které Vám budou klesat - dá se očekávat že tento záporný úrok bude progresivní) a budete komplet závislý na tom že nesmíte ztratit práci či závislý na podpoře státu a když budete na státu závislý tak proti němu nebude zbrojit a budete ho i podporovat aby měl větší moc ...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:22
reakce na KM | 17. 7. 2015 13:40

To je samozřejmě extrém. Pokud Vám bude ubývat tempem 2% p.a. a deflace bude -1,8% pak budou vaše úspory znehodnocovány tempem 0,2% p.a., což je stejný stav jako když je úrok +2%p.a. a inflace +2,2% p.a. Podle Vaší logiky by měli všichni už dávno všechny úspory utracené hned, jak se ukáže, že inflace převyšuje nominální úrokovou míru.

A ano máte pravdu, že mírné tempo snižování úspor (utracených v reálné ekonomice, nikoliv zaniklých splácením dluhů) by mohlo posílením slabé poptávky ekonomice pomoci. Na tom nevidím nic divného.

Vaše premisy typu, že lidé utratí všechny úspory a pak budou závislí na příjmech považuji za směšné. Lidé se často chovají hloupě, ale jen málokdy tak moc hloupě.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

J Z D | 18. 7. 2015 20:12
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:22

Žádná deflace není a nebyla.
Podivejte se třeba sem: http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts
V EU a ČR to bude obdobné.

Takže si váš příklad korigujte:
Stát vám ročně ukradne 2% úspor, bude to ale obhajovat tím (co to vlastně vůbec je za obhajobu??), že ceny klesly o 1.8%, ale ony při tom vzrostly např. o 5%.
A je irelevantní, že třeba lokomotivy zlevnily o 10%, vás zajímá jídlo, energie, bydlení, léky.
A hlavně kde stát bere právo vám ukrást 2% vašich peněz a trapně to "obhajovat" tím, že korejské koncerny zvládly OLED televize vyprodukovat o 10% levněji, než loni. Mohu snad já k vám přijít domů, sebrat vám část peněz a platně to obhájit tím, že JZD v sousední vesnici díky investici do mechanizace nyní vyprodukuje bramboru o 10% levněji? Co to je za nesmysl?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 10:14
reakce na J Z D | 18. 7. 2015 20:12

Teprve záporné úrokové sazby umožní deflaci. Dokud nejsou možné záporné úrokové sazby, centrální banky udělají vše, aby se deflaci vyhnuly. Takže Váš argument jednoduše neplatí. Moje argumenty jsou pouze v rovině hypotéz, zatímco Vaše argumenty vychází ze současné a tedy zcela odlišné situace.

Nastavení úrokové sazby do záporné hodnoty v situaci, kdy by byla inflace okolo 5% by téměř spolehlivě vyvolalo hyperinflaci, protože by se všichni snažili své peníze proměnit na reálné statky. Takže argumentujete v podstatě pouze absurdními a zcela extrémními situacemi.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

IQ | 20. 7. 2015 15:10
reakce na Richard Fuld | 19. 7. 2015 10:14

Dovedete si predstavit, ze byste VY OSOBNE pujcil nekomu SVOJE penize za zaporny urok?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luboš | 23. 7. 2015 10:04
reakce na IQ | 20. 7. 2015 15:10

Já si to dovedu představit. Pokud budu mít peníze v bance s úrokem -6%, rád vám je půjčím za -2%.
Pokud budete mít nemovitost a daň z nemovitosti bude vyšší než stihnete vydělat jejím pronájmem, rád se jí zbavite i za nižší cenu než byla pořizovací hodnotu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ruprdt | 17. 7. 2015 13:50
reakce na KM | 17. 7. 2015 13:40

Pokud prijdou zaporne uroky, tak penize utratim. Ale za CHF, BTC, Au a Ag. Jen je nutne nezareagovat pozde, jako lide na Kypru, nebo v Recku. Tzn. je nutne se pripravovat prubezne.

Jelikoz rezervy tvori kazdy soudny clovek, povedou zaporne uroky pouze k masivnimu odmitnuti statnich "penez". Coz je ale vlastne pozitivni, protoze kazdy monopol, zejmena-je mi vynuceny, je nutne spatny. Dusledkem bude, ze za statni penize vam ani nikdo nic neproda, protoze by o to stejne (minimalne z casti) prisel.

Keynesiani maji zcela zcestou predstavu, ze lide budou prijmat penize s mizici hodnotou, protoze je stejne rychle utrati za sve naklady. Ale to je nesmysl, funkce uchovatele hodnoty je soucasti definice penez, lide chteji cast penez odkladat na pozdeji a kazive penize toto neumozni. Proto svou praci a sve produkty budou chtit smenovat za neco kvalitnejsiho.

Stejne tak si nelze myslet, ze nejakym vynosem zmizi touha po anonymite, ze zmizi seda ekonomika, drogy, korupce, atd... Nezmizi. Jen automaticky prejde na alternativni prostredek smeny.

V historii kazdy experiment s nekrytou menou skoncil fiaskem. Jen blazen si mysli, ze zrovna tentokrat bude vse jinak.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:30
reakce na Ruprdt | 17. 7. 2015 13:50

Funkce peněz v podobě uchovatele hodnot je zbytečná a škodlivá a je v rozporu s jejich funkcí prostředku směny, která je to zcela zásadní a hlavní funkcí. Když jsou peníze jen nehmotnými zápisy v pamětích počítačů, je třeba uchovávat majetek prostřednictvím vlastnictví skutečných hodnot. To je právě největší problém současných peněz, že se k nim lidé chovají jako by to byly stále peníze kdykoliv směnitelné za v čase konstantní množství zlata. Tak to ale není už mnoho desetiletí.

Na druhé straně nemám problém se spořením v podobě vytváření přiměřených peněžních rezerv pro strýčka příhodu, nebo na přilepšenou ve stáří. V tomto ohledu nejde o nějak extrémně škodlivé spoření, protože strýček Příhoda obvykle přijde a stáří přijde téměř určitě a naspořené peníze jsou tak vráceny do oběhu v reálné ekonomice. Škodlivé je jen hromadění úspor, které nebudou utraceny ani za dalších deset generací a vyvádění úspor na kapitálové trhy, kde jen nafukují ceny aktiv zcela v rozporu se stavem oslabované reálné ekonomiky.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Spořilov | 18. 7. 2015 20:24
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:30

Ale mě je jedno, s čím VY máte či nemáte problém!
Taky mi je jedno, jaká je PODLE VÁS funkce peněz.

A věřte mi, že lidé dobře vědí, že dnešní peníze NEJSOU směnitelné za konstantní množství zlata. Kdo není idiot, tak ví, že po celou DLOUHOU historii USA byla unce Au ekvivalentem 20tiUSD. Pak váš souvěrec a komunista (resp. fašista - viz NewDeal, který následně opsal Áda Híťa) lidem zlato vyvlastnil (ukradl) a následně dolar devalvoval na 35USD za 1Oz Au. A až do sedmdesátých let platil (v té zemi "svobody"!) zákaz zlato vlastnit. V roce 1971 USA reálně zbankrotovaly (nebyly schopné dostát svým závazkům) a od té doby se v různých cyklech a výkyvech zlato dostalo cca na 1200 USD (resp. keynesiánci ho až tak "kvalitně stihli znehodnotit).

Hromadění úspor "které nebudou utraceny ani za dalších deset generací". Co to je za nesmysl? Kolik lidí má na běžném účtě tolik peněz? 99.99 procenta lidí se marně snaží našetřit si aspoň trochu pro případ nějakých problémů a na penzi, vaši souvěrci jejich úsilí sabotují monetární expanzí a vy přijdete s takovým nesmyslem? OMfG!
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 10:49
reakce na Spořilov | 18. 7. 2015 20:24

Malá exkurze do historie s absurdními konotacemi, jedno nesprávné úporné tvrzení a označení mých názorů za nesmysly. Toto je nějaká argumentace?

Víte např. že hrubé úspory českých domácností jsou okolo 2.7 biliónu korun a že pouze asi jen 300 tis. českých domácností drží úspory vyšší než 1 milion korun. Průměrné úspory průměrné české "nebohaté" domácnosti činí cca 90 tis. Kč. Z toho vychází, že cca 86% všech úspor drží cca 7% domácností a že úspory bohatých domácností činí cca 2.3 bilionu korun a že průměrné(!) úspory oněch 300 tis. "bohatých" domácností činí cca 7,8 mil Kč. Vaše pocity a domněnky v tom smyslu, že tady neexistují žádné úspory, které nebudou nikdy utraceny jsou jednoduše liché. Je jich opravdu hodně a každým rokem rostou. Tak funguje kapitalismus a já mu to nevyčítám (naopak). Jen si myslím, že je třeba tuto skutečnost respektovat a netvářit se, že neexistuje.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 17. 7. 2015 23:43
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:30

To tvrdíte Vy. Právě díky tomu, že lidé důvěřují penězům, jako by byly kryty zlatem, umožňuje, aby se systém nezhroutil. Což nechápete, že na kapitálové trhy jsou peníze vyváděny právě proto, aby neztrácely hodnotu a aby se uniklo konfiskačnímu zdanění.

P.S. Akcie jsou reálný statek, je to podíl na dané firmě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 7. 2015 12:45
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 23:43

Peněžní systém se může zhroutit jen v důsledku zhroucení se reálné ekonomiky, nebo té virtuální (kapitálové trhy). Vyváděním peněz na kapitálové trhy je pouze projevem toho, že někteří lidé vydělávají více peněz než potřebují k nákupu reálných statků. Pokud by tyto peníze šly přímo akciovým společnostem, tedy by se jednalo o nákup akcií na primárním trhu, dalo by se hovořit o nákupu reálných statků. Pokud ale koupíte akcie na sekundárním trhu, žádné nově vytvořené reálné statky nekupujete. Jen zvednete cenu těch již dříve vytvořených. To je zásadní rozdíl. Nákup na primárním trhu umožní akciové společnosti investice do reálných statků. Nákup akcií na sekundárním trhu akciová společnost vůbec nezaznamená. Jen došlo ke změně osoby akcionáře vlastnícího část společnosti.

Důvěra v peníze je důvěra v ekonomiku, tedy důvěra v to, že ekonomika bude produkovat statky, které si budu moci koupit za peníze. Čím hoře bude fungovat ekonomika, tím horší vlastnosti budou mít i peníze a tím menší důvěra v peníze bude.

A samozřejmě nechápu, že přesunem na kapitálové trhy se zajišťuje že peníze neztratí svou hodnotu. Kdyby to udělali všichni se všemi penězi, měly by peníze mít tu nejvyšší hodnotu. Bohužel by to bylo přesně naopak. Peníze, které by obíhaly na kapitálovém trhu by zvyšovaly cenu kapitálových aktiv současně s tím, jak by producenti v reálné ekonomice bankrotovali pro absolutní nedostatek poptávky. Absurdní situace. I ve vztahu reálná ekonomika - kapitálový trh je třeba rovnováha. Tedy aby pokud dojde k vyvedení peněz na kapitálové trhy, kde zvednou ceny akcií, aby současně alespoň tentýž objem byl doplněn v podobě posílení kupní síly poptávky v reálné ekonomice. Takto je možné alespoň vzdáleně držet nějakou rozumnou relaci mezi kapitálovým trhem a reálnou ekonomikou.

Ve skutečnosti to tak i dokonce funguje. Ty peníze co si stát půjčí a utratí protečou reálnou ekonomikou rovnou k těm, kteří je jako nadbytečnou hotovost vyvedou na kapitálový trh. Jakmile zavedete fiskální "odpovědnost" může to pak dopadnout i na kapitálové trhy. A tomu se předchází právě pomocí QE.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 17. 7. 2015 10:40
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 10:28

Jak by to fungovalo? Jako že z peněz na účtu se mi bude odebírat? V tom případě jdu do kontokorentu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 12:53
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 10:40

A jak si tím pomůžete? Když si vezmete kontokorent, tak Vám banka bude platit např. 2% p.a. a z půjčených peněz, které Vám připíše na účet Vám bude strhávat např. 5% p.a. Výsledkem bude, že za rok zchudnete o 3% p.a. Nic tím nevyřešíte, jen si ublížíte. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 17. 7. 2015 13:08
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 12:53

Alespoň vidíte, jak by takýto systém měl člověka v hrsti. Hospodářství změníte na pouhé přežívání z ruky do huby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:35
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 13:08

Zrušením hotovosti a zavedením možnosti záporných nominálních úrokových sazeb by se v podstatě vůbec nic nezměnilo. Jen by nově byly možné záporné nominální úrokové sazby, což automaticky neznamená záporné REÁLNÉ úrokové sazby. Děláte z toho strašáka a přitom byste se měl spíše bát situace, kdy centrální banky vyčerpaly možnosti pomoci svým ekonomikám snižováním úrokových sazeb, když tyto již spadly na nulu. Jak je vidět např. na Japonsku, toto je to situace, která má potenciál stát se v podstatě trvalou ekonomickou krizí.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 17. 7. 2015 17:30
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:35

V Japonsku je krize? Ale jděte. Rád bych měl plat a kriminalitu jako Japonci.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 7. 2015 14:21
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 17:30

To je relativní. V měřítku současných ekoteorií jsou Japonci předlužení a v krizi se potácí desítky let.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Japonec | 18. 7. 2015 20:27
reakce na Richard Fuld | 18. 7. 2015 14:21

Právě proto, že se nesmyslně zadlužovali.
Zaměňujete příčinu a následek.
Stimulovali na dluh, jako Čina. Umělý růst, nesmyslné a chybné investice. Logický důsledek expanze.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 17. 7. 2015 13:52
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 13:08

Pujcim si penize a koupim za nej zlato.

V takto silenem monetarnim systemu by to nutne byla ta nejlepsi investice.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:37
reakce na xXx | 17. 7. 2015 13:52

Tato operace Vám nic nezajistí. Tedy kromě rizika a příležitosti, kterou zde máte bez ohledu na to jestli jsou úrokové sazby záporné. Na záporných nominálních úrokových sazbách není nic šíleného.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 17. 7. 2015 14:07
reakce na xXx | 17. 7. 2015 13:52

Za cokoli, co neztrácí hodnotu. Nebo klidně i drobné radosti života. Zlato vám můžou zatrhnout.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 7. 2015 11:20
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 10:40

Podle Fuldy jsou úspory špatné. Zatímco dosud jsou úspory vykrádány pomocí inflace, při absenci hotovosti by bylo možné krást přímo a dokonce diferencovaně. Nepřátelé lidu, revizionisté, plížíví kontrarevolucionáři, zaprodanci tržním fetišům a jiní přisluhovači nepřátelských živlů by mohli být zbaveni prostředků pouhým smazáním účtu. Ostatní občané by byli zapojeni do "fuldovy rozpočtové odpovědnosti" podle míry loajality k Moudrému Vůdci. Blokoví důvěrníci by za každé odhalení ideologického ztroskotance dostali jako odměnu měsíc s nulovými úroky. atd. Prostě ideální socialismus.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 12:55
reakce na Josef Fraj | 17. 7. 2015 11:20

Bohapusté bláboly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 7. 2015 11:15
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 10:40

Podle Fuldy jsou úspory špatné. Zatímco dosud jsou úspory vykrádány pomocí inflace, při absenci hotovosti by bylo možné krást přímo a dokonce diferencovaně. Nepřátelé lidu, revizionisté, plížíví kontrarevolucionáři, zaprodanci tržním fetišům a jiní přisluhovači nepřátelských živlů by mohli být zbaveni prostředků pouhým smazáním účtu. Ostatní občané by byli zapojeni do "fuldovy rozpočtové odpovědnosti" podle míry loajality k Moudrému Vůdci. Blokoví důvěrníci by za každé odhalení ideologického ztroskotance dostali jako odměnu měsíc s nulovými úroky. atd. Prostě ideální socialismus.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 17. 7. 2015 08:28

Ještě mě tak napadá, že zrušení hotovosti by citelně omezilo šedou ekonomiku, protože ta funguje na hotovosti. Na druhé straně by nutně vznikla nějaká alternativní měna pro transakce, které je třeba ukrýt před Big Brother. Pokud by taková měna byla schopna technicky obsloužit neomezené množství transakcí, tak by potom byla základem růstu černého trhu a barevných ekonomik na větší podíl než dnes. Byl by to takový podzemní ancap. Stát by samozřejmě vrátil úder počínaje zákazem vlastnit kovové slitky atd.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 17. 7. 2015 09:01
reakce na Josef Fraj | 17. 7. 2015 08:28

Přesně tak. Jako v poválečném německu se používaly konzervy, cigarety nebo dámské punčochy a v Ceauseskově Rumunsku cigarety Marlboro. Vida, možná proto ten protikuřácký boj.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Q | 17. 7. 2015 11:59
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 09:01

Proč tak složitě, stačilo by použít měnu jiného státu. Šv Frank, Libru, Dollar, Rubl...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 12:57
reakce na Q | 17. 7. 2015 11:59

A právě proto je zrušení hotovosti reálné pouze celosvětově, takže jde vlastně jen o teoretické "nebezpečí".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 17. 7. 2015 08:13

Náhodou experiment se zrušením fyzických peněz by byl fajn. Vytvořilo by to přirozený tlak na náhradní prostředek směny. Koruny by tak mohly zůstat např. jenom jako počítadlo hodnoty, pokud by náhradní prostředek směny nebyl homogenním produktem (např. náboj), nebo by byly používány jen na nákup monopolních (státních) "výrobků" a "služeb".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 13:00
reakce na Jan Krejčí | 17. 7. 2015 08:13

Dokonce není nutné rušit již existující hotovost a nechat stávající oběživo platným. Stačilo by pouhé zrušení možnosti vybírat vklady v hotovosti. Nově by ale musel být nahrazen nucený oběh hotovosti nuceným "oběhem" bezhotovostních peněz, aby obchodníci nemohli trvat na hotovostních platbách.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 18. 7. 2015 12:47
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 13:00

Hodnota oběživa by v tom případě začala žít vlatním životem a byla by jiná, než hodnota elektronických peněz. Dosáhl by jste toho, že papírová koruna by měla jinou hodnotu než elektronická. Vlastně by jste vytvořil to co odmítáte, neinflační oběživo :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 7. 2015 14:54
reakce na Jiří Suchý | 18. 7. 2015 12:47

Nesmysl. Taková situace je již dnes. Jinak inflace se odvíjí od úvěrové expanze obchodních bank, nikoli od navyšování objemu hotovosti centrální bankou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 19. 7. 2015 11:55
reakce na Richard Fuld | 18. 7. 2015 14:54

Nesmysl.Taková situace dnes není. Množství oběživa je dané preferencemi klientů bank.Pokud by jste teď zakázal výběr v hotovosti, zamknul by jste množství oběživa na fixní hodnotě a vždy, když by se tato preference lidí změnila, změnila by se poptávka ,ale nabídka by byla stále stejná, logicky by se změnila hodnota. Zcela nazávisle na elektronických penězích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 19:12
reakce na Jiří Suchý | 19. 7. 2015 11:55

Hotovost a bezhotovostní peníze jsou totéž jen v jiné formě. Aby hotovost a bezhotovostní peníze mají odlišnou hodnotu i v případě kladných úrokových sazeb a přesto lidé hotovost drží. Pokud se úrokové sazby přesunou do záporu pak existující hotovost se stane jakýmsi novým finančním aktivem. Budou to v podstatě dluhopisy s nulovým kuponem, jejichž aktuální ceny poroste s poklesem úrokových sazeb a naopak. Takto lze ostatně na hotovost pohlížet i v době kladných úrokových sazeb, kdy mají zase nižší hodnotu, než bezhotovostní úročený vklad. Takže máte pravdu v tom, že hodnota hotovosti v období záporných úrokových sazeb zákonitě poroste oproti bezhotovostním penězům a mohlo by teoreticky nastat, že obchodníci budou oprávněně požadovat vyšší cenu při bezhotovostní platbě, než při platbě hotovostí. Opačně to ale neplatí, protože obchodníkovi v období kladných úrokových sazeb nic nebrání hotovost převést na úročený vklad. Takže v tomto ohledu máte pravdu, že při záporných sazbách bude férová cena hotovosti (ta, která zabrání arbitrážním obchodům) vyšší, než v peněz uložených na záporně úročeném vkladu. Představa, že "směnný kurz" mezi hotovostí a bezhotovostí může volně fluktuovat ale není reálná a to právě kvůli možnosti arbitrážních obchodů v případě, že se daný kurzy odchýlí od výše zmíněné férové ceny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 19. 7. 2015 20:06
reakce na Richard Fuld | 19. 7. 2015 19:12

Ne, já reaguji na jiný aspekt Vašeho návrhu. Představte si, že po Vašem zásahu bude mít veškerá hotovost nominální hodnotu 1 mld Kč. V okamžiku, kdy lidé začnou poptávat např. 1,5 mld v hotovosti, bude muset cena stoupnout a např. za 500 bankovku budete muset dát 520 elektornických peněz. Z hotovosti by se stala komodita.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2015 20:23
reakce na Jiří Suchý | 19. 7. 2015 20:06

No to úplně vyloučit nelze. Pokud si umíte představit, jak někdo kupuje pětistovku za třeba 5000 bezhotovostních peněz, pak takové bláznovství samozřejmě vyloučit nejde. To se ale můžeme bavit i o tom, že bezhotovostní peníze v Komerční bance budou mít jinou hodnotu, než ty v ČSOB. Taky tomu nic teoreticky nebrání, že?. Prostě takhle můžeme vymýšlet spousty dalších ptákovin. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 21. 7. 2015 14:19
reakce na Richard Fuld | 19. 7. 2015 20:23

Ne, to se stát nemůže, jsou to stejné peníze, ve stejné podobě, ve stejném systému, můžou se vplně přelévat, není důvod, aby měly jinou hodnotu. Jinak souhlasím, že jste vymyslel ptákovinu :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Che Julda | 17. 7. 2015 13:56
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 13:00

Jo, neco podobneho maj ve Venezuele. Rikaj obchodnikum, za kolik co smej prodavat. A vysledkem je, ze ti radeji neprodavaji, nebo jen na cernem trhu.
Vy byste docilil tehoz - nikdo by za kazive elektronicke penize nic dobrovolne nedal. Dal by jen za (zahranicni) hotovost, nebo za zlato.
Vase experimenty jsou presne na urovni Chaveze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:39
reakce na Che Julda | 17. 7. 2015 13:56

To není ani trochu podobné :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Neb to je totozne | 20. 7. 2015 15:14
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:39

.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 17. 7. 2015 13:54
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 13:00

Super. A v kazdem obchode bude stat fizl, co to bude kontrolovat
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:39
reakce na xXx | 17. 7. 2015 13:54

Dnes taky nemusí stát v obchodech fízli, aby zajistili, že obchodníci nesmí odmítat hotovost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Q | 17. 7. 2015 12:03
reakce na Jan Krejčí | 17. 7. 2015 08:13

Tomu nějak nerozumím. Pokud zrušíte peníze-koruny a místo toho zavedete "náhradní prostředek směny" tak včem se to bude lišit od peněz? Teda pokud tím nemyslíte zrušení státu na monopol peněz
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 17. 7. 2015 07:54

Zrušení hotovosti je vlhký sen všech totalitních mozků, socialistů, etatistů, sociálních inženýrů. Potom už budou občané opravdu nevolníci. Budou moci být kdykoliv připraveni o část svých peněz, případně o všechny, když někdo rozhodne, že si je nezasoužíte. Budou moci být okamžitě potrestání za porušení "Kodexu poslučného občana" (koupíte si dvě lahve skotské za týden, nebo si předplatíte opoziční /podle vlády extremistický/ tisk a z účtu vám zmizí část hotovosti jako trest). Vláda jistě vymyslí mnoho rafinovanějších způsobů jak občany ovládat, než mně teď zrovna napadá.

AG slitky nižších gramáží jsou sice drahé, ale na běžné placení se dobře hodí a stříbro samozřejmě také. Jenom si je musíme koupit dřív než zruší tu hotovost!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 10:20
reakce na Josef Fraj | 17. 7. 2015 07:54

Nevšiml jsem si, že by lidem možnost držet hotovost nějak pomohla proti současným mocným. Jsou téměř stejně bezmocní, jako by byli v případě zrušení hotovosti.

Jinak Vámi popisované sledování občanů je možné už dnes. Zatím jsem ale nezaznamenal nějaké významné ohrožení těch co používají bezhotovostní převody. Proč etatisté museli čekat až se zruší hotovost? Už dnes existuje dat ke špehování habaděj.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 17. 7. 2015 14:02
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 10:20

Franta zákazníkovi postaví krb, místo 60k na fakturu dostane 50k na ruku.
Zajde do arabské směnárny pro eura
Zajede si do Německa, kde ta hotová eura výhodně smění za tvrdou měnu (Maple Leaf).

Jak ho nyní systém vysleduje?
Nijak.
Po zrušení hotovosti u nás i v Německu to bude mít daleko složitější a jeho právo na soukromí a ochranu majetku bude významně narušeno.

Co z toho plyne?
1) Zajištění neradno odkládat, omezení mohou přijít rychle (viz Řecko či Kypr)
2) Lidé si nějak poradí a cestu si najdou, ale transakční náklady zřejmě vzrostou
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:41
reakce na Axl | 17. 7. 2015 14:02

Tak to vidíte. Obhajujete existenci hotovosti jen proto, abyste mohl okrádat stát. To pro mě opravdu není argument proti zrušení hotovosti :-) Spíše naopak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Rozvraceč | 18. 7. 2015 20:31
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:41

Jo. Představte si třeba toho hajzla žida, který okradl stát tím, že před odchodem do koncentráku zakopal svoje šperky. Hajzl jeden!
Nebo třeba ten hajzl švec, který v 1948 při znárodnění schoval kůže. Taky jsme pak s ním, s keťasem jedním, pěkně po fuldovsku zatočili!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Reinhard Vasilenko | 20. 7. 2015 15:16
reakce na Rozvraceč | 18. 7. 2015 20:31

No bodejď, národní socialismus si rozvracet nenecháme!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 7. 2015 16:28
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:41

Jako komunista pochopitelně vidíte krádež ve snaze ochránit vlastní majetek, protože v komunismu všechno patří politbyru. Ne všichni jsme tu komunisté.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 17:09
reakce na Josef Fraj | 17. 7. 2015 16:28

Ideologické blábolení. Vaše příspěvky začínají z diskuzí dělat politické školení mužstva. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 17. 7. 2015 12:53
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 10:20

Opět nemáte pravdu, sám velice často blouzníte o záporných sazbách jako všeléku a současně s tím dodáváte, že panikáři, kteří vybírají hotovost, vám to hatí. Hotovost je nyní téměř jedinou brzdou před masivním tiskem a také masivní inflací.
Čím víc je měna imaginární, tím nižší má hodnotu. Hodnota dolaru spadla od r.71, kdy dolar opustil zlatý standard z 35 na současných 1200 dolarů za unci zlata. Další imaginace povede jen k další ztrátě hodnoty a vyšší inflaci. Tak už je to pár tisíc let.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 13:04
reakce na Jiří Suchý | 17. 7. 2015 12:53

Nesmysly. Záporné sazby nejsou všelék. Nicméně možnost výběrů vkladů v hotovosti brání existenci záporných sazeb, které by mohly pomoci ekonomice v recesi, v situaci kdy už jsou nominální sazby na nule. A výběr hotovosti při záporných sazbách není samozřejmě projevem paniky ale čistě racionálním zcela predikovatelným krokem vkladatelů.

Imaginace měny? Co to je pro Boha? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 17. 7. 2015 14:20
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 13:04

Nejsou všelék, ale už zase básníte o pomoci záporných sazeb v recesi :) V té recesi, kterou způsobily uměle nízké sazby a tak je vyřešíme ještě nižšími :) Čím jsi se zkazil, tím se naprav, tak nějak to říkají alkoholici :)

"A výběr hotovosti při záporných sazbách není samozřejmě projevem paniky ale čistě racionálním zcela predikovatelným krokem vkladatelů."

Jsem rád, že to píšete, konečně něco, na čem se shodneme. A když je to racionální, tak bránění této aktivitě bude asi iracionální, ne?

Imaginace je čím dál větší odtržení měny od reality, na uvedeném příkladu je dobře vidět, jak se z dolaru stává velké prd a stačilo 50 let inflační měny odtržené od reality. Z něčeho kdysi tvrdého a hodnotného, se stává cosi takřka imaginárního :) A bylo by mnohem hůř, kdyby dolary existovaly jen v oné imaginární podobě jakýchsi zápisů v počítači, se kterými by inženýři vysokých sklizní prováděli pokusy na mrzké lůze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:56
reakce na Jiří Suchý | 17. 7. 2015 14:20

Polemizujete snad s tezí, že pokles úrokových sazeb představuje podporu ekonomiky a chcete tvrdit, že ekonomice v recesi pomůže růst úrokových sazeb? To snad né!

To, že zruším hotovost, neznamená že jde o iracionální krok z toho důvodu, že tím zamezím racionálním krokům vkladatelům. To je demagogie non plus ultra. Racionalita zrušení hotovosti spočívá právě v tom, že znemožní vkladatelům výběr vkladů v hotovosti a umožní existenci záporných nominálních sazeb. bez ohledu na to, jak racionální by výběr hotovosti v takové situaci byl.

Moje tvrzení o racionalitě výběrů hotovosti se týkalo pouze Vašeho absurdního tvrzení, že by šlo o panickou reakci. Jsem rád, že jste tento svůj nesprávný názor opustil. :-)

Imaginace. To je jako byste mluvil o čím dál větším odtržení váhové jednotky kilogram od reality světa v níž panuje gravitace. Peníze nemohou být odtrženy od reality. To je čirý nesmysl. To, že není peněžní jednotka pevně svázaná s určitým konkrétním množstvím nějaké reálné komodity je naopak její obrovskou předností. Kupní sílu peněz musí určovat pouze poměry v ekonomice. Vazba peněz na komoditu je pak spojena rizikem, že peníze budou mít v extrémním případě cenu jen toho zlata, protože ve zlikvidované ekonomice je nikdo za nic jiného ani nevymění. Jde o extrémní příklad, který ale funguje i menším měřítku, kdy hromaděním na zlato konvertibilních peněz dochází k jejich vyvádění z reálné ekonomiky, která pak v důsledku toho chřadne. K čemu Vám je možnost vyměnit peníze za zlato, když nabídka v ekonomice bude omezena jen kupní silou malého množství peněz obíhajících v reálné ekonomice? A nechoďte na mě s přirozeným poklesem cen, protože ten pouze způsobí současně růst reálné úrokové míry, který ekonomice taky nepřidá a záporné úrokové sazby nepadají v takové systému rovněž v úvahu (to by nikdo zlato nepůjčoval, byl by blázen).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 18. 7. 2015 12:39
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 15:56

Tvrdím, že CB má manipulovat s úrokovou mírou jen v případě dočasného nedostatku likvidity. V jiných případech umělé snižování úrok. míry vede logicky k neefektivní alokaci kapitálu v ekonomice, inflaci a krizi. Vaše obhajoba záporných úrokových měr je pak na stole jenom proto, že předchozí manipulace pokřivili trh natolik, že ani absurdní úrok 0% nestačí. Každý, kdo má zdravý rozum vidí, že půjčovat někomu majetek za 0% úrok navíc v inflačním prostředí nedává smysl. Jakékoli systémové kroky, které pak snižují hodnotu majetku člověka proti jeho vůli jsou evidentním zločinem. To ospravedlňte.

Jinak ekonomice v recesi pomůže především snížení daní, drastické osekání byrokracie, zrušení obchodních bariér atp. Samotná manipulace s měnou nemůže nikdy nic vyřešit. Koneckonců současný předlužený svět je toho důkazem.

"To, že zruším hotovost, neznamená že jde o iracionální krok z toho důvodu, že tím zamezím racionálním krokům vkladatelům."

To se právě mýlíte. Plánovači přesvědčení o své nadřazenosti a genialitě, mývají tyto představy. Ale bránit mase v racionálním jednání vskutku JE Iracionální. Větru a dešti opravdu NEporučíte, to už si vyzkoušeli i těžší váhy než Vy.
Jinak bránit někomu v tom, co jste mu předtím slíbil, že mu umožníte opravdu není dobrý základ jakéhokoli vztahu :)

Váhová jednotka je čím dál tím víc stejná, stejně jako tíhové zrychlení. A to bez ohledu, na to, že by se mnohým líbilo, kdyby to šlo ovlivnit.
Kupní síla peněz evidentně klesá, nebo chcete snad tvrdit, že za dolar si pořídíte stejné množství zboží jako před 10 lety? Lidé jako Vy, tvrdili, že po roce 71 spadne cena zlata k nule, protože nebude k ničemu potřeba. Opak je pravdou, Vaše obava z toho, že peníze budou mít hodnotu "jen" zlata, je opravdu víc jak úsměvná.
Trpíte utkvělou představou, že tvrdá měna se musí kdesi hromadit a nebude obíhat v ekonomice. Netuším, jak jste k tomu bludu dospěl. V prostředí tvrdé měny jsou právě investice mnohem bezpečnější, bez manipulace s úrokovou mírou trh mnohem lépe oceňuje investice atd. Až teprve vaše inflacionistická fylozofie vše zničí a nastolí chaos, který zase přivodí racionální strach, proti kterému se pak snažíte bojovat zločinnými zákazy. A to je vskutku iracionální.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 7. 2015 14:52
reakce na Jiří Suchý | 18. 7. 2015 12:39

1. I pokud byste měl pravdu, že úvěrová expanze způsobila tolik špatných investic, že už nepomohou ani nulové úrokové sazby, kde berete jistotu, že by nepomohly ty záporné?

2. A není náhodou příčinou výskytu "špatných" investic to, že si produkci, kterou produkují nemá kdo koupit, protože kupní síla poptávky klesla? Není to tak, že kdyby kupní síla poptávky nepoklesla, ony investice by nebyly špatné? Nezaměňujete tedy příčinu a následek? Myslím, že ano, protože do té doby, než politici začali blbnout s šetřením a fiskální odpovědností, ekonomiky neměly žádné vážné potíže. Teprve oslabení kupní síly poptávky zaškrcením přílivu nových peněz vedlo k potížím a Vy pak kritizujete investory, že realizovali špatné investice? Za daných okolností nemohly nevypadat špatně, ale příčina není v investorech.

3. Každý kdo má zdravý rozum se zajímá o reálnou úrokovou míru, nikoliv o nominální. V tomto ohledu působíte jako malé dítě, co se bojí bubáka. Záporná nominální sazba může držet v deflaci reálnou úrokovou míru na nule, resp. zabránit tím zhoršení podmínek tím, že deflace by při nulových nominálních sazbách způsobovala kladnou reálnou úrokovou sazbu. I v inflačním prostředí může nastat situace záporných reálných úrokových sazeb, nejen při záporných nominálních úrokových sazbách.

4. Odstranění zbytečné byrokracie? Fajn. Snížení daní? Skvělý nápad. Tím ale docílíte jen částečného posílení kupní síly v reálné ekonomice a nezanedbatelně posílíte odliv peněz na kapitálové trhy, takže nakonec budete muset tento výpadek kupní síly kompenzovat vyšším zadlužení státu, což je v dnešní hysterické době absurdní tzv. fiskální "odpovědnosti" neprůchozí. A to nepočítám výpadek státních příjmů z důvodu snížení daní.
Pokles úrokových sazeb mi pořád přijde funkčnější, nikoli však reálnější.

5. Jak jsem přišel na to, že lidé budou hromadit měnu konvertibilní na zlato? No to je přece jasné. Vždyť oni hromadí i tu současnou, která nemá žádnou vnitřní hodnotu! Víc snad ani není třeba psát.

6. Účetní peníze jsou jednoduše prima, protože je více příležitostí pro investory. Objem peněz není omezen množstvím zlata. Přizpůsobuje se potřebám investorů. To je jasné jako facka. Chaos v tom vidíte jenom Vy. Kdybychom měli peníze konvertibilní za zlato, potáceli bychom se teď ještě někde na úrovni 80-tých let.

7. Dnes investoři váhají právě proto, že panuje nálada spoření na horší časy a fiskální "odpovědnosti", což je pro investice velmi blbé období. Pak se nemůžete divit, že přesto že bankovní systém nabízí téměř neomezené možnosti financování, nikdo se do ničeho nehrne. Až investoři ucítí, že posiluje kupní síla poptávky a spoření skončilo, pak budou investovat. Názory, že z krize se dá proinvestovat jsou totální nesmysly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 19. 7. 2015 13:10
reakce na Richard Fuld | 18. 7. 2015 14:52

1. Právě v tom, že nopomohla te předešlá snížení, je evidentní že toto "řešení" nefunguje. Jak nízko by jste chtěl klesat, než Vám to dojde. Místo toho, aby jste si připustil, že právě tato praktika je příčinou problémů, ještě ji chcete prohlubovat a ligicky tím problém ještě prohloubíte.

2.Příčinou špatných investic jsou pokřivené tržní úrokové sazby, levné inflační peníze, morální hazard velkých bank, které nemůžou padnout. Kupní síla pak klesá kvůli vysokým daním, byrokracii, omezení podnikání a obchodu obecně, inflační měně, která snižuje příjmy většiny obyvatelstva, protože se proti tomu nemůžou účinně bránit.
Politici začali blbnout až potom, co začali "blbnout" trhy. Desetiletí nafukovaná inflační bublina, rolování a nabalování dalších dluhů začalo prosakovat navenek a přinášet krize. Konec konců znovu se odvolám na graf ceny zlata. Když se na něho podíváte, musí Vám být jasné, že takový růst není normální. Inflační měna a manipulace s úrokovou mírou dlouhodobě oslabují kupní síly poptávky, která se kompenzuje zadlužením. To skončí, když už není komu půjčit, pak zůstane jen slabá poptávka. A vy ji chcete řešit prohloubením toho, čím jste to celé způsobil.
Investoří skutečně nemohli udělat dobrá rozhodnutí, protože tržní zpětná vazba je zmanipulovaná CB.
3. A kde se vezme ta deflace? Vy vyhlásíte zápornou úrokovou míru a ještě vyvoláte deflaci na zotavení ekonomiky? To nemyslíte vážně, že ne?
4. Běžný člověk, zaměstnanec, který má zdaněné příjmy téměř 50% + DPH + spotřební daně atd. odvede státu nějakých 70% příjmu. Něco se mu vrátí, ale pořád je to číslo strašidelné. Snížení toho čísla na nějakých 40% by nebylo částečným posílením kupní síly, ale naprosto zásadní změnou všeho. Jenomže to by jste musel opravdu reformovat státní správu a přeřezat všechny ty penězovody k pijavicím a to je ten problém. Odliv na kapitálové trhy pak není žádný problém. Pokud by lidé svůj majetek přestali válet v bankách a poslali ho na kapítálové trhy, jednak by tím získali zisky, které dnes berou banky a jednak by to posílilo investice, to vše posílí poptávku, ne naopak.
5. Čemu říkáte hromadí? Ať už ji vloží do podílových fondu, nebo do banky, do stavebka, nakonec se stejně ty peníze dostanou na trh. Tak v čem je problém. Snad by Vám mohlo vadit, kdyby si ji cpali do slamáku. Ale kde je větší pravděpodobnost, že budou toto dělat, když bude měna držet hodnotu, nebo když kolísání hodnoty měny pořád dokola přináší krize?
6.No ono až to praskne, tak budeme rádi, když budeme na úrovni těch 80-tých let. Pokud chcete udržovat zlatý standard, musíte množství peněz přizpůsobavat potřebám investorů. Jinak by hodnota měny kolísala, tak jako dnes, kdy se množství peněz nepřizpůsobuje potřebám investorům, ale teoriím centrálních bankéřů a politiků. A tyto teorie jsou stále šílenější.
7. Ano shodneme se na tom, že je slabá poptávka. Ale většina lidí nekupuje proto, že by spořili, ale proto, že po zaplacení splátek dluhů a nutných životních nákladů, jim nic z jejich mizerné mzdy nezbude. A to je přímý důsledek inflační měny a manipulace s úrok. mírou, které chybně alokuje kapitál.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

M | 17. 7. 2015 14:06
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 13:04

Záporné sazby nepomohou ani lidem, ani ekonomice, ale pouze předluženému eráru, bankovnímu kartelu a nezodpovědným politikům a bankéřům. Ale aspoň je vidět, na čí straně stojíte.

Ale je dobře, že vy a vaši souvěrci (od Singera po Draghiho) se tak intenzivně snažíte státní měny znevěrohodnit, znehodnotit a jejich držení znepříjemnit. Alespoň více lidí namotivujete hledat alternativu. Díky!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 16:04
reakce na M | 17. 7. 2015 14:06

Já své názory netvořím v optice nějakého třídního či jiného boje. Vždy se snažím o věcné a neutrální posouzení věcí a hledám poctivá řešení, která jsou skutečnými řešeními, nikoliv šidítky, které problémy naopak vyvolávají. Takže také nestojím na ničí straně. Ostatně pokud občan státu se staví proti svému státu je to přinejmenším pošetilý postoj, bez ohledu na to jaké kreatury jsou zvoleny do čela státu. Je to jako bojovat sám proti sobě. Také z tohoto důvodu odmítám úvahy o tom na čí straně stojím a čí zájmy hájím.

A proč si myslíte, že záporné úrokové sazby nemohou pomoci ekonomice v krizi? To by mě opravdu velmi zajímalo. Také proto, že mé názory nepovažuji za absolutně a ve všech ohledech navždy správné. Skutečně bych rád věděl v čem je tento názor špatný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 20. 7. 2015 15:27
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 16:04

Viděl jste film "Conspiracy", česky "Konference ve Wansee"?
Tak se taky snažili o věcné řešení.
A bylo jim putna, čí práva tím poruší. Protože účel přeci světí prostředky, že...

Vy jste se před rokem 1989 nestavěl proti svému státu? No vám to docela věřím...

Pokud věříte, že vládnoucí třída, že Babišové či Zaorálkové jsou MY a ne ONI, pak vám rozumím. Já je beru za ONI, neztotožňuji se ani s nimi, ani s jejich zájmy a prioritami. Beru je za antagonistickou třídu, vykořisťující a parazitující "political class". Nemám s nimi nic společného - kromě toho, že omezují má práva a konfiskují plody mé práce.

Záporné úroky jsou jen jeden střípek. Špatný (protože vynucený) je samozřejmě samotný monetární monopol. Intervence, záporné úroky, bail-iny, inflace, rušení hotovosti, chybné investice, hospodářský cyklus, to už jsou jen důsledky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Q | 17. 7. 2015 12:10
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 10:20

Dobrý argument proti rušení peněz (kromě těch co jsou popsány od p. Fraje) je Kypr a Řecko. Vláda se dostane do dluhů a zavře Vám Banky a vy nemáte možnost platit kartou. Jak by jste takovu situaci řešil vy bez hotovosti. Já třeba doma nemám zásoby potravin na celý měsíc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 13:09
reakce na Q | 17. 7. 2015 12:10

Souhlasím, že sprostá loupež vkladů na Kypru a postup psychopatů z Trojky je zcela platným argumentem proti zrušení hotovosti. Pojal jsem to spíše v teoretické rovině s předpokladem, že vlády tu nejsou od toho aby absurdně decimovaly úspory vlastního obyvatelstva. V tomto ohledu by bylo třeba se zrušením hotovosti zrušit i bankovní socialismus, kdy ztráty bank jsou automaticky sanovány daňovými poplatníky. Pak teprve budou vklady v bankách v relativním bezpečí. Banksteři musí předem vědět, že když svoji banku přivedou k bankrotu, tak že o ni přijdou zestátněním.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 17. 7. 2015 14:09
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 13:09

Banky jsou akciové společnosti a akcionáři ručí celým majetkem, ne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 17. 7. 2015 16:13
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 14:09

Akcionáři mohou bankrotem banky přijít o prostředky vložené do banky jako kapitál. Když se banka dostane do situace, kdy má nulový nebo záporný vlastní kapitál, pak mají akcie této banky nulovou cenu. V takovém případě jsou ale ohroženy bankovní vklady a proto je rozumné, pokud stát takovou banku zestátní (akcionáři dostanou prd, který jim náleží a stát banku převezme) rekapitalizuje a tím vklady zachrání. Na záchranu vkladů je tak třeba cca 8% vkladů a případná částka na úhradu záporné části vlastního kapitálu zbankrotované banky. Vedlejším efektem je že daňoví poplatníci (stát) získají onu banku, takže buď celá nebo alespoň část investice se jim může vrátit při privatizaci banky.

Takto to ale většinou neprobíhá. Většinou banky dostanou záchranný úvěr, který následně, až daňové poplatníky v dalším období intenzivněji očešou, státu splatí zpět, pokud to není rovnou koncipováno jako dar státu bance z důvodu záchrany vkladů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 7. 2015 10:51
reakce na Richard Fuld | 17. 7. 2015 10:20

Moje příspěvky jsou pro ty, kteří si všimli.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 17. 7. 2015 08:47
reakce na Josef Fraj | 17. 7. 2015 07:54

Demolition man. Buďte dobrý! :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 7. 2015 09:48
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 08:47

:-)))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 7. 2015 08:33
reakce na Josef Fraj | 17. 7. 2015 07:54

mělo být Au slitky
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petr | 17. 7. 2015 07:05

Lukes zapomnel dodat, ze z kazde transakce jde nejake to procento jako poplatek za pouziti karty. To by se mu libilo, kdyby lide odvadeli povinne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Gomoku | 17. 7. 2015 05:49

Konec hotovosti = začátek "1984"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 17. 7. 2015 16:27
reakce na Gomoku | 17. 7. 2015 05:49

Začátek? Nikoliv! 1984 je manuál moderního politika již řadu let.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 18. 7. 2015 05:05
reakce na Stanislav Brabec | 17. 7. 2015 16:27

Celou dobu se vlastně jen čekalo na technické šmírovací prostředky na úrovní, která orwellovskou společnost umožní. Dneska jsou k dispozici a musíme dát Orwellovi zapravdu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 7. 2015 08:30
reakce na Gomoku | 17. 7. 2015 05:49

Přesně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!