Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Alternativní měny: Bitcoin

| 12. 5. 2015

Až se mě vnučka jednoho dne zeptá, jak jsem utratil své první bitcoiny, zadívám se do dáli a začnu: „Jó, to bylo moje první pivo v Polis…“ Nevíte o čem je řeč? Vítejte do světa bitcoinu, který možná převrátí světový finanční řád naruby. A možná taky ne. Každopádně to bude ještě velká zábava. Pokud vás při tom nezavřou.

Alternativní měny: Bitcoin

O bitcoinu jste už asi slyšeli. Dost možná v souvislosti se spekulativní bublinou, obchodem s drogami, nebo okradenými uživateli. Virtuální měna a její uživatelé zažili během šesti let vskutku hodně – jak pozitivního, tak negativního. Bitcoin se postupně mění z geekovské kuriozity na seriózní alternativní měnu. Jak ho získat, kde ho utratit a o co vlastně jde?

Hrst čísel: Fakta o bitcoinu

  • Vznik: 2009
  • První hmotný nákup: 22. 5. 2010 (dvě pizzy za 10 000 bitcoinů – každý rok slaveno jako „Pizza day“)
  • Počet bitcoinů v oběhu: 14 120 000 (maximum je nastaveno na 21 milionů, dosaženo bude v roce 2140)
  • Směnný kurz: 238 USD / 1 BTC
  • Tržní kapitalizace: 3,3 mld USD
  • Počet transakcí / den: 100 000

Zdroj: blockchain.info, bitstamp.net. Údaje k 8. 5. 2015.

Jak vypadá veřejný klíč?

Textová podoba:

1F5W9dNrqjaZHu69wnyqeLLAsqV2kug6L5

QR kód:

(Jedná se o veřejný klíč k peněžence autora.)

Na pivo do Polis

Virtuální měnu si můžete zakoupit v bitcoinovém automatu, na některé z mnoha webových burz, případně i přímo od některého z držitelů. Po zakoupení se vám bitcoiny připíšou do softwarové peněženky, kterou můžete mít uloženou na svém telefonu nebo počítači. Existují i peněženky hardwarové či papírové, pro bezpečnější uchování vyšších částek.

Nejsnazší příležitost, jak se s bitcoinem seznámit, mají obyvatelé Prahy v objektu Paralelní polis v Holešovicích. V černé budově na Dělnické 43 vstupujete do cyberpunkového světa, domova Bitcoin coffee, Institutu kryptoanarchie a Makers Labu – institucí, které využívají a zkoumají technologie bitcoinu, hackingu, peer-to-peer sítí a 3D tisku. Ihned u vchodu si návštěvník může směnit papírové koruny za virtuální bitcoiny. K tomu je zapotřebí si do chytrého telefonu stáhnout aplikaci peněženky, vložit do bitcoinmatu bankovku a telefonem oskenovat zobrazený QR kód. Pak si můžete v Bitcoin coffee pořídit své první espresso za měnu budoucnosti (nebo třeba pivo, které mě při poslední návštěvě vyšlo na 6,20 milibitcoinů, tedy 36 korun). Koruny české zde kromě bitcoinmatu nikdo nepřijímá, ačkoli ceny nápojů jsou v nich vyjádřeny a do bitcoinů jsou přepočítány dle aktuálního kurzu.

Bitcoinovou peněženku, kterou potřebujete ke správě svých bitcoinů, lze definovat jako pár veřejného a soukromého klíče. Veřejný klíč si lze představit jako číslo účtu; soukromý klíč je přístupovým heslem. Ztratíte-li jeden z těchto klíčů, ke svým bitcoinům se už nikdy nedostanete. To se přihodilo mnohým uživatelům, kteří své klíče svěřili pochybným on-line úschovnám či burzám. Své by mohl vyprávět i pan Howells, který v roce 2013 omylem vyhodil pevný disk s klíči k 7500 bitcoinů, představujících miliony dolarů.

Alternativní měny na Finmagu

V prvním díle volného seriálu o takzvaných alternativních měnách byla řeč o takzvaných měnách lokálních. Jako příklad za všechny nám posloužilo „masochistický euro“ (výstižná přezdívka zazněla v debatě pod článkem), tedy bavorský chiemgauer:

Proč? Jak?

Člověku, který o bitcoinu čte poprvé, nyní vrtá hlavou: k čemu to je? Stručná odpověď by mohla znít: prozatím k ničemu, do budoucna ke všemu. Takto složitý postup pro nákup piva podstoupí člověk spíše z pocitu, že je to cool než vyloženě výhodné.

Jiný rozměr dodává bitcoinu až širší kontext. Bitcoinem coby virtuální měnou lze platit napříč kontinenty za stejných nákladů, jako když si kupujete v Polis ono pivo. Geografická vzdálenost nehraje ve virtuálním světě roli. Ačkoli transakce lze provádět i zdarma, obecným doporučením je při zasílání bitcoinů přidat i menší obnos pro síť minerů, kteří udržují bitcoin v chodu tím, že propůjčují výpočetní výkon svého počítače a ověřují tak správné provedení transakcí. Typickým poplatkem za transakci je 0,0001 bitcoinu – okolo padesáti českých haléřů. Peněženka, kterou mám nainstalovanou ve svém telefonu, je nastavena na poplatek ještě desetkrát menší – a platba je vždy připsána protistraně okamžitě a kdykoli, ať je den, noc, víkend nebo Vánoce. Obecně platí pravidlo, že čím vyšší zaplatíte síti poplatek, tím větší přednost vaše platba dostane – a tím rychleji bude zaúčtována a navždy zapsána do sdílené účetní knihy, blockchainu.

Bitcoin má z těchto důvodů velký potenciál okamžité využitelnosti například při remitenci – zasílání výdělků zahraničních pracovníků do domovské země. Stávající služby nabízené firmami Western Union či MoneyGram si účtují jednotky až desítky procent – a to chce změnit například jeden z mnoha bitcoinových startupů, firma jménem Abra.

Bitcoin má samozřejmě i svá rizika a háčky. Jak se přesvědčili prodejci na drogovém tržišti Silk road, bitcoinové transakce nejsou ani zdaleka anonymní. V únoru tohoto roku proběhl soud s údajným zakladatelem tohoto tržiště, třicetiletým Rossem Ulbrichtem. Byl shledán vinným organizovaným obchodem s drogami, praním špinavých peněz a dalšími trestnými činy. Během května vyslechne svůj rozsudek – hrozí mu doživotí. Jedním z hlavních důkazů bylo zmapování bitcoinových transakcí, které prokázaly tok financí ze Silk Roadu k Ulbrichtovi (podle odhadů se mohlo jednat až o 600 tisíc bitcoinů, představujících přes sto milionů dolarů). Vzhledem k tomu, že veškeré transakce jsou navždy zapsány do sdílené knihy záznamů zvané blockchain, pro analýzu transakcí není zapotřebí zvláštních soudních povolení; všechny bitcoinové peněženky včetně zůstatků a vzájemných pohybů jsou dostupné na adrese https://blockchain.info.

Josef Tětek o free bankingu

„Vyplní-li se temné předpovědi o náhlém kolapsu světového dolarového standardu, je na místě se ptát, čím bude nahrazen. V této souvislosti považuji za vhodné seznámit se s myšlenkami souhrnně označovanými jako free banking – svobodné bankovnictví.“

Pomoci s anonymitou mohou tzv. tumblery, bitcoinové pračky, kam zašlete částku, která se po chvíli vrátí z několika nezávislých adres – u této služby ovšem více než kde jinde hrozí riziko krádeže svěřených prostředků.

Tím se dostáváme k dalšímu riziku/vlastnosti bitcoinu. Veškeré transakce jsou nevratné. Zašlete-li své bitcoiny na špatnou adresu či v nesprávném množství, můžete protistranu tak akorát poprosit, jestli vám je vrátí. Technicky je však nemožné transakci zrušit.

Závěr (nebo spíš začátek?)

Potenciál bitcoinu je obrovský a možnosti jeho využití jsou po pár letech existence stále v plenkách. Mnozí mu předpovídali konec při pokoření kurzu deset, sto či tisíc dolarů. Ačkoli zažil drsný pád ze spekulantských výšin, vykazuje během posledních měsíců pozoruhodnou stabilitu s kurzem mezi 200 a 300 dolary. Bitcoin přežil prvotní spekulativní mánii, nadále funguje a vzniká kolem něj širší infrastruktura (největší dosavadní startup 21 Inc přilákal financování ve výši 116 milionů dolarů).

Co když je ale bitcoin pouhým vrcholem ledovce? Největší potenciál totiž možná leží v technologii sdílené otevřené knihy – blockchainu. Tato technologie bývá označována termínem shared single source of truth a její využití snad nezná hranic – může sloužit jako účetní kniha, katastr, volební nástroj, notářské osvědčení, akciový trh. Decentralizovaná, sdílená, historicky věrná kniha záznamů se může stát revoluční technologií, která převrátí dosavadní zvyklosti naruby. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (68 komentářů)

Joseph | 13. 5. 2015 15:11

Zlaty standart bol jednou z pricin najvacsej hospodarskej krizy v 20 rokoch 2 storocia. USA opustili zlaty standart uz v roku 1933. Takze nalepsie 50 a 60 roky boli po opusteni zlateho standartu
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 13. 5. 2015 18:07
reakce na Joseph | 13. 5. 2015 15:11

Oni ho opustili už po I. světové válce. Tyhle meziválečné zlaté standardy byly škaredými bastardy, neboť občan nemohl směnit papír za zlato. Je tudíž zajímavé, že za klasického předválečného zlatého standardu nikdy k tak obrovské krizi nedošlo, zatímco ve třicátých letech ano, i s tím skvělým FEDem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 18:48
reakce na Jan Capouch | 13. 5. 2015 18:07

Jak by Vás poučil pan Altman, může jít jen o korelaci, ale příčinnou souvislost byste měl vědecky prokázat. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 13. 5. 2015 21:24
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 18:48

V ekonomii nemůžete nic vědecky prokázat, protože nemáte kontrolní vzorek. Nemáme alternativní Zemi, kterou bychom mohli srovnávat. ekonomie je tudíž záležitost víry, zkušenosti, intuice, možná něco matematiky.

Já věřím termodynamice, a v matematice trojčlence. A více důvěřuji Bohu a přírodním zákonům, než lidskému pachtění. Takže volba mezi drahými kovy a papírem/záznamem v počítači je jasná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 5. 2015 16:00
reakce na Joseph | 13. 5. 2015 15:11

Příčina - Následek
________________

http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50-kapitola-7-historicka-aplikace-abct-249.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:05
reakce na Jan Altman | 13. 5. 2015 16:00

Jó, otázka, co bylo dřív vejce nebo slepice, bude vždy nesmrtelná. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 13. 5. 2015 18:08
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:05

Slepice byla dřív :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 18:28
reakce na Jan Capouch | 13. 5. 2015 18:08

No to tvrdíte Vy! :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

komatsu | 16. 5. 2015 11:26
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 18:28

Nejdříve musela být vytvořen plán těla slepice a všech vnitřních systémů, a až následně se tvořil systém a mechanismus reprodukce,tzn. vejce. Obráceně to nedává smysl .-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 16. 5. 2015 22:01
reakce na komatsu | 16. 5. 2015 11:26

"Plán" možná, ale slepice těžko. První bylo vejce, které snesl evoluční předchůdce slepice.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zlý Jabko | 12. 5. 2015 14:04

Líbilo by se mi, kdyby mělo být financování politických stran, zastupitelstev, měst, vlád a všeho oficiálního právě v bitcoinech.
Absolutní transparentnost financování, neměnitelnost údajů, stoprocentní dohledatelnost každé transakce. To jsou tři požadavky, které by měli všichni voliči vyžadovat. Pokud se někdo bude bránit tím, že "do toho nikomu nic není," ( viz http://www.lidovky.cz/ransdorf-na-drazbu-nedojde-kde-jsem-vzal-penize-do-toho-vam-nic-neni-1dx-/zpravy-domov.aspx?c=A130525_142539_ln_domov_khu), je záhodno onomu dotyčnému připomenout, že si jeho zadel hoví v parlamentu či jiné volitelné pozici jen díky tomu, že je mu to občany dočasně dovoleno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 5. 2015 23:19
reakce na Zlý Jabko | 12. 5. 2015 14:04

Mně by se hlavně líbilo, kdyby to financování bylo na dobrovolné bázi a ne na základě násilného obrání, loupeže.

Jak dnes někdo může vědět, kolik lidí si skutečně přeje cyklostezky, agenturu pro integraci nepřizpůsobivých, Blanku, kanál Labe-Odra, atd...? Uspořádejme sbírku a jednoznačně se to uvidí. Nebo (pokud by šlo o rentabilní = užitečný projekt), nechť se toho ujme nějaký podnikatel a nechť si na tom následně i zbohatne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 12. 5. 2015 10:53

"Koruny české zde kromě bitcoinmatu nikdo nepřijímá, ačkoli ceny nápojů jsou v nich vyjádřeny a do bitcoinů jsou přepočítány dle aktuálního kurzu." To ale porušují flagrantně české zákony :-)

Jinak podle mě bitcoin není nic jiného, než jakýsi registr, podobný katastru nemovitostí v němž jsou evidováni majitelé bitcoinů, stejně jako jsou evidováni majitelé pozemků. Jen místo omezeného množství pozemků existuje omezené množství bitcoinů. Je to koncept nepříliš vzdálený od úmyslu prodávat a registrovat vlastnictví pozemků na Měsíci nebo na jiných planetách. Myšlenka to není úplně špatná, ale FIAT měna je samozřejmě daleko universálnější komplexnější a hlavně smysluplnější koncept. Bitcoin je totiž založen POUZE na ochotě ho užívat jako prostředek směny. FIAT měna, kromě toho, že je prostředkem směny, nutí dlužníky, kteří ji vytvoří tím, že si peníze půjčí od banky, aby v dané hodnotě vypůjčených peněz také něco reálného vyprodukovali, a to pak prodali, a to vše do splatnosti dluhu. Zatímco bitcoin někdo vytvořil a emitoval a od té doby už bude existovat na vždy (pomíjím technické problémy), vytváření FIAT měny a její zánik je cyklický a podložený tvořením hodnot. FIAT měna je vytvořena vždy pouze na dobu určitou a během její existence musí být tvořeny reálné hodnoty.

S FIAT měnou má bitcoin společnou nulovou vnitřní hodnotu. Bitcoinu chybí možnost jejího uchování v podobě bankovek. Největší nedostatkem bitcoinu je ale jeho předem stanovená rigidita, co se týče existujícího množství. Tato vlastnost ho činí vlastně nejpopulárnějším, protože se tímto blíží zlatému standardu a vyhovuje tak současnému populárnímu názoru, že FIAT měna je nějaký podvod, který nejde realizovat s bitcoinem. Bohužel bitcoin jako měna přebírá pouze to nejhorší z obou systémů.

Ze systému komoditních peněz přebírá rigiditu (omezené množství) a ze systému FIAT měny přebírá nulovou vnitřní hodnotu. Je to tedy hybrid, který má víc nevýhod než výhod. Ono omezené množství bitcoinů je ovšem zcela nezbytným aspektem, protože kdyby nebylo omezené, pak by se lidé ptali, jak je možné, že někdo vytvoří nové bitcoiny bez vnitřní hodnoty a najednou mají cenu např. 200 dolarů. Tato otázka směrem k "otcům zakladatelům" - prvotním emitentům bitcoinů se málokdy řeší. Všichni ale dokola papouškují názor, že banky vytváří peníze zničeho a že je to sprostá krádež. Bitcoin je cool, tam to jednoduše nevadí. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 5. 2015 23:26
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2015 10:53

Ano, můžete říkat, že svobodné zaměstnávání je neefektivní a naproti tomu pracovní lágry jsou vrcholem racionality. Ale podle mne svoboda a dobrovolnost má daleko vyšší váhu, než něčí osobní názor na to, co je efektivnější. Bitcoin lidé kupují a příjmají DOBROVOLNĚ, fiat byl vždy zaveden násilím a násilím (zákonným donucením) se i udržuje. Obhajovat vynucelý monopol fiatu, zákonnou povinnost jej přijímat, se principiálně nijak neodlišuje od obhajoby gulagu.

Porušit (zejména některé - např. ten, na který narážíte) české zákony mi přijde stejně opovrženíhodné, jako porušit zákon o vedoucí úloze strany, či norimberské zákony. No fuj!

"vytváření FIAT měny a její zánik je cyklický...". Really? Co je CYKLICKÉHO na tom, že korun dnes máme řádově (tedy cca 10x) více, než např. v roce 1993? Na tom je vidět pojmová flexibilita etatistů a socialistů (státních věřících) - exponenciála se nazve cyklickou křivkou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 10:34
reakce na Jan Altman | 12. 5. 2015 23:26

To že svoboda a dobrovolnost má daleko vyšší váhu, než něčí osobní názor, je taky Váš OSOBNÍ NÁZOR :-).

FIAT měnu používají lidé také dobrovolně, tedy alespoň já. Když se budete snažit udělat anketu s otázkou, zda lidé používají současné peníze dobrovolně, většina dotázaných si poklepe na čelo s tím, že se jich ptáte na úplný nesmysl.

Od gulagu se principiálně podle Vašeho principu neodlišuje vůbec žádný zákon. S tímto názorem jste hodně legrační a s tímto souvisí i Vaše nesmysl o nedodržování norimberských zákonů, či zákona o vedoucí úloze strany.

FIAT měna má principiálně cyklický charakter v tom smyslu, že v rámci tohoto systému vznikají peníze pouze na dobu určitou a CYKLICKY (podle splatnosti 1 rok, 2 roky, 10 let, 20 let) zase zanikají. Skutečnost, že objem peněz kontinuálně roste je dán právě pružností objemu peněžní zásoby, který se přizpůsobuje vývoji ekonomiky a poptávce po nových úvěrech. Stále rostoucí objem peněžní zásoby neznamená, že v principu funguje FIAT měna cyklicky, na rozdíl od zlata, které nezaniká a jeho vytěžený objem může pouze růst. Objem FIAT měny naproti tomu může i klesat, i když v takovém případě jde spíše o negativní vývoj pokud není doprovázen příslušným poklesem cen. Nejde tedy o moji pojmovou flexibilitu ale o zjevné a zřejmě záměrné nepochopení na Vaší straně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 13. 5. 2015 14:20
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 10:34

Já už vás chápu, objem peněz se cyklicky přizpůsobuje ekonomice tak, že exponenciálně objem peněz roste :-)

Opět se dostáváte mimo normální češtinu. Svoboda = násilí, exponenciála = cyklus. Orwell by z vás měl radost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:09
reakce na Josef Fraj | 13. 5. 2015 14:20

Stačí rozlišovat mezi objemem peněžní zásoby a principem vzniku a zániku peněz. Není to zase tak těžké. Objem peněz se přizpůsobuje ekonomice, která roste a v níž rostou ceny i objem úspor tím, že adekvátně tomu roste i peněžní zásoba. Jestli je to exponenciálně lineárně nebo jinak je samozřejmě úplně jedno. To že máte iracionální strach z exponenciálního růstu čehokoliv nic neznamená.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 5. 2015 13:12
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:09

Vy opravdu věříte, že M2 (či nedej bože M3) roste pouze takovým tempem, jako reálné HDP?

Není to pravda, ani oficiální státní statistiky (kterým ovšem věříte opět pouze vy) to nepotvrzují.

A pokud použijeme statistiky buď neoficiální/nezávislé, nebo použijeme metodiku oficiální, ale starší (před její účelovou změnou), ukáže se ještě obludnější realita. Už proto, že po odečtení neoficiální inflace žádný růst reálného HDP neexistuje, jen onen růst měnové báze a růst nominálního HDP (očišťovaný o extrémně "optimistickou" inflaci). Jediné, co roste hodně a nezpochybnitelně je ta měnová báze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 13. 5. 2015 23:31
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:09

Ten váš cyklus po zavedení účetních peněz (pravá strana grafu) vypadá asi takto:

http://barok.org/duuha/cosi/cenyusa.gif
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 12. 5. 2015 14:48
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2015 10:53

""Koruny české zde kromě bitcoinmatu nikdo nepřijímá, ačkoli ceny nápojů jsou v nich vyjádřeny a do bitcoinů jsou přepočítány dle aktuálního kurzu." To ale porušují flagrantně české zákony "
Asi jako kolotočáři, kterým platíte žetony, které si předtím koupíte u kasy.

"Ze systému komoditních peněz přebírá rigiditu (omezené množství) a ze systému FIAT měny přebírá nulovou vnitřní hodnotu. Je to tedy hybrid, který má víc nevýhod než výhod."
Mě připadá, že z obou systémů přebírá výhody - lze platit bezhotovostně ve chvilce mezi libovolnými místy na Zemi (kde odesílatel musí být online) a zároveň tuto měnu není možné neočekávaně znehodnocovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 10:42
reakce na Dalibor Pešek | 12. 5. 2015 14:48

Tak máte pravdu v tom, že podle ČNB bitcoin nejsou peníze, takže se na ně příslušné zákony nevztahují a nemohou tak být ani porušeny. Nicméně stále je trestnými činem odmítání platby v zákonné měně a tady byste se z toho asi nevykroutil poukazem na žetony.

Tak výhodou bezhotovostních plateb zjevně disponuje i FIAT měna. Nemožnost navýšením množství bitcoinů považují za fatální nedostatek, který sice může zabránit znehodnocování ale téměř spolehlivě povede ke zhodnocování. Za optimální měnu považuji měnu jejíž kupní síla je více méně stabilní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 13. 5. 2015 14:26
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 10:42

Konečné množství bitcoinů je jejich principiální výhoda. Nedovoluje totiž sociálním inženýrům okrádat ostatní znehodnocováním měny a úspor. Pokud se bitcoin prosadí a vlády jej nezlikvidují, tak budete moct z blízka pozorovat, jak nesmyslná je vaše teorie o tom, že úspory snižují poptávku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:12
reakce na Josef Fraj | 13. 5. 2015 14:26

To je jen Váš chybný názor. "Znehodnocování" FIAT měny je kompenzováno úrokovými sazbami. Pořád na to zapomínáte. Už to vypadá, že schválně. :-)

Pokud se bitcoin prosadí a vlády jej nezlikvidují, tak budete moci z blízka pozorovat, jak se ekonomika postupně hroutí :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 13. 5. 2015 23:34
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:12

Není kompenzováno úrokovými sazbami.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 13. 5. 2015 18:13
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:12

Proč ty uvozovky? Pokud stejné noviny noviny stojí 10 korun a za 5 let 15, není to znehodnocení peněz. Pokud za stejný nákup dám 1000 kč a za pět let 1500 korun, není to znehodnocení peněz? Úroky to ani zdaleka nekompenzují. Proč by jinak bylo tolik finančních poradců a všemožných produktů, které slibují ochranu před inflací.

Chci si spořit doma, a ne v bance, zač bych měl být trestán?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 18:42
reakce na Jan Capouch | 13. 5. 2015 18:13

Pro případ, kdybyste netušil, o co jde na konci mého příspěvku:

www.youtube.com/watch?v=LXJ_yvXIbVg
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 18:38
reakce na Jan Capouch | 13. 5. 2015 18:13

Uvozovky proto, protože znehodnocení bez dalšího zní hodně negativně, kdy to v člověku vyvolává pocit, že chudne. Znehodnocení měny ale tradičně doprovází výplata úroku (která kompenzuje znehodnocení úspor), růst platů (který často znehodnocení překonává), valorizace důchodů (pravda na tohle někteří asociálové "zapomínají", nebo dokonce "devalorizují" - Drábek). Proto ty uvozovky. Mám radši, když jsou věci zasazeny do náležitého kontextu. :-)

Proč je tolik finančních poradců? No přece aby naháněli ke svým chlebodárcům ovce ke stříhání. :-)

Co dělala? Holímééé. My, choliméé!!! A dost. Fióóóó. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

coin | 15. 5. 2015 08:47
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 18:38

Tvrzení, že znehodnocení úspor inflaci je kompenzováno úrokem a znehodnocování platů je kompenzováno jejich růstem, jsou dětinské propagandistické lži.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 13. 5. 2015 21:28
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 18:38

Nekompenzuje. Ani úroky, ani platy. Dokonce to přiznává i ČNB:
https://www.youtube.com/watch?v=HrQTBqxbNZ0

Ta scénka, ve které prchají Ceny, za nimi se loudají Platy, a až nakonec se vlečou Úspory, je kouzelná, nechápu, jak to mohli soudruzi pustit do výroby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 12. 5. 2015 10:21

Blockchain je bezpochyby odpovědí na hloupé otázky typu "Kdo by provozoval katastr nemovitostí, kdyby nebyl stát?".

Bitcoin beru jako zajímavý počin, který se buď ujme, nebo ne. Technologie blockchainu ale podle mne najde uplatnění v mnoha oborech a způsobí v nich revoluci.

Co se týče samotného bitcoinu, tak mne samozřejmě těší jeho "revolučně protistátní" charakter - státní monopol na peníze je jednak hanebný a amorální, jednak je ekonomicky kontraproduktivní (jako každý vynucený monopol) a jednak státu umožnil vyrůst do obludných rozměrů a financovat věci, které by za normálních podmínek (krytá měna, vyrovnaný rozpočet) financovat nešlo: velký bratr, války, koncentráky, obludný byrokratický aparát, příživný neproduktivní život většiny populace...

Na druhou stranu je otázka, zda bitcoin splňuje "rakouskou" představu o penězích, neb nemá hodnou sám o sobě. Z tohoto pohledu byl jistě klasičtějšími penězi e-gold, ovšem byl také daleko jednodušeji likvidovatelný státní mocí.

Přes revolučnost a prospěšnost bitcoinu vidím i negativa a rizika:
- pokud by se rozšířil a příliš konkuroval klasickým měnám, stát ho může zakázat. Sice není v technologických možnostech jej zcela potlačit, ale takový zákaz odradí mnoho běžných zákazníků a obchodníků
- je příliš závislý na technologiích a infrastruktuře, pokud by došlo k ekonomickému kolapsu a výpadkům elektřiny a mobilních sítí, nastal by problém
- zatím nebyl hacknut samotný bitcoin (vždy jen nějaká burza či peněženka), ale lze na to spoléhat do budoucna?
- hrozí získání dominantního vlivu malé skupiny nad celou btc sítí
- atd

Bitcoin může najít velké uplatnění v rychlých a levných převodech i na velké vzdálenosti. Díky nízké ceně transakcí může pomoct v různých mikroplatebních systémech. Může pomoci celé nezávislé/svobodné/paralelní (šedé) ekonomice v jejím rapidním rozvoji - pokud stát nadále bude utahovat šrouby v oblasti zdanění, evidence tržeb, negativních úroků, omezování výběrů a hotovostních plateb, může bitcoin svobodné společnosti pomoci. Nikdy sice nebude zcela anonymní, ale může být anonymní v "dostatečné míře" - nejen díky "pračkám" a anonymizérům, ale i díky faktu, že sice v blockchainu je trvale a veřejně zapsáno, z které adresy na kterou se kdy kolik BTC převedlo, ale nikde samozřejmě není vedeno, komu daná adresa patří a každý takových adres může mít víceméně nekonečné množství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

KS | 13. 5. 2015 21:46
reakce na Jan Altman | 12. 5. 2015 10:21

To, že nějaký stát bitcoin zakáže je ještě ta méně tragická varianta. Osobně se děsím spíš toho, že nějakému úředníkovi doteče, jak by se bitcoin dal využít.

Představte si třeba situaci, kdy stát bude vyžadovat pouze bitcoiny s drobným dodatkem, že každá peněženka ovšem bude muset být spárovaná s občanským průkazem a transakce na anonymní peněženky budou ilegální. A máte tady sen každého úředníka - dokonalá kontrola nad vším.

Že to je nepravděpodobné? Stačí zamávat praporem boje proti korupci a ostatně - kdo nic neprovedl nemá se čeho bát, ne? Navíc, tlak na odstranění hotovostních transakcí minimálně v EU už docela dlouho existuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 13. 5. 2015 23:38
reakce na KS | 13. 5. 2015 21:46

Ono postupné snižování limitů na platby v hotovosti a výběry v hotovosti k tomu povede i bez bitcoinu. Prostě nakonec hotovost zruší a každý účet a kreditka má svého majitele.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2015 11:06
reakce na Jan Altman | 12. 5. 2015 10:21

Státní monopol podle Vás umožnil "příživný neproduktivní život většiny populace" To je trefa do černého :-) Jen bych to snad upřesnil. FIAT měna umožnila tak prudký technologický rozvoj současné civilizace, že na zajištění životních potřeb je třeba práce je pár procent aktivní populace. To neznamená, že ta většina parazituje na té hrstce produktivních pracujících. Prostě už nejsou třeba, díky technologickému vývoji a dělají něco jiného. Civilizace se díky FIAT měně posunula technologicky vpřed obrovským tempem, přičemž většina populace se přesunula do neproduktivní sféry a vy to vidíte, jako přechod většiny populace na "příživný" způsob života. Tento mravokárný postoj ve světle výše uvedeného zcela nepřiléhavý.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 5. 2015 23:35
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2015 11:06

Jako že v 18. a 19. století produktivita a produkt nerostl? Podle mne neroste dnes! Do nějaké renesance máme daleko a pokud bychom si od nominálního růstu HDP odečítali reálnou inflaci (viz shadowstats.com), tak celý Západ zřejmě neroste od 70. či 80. let - v 50. letech bylo v USA běžné, že žena byla doma, pracoval jen muž, měli na dům, auto, zdravotní péči/pojištění, studia dětí, které se nemusely zadlužovat nadosmrti - dnes pracuje i žena, děti nesplatí studia do penze a životní úroveň si chrání před propadem jen růstem zadlužení. To je ten váš fiat ráj.
---
Žití příživných (úředníků, neziskovkářů, věčných studentů, dotačníků, výzkumníků okrasných rostlin, celníků, ...) by bylo zcela v pořádku, pokud by je produktivní menšina financovala dobrovolně. Ale já nikoho dobrovolně platit daně ještě neviděl. Platí se jen ze strachu z brutálního postihu (jak za vraždu - aparát parazitů si zajišťuje přísun živin jen represí) a kdo má šanci daně minimalizovat, tak tak činí, čímž jednoznačně a zjevně demonstruje, že je proti nim.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 10:57
reakce na Jan Altman | 12. 5. 2015 23:35

Hospodářský růst není to nejdůležitější. Píši zde o technologickém vývoji, jehož rychlejší tempo pružná peněžní nabídka v systému FIAT měny. To jestli roste ekonomika je jedna věc. Druhá věc je kolik lidské práce je třeba k tomu, aby daná produkce byla vyprodukována. Souhlasím s tím, že přesto, že technologický vývoj urazil velký kus cesty na životní úrovni obyvatelstva a na jeho zatížení prací se to projevilo spíše negativně. Toto má ale na svědomí "tržní přerozdělování", kdy finanční přínosy technologického vývoje plynuly pouze majitelům firem a zaměstnancům zbyla jen vyšší nezaměstnanost. A tady selhal slabý stát, který tento vývoj alespoň částečně nekorigoval. Pak se nelze divit, že lidé namísto toho, aby pracovali např. polovinu času, nebo jen jeden z rodiny, tak pracují přesčas a mají dvě namísto jedné práce za peníze, které pomalu nestačí na základní životní potřeby. Toto je důsledek nedostatečné státní intervence v podobě státního přerozdělování, které by alespoň částečně kompenzovalo to tržní přerozdělování. Zjednodušeně řečeno, pokud by zvyšování produktivity vedlo i k růstu platů, pak by mohlo více žen zůstat v domácnosti. To se ale nestalo. Proto teď nostalgicky vzpomínáte na zlatá 50-sátá léta. Nikoliv proto, že tehdy platil "zlatý standard" a pak FIAT měna. FIAT měna za to nemůže. Je to přirozený vývoj svobodného státem málo ovlivňovaného kapitalismu. Tomuto vývoji se nelze divit, protože je to také projev zrušení skutečné demokracie, kdy volby jsou jen zbytečná šaškárna a skutečnými vládci jsou vyvolení zákulisní hráči, kterým je v podstatě jedno, koho si ovce zvolí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 5. 2015 11:16
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 10:57

Slabý stát? Kde ho vidíte?
A za to, že životní úroveň pracujících neroste podle vás může nedostatek státu a socialismu, podle mne jeho nadbytek. Daně (přímé a nepřímé) a povinné odvody sežerou většinu příjmu, byrokracie komplikuje podnikání. Pokud nevidíte, že řemeslník se nemá lépe proto, že musí živit byrokratický aparát, nepracující, solárníky, řepkaře, atd... tak vám asi není pomoci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:30
reakce na Jan Altman | 13. 5. 2015 11:16

Jasně že stát, který řídí parta lobbistů (sloužících partě "vyvolených") prostřednictvím zvolených loutek je slabý. Jaký jiný by asi takový stát měl být?

Nikde nepíši, že životní úroveň zaměstnanců neroste podle MĚ. Píši, že neroste adekvátně tomu jak v čase roste produktivita. A samozřejmě, že za to může slabý stát, který slouží těm, kteří vždy shrábnou vše pro sebe a pracujícím ponechají pouze vyšší nezaměstnanost a mizerné platy.

Kapitalisté sami od sebe nemohou platit dostatečně vysoké platy, ani kdyby moc chtěli, protože by v konkurenci s jinými kapitalisty zkrachovali. Jediný, kdo to může změnit je stát, který ale bohužel "patří" těm kapitalistům.

Kdyby řemeslník neživil ty ostatní, neměl by komu to své řemeslo prodávat. Bez zákazníků můžete být zlatý. :-) Solárníky a zloděje nepodporuji. To už byste mohl vědět.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:22
reakce na Jan Altman | 13. 5. 2015 11:16

Jasně že stát, který řídí parta lobbistů (sloužících partě "vyvolených") prostřednictvím zvolených loutek je slabý. Jaký jiný by asi takový stát měl být?

Nikde nepíši, že životní úroveň zaměstnanců neroste podle MĚ. Píši, že neroste adekvátně tomu jak v čase roste produktivita. A samozřejmě, že za to může slabý stát, který slouží těm, kteří vždy shrábnou vše pro sebe a pracujícím ponechají pouze vyšší nezaměstnanost a mizerné platy.

Kapitalisté sami od sebe nemohou platit dostatečně vysoké platy, ani kdyby moc chtěli, protože by v konkurenci s jinými kapitalisty zkrachovali. Jediný, kdo to může změnit je stát, který ale bohužel "patří" těm kapitalistům.

Kdyby řemeslník neživil ty ostatní, neměl by komu to své řemeslo prodávat. Bez zákazníků můžete být zlatý. :-) Solárníky a zloděje nepodporuji. To už byste mohl vědět.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 13. 5. 2015 23:40
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:22

Už zase odporujete sám sobě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

libri | 12. 5. 2015 11:58
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2015 11:06

fiat měna nic neumožnila a ani nemůže, je to jako říct že motyka rozorala lán obilí a kdyby nebylo motyky, tak máme chleba. fiat měna je jedna varianta směnného prostředku. kdyby se platilo zlatem, tak taky neřekneme že technologický pokrok v 19. století způsobilo používání zlata. obtížnější je tvrdit zda technologický rozmach je tak skvělý díky tomuto nástroji anebo se povedl navzdory tomuto nevhodnému amorálnímu privilegiu. já jsem zastáncem rakouské školy v tomto ohledu a jsem si jist, že dobrých výsledků nelze dosahovat špatnými nástroji. kdo nerozumí kapitálu, jeho akumulaci a multiplikaci jeho používání a zaměňuje to za tištění barevných obrázků, podobá se afričanovi, který když vidí muzunga jak strčí plastikovou kartičku do krabice ve zdi a vytáhne bankovky, vystřihne si z plastového kanystru podobnou kartičku, protože to je tak skvělé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2015 12:44
reakce na libri | 12. 5. 2015 11:58

Velmi se mýlíte. FIAT měna umožnila obrovský rozmach díky vlastnosti, kterou zlato nemá. Objem FIAT měny je pružný. Když někdo potřeboval financovat něco jevící se nepříliš perspektivně ve starých dobrých "zlatých" časech, bankéř mu sdělil, že jeho projekt není dostatečně bezpečný a že existují výnosnější projekty a že už je stejně všechno zlato rozpůjčováno, na rozdíl od bankéře, který vytváří FIAT měnu při poskytování úvěru a v tomto není omezen konečným a zcela nezávisle na kvalitě předkládaného investičního projektu daným množstvím zlata. Jinými slovy FIAT měna umožňovala financovat všechny dobré projekty, zlato jen některé. Proto FIAT měna umožnila tak rychlé tempo technologického vývoje. Čili rychlejší vývoj byl způsoben tím, že FIAT měna byla flexibilnější než zlato. Samotná měna samozřejmě technický rozvoj sama o sobě nezajistí. O tom se asi přít nemusíme. :-)

Velmi legračně působíte, když se zmiňujete o lidech kteří nerozumí multiplikaci kapitálů (předpokládám, že jste měl namysli teorii multiplikace peněžní báze), že jsou jako primitivní Afričani. Vy zase působíte s tímto tvrzením jako africký šaman, který vzývá multiplikaci vkladů, která je však jen jakýmsi akademickým zaříkadlem, které nemá se skutečností vůbec nic společného.

Vaše bezmezná a zcela nesmyslná zaujatost proti FIAT měně je naopak dokladem Vaší nevědomosti, z které obviňujete druhé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

libri | 12. 5. 2015 14:31
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2015 12:44

tak mi prosím vysvětlete, jak díky více barevným papírkům naroste více obilí, ušije se více oblečení a vyrobí více cihel, aby se postavilo více továren. jen afričan si myslí, že když strčí do zdi kus plastu, automaticky vypadnou peníze a stejně si to myslí socialističtí teoretici o tištění peněz
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2015 16:02
reakce na libri | 12. 5. 2015 14:31

Ale vždyť je to tak prosté. Když si někdo půjčí peníze na pronájem a kultivaci dosud neobdělávané půdy, tak zde máte obilí, které by nevyrostlo, pokud by si někdo ty papírky za účelem realizace svého záměru nepůjčil a neriskoval nezdar. Takže nejsou papírky? Není další obilí! Jak prosté, milý Watsone.

A zrovna Afričani by mohli vyprávět jak dolarové papírky dělali v Africe "zázraky".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

libri | 12. 5. 2015 16:34
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2015 16:02

když je to tak prosté tak jak to že máme chudobu? stačí přece natisknou prachy a budeme se mít báječně všichni. a proč když si budu tisknout peníze já, tak mě zavřou za padělání peněz a když to dělá stát tak je to vpořádku? přece když budu chtít víc chleba tak si jen natisknu víc peněz, koupím si víc chleba a ekonomika pokvete. prostě perpetuum mobile. jen já hlupák to ještě nepochopil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 11:08
reakce na libri | 12. 5. 2015 16:34

Nejde o žádné perpetuum mobile. Přesně jak Vám odpověděl Petr. Samotné peníze nestačí. Musí být někdo, kdo si ty peníze chce půjčit k tomu, aby začal něco produkovat. O tomto je řeč. Nikdo nepíše o tom, že když banky poskytnou všem spotřebitelské úvěry a nikdo nebude nic produkovat, tak tím vyřešíme chudobu. Ti spotřebitelé si nebudou mít co koupit za ty peníze. Vždy když obhajuji FIAT měnu, uvádím příklad někoho, kdo má investiční záměr (tedy úmysl něco produkovat). Nepíšu nikde příklad, že předností FIAT měny je možnost poskytovat úvěry těm co potřebují peníze k tomu, aby spotřebovávali. Tedy s výjimkou peněz, které si půjčuje stát za účelem, aby posílil nedostatečnou kupní sílu poptávky, tak aby nahradil kupní sílu, která byla z reálné ekonomiky vyvedena do úspor nebo na kapitálové trhy. Zde je naopak namístě, aby v zájmu tržní rovnováhy byla posilována strana poptávky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kapitalista | 13. 5. 2015 13:27
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 11:08

http://www.mises.cz/clanky/socialisticky-destrukcionismus-i-podstata-destrukcionismu-1760.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:04
reakce na Kapitalista | 13. 5. 2015 13:27

To jsou dobré bláboly. Ideologický nepřítel, kam se podíváš. I ve vlastních řadách. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jožo | 13. 5. 2015 11:24
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 11:08

A jak ten, kdo si chce půjčit pozná, že investice bude rentabilní, když úroková míra (tu by měl porovnávat s výnosností investice) je hausnumero vycucané z prstu?

Pozná to zhruba stejně, jako potencionální investor do výroby el.energie "pozná", zda je výhodnější ji dělat z uhlí, jádra či slunce, když stát ceny všech vstupů totálně zmrzačil (např. cena práce horníka, v níž nejsou zahrnuty např. zvýšené náklady na zdravotní péči o ně, předčasné důchody, atd...). Z celospolečenského hlediska nyní nejsme schopni posoudit, který způsob výroby energie je efektivnější.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:34
reakce na Jožo | 13. 5. 2015 11:24

Proč by to měl poznat? Spočítá si to a musí si být vědom toho, že s každou investicí je spojeno riziko.
Úroková míra není hausnumero :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 12. 5. 2015 22:28
reakce na libri | 12. 5. 2015 16:34

Pokud mate cloveka,ktery ma zajimavy napad,ale nema si kde pujcit a nema ani sve penize,tak z toho nic neni. V tomhle pripade fiat money pomuzou. Jenze problem dnesniho zadluzovani spociva v tom. Ze nejsou lide se skvelyma napadama, jen bankeri s tunami papirku, ktere nemaji kam vrazit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 5. 2015 11:28
reakce na petr | 12. 5. 2015 22:28

Představte si, že máte jedno pole, 10 volných zemědělských pracovníků a 100 lidí s různými skvělými nápady, co na tom poli pěstovat...

Definice ekonomie je "věda o efektivním využití omezených zdrojů, nauka o jednání člověka ve světě vzácnosti".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:40
reakce na Jan Altman | 13. 5. 2015 11:28

Vycházíte ze zjevně nesprávného předpokladu, že všechny zdroje jsou už využívány. Ve skutečnosti jich velká část leží ladem. Paradigma založené na vzácnosti zdrojů a omezeném množství zdrojů, je tím největším omylem současné ekonomické "vědy". A největší omylem této ekonomické "vědy" je, pokud mezi omezené a vzácné zdroje zahrne i peníze. Někteří tento omyl chtějí pošetile napravit tím, že za peníze označí zlato. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jožo | 13. 5. 2015 11:34
reakce na Jan Altman | 13. 5. 2015 11:28

No hlavně si ještě představte, že na trhu máte k dispozici jen X tun sadbových brambor, Y tun osevní pšenice (= reálné úspory). Nevidím zde žádný význam toho, jestli se na nějaký papírek dokreslí na konec jedna nula navíc.

Cílem podnikatele je vzít to pole, ty zemědělské pracovníky a nějakou tu sadbu. Zkombinovat to tak, aby ta výsledná kombinace poskytovala co nejvyšší výstup při co nejmenším (nejlevnějším) vstupu. Ten, kdo má druhý, třetí, sedmý, padesátý devátý nejlepší nápad, jak ty zdroje využít, by měl ostrouhat, protože jeho řešení je relativně méně efektivní, než to první, tedy relativně plýtvá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:42
reakce na Jožo | 13. 5. 2015 11:34

Vzít to pole? Kde na něj vezme peníze, když žádné nemá a má jen ten záměr? Bude muset počkat, než se nějaké z těch vzácných peněz uvolní?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libri | 13. 5. 2015 13:09
reakce na Jožo | 13. 5. 2015 11:34

to je těžké vysvětlovat člověku, který zapřahá vůz před koně. uvěří socialistickému blábolu a pak na něj překrucuje realitu
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:45
reakce na Libri | 13. 5. 2015 13:09

Tak jasně. Kde není věcný argument, nastoupí ideologické bláboly o socialismu. Směšné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libri | 13. 5. 2015 22:27
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 16:45

to mě jen unavilo reagovat neustále na opakovaný nesmysl že když stát zfalšuje (vytiskne) peníze, tak se budeme mít líp. odmítáte pochopit, že nejprve musí vzniknout úspory, a teprve ty se mohou zhodnocovat. tvrdíte že nejprve je nutno utrácet a pak vše pokvete. proto ta zmínka o voze před koni. což je jen jiný popis socialistického myšlenkového schématu. zaměňuje se pojem solventnost za nedostatek likvidity a tak se doplňuje likvidita protože to zní líp, než když by se přiznalo že jsme švorc. ale reálným dopadem je okrádání dańových poplatníků ještě nad rámec přemrštěných daní. a kdo tohle obhajuje je stejný zločinec.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 12. 5. 2015 11:40
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2015 11:06

Neparazituje většina, ale parazituje ta část, která získává od ostatních prostředky násilím, nebo jeho hrozbou - většinou státní zaměstnanci. Ti kteří za svojí "neproduktivní" činnost jsou placeni dobrovolně, paraziti nejsou (hranice samozřejmě není vůbec ostrá)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 5. 2015 23:37
reakce na pavel kratochvil | 12. 5. 2015 11:40

To souhlasím.
Ale kolik je u nás živnostníků a zaměstnanců v soukromé sféře (a ještě bychom ale měli odečíst firmy žijící z dotací a státních zakázek).
Podle mne menšina.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 12. 5. 2015 11:33
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2015 11:06

Korelace, nebo kauzalita? Evropská, americká i japonská ekonomika prosperovaly i v 19. století na zlatém standardu. Nejlepší léta na Západě byla 50. a 60. - doba, kdy byly ekonomiky navázané na dolar a nepřímo na zlato, Opuštění zlatého standardu znamenalo desetiletí hospodářských obtíží, ropné šoky, stagflaci. Od té doby následují cyklicky oživení a krize, živené obrovským zadlužováním. Období konjunktury jsou stále křečovitější, i malý růst hospodářství je vydáván za hospodářský zázrak (srovnej Německo Erhardovo a Merkelové, co znamena "zázrak" tehdy a nyní).

Příjmy nejbohatších rostou a chudých stagnují. Pak začaly stagnovat i příjmy středních vrstev a marxismus opět zvedl svou ohavnou hlavu.

Nad růstem neproduktivní sféry bych nejásal. Spousta lidí nejen, že nic nevytváří, ale vysloveně škodí. Všechny zákonné požadavky nejde splnit a kontrola a pokuta je stále v pohotovosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2015 12:11
reakce na Jan Capouch | 12. 5. 2015 11:33

V 50. a 60. tých letech byla měna navázána na zlato jen papírově. Bylo to šidítko. Pokud byla prosperita, pak právě díky tomu, že nešlo o skutečný zlatý standard ale o předstíraný. Navíc prosperita 50-tých a 60-tých let se vůbec nedá srovnávat z dynamikou, která nastala po zrušení zlatého šidítka.

50-tá a 60-tá léta také naplno začal závod mezi východem a západem, takže zde byla motivace, aby se lidé měli dobře, což ekonomice vždy prospívá. Tyto závody skončily na sklonku 80-tých let. Od té doby to jde v ohledu ekonomického vývoje s vyspělým světem od deseti k pěti a moc nepomáhá ani ta FIAT měna. FIAT měna není samospásná, ale rozhodně je lepší než zlato jako peníze.

Nejásám na růstem neproduktivní sféry, pouze to konstatuji a uvádím na pravou míru řeči o armádě příživníků. A máte pravdu, že spousta byrokratů jsou i zadarmo předražení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 12. 5. 2015 12:33
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2015 12:11

Samozřejmě to bylo šidítko. Obyčejný člověk nemohl přijít do banky a směnit své dolary za zlato. ale byla to kotva, brzda, důvod, proč lidé věřili, že je stát neokrade, že je měna stabilní.

Podceňujete jednu věc - důvěru. Zlato se jíst nedá, ale se solidní mírou jistoty mohu předpokládat, že v podzemí národní banky není trezor Strýčka Skrblíka, ze kterého bude vláda tahat zlaté mince dle potřeby. Na rozdíl od tiskařského lisu, dnes počítače.

Vyčítáte bohatým, že z ekonomiky vyvádějí kupní sílu. Ale proč to dělají, proč jim nestačí mít pár milionů na účtu, ze kterých by mohli dobře žít celá léta? Protože se peníze znehodnocují, proto vznikají nemovitostní bubliny a akciové bubliny v rozsahu v minulosti nemyslitelném.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 11:34
reakce na Jan Capouch | 12. 5. 2015 12:33

Ale kdepak. Nepodceňuji důvěru. Naopak pro FIAT měnu je důvěra velmi důležitá. Jde ale o to komu důvěřovat. Mám důvěřovat nějaké vládě, že bude držet v trezoru zlato, kterým budou kryty peníze? Nebo mám důvěřovat obrovskému množství lidí, kteří si půjčili peníze s úmyslem je vrátit, protože pokud je nevrátí přijdou o všechno, co do doby jejich úvěrového selhání získali? Rozhodně si vyberu důvěru těm lidem, než partičce psychopatů ve vládě, kteří nezaváhají ani na vteřinu, aby Vaši důvěru zklamali a kteří mohou pouze získat prospěch s minimálním rizikem nějakého postihu.

Nevyčítám bohatým, že peníze vyvádějí z reálné ekonomiky. Pouze konstatuji, že se tak děje a že je to přirozeným projevem fungování kapitalismu (tržního přerozdělování). Současně ale dodávám, že jde o projev na který by měl stát reagovat tím, že takto chybějící peníze do oběhu dodá prostřednictvím posílení kupní síly poptávky.

Pokud by lidé veškeré inkasované peníze vždy periodicky utrácely, pak by jich bylo v oběhu dostatek a nebylo by třeba, aby vznikaly by nové peníze, které by bylo třeba do oběhu doplňovat a objem existujících peněz by se tak nenavyšoval (resp. by se navyšoval pouze v relaci k růstu ekonomiky). Takže pokud začnete hromadit peníze v úsporách musíte počítat s tím, že to může mít svůj důsledek v podobě vzniku peněz, které nahradí peníze, které byly z reálné ekonomiky vyvedeny a tím se vytvoří potenciál pro znehodnocení oněch úspor prostřednictvím navýšení objemu peněžní zásoby.

Je zde samozřejmě ještě druhá možnost, že stát vyvádění peněz z reálné ekonomiky nebude kompenzovat a pak budou tyto peníze chybět na straně poptávky, což se projeví deflací, růstem nezaměstnanosti a poklesem ekonomiky a pokud k tomu přidáte boj centrální banky s deflací, pak namísto deflace získáte kontinuální oslabovaní domácí měny. Výsledkem je pak ekonomická nestabilita s nepředvídatelnými následky, a to i pro ony úspory.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ctenar | 13. 5. 2015 16:36
reakce na Richard Fuld | 13. 5. 2015 11:34

http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50-kapitola-7-historicka-aplikace-abct-249.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 5. 2015 17:34
reakce na Ctenar | 13. 5. 2015 16:36

No velmi mě zaujal ten graf s vývojem té peněžní báze, což je termín, který patlá dohromady likviditu s penězi a používají ho především vyznavači zcela zcestné teorie multiplikace peněžní báze. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dušan Novák | 12. 5. 2015 10:50
reakce na Jan Altman | 12. 5. 2015 10:21

K těm vašim negativům:
- někde jej už zakázali, největší "aféra" byla v Číně, což způsobilo velký pád ceny, ale přesto lidé našli cestu, jak to obejít a nadalé směňovat juany na bitcony. Stát to může zakázat, ale nemůže vypnout. A čím více to bude zakazovat, tím více se budou lidé bránit a získá to punc "zakázaného ovoce"
- ano, to je problém, ale to by musel být celý stát odpojen od netu, naprosto, nebo totální výpadek elektřiny :)
- bitcoin jako takový hacknout nejde, pouze ony burzy, směnárny, úložiště třetích stran, jak zmiňujete a získat klíče lidí a těm vybrat prachy. Jako když vám někdo sebere peněženku
- v tom je ten fór, že virtuální měnu se dá snadno opustit a přejít na jinou (je jich cca 600)

Já osobně zastávám názor, že Bitcoin, jako vlajkonoš a první vlaštovka, je samozřejmě nejznámější a bude na něj neustále útočeno. Možná to bitcoin porazí, ale ta technologie samotná nezmizí, třeba to udělá prostor pro jinou alternativu, která se chytí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 5. 2015 23:44
reakce na Dušan Novák | 12. 5. 2015 10:50

Ano, souhlasím.
Ale pokud otázka například je "má smysl do BTC přesunout např. 10% úspor", tak sám vlastně odpovídáte, že raději ne.
I mně jako bezpečnější peníze přijdou například ty z "Latinské měnové unie" - je jich k dispozici dostatečné množství (švýcarské, francouzské, atd... banky je běžně směňují v obou směrech a švýcarských a francouzských dvacetifranků jsou k mání kvanta) a i konverze do nich přijde levněji, než BTC (tak za 2% nad spot) - takto levně se mi BTC ještě sehnat nepodařilo (i kdybych na dealingu nakoupil USD, zaplatil transfer do US banky a v US nakoupil co nejvýhodněji BTC).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Bitcointip | 12. 5. 2015 09:11

Palec nahoru! Díky za pěkný článek, je vidět, že to jde i bez zbytečné bulvarizace tématu... Snad se dočkáme toho, kdy budou o bitcoinu, blockchainu atd. psát především autoři, jako je p. Tětek - normálně, poučeně a nezaujatě...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Josef TětekJosef Tětek
Zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!