Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Chvála bankovních poplatků

| 7. 5. 2015

Bankovní poplatky. Za otevření účtu, vedení účtu, zrušení účtu, za příchozí platbu, za odchozí platbu, za výběr tam i tam… Za každý pšouk, řečeno lidově. Kdo by je měl rád? A přece tvrdím, že mají smysl a že všeobecný odpor vůči nim není správný.

Chvála bankovních poplatků

Není žádný div, že nízkonákladové „nové“ banky s účty bez poplatků (nebo aspoň na první pohled bez poplatků) přebírají zaběhlým „starým“ bankám klienty ve velkém. Podle některých průzkumů má účet u některé z nízkonakladovek jedna desetina Čechů. Všechno je v nejlepším pořádku, ne? Přesně podle neúprosných zákonů trhu: Ten kdo nabídl zákazníkům lepší podmínky (nulové nebo výrazně nižší poplatky), získal podstatnou část trhu. A změnil také chování původních hráčů. Nízkonákladový účet už nabízí téměř každý:

Vítězství v konkurečním boji je tedy zase jednou naše, zákazníků.

Z čeho je živa banka

Ale… Kdyby to bylo opravdu tak jednoduché, asi bych nepsal tenhle článek. Asi ve vás teď hlodá, co bych na bankovních poplatcích mohl vidět dobrého (pokud tedy nevlastním akcie některé z českých bank – a to nevlastním). Jistě, banky nejsou charita, jsou to normální podniky, které chtějí vydělat. Ale proč by měly vydělávat zrovna na poplatcích, zvlášť když je účtují nám?

Banky (mluvíme o běžných, komerčních bankách) můžou vydělávat na několika věcech. Na poplatcích, na rozdílu mezi úrokem, které si účtují na půjčkách, a úrokem, který vyplácejí za vklady, – (odborně se tomu říká čistý úrokový výnos) a pak na obchodech s finančními instrumenty.

Vezměme to od konce.

Riziko her na trzích

Pro české české banky je obchodování s finančními instrumenty jen okrajový zdroj příjmu. A řekněme si, že je to tak dobře. Je to ostatně také jeden z důvodů, proč české banky jen málo zasáhla krize. Česká národní banka a ani Češi samotní by rozhodně neměli chtít, aby se banky snažily podíl obchodů s finančními instrumenty na celkovém zisku dramaticky zvýšit: takové obchody jsou obecně nestabilní zdroj příjmů, ztráty, když se dostaví, jsou většinou tak velké, že snadno zhltnou nemalou část všech zisků, co kdy obchody na finančních trzích bankám přinesly.

Vklady a půjčky

A co tedy výnosy z úroků? Není snad úkol bank přijímat vklady a dál peníze půjčovat? (Není, ale proč, to je na samostatný článek.)

Čistý úrokový výnos je dnes pro banky, včetně těch českých, největší zdroj zisků. Zvýšit ho můžou buď tak, že poskytnou víc půjček, nebo tak, že zvětší rozdíl mezi úroky na vkladech a půjčkách (čistou úrokovou marži). Vzhledem k tomu, že české banky jsou velice dobře zásobeny osobními vklady a o vklady je poměrně menší soutěž, je pro ně logické spíš nejdřív snižovat úroky vkladů než zvyšovat úroky půjček.

Zvýšit počet půjček lze také, zádrhel je ale v tom, že půjčku také musí někdo chtít. V současné době (a v Česku ve srovnání se zbytkem světa dlouhodobě) to ale tak žhavé s poptávkou po půjčkách není (snad s výjimkou hypoték, které jsou ale pro banky ve srovnání s jinými produkty relativně málo ziskové). A to přes to, že úrokové sazby jsou celkem nízké. Poptávku po půjčkách ovlivňují dva základní faktory – úrok a podmínky (poměr příjem – splátky a podobně). Pokud tedy nemůžu půjčku zatraktivnit úrokem, musím uvolnit podmínky pro její získání. A tedy zvýšit rizikovost půjček. To v krátkodobém horizontu zvýší příjmy banky, ale v dlouhodobém horizontu ji to může spíš poškodit.

Anketa

A vy platíte?

Normální je platit

Pokud tedy chtějí zákazníci nižší nebo žádné poplatky a dostanou je, bude to mít několik důsledků:

  • nižší úroky na vkladech a vyšší na půjčkách
  • víc rizikových půjček
  • banky víc riskující na finančních trzích

To všechno může samozřejmě přijít i bez rušení poplatků, ale když banky přijdou o podstatnou část příjmů z poplatků, něco z toho nastane skoro určitě.

Taková je například zkušenost z Velké Britanie. To je v podstatě jediná mně známá země, kde je drtivá většina všech účtů vedena zdarma, platby jsou zdarma, výběry jsou zdarma a tak dál. Kromě problémů s vyšší rizikovostí bank to zasahuje bankovní trh i jinak. Je v podstatě nemožné na něj vstoupit bez velkého kapitálu, jelikož kdo přijde k nové bance, která by neměla účty zdarma? A účty zdarma jsou zárukou velké počáteční ztrátovosti. Mimochodem, banky v Británii si ztrátu příjmů z poplatků vynahradily – znepřehledňováním a příjmy z pokut, což pro zákazníky rozhodně není plus.

Vedení bankovního účtu (včetně plateb…) je služba, a jsme-li zvyklí platit za služby jiné, proč by mělo být vedení bankovního účtu zdarma? Ano, banky ty peníze půjčují dál, za podstatně více, nicméně při tom na sebe berou riziko, že půjčka nebude splacená (a další rizika). My ale na rozdíl od nich svoje peníze (do určité výše) dostaneme vždycky. Je v pořádku, když banka, která na sebe bere riziko, dostane víc než klient, který neriskuje. Když na sebe vezmete riziko vy – investujete do dluhopisů, akcií, P2P půjček a podobně – očekáváte také vyšší zisk, kdežto banky v tom případě nedostanou nic.

Otázka samozřejmě je, co jsou poplatky rozumné a co přehnané. A jaké služby za ně dostane. A to je podle mě to, v čem by banky měly banky soutěžit, nikoliv v poskytování co nejhorších služeb za co nejmenší cenu. Ostatně, to pochopil v jiném oboru už i Ryanair.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Jiří Suchý | 7. 5. 2015 21:50

Jen pár citátů od Banjamina Franklina

„Učený hlupák píše svoje nesmysly lepším stylem než hlupák nevzdělaný. Nejde však o nic menší nesmysly.“

„Vodu neoceníme, dokud nám nevyschne studna a to platí o všem v životě.“

„Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.“

„Svoboda je nerozlučně spojena s odpovědností.“

Chtěli jsme svobodu, ale ne odpovědnost, chtěli jsme svobodu, ale také bezpečí. Takže jsme nezodpovědní, nesvobodní a v krizi. Používáme nucenou měnu, která prý zabrání krizím a budeme v bezpečí. Máme CB, které hlídají a jsou odpovědné za ony nucené měny za nás. Jak skvěle to funguje, je vidět všude kolem.

I bankovnictví se nám změnilo. Byly doby, kdy zlatnici uschovávali zlaté mince, skutečně je měli, přece se tak dohodli s vkladateli, a logicky vybírali poplatky. Onen poplatek byl jediný zisk.
Pak se to zvrhlo, a bankéři tvrdili lidem, že mají jejich peníze uschované, i když to nebyla pravda. To nemůže udělat nikdo jiný. Představte si, že provozujete sklad jablek. Farmáři si je k vám vozí na uskladnění, vy jim tvrdíte, že je máte, přitom ve skutečnosti jich máte jen pár procent, ostatní prodáte do obchodů a později je za utržené peníze zase budete chtít nakoupit . Až praskne, že ta jablka nemáte, půjdete bručet. Když to samé děláte s penězi je to ok. Takže jaképak podnikání, jako každé jiné.
Stát navíc vytvoří podmínky, kdy umožní použití jen jedné měny. Vytváření nových peněz, ale nechá na bankovním sektoru, který tvoří peníze proti podpisu úvěrové smlouvy. Jistě banka nese riziko, ale to dlužník také. A kdo větší? Když je banka v koncích, přikluše stát a pomůže. Když je v koncích dlužník, přikluše státní exekutor a pomůže zase bance. Vskutku podnikání jako každé jiné.

Proč vůbec používáme tuto bankovní lež. Vždyť ji nepotřebujeme, ať banky zajišťují platební styk, vybírají si za něj poplatky, ale ať neposkytují úvěry. Každý z nás může vydávat dluhopisy, ty od nás můžou kupovat investiční společnosti za peníze investorů, na férovku, bez lží. Pokud by bylo peněz málo, pořád je tu centrální banka, která je může dodat, případně následně stáhnout podle potřeb trhu. Cílem CB nemusí být inflace, ale stabilita.
A banka ať klidně půjčuje peníze, buď svoje nebo ty, které jí někdo za tím účelem poskytne, ale ne nové peníze. Takovýchto bank by nebylo v systému pár, ale pár stovek, v našich poměrech a konečně by začala fungovat konkurence.

Jenže to by jsme museli chtít svobodu a odpovědnost, ale bezpečí a přenesení odpovědnosti na jiné je přece pohodlnější. Takže si připlatíme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jogin z Bagin | 7. 5. 2015 14:16

Existuje ještě jedna cesta, jak snížit bankovní poplatky, na kterou autor zapomněl. A to snížit bankám zisk. Stačí se podívat, jaké miliardové zisky vykazují největší banky u nás (KB, ČSOB, ČS, Uni-Credit,...) a jaké dividendy vyplácejí do zahraničí akcionářům. Zřejmě ta konkurence nefunguje až tak dobře a otázkou je, zda ty největší banky nemají mezi sebou tak trochu kartel...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 5. 2015 16:00
reakce na Jogin z Bagin | 7. 5. 2015 14:16

Tak bankovní kartel v čele s ČNB zde máme bezpochyby
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

TamTam | 7. 5. 2015 10:50

Dosť krátkozraké videnie podľa mňa... Ak je možné mať zadarmo facebook a google účet, tak prečo nie bankový účet? Myslím si, že spôsob akým banky získavajú bohatstvo je viac sofistikovanejší, ako len rozdiel úrokov a poplatky...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 5. 2015 11:39
reakce na TamTam | 7. 5. 2015 10:50

Ano - je "sofistikovaný" v tom, že jim systém umožňuje legálně podvádět a půjčovat daleko více peněz, než kolik si k nim peněz střadatelé vložili. Je to "propachtovaná" oligopolní výhoda, protože například moje SRO to dělat nesmí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Kovář | 7. 5. 2015 09:22

Autor článku zapoměl uvést poplatek, který musí bance odvádět obchodníci - za každou transakci pomocí platební karty. A že je to pro banky celkem tučný zdroj příjmů.
A jinak, mám zkušenost s "tradičními" bankami a těmi nízkonákladovými a musím konstatovat, že úroveň služeb u těch nízkonákladových je podle mě lepší. A argumentace úroky - dokážu počítat. Pro totální většinu lidí v ČR vyjdou případné poplatky na větší částky, než dostanou zpět na úrocích. Důležité asi není vydělávat na úrocích, ale aby se ty peníze z účtu samovolně neztrácely. A v případě finančních přebytků je lepší takové peníze investovat a ne je syslit na běžném bankovním účtu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 5. 2015 11:46
reakce na Martin Kovář | 7. 5. 2015 09:22

A proto jsou banky zadobře s politiky, protože ti jim zajistí prosazení "bezhotovostní ekonomiky".

Významné omezení (či zrušení) hotovosti přinese tyto "výhody":
1) Banky budou vybírat poplatky z daleko většího objemu transakcí
2) Banky, stát (a každý, kdo si od nich tuto informaci koupí) budou mít totální přehled, kdo, za co, kde kolik utrácí (fanoušci dataminingu plesají)
3) Občanům se omezí možnosti úspor typu slevy za práci řemeslníka, pokud platba proběhne hotově
4) Stát a centrální banka bude konečně moct uvalit na vklady záporný úrok a občané tomu nebudou moct utéct výběrem úspor v hotovosti
5) Občan už si hotové CZK anonymně nesmění za bitcoin, stříbrňák, zlaťák, švýcarský frank, ...

Zkrátka samá pozitiva a sociální jistoty.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 5. 2015 12:22
reakce na Jan Altman | 7. 5. 2015 11:46

Pozitiva bodu 4 (možnost existence záporných úrokových sazby) převáží nad případnými ostatními subjektivními negativy. Ještě bych přidal přesun šedé ekonomiky a kriminálních transakcí na barterový princip, ztížení daňových úniků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hrubý | 7. 5. 2015 13:37
reakce na Richard Fuld | 7. 5. 2015 12:22

Pane Fulde, západní civilizace se tam, kde je, dostala proto, že naši předci po staletí šetřili, nebo proto, že jakmile měli nějaký peníz, tak ho rozfofrovali?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vojtěch Drápal | 7. 5. 2015 13:02
reakce na Richard Fuld | 7. 5. 2015 12:22

Určitá míra soukromí je nutná pro zdravý rozvoj lidské osobnosti, a to i za cenu možných vedlejších účinků. Rodiče to dobře znají z výchovy dětí.
Pokud o nás bude stát vědět všechno, jak zdravě se bude rozvíjet lidská společenost? Osobně bych čekal, že ve vývoji zamrzne. I když ... přiznávám, že nejsem antropolog.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!