Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Chvála bankovních poplatků

Bankovní poplatky. Za otevření účtu, vedení účtu, zrušení účtu, za příchozí platbu, za odchozí platbu, za výběr tam i tam… Za každý pšouk, řečeno lidově. Kdo by je měl rád? A přece tvrdím, že mají smysl a že všeobecný odpor vůči nim není správný.

Není žádný div, že nízkonákladové „nové“ banky s účty bez poplatků (nebo aspoň na první pohled bez poplatků) přebírají zaběhlým „starým“ bankám klienty ve velkém. Podle některých průzkumů má účet u některé z nízkonakladovek jedna desetina Čechů. Všechno je v nejlepším pořádku, ne? Přesně podle neúprosných zákonů trhu: Ten kdo nabídl zákazníkům lepší podmínky (nulové nebo výrazně nižší poplatky), získal podstatnou část trhu. A změnil také chování původních hráčů. Nízkonákladový účet už nabízí téměř každý:

Vítězství v konkurečním boji je tedy zase jednou naše, zákazníků.

Z čeho je živa banka

Ale… Kdyby to bylo opravdu tak jednoduché, asi bych nepsal tenhle článek. Asi ve vás teď hlodá, co bych na bankovních poplatcích mohl vidět dobrého (pokud tedy nevlastním akcie některé z českých bank – a to nevlastním). Jistě, banky nejsou charita, jsou to normální podniky, které chtějí vydělat. Ale proč by měly vydělávat zrovna na poplatcích, zvlášť když je účtují nám?

Banky (mluvíme o běžných, komerčních bankách) můžou vydělávat na několika věcech. Na poplatcích, na rozdílu mezi úrokem, které si účtují na půjčkách, a úrokem, který vyplácejí za vklady, – (odborně se tomu říká čistý úrokový výnos) a pak na obchodech s finančními instrumenty.

Vezměme to od konce.

Riziko her na trzích

Pro české české banky je obchodování s finančními instrumenty jen okrajový zdroj příjmu. A řekněme si, že je to tak dobře. Je to ostatně také jeden z důvodů, proč české banky jen málo zasáhla krize. Česká národní banka a ani Češi samotní by rozhodně neměli chtít, aby se banky snažily podíl obchodů s finančními instrumenty na celkovém zisku dramaticky zvýšit: takové obchody jsou obecně nestabilní zdroj příjmů, ztráty, když se dostaví, jsou většinou tak velké, že snadno zhltnou nemalou část všech zisků, co kdy obchody na finančních trzích bankám přinesly.

Vklady a půjčky

A co tedy výnosy z úroků? Není snad úkol bank přijímat vklady a dál peníze půjčovat? (Není, ale proč, to je na samostatný článek.)

Čistý úrokový výnos je dnes pro banky, včetně těch českých, největší zdroj zisků. Zvýšit ho můžou buď tak, že poskytnou víc půjček, nebo tak, že zvětší rozdíl mezi úroky na vkladech a půjčkách (čistou úrokovou marži). Vzhledem k tomu, že české banky jsou velice dobře zásobeny osobními vklady a o vklady je poměrně menší soutěž, je pro ně logické spíš nejdřív snižovat úroky vkladů než zvyšovat úroky půjček.

Zvýšit počet půjček lze také, zádrhel je ale v tom, že půjčku také musí někdo chtít. V současné době (a v Česku ve srovnání se zbytkem světa dlouhodobě) to ale tak žhavé s poptávkou po půjčkách není (snad s výjimkou hypoték, které jsou ale pro banky ve srovnání s jinými produkty relativně málo ziskové). A to přes to, že úrokové sazby jsou celkem nízké. Poptávku po půjčkách ovlivňují dva základní faktory – úrok a podmínky (poměr příjem – splátky a podobně). Pokud tedy nemůžu půjčku zatraktivnit úrokem, musím uvolnit podmínky pro její získání. A tedy zvýšit rizikovost půjček. To v krátkodobém horizontu zvýší příjmy banky, ale v dlouhodobém horizontu ji to může spíš poškodit.

Anketa

A vy platíte?

Normální je platit

Pokud tedy chtějí zákazníci nižší nebo žádné poplatky a dostanou je, bude to mít několik důsledků:

  • nižší úroky na vkladech a vyšší na půjčkách
  • víc rizikových půjček
  • banky víc riskující na finančních trzích

To všechno může samozřejmě přijít i bez rušení poplatků, ale když banky přijdou o podstatnou část příjmů z poplatků, něco z toho nastane skoro určitě.

Taková je například zkušenost z Velké Britanie. To je v podstatě jediná mně známá země, kde je drtivá většina všech účtů vedena zdarma, platby jsou zdarma, výběry jsou zdarma a tak dál. Kromě problémů s vyšší rizikovostí bank to zasahuje bankovní trh i jinak. Je v podstatě nemožné na něj vstoupit bez velkého kapitálu, jelikož kdo přijde k nové bance, která by neměla účty zdarma? A účty zdarma jsou zárukou velké počáteční ztrátovosti. Mimochodem, banky v Británii si ztrátu příjmů z poplatků vynahradily – znepřehledňováním a příjmy z pokut, což pro zákazníky rozhodně není plus.

Vedení bankovního účtu (včetně plateb…) je služba, a jsme-li zvyklí platit za služby jiné, proč by mělo být vedení bankovního účtu zdarma? Ano, banky ty peníze půjčují dál, za podstatně více, nicméně při tom na sebe berou riziko, že půjčka nebude splacená (a další rizika). My ale na rozdíl od nich svoje peníze (do určité výše) dostaneme vždycky. Je v pořádku, když banka, která na sebe bere riziko, dostane víc než klient, který neriskuje. Když na sebe vezmete riziko vy – investujete do dluhopisů, akcií, P2P půjček a podobně – očekáváte také vyšší zisk, kdežto banky v tom případě nedostanou nic.

Otázka samozřejmě je, co jsou poplatky rozumné a co přehnané. A jaké služby za ně dostane. A to je podle mě to, v čem by banky měly banky soutěžit, nikoliv v poskytování co nejhorších služeb za co nejmenší cenu. Ostatně, to pochopil v jiném oboru už i Ryanair.

Komentáře

Celkem 10 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK