Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Upřímné blahopřání ke Dni matek

V neděli tu máme další svátek zahalený do planých keců. Zkusíme to bez nich.

Drahé matky,

vaše práce je pro nás nesmírně důležitá. Sice ne tolik, abychom jí začali říkat „práce“ namísto „dovolená“, ale skoro tolik. Jak totiž připomene každý hospodský demograf, v Nigeru rodí jedna žena v průměru šest dětí, zatímco u nás jen jedno a půl, a pokud s tím někdo něco neudělá…, tak s tím bude muset někdo něco udělat. Na nás se ovšem nekoukejte. My jen rádi vyprávíme tyhle rasistické báchorky a připomínáme, že tu v roce 2050 nebude nikdo, kdo by vydělal na naše důchody. Ale upřímně, vy a vaše děti jste nám volný. Jen rádi kibicujeme.

Takže vám na jednu stranu budeme při každé příležitosti radit, že s plozením dětí je zapotřebí začít co nejdřív, což je pro ženy určitě úplně nová informace. Když se do toho ale na druhou stranu pustíte hned po škole, můžete počítat s minimálním rodičovským příspěvkem, který nezaplatí ani garsonku, a reálnou možností, že budete finančně nezávislé až někdy po čtyřicítce.

Rodina kalkulaček na Peníze.cz

Rodičovské počty

Výběr z kalkulaček na Peníze.cz:
spočítejte si, jestli máte nárok na porodné, jaká vám náleží mateřská, jak vysoký měsíčně může být váš rodičovský příspěvek, kolik dostanete na přídavcích na děti (nebo že nedostanete nic), případně kolik vám dají na ošetřovném, pokud budete muset zůstat doma s nemocným dítkem.

Už jen žádost o ten rodičák bude váš největší sportovní výkon od porodu. Určitě by si správa sociálního zabezpečení a pracák mohly mezi sebou pinknout podklady datovkou. Ale proč, když si to můžete mezi úřady přenést s kojencem v kočáře samy? Berte to jako trénink na nocování ve frontách na školku. (Bylo by vůbec zajímavé vyčíslit, kolik hodin papírování vás vaše dítě bude stát a jak si Česko vede v mezinárodním srovnání. Ale až tak moc to nikoho nezajímá, aby to doopravdy počítal.)

Kdejaký pologramota z tuningového fóra se vám směje kvůli tomu, jak spolu komunikujete na Mimibazaru – ale jak samy víte, vyrazit mezi „normální“ lidi a řešit s nimi něco jiného než plíny může být v Česku problém. Restauratéři běžně zakazují vstup s dětmi, protože u nich nějaké kdysi mělo hysterák. Proč něco řešit domluvou, když se dá pověsit cedulka? (Zajímavé je, že nikde žádná nezapovídá vstup otravným borcům.) Veřejné kojení nevidíme rádi, protože prso je tu zvykem vystavovat v reklamách na paintballová hřiště, dřevěná prkna nebo mycí pastu, ale ne při krmení dětí. Na pivo nebo víno s dítětem v kočáře vedle stolu (natož před podnikem jako v dekadentní Skandinávii) abyste trénovaly s tečkou odvahy. Dobří ustaraní lidé vás totiž budou pražit stejnými pohledy, jako kdybyste si bouchaly pervitin. A ne zbytečně, na objíždění sloupů v chodníku po silnici je totiž lepší zůstat střízlivá.

Rozpor mezi tím, jak pateticky voláme po tom, aby národ nevyhynul, a s jakou samozřejmostí ztrpčujeme rodičovství (a mateřství obzvlášť) konkrétním lidem v konkrétních situacích, není jediné závaží, které vás drtí. Další bolehlav: Na jedné straně máte k péči o své děti po ruce přehršel technologií, které ulehčují práci a zmenšují různá (často už tak titěrná) rizika. Z druhé strany na vás zase tlačí rozmáhající se ideologie vědomého mateřství, podle které si na všechno vystačíte se svými ženskými instinkty – a která vás ovšem může stát desetitisíce na zápisném do kurzů fanatických moudrodilek a která vás taky může pekelně frustrovat.

Jean-Paul Sartre napsal, že je člověk odsouzený k volbě, a to ještě neviděl nabídku nosítek a šátků v roce 2015. Mezi (pa)vědeckou a (pa)přirozenou cestou si musíte vybírat několikrát denně i víc než čtvrt století: od prvního porodu přes očkování, příkrmy, výchovu, oblékání po vzdělávání posledního děcka. Když jedinkrát polevíte v úsudku, VAŠE DÍTĚ ZEMŘE nebo nerozvine celý svůj potenciál a zaostane za dětmi, jejichž matky vybraly líp, což není o moc lepší. Takovým koncem vám hrozí obě strany sporu, celé natěšené na to přebudovat váš život a vysát z vás úspory – což dělají předstíráním toho, že jim jde o pravý opak.

Zkrátka: máte to těžký a málokdo to ocení. A to jsme se ještě nedostali k tomu úplně nejdůležitějšímu:

Už tři minuty si čtete. Co zatím dělají vaše děti?

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 22 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK