Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Pane řidiči, vaši výplatní pásku! Pokuty podle příjmů?

| 20. 3. 2015 | Vstoupit do diskuze

V některých zemích se výše pokuty za dopravní přestupky počítá podle toho, kolik hříšník vydělává. Co takhle něco podobného zavést u nás? Ptáme se advokáta Tomáše Sokola, ředitele Autoklubu ČR Radko Ječmínka, ekonoma Lukáše Kovandy, právníka Petra Němce a dalších osobností.

Očima expertů: Pane řidiči, vaši výplatní pásku! Pokuty podle příjmů?

Na začátku března se v médiích objevila zpráva o tom, že finský podnikatel Reima Kuisla dostal za překročení povolené rychlosti o 23 kilometrů za hodinu obří pokutu 54 tisíc eur, tedy skoro jeden a půl milionu korun. Trest se totiž stanovoval podle jeho posledního daňového přiznání. Před třinácti lety musel za podobný přestupek platit jeden z manažerů tehdy úspěšné společnosti Nokia dokonce dvojnásobek. A své by jistě mohl vyprávět i německý fotbalový reprezentant Marco Reus, kterému soud v Dortmundu za opakované řízení bez řidičského průkazu vyměřil pokutu 540 tisíc eur, což je v přepočtu takřka 15 milionů korun! Nutno dodat, že Reus, u kterého odpovídala pokuta jeho mzdě za devadesát dnů, na rozdíl od rozhořčených Finů proti soudnímu verdiktu nijak neprotestoval. Obrovské postihy hrozí majetným řidičům také ve Švýcarsku, kde se podle zákona pokuty za dopravní přestupky rovněž stanovují podle výše platu.

Bártův návrh skončil u ledu

I u nás se občas ozve hlas, že takové opatření by bylo přínosné i u nás. Že i bohatší by měli mít pocit, že je přestupek něco stál, pokuta by jim neměla být k smíchu. V roce 2010 se snažil prosadit návrh zákona, který by zavedl placení pokut podle příjmu řidiče, tehdejší ministr dopravy Vít Bárta. Svůj záměr vysvětloval v televizní debatě takto: „Návrh znemožní, aby především dobře situovaní a agresivní mladí řidiči měli dojem, že je česká silnice divokým Západem.“ Petr Nečas jeho nápad smetl ze stolu s tím, že si vůbec nedokáže představit, jak by takový systém měl fungovat.

Paradoxní je, že o několik měsíců později přišel Bárta o řidičský průkaz kvůli tomu, že jezdil autem bez platné registrační značky. Zaplatil pět tisíc korun a možná byl rád, že odstupňování postihů podle majetku čí příjmů nemáme.

Má smysl zavádět v České republice tato opatření, která platí například ve Švýcarsku nebo Finsku? Bylo by to přínosné a mělo by to odstrašující nebo výchovný efekt? Ptáme se mezi právníky, ekonomy, podnikateli a zástupci motoristických sdružení, jak se dívají na možnost stanovovat výši pokut podle příjmů pachatele.

Tomáš Sokol

advokát

+7
+
-

Je to sociálně populistická pitomost hned z několika důvodů:

Postih má být především adekvátní tomu, jakou měrou delikt společnost ohrožuje. Osoba pachatele také může hrát roli, ale to už je individuální. Například, zda jde o prvotrestaného nebo naopak o recidivistu. Majetek či příjem jen podpůrně, aby trest nebyl nepřiměřeně přísný. Nic víc. Jede-li auto obcí rychleji, než určují předpisy, je nebezpečnější, pokud ho řídí inženýr s čtyřiceti pěti tisíci měsíčně, anebo nezaměstnaný na podpoře? Měl-li by inženýr dostat vyšší pokutu jen kvůli tomu, že víc bere, jak to souvisí s měrou ohrožení rychlostí? Nijak, je to jen msta za úspěšnost, tedy diskriminace. 

Jak má policista na ulici poznat příjem řidiče? Podle auta? Toto kritérium, které by znamenalo změnu systému a ukládání pokut nikoliv v blokovém řízení, ale na úřadě. Zjišťování příjmu a větší administrativu. A další možnost korupce ve stylu: Tak chcete platit jako boháč, nebo se dohodneme jinak?

Nemáme problémy s řidiči, které by plynuly z jejich majetku. Bodový systém, tedy postih všech závažnějších dopravních přestupků, je stejný pro všechny bez ohledu na majetek či příjem. Jsem teď zrovna v Kanadě a tak jsem se poptal. Odpověď byla jednoznačná a doplněná dost odmítavým výrazem: Jsme si přece všichni rovni.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
+7
+
-

V našich podmínkách by to znamenalo jenom to, že by byli potrestáni poctiví, kteří přiznají svůj regulérní příjem. Ti obvykle nejsou největšími piráty silnic, kteří by byli obecným ohrožením, byť samozřejmě přestupky dělají rovněž. Největším nebezpečím silničního provozu jsou primitivové s nabušenými vozy, kteří si na silnici ventilují nějaký svůj komplex či neúspěch, novodobí veksláci, bez jakékoliv zodpovědnosti vůči okolí. Jejich oficiální příjmy jsou často naprosto minimální a takovému zákonu by se vysmáli.

Petr Němec

právník, HromadnéŽaloby.cz

Petr Němec
+7
+
-

Funkce pokuty je především sankční a výchovná. Že je pro někoho pokuta tisícovka bolestivá a pro jiného spíše směšná, je zřejmé. V takovém případě je pak oslabena funkce pokuty. Rovněž to nepřidává na vážnosti zákonu a orgánu, který pokutu uděluje. Avšak právě v dopravě je zaveden bodový systém, který je naprosto rovný a pro každého stejně bolestivý, odmyslíme-li tedy to, že někdo jezdí víc než jiný.

Jsem zastánce rovné procentní daně z příjmu. Je to spravedlivé a motivující. Právě proto se ale dívám kladně i na možnost vázat pokuty na určité procento z příjmu. I to je totiž spravedlivé a motivující. Je třeba však upozornit, že co funguje v zahraničí, nemusí tak dobře fungovat u nás. Rozhodně nepůjde o legislativně jednoduchou úpravu. Řidič Maserati může mít klidně příjem deset tisíc měsíčně, protože vůz bude napsaný na jeho firmu. Stačí se podívat, kolik zjevně bohatých otců prokazuje naprosto podprůměrné příjmy, pokud se u soudu rozhoduje o výživném, které by měli platit na své děti. Určitě by se z řešení dopravních přestupků nemělo stát řízení zjišťující majetkové poměry řidičů. Tedy co do filozofie s úvahami nad takovou normou souhlasím, bude však záležet na její konkrétní podobě.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
+7
+
-

Pokuta či jakákoliv sankce by se měla týkat daného dopravního přestupku. Nevidím důvod, proč sankcionovat podle majetku. Pokud by soudruzi, co podobné nesmysly vymýšlejí, měli být důslední, pak jestliže chudší člověk zaplatí pokutu 500 korun při majetku sto tisíc korun, měl by Kellner zaplatit při majetku sto miliard poměrově půl miliardy korun. To je hloupost, takže poměrově by to zjevně nešlo. Bohatí by zřejmě platili pouhé násobky (kdo je bude určovat?) běžných pokut, i tak však jako trest za to, že jsou finančně úspěšnější než chudší kolegové, nikoliv kvůli dopravnímu přestupku samému. A kdo bude určovat výši majetku? Přes Andreje Babiše tenhle nesmysl nemůže nikdy projít, asi by sám nechtěl platit miliónové pokuty za nepřipoutání či mobilní hovor za jízdy. Domnívám se, že bodový systém je dostatečně spravedlivý. Trestné body bolí všechny stejně.

Radko Ječmínek

výkonný ředitel Autoklubu ČR

Radko Ječmínek
+7
+
-

Případný návrh na stanovování výše pokut podle příjmu je potřeba odmítnout. Byl by totiž motivován tvrzením, že nejzávažnější přestupky páchají převážně bohatší jedinci, pro které není problém platit pokuty. U dopravního přestupku je potřeba především zkoumat jeho nebezpečnost a z toho odvozovat míru postihu, nikoliv rozhodovat podle sociální situace osoby, která jej spáchá. Navíc by to znamenalo založení výrazné nerovnosti občanů před zákonem, bylo by to v podstatě trestání občanů za to, že vydělávají víc peněz.

Realizací tohoto návrhu by nepochybně došlo k nárůstu byrokracie; systém udělování a vybírání pokut by byl složitější a zdlouhavější a prodloužila by se doba mezi spácháním přestupku a trestem, čímž by se snížila účinnost trestu.

Ke zvýšení účinnosti trestů za přestupky v silničním provozu byl u nás zaveden takzvaný bodový systém, který je hrozbou pro všechny vrstvy řidičů, a dále existuje institut odebírání řidičského oprávnění za zvláště závažné přestupky.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Lukáš Kovanda
+7
+
-

Anketa

Kdo dneska otázku nejlíp vybral?

Nejprve se musíme zeptat, jak vlastně chápeme pokutu – jakou „filozofií“ ji opodstatňujeme. Třeba taková pokuta za překročení maximální povolené rychlosti. Chápeme ji jako prostředek prevence? Má trest řidiče připravit o zálusk na další překročení limitu? Pokud pokutu chápeme takto, pak zřejmě uvítáme i navázání její výše na výši příjmu nezdárného řidiče. Je totiž zjevné, že třeba pokuta 4000 korun odradí spíše šoféra s hrubým měsíčním příjmem 25 000 korun než někoho s příjmem 250 000 korun.

Co když ale pokutu chápeme jako sumu, která ve své jakémsi zprůměrování vyjadřuje společenskou nebezpečnost přestupku? Pak je přece zcela irelevantní, jaký je příjem toho, kdo se jej dopustil. Z této druhé interpretace evidentně vychází příslušná česká legislativa. Ale například ve Finsku už od roku 1921 celkem úspěšně aplikují pokuty závislé na výši příjmu. Známý je případ dědice tamního potravinářského impéria, který v roce 2003 dostal „flastr“ 170 tisíc eur za to, že jel osmdesátkou v části Helsinek, kde je povolena maximálně čtyřicítka. V Británii s pokutami závislými na výši příjmu experimentovala počátkem 90. let tamní konzervativní vláda, ale po krátké době je zase zrušila. Z toho plyne, že ne každá společnost se umí s jinou podobou pokut – a tedy zejména s jinou „filozofií“, která jejich udílení opodstatňuje – sžít. To by nakonec mohl být i případ České republiky.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe Universität, kde se zabýval problematikou sociálních konfliktů a...

Komentáře

Celkem 45 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK