Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jukos versus Rusko: Lepší dvě miliardy dolarů v hrsti, než padesát na střeše

Pavel Jégl
Pavel Jégl
6. 8. 2014

Válka o megaodškodné za Jukos potrvá ještě roky a kdoví, zda do ní nebude zataženo také Česko.

Jukos versus Rusko: Lepší dvě miliardy dolarů v hrsti, než padesát na střeše

Akcionáři ropného gigantu Jukos ruské vládě pořádně zatopí. Povedou bitvy o desítky miliard dolarů, které jim za ukradenou investici přiřkl rozhodčí soud v Haagu. V příštích letech zavalí soudy žádostmi o zabavení ruského majetku.

Podání jejich právníků může dorazit i k českým soudům. Česko je signatářem newyorské Konvence o prosazování arbitrážních nároků i mezinárodní energetické charty, na jejímž základě byla arbitráž vedena.

Žádná tečka, ale dvojtečka

Trojice arbitrů se v Haagu shodla, že vláda v Moskvě přiměla ruské soudy ohýbat paragrafy tak, aby Jukos zbankrotoval. Pětici hlavních akcionářů přisoudila za zmařenou investici 51,57 miliardy dolarů (1,06 bilionu korun), v dějinách arbitráží dosud nevídanou sumu.

Tím ale spor nekončí, verdikt arbitráže za ním nedělá tečku, spíše dvojtečku. Následovat bude druhé dějství právní války, v němž budou akcionáři, kteří u arbitrů požadovali 114 miliard dolarů, prosazovat verdikt rozhodčího soudu.

Rusko má ještě necelých šest měsíců na to, aby zaplatilo. Po 15. lednu 2015 mu začnou nabíhat úroky z vyměřené částky.

Proti samotnému verdiktu arbitrů se ruská vláda odvolat nemůže. Zpravodajský portál Russia Beyond the Headlines ale píše, že u nizozemského soudu zpochybní kompetenci arbitrů rozhodovat o energetických investicích v Rusku podle mezinárodní energetické charty.

Ruská vláda chartu podepsala, ruský parlament ji ale neratifikoval a předloni se z ní Rusové úplně stáhli. To ale bylo až poté, co akcionáři Jukosu poslali kauzu do Haagu.

V žádném případě nelze očekávat, že se Vladimir Putin mezinárodní arbitráži podřídí. Takové ponížení nemůže ruský bohatýr připustit. Vždyť Michaila Chodorkovského, kterému Jukos patřil, označoval za podvodníka a nepřítele Ruska.

Putinův nejznámější vězeň Chodorkovskij dobře ví, že ruský prezident před Haagem jen tak nekapituluje a akcionáři se za jeho vlády nemusejí odškodného dočkat. Prohlášení, které vydal v reakci na verdikt rozhodčího soudu, neobsahovalo slova „triumf“ nebo „vítězství“.

„Je skvělé, že akcionáři dostali šanci zahladit ztráty, které utrpěli,“ vzkázal ze Švýcarska kdysi nejbohatší Rus, který podíl v Jukosu prodal, a žaloby se tedy neúčastnil.

Slovo „šance“ je v prohlášení klíčové. Akcionáři, vlastníci firmy Group Menatep se sídlem na Gibraltaru, jejímž prostřednictvím kdysi Chodorkovskij Jukos ovládal, dostali příležitost bojovat o miliardy. Další právní bitva jim ale může zabrat mnoho let a vyjít je na desítky milionů dolarů. Její výsledek je přitom nejistý.

Políčili na křižník i stíhačku

Jak bude pětice akcionářů postupovat? Nejspíš opráší scénář z obchodního sporu „Noga versus Rusko“.

Švýcarská společnost Noga uzavřela počátkem devadesátých let minulého století obchod s ruskou vládní agenturou. Firma měla do Ruska dovézt za ropu potraviny a pesticidy. Na jejich nákup si půjčila 68 milionů dolarů od Kantonální banky v Ženevě, BNP Paribas a Credit Lyonnais. Rusové ale obchod odpískali.

Noga, která neměla čím splatit dluhy a další náklady na obchod, zažalovala Rusko o náhradu škod u mezinárodní arbitráže ve Stockholmu. Smírčí soud její nárok uznal.

Firma pak najala právníky, kteří za podpory věřitelských bank po justici v evropských zemích žádali, aby zabavovala ruský majetek. Francouzská prokuratura tak například v přístavu Brest dala zadržet ruský křižník Sedov. Rozruch ve Francii pak vyvolal exekutor, který se na aerosalonu v Le Bourget pokusil zabavit ruskou stíhačku a bitevník. Piloti však dostali „echo“ a stačili uletět.

Ve Švýcarsku zase konfiskovali obrazy ze sbírek moskevského Puškinova muzea zapůjčená na výstavu. Byla mezi nimi díla Gauguina, Moneta i van Gogha.

Rusové se vždy odvolali na zásadu „svrchované imunity států“, podle níž nemůže být majetek státu předmětem exekuce, a vše dostali zpět. Ovšem za právní zastoupení platili během deseti let exekučních tahanic 80 milionů dolarů.

Nakonec vstoupil do hry americký podnikatel ruského původu Alex Kogan. Po dohodě s ruskou vládou a za odměnu, jejíž výše zůstala nejasná, koupil dluhy Nogy u bank.

Banky přestaly exekuční akce podporovat a Noga od vymáhání dalších pohledávek vůči Rusku časem ustoupila. Její boj postupně utichl, byť všechny požadavky firmy, které přesahovaly miliardu dolarů, uspokojeny nebyly.

Mám za to, že podobně bude vypadat další dějství sporu „hlavní akcionáři Jukosu versus Rusko“. Může trvat i déle než deset let, protože se dá předpokládat, že se uzavře až po Putinově odchodu z Kremlu.

Na mušce Rosněfť i Gazprom

Právní analytici agentury Bloomberg i portálu Russia Beyond the Headlines předpokládají, že akcionáři Jukosu po 15. lednu příštího roku rozpoutají globální hon na ruský majetek. Patrně při něm nevynechají aktiva polostátních společností Rosněfť a Gazprom.  

Firma Rosněfť se přes nastrčenou firmu zmocnila většiny majetku Jukosu. Plynárenská část Chodorkovského společnosti zase připadla Gazpromu.

Převzetím aktiv Jukosu si pomohla především Rosněft. Z řadové firmy se vyšvihla do pozice největšího těžaře ropy v Rusku.

Pro úplnost připomínám, že ruský stát vlastní téměř sedmdesát procent této firmy, kterou řídí Putinův souputník z KGB Igor Sečin, a 51 procent Gazpromu. V komfortní situaci nemusí být od příštího roku britská energetická společnost BP, která má v Rosněfti pětinový podíl.

Padesátimiliardový přelud

Soud pro lidská práva ve Štrasburku, který projednával odškodné pro všechny (tedy i drobné) akcionáře Jukosu, na rozdíl od haagské arbitráže neprohlásil za prokázané, že ruská vláda firmu záměrně zlikvidovala. Avšak dospěl k závěru, že Rusko porušilo práva akcionářů, a nařídil, aby jim vyplatilo 1,9 miliardy eur (52,5 miliardy korun).

Poměřováno padesáti miliardami dolarů, které Rusku napočítali arbitři, to je titěrná položka. Jenže hlavní akcionáři sotva můžou předpokládat, že dostanou částku vyčíslenou rozhodčím soudem, tedy 11 procent ruského rozpočtu. Budou muset slevit.

Patrně si to uvědomují. Leonid Něvzlin, který před jedenácti lety převzal podíl v Jukosu od Chodorkovského a před zatčením prchl do Izraele, už naznačil ochotu ke kompromisu. V rozhovoru pro ruskou verzi časopisu Forbes řekl, že z padesátimiliardové částky za Jukos sleví, pokud Rusko stáhne žalobu proti němu a jeho společníkům.

Pobídkou k ústupkům budou pro Něvzlina a spol. také náklady na exekuční štvanici. Nessim Gaon, majitel společnosti Noga, tvrdí, že za ni zaplatil 40 milionů dolarů.

Předpokládám, že akcionáři Jukosu se nebudou honit za padesátimiliardovým přeludem, ale nakonec vezmou za vděk zlomkem sumy vysouzené v Haagu. Ostatně, i v obchodních sporech platí zásada „lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo