Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Jak vybrat mobil pro dítě?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
1. 8. 2014
 24 710

Kdy pořídit dítěti jeho první mobilní telefon? Vyplatí se kupovat dražší přístroj, nebo stačí levný se základními funkcemi? A jak řešit placení? Dnes radí odborníci a zkušení rodičové.

Očima expertů: Jak vybrat mobil pro dítě?

 „Táto, mámo, pořiďte mi mobil. Všichni ve třídě ho už mají.“ S podobnými stesky se dennodenně setkává spousta rodičů. Výběr mobilního telefonu pro dítě je přitom věc, která by se neměla podceňovat. Pokud dokážete správně vysvětlit, k čemu a kdy mají ratolesti telefon používat, jak se o něj mají starat a že útratu „někdo“ skutečně platí a musí na ni dokonce vydělávat, může vaše dítě získat řadu užitečných návyků. Jestli si ale naopak zvykne, že kdykoli se mobil rozbije, skončí druhý den na nočním stolku nový, a že se účet platí automaticky, ať už je jakkoli vysoký, zaděláváte si na problémy.

Pojďme ale od teorie k praxi. Výběr mobilu se vyplatí konzultovat s jeho budoucím majitelem. Je totiž pravděpodobné, že vaše dítě bude o moderních technologiích vědět už na základní škole víc než vy. Zamyslete se také nad tím, a později to se svým dítětem osobně proberte, k čemu by mu měl telefon vlastně sloužit. Prvňákovi nekupujte iPhone ani nejnovější Samsung, protože se to zkrátka nevyplatí. Váš potomek v šesti letech určitě nebude využívat drtivou většinu funkcí a s jistotou si můžete vsadit i na to, že mobil alespoň jednou ztratí na školním výletě nebo že mu minimálně třikrát denně spadne na zem. Jestliže kupujete telefon dítěti na druhém stupni základky nebo na víceletém gymnáziu, tak už to budete mít složitější. Nemá cenu, abyste ho u spolužáků zbytečně dehonestovali tím, že mu pořídíte oblíbený mobil našeho pana prezidenta. Na druhou stranu, pokud chce nějaký dražší telefon, ať si na něj přispěje pravidelnými „splátkami“ z kapesného nebo penězi vydělanými na brigádách.

A co by vám poradili odborníci, znalci technologií a rodiče dětí, kteří už mají výběr telefonu pro své ratolesti za sebou? V kolika letech je podle nich vhodné telefon dítěti pořídit? Jak přistupovat k placení účtu - vyplatí se tarif, nebo spíš předplacená karta? A když už je dítě trochu starší, mělo by si telefon platit z kapesného, případně alespoň to, co provolá nad stanovený limit? A má vůbec smysl dítěti pořizovat dražší telefon?

Martin Kasa

podnikatel a investor, zakladatel e-shopu Kasa.cz a portálu Pilulka.cz

Martin Kasa
-
+7
+

Většina dnešních dětí má naprosto přesnou představu, co od telefonu očekává a jaký chce. Takže výběr bude probíhat spíše smlouváním s dětmi a jejich argumentací “tati, to budu úplně mimo". Zejména pro děti bude důležitá možnost velkého výběru aplikací a velký displej. Příliš bych do telefonu dětí neinvestoval, zejména u prvního telefonu, kde je dost pravděpodobné, že se ztratí nebo rozbije. Myslím, že do 5 tisíc lze dnes sehnat velmi kvalitní přístroje. Optimálním věkem pro pořízení mobilu dítěti je podle mě druhá až třetí třída základní školy. 

A jak přistupovat k placení účtu a hlídání útraty dítěte? Je to stejné jako s kapesným a myslím si, že finanční gramotnost, tj. i umění zacházet s penězi je potřeba učit děti od útlého věku. Jsem v tomto směru spíše pro svobodnější přístup a následnou kontrolu než tvrdé restrikce od počátku. U starších dětí lze řešit útraty určitou formou spoluúčasti. Hodně to souvisí s celkovým nastavením kapesného v rodině. Velkým problémem jsou dnes spíše aplikace. U většiny značek není možné telefon začít používat bez kreditní karty. Může pak docházet k útratám i omylem z různých aplikací. Celkově je to dnes velmi složitá situace, které předchozí generace nemusely řešit.

Josef Uchytil

finanční poradce a hypoteční specialista Partners

Josef Uchytil
-
+7
+

Vezměte své dítě do přírody, ukažte mu rozkvetlou louku, pokochejte se společně s ním pohledem na pasoucí se krávy, dejte se do hovoru se stařenkou sedící na zápraží její chaloupky, prožívejte každou chvilku, mluvte s ním, nechte ho popsat své pocity. Nebo mu pořiďte mobilní telefon a devadesát procent krásy světa přehlédne – s očima zabořenýma do displeje, místo slov chatovací zkratky a místo pocitů smajlíky. Před nástupem do školy nevidím jediný rozumný důvod telefon dítěti pořizovat. Se školou přijdou důvody hned dva – telefon jako komunikační nástroj, který i nám, rodičům, usnadní život a domluvu s dítětem při zrušeném kroužku nebo zmeškaném autobuse; a telefon jako sociální potřeba. Většina dětí telefon mít bude, a ať se sebevíc budete snažit pěstovat ve vašem dítěti nezávislost na okolí, tak se budete potýkat s tím, že i ono chce někam patřit, nechce být „na okraji“. Řešením je postavit se k mobilnímu telefonu jako k nástroji finanční gramotnosti. Dítě bude mít předplacenou sumu, se kterou musí hospodařit, jinak má smůlu. V rámci svého kapesného si může naspořit na dražší telefon, od rodičů ale dostane jen obyčejný, který zvládne telefonát nebo SMS. Učí se tak vnímat priority a hodnotu nezbytných věcí či funkcí. Ať už udělá jakýkoli krok, proberte s ním, co ho k tomu vede a jaké očekává důsledky. Samozřejmě osobně, ne po telefonu…

Dana Tomášková

ředitelka marketingu T-Mobile pro segment domácností

Dana Tomášková
-
+7
+

Dítěti je vhodné pořídit telefon na prvním stupni základní školy.  Často již tráví více času mimo domov, a je tedy dobré mít jej „na příjmu“. Rodiče by ale měli vybírat mobil za rozumnou cenu – přece jen je třeba počítat s tím, že dítěti může spadnout nebo že ho ztratí a podobně.

Klasický tlačítkový telefon již brzy nebude stačit. S ovládáním chytrého telefonu děti nemají problém a tyto přístroje jsou dostupné i v nižší cenové hladině. Platbu lze navíc rozložit do měsíčních splátek, má-li rodič paušál.

Jestliže rodiče chtějí udržet útratu potomka v měsíčním limitu cca 200 Kč, je vhodnější variantou předplacená karta. Od 200 Kč výš může být lepší paušál – záleží na tom, kam dítě volá a zda má smartphone. Pokud ano, je třeba myslet i na připojení k internetu a pořídit tarif s mobilním internetem nebo balíček s internetem do mobilu. V rámci „finančního vzdělávání“ staršího dítěte, které už hospodaří se svým kapesným, je určitě vhodné udělat dohodu, že si třeba útratu nad limit hradí samo.  

Richard Valenta

ředitel vzdělávacího portálu eKabinet.cz

Richard Valenta
-
+7
+

Možná trochu opomíjenou součástí využití chytrých telefonů (ale také tabletů) u dětí a mládeže, je zapojení těchto dotykových zařízení do výuky a vzdělávání vůbec. Pro tuto cílovou skupinu je z mého důležité, že mobily a další zařízení představují nejenom možnost zábavy a spojení se světem, ale také zdroj poznání a objevování. Nespornou výhodou je, že existuje řada ať už bezplatných či placených aplikací a digitálního vzdělávacího obsahu. Všemu navíc nahrává stále více dostupné internetové připojení. A to jak ve volném čase, tak během vyučování přímo ve škole. I u nás již existují příklady škol, které zapojují tablety do výuky. A řada učitelů běžně zadává žákům, aby přímo v hodině například v rámci projektového vyučování vyhledávali potřebné informace na internetu a třeba na jejich vlastních zařízeních. Stejně důležitý jako přístup škol je také přístup rodičů a jejich role při výchově dětí v oblasti digitální gramotnosti.

Pavel Černoch

majitel společnosti Tarifomat

Pavel Černoch
-
+7
+

V poslední době v Česku přibývá rodičů, kteří svým dětem pořizují mobilní telefony už při jejich nástupu do první třídy. Hlavním důvodem je snaha být s nimi co nejvíce v kontaktu a mít představu o tom, kde jsou a co dělají. V 65 % případů pořizují rodiče svým dětem karty předplacené, které nabíjí na 150 korun měsíčně. Zbylých 35 % rodičů pak volí tarify, u nichž stanoví pevný limit do 200 korun měsíčně. V obou případech ale mají jasnou představu o měsíční útratě, kterou mohou regulovat. Ohledně výběru vhodného telefonu by měli rodiče myslet na to, že si menší děti ještě obvykle neumí představit finanční hodnotu věci. Telefon je pro ně hračka, která jim občas jako jiné hračky vypadne z aktovky, z ruky nebo z lavice. Pořizovat menším dětem drahé telefony je tedy podle mého názoru zbytečné. Oni i jejich vrstevníci mají ve svém věku ještě jiné zájmy a priority. U starších dětí je pak volba telefonu na zvážení, zde by však rodiče mohli přijít s domluvou o příspěvku školáka z jeho kapesného. Rodiče by mohli stanovit finanční strop a školák by si podle tohoto parametru mohl vybrat telefon sám.

Ondřej Malý

člen Rady Českého telekomunikačního úřadu

Ondřej Malý
-
+7
+

Názory na to, kdy koupit dítěti první mobil, jsou různé, ale zřejmě by to nemělo být dřív než těsně před školou, tedy kolem šestého roku věku. Je lepší sáhnout po "dětském" telefonu, který umí zavolat rodičům a lokalizovat dítě, ale jinak je funkcemi omezený. Normální telefon dává smysl zhruba na začátku druhého stupně, dítě je ale nutné naučit etiketu jeho používání - aby například nevznikla nezdravá vazba na rodiče (volání kvůli každé hlouposti) nebo aby telefon dítě nepoužívalo k šikaně/kyberšikaně. Touto etickou otázkou se ale nikdo, pokud vím, moc nezabývá (rád bych se mýlil). Nové technologie by určitě bylo fajn zařadit do vzdělávání, stejně jako dopravní výchova by se klidně mohla učit i kybervýchova. O tomto tématu se konečně začíná hovořit a psát v médiích.

V pubertě se děti osamostatní a budou stejně používat telefon jinak, než si dospělí myslí. Nedávno psal jeden technologický analytik na Twitteru, že mu přišel výpis jeho dvanáctileté dcery - jeden hovor, cca pět tisíc SMS a plno dat. Podle jedné americké studie používají děti telefony i jako náhradu notebooku, jako primární zařízení pro přístup k internetu, které pomáhá s řešením domácích úkolů.

Otázka placení je dost složitá. „Předplacenka“ je výchovnější, protože pokud si ji dítě platí navíc z kapesného, samo si může určovat prioritu jednotlivých výdajů. Na druhou stranu nabídka „předplacenek“ je ze strany českých operátorů v porovnání se zahraničím zastaralá, zoufalá a trapná a pro lidi, co hodně smskují či chtějí používat hlavně data nesmírně drahá. Poučit by se operátoři mohli třeba ve Finsku nebo ve Velké Británii. Kvůli tomu asi bude racionálnější sáhnout k méně výchovnému, leč pro rodinný rozpočet levnějšímu tarifu. Co se přístroje týče, předpokládám, že děti budou daleko informovanější než rodiče o tom, co právě "letí". A nakonec důležitější než všechny možné rodičovské zámky, šmírovací softwary nebo různé blokovače-omezovače, je vždycky dobrá výchova ze strany rodičů.

Petr Koubský

analytik a publicista, vydavatel magazínu 067.cz

Petr Koubský
-
+7
+

Realita je taková, že většina dětí má mobilní telefon od deseti let i dříve. Jaký vybrat a jak platit, to je na zvážení a možnostech rodičů — logicky doporučuji co nejlevnější kvůli rozbití či ztrátě, ale počítejte s tím, že dítě si bude snažit vydupat si „dotykáč“, jak kvůli společenskému statutu mezi kamarády, tak kvůli Facebooku, hudbě, videu, hrám atd. Útratu lze nejpohodlněji omezit předplacenou kartou, proti tomu ale mluví vyšší ceny. Tarif volte s tím, že dítě spotřebuje mnohem víc dat než hlasové komunikace. Zákazy a omezení moc nepomohou, je potřeba dětem vysvětlit, jak tyhle věci včetně placení fungují a dbát na to, aby to opravdu pochopily. Budou s tím žít celý život a naučit se to musí.

Markéta Kuklová

tisková mluvčí Vodafone

Markéta Kuklová
-
+7
+

Technologie dnes hrají prim i v dětském světě. Rodiče by měli být ostražití a zajímat se o to, na co děti mobilní telefony a tablety používají. Čas, kdy dítěti mobil pořídit, záleží zcela individuálně na názoru rodičů. Často se rozhodují především s ohledem na bezpečnost dětí, chtějí s nimi být neustále v kontaktu. Mobil může také pomoci vést děti k zodpovědnosti, pod dohledem rodičů se učí být zodpovědné za to, kolik SMS pošle a kolik minut provolá.

Když se rodič rozhodne dát dítěti mobil do rukou, je dobré vybírat s rozumem. Mladší školáci nevyužijí potenciál drahého telefonu a stačí jim jeden ze základních chytrých telefonů. Využívají především SMS, volání, fotoaparát nebo MP3 přehrávač, starší pak už i surfují na internetu.

Gabriela Křivánková

zakladatelka obecně prospěšné společnosti Yourchance

Gabriela Křivánková
-
+7
+

Při výběru mobilního telefonu je dobré zvážit, k čemu jej bude dítě využívat, zda půjde pouze o kontrolu ze strany rodičů, že je vše v pořádku, nebo jej využije i pro komunikaci s kamarády, připojení na internet, fotografování a další. Dále je třeba zvážit věk dítěte - čím mladší dítě, tím je vhodnější snazší ovládání. Dítě v mladším věku nevyužije všechny funkcionality. Záleží také na ceně, kterou jsou ochotni a schopni rodiče za telefon zaplatit. Pořízení drahého mobilu může docela zatížit rodinný rozpočet. Navíc s příliš drahými telefony jsou spojena další rizika, jako jsou krádeže, ztráty a u mladších dětí neschopnost uvědomění si hodnoty svěřené věci a tedy nižší životnost.

V kolika letech mobil dítěti pořídit, je individuální rozhodnutí každé rodiny. Častým argumentem rodičů k pořízení telefonu v mladším školním věku je bezpečnost dětí a potřeba komunikace. Na druhou stranu by určitě mobilní telefon neměl nahrazovat osobní komunikaci rodičů a dětí. Vzhledem k rozvoji zdravého finančního rozhodování a osvojování si principů hospodaření s penězi je dobrou variantou zapojit dítě do částečného hrazení si nákladů za telefon. To, jakou výší se bude dítě podílet na platbách za telefonní služby, se odvíjí od výše kapesného, toho, zda již chodí na brigádu či nikoli a samozřejmě také záleží na vzájemné domluvě mezi rodiči a dítětem.

Při výběru je hlavně důležité vybírat s rozumem. U mladších dětí, které si ještě zcela neuvědomují hodnotu svěřeného telefonu, doporučuji zvážit spíše levnější varianty. V dnešní době existuje řada těch, které přestože patří mezi levnější, jsou vybaveny fotoaparátem, barevným displejem i řadou přeinstalovaných programů. Děti na druhém stupni základní školy a starší, již vyžadují pokročilejší funkcionality. Rády zkouší různé aplikace, poslouchají hudbu, dívají se na videa apod. U starších dětí je dnes mobilní telefon bohužel určitou známkou statusu. Není tedy výjimkou, že se spolužáci navzájem předhánějí, kdo má lepší telefon, kdo může využívat více „hejblátek a prográmků“. Tady vnímám velmi důležitou roli rodičů, kteří by měli se školákem diskutovat nad základními životními hodnotami, co je opravdu důležité. Je potřeba, aby si dítě uvědomilo, že je důležitější, kdo je, než to, co vlastní, v tomto případě, jakou má značku mobilního telefonu.

Lucie Jungmannová

specialistka mediální komunikace O2 Czech Republic

Lucie Jungmannová
-
+7
+

Z průzkumu, který si operátor O2 nechal zpracovat mezi tisícovkou respondentů, vyplynulo, že více než 80 procent lidí by svému potomkovi pořídilo mobilní telefon do 12 let.  Přes deset procent dotázaných by své dítě vybavilo mobilem dokonce nejpozději při nástupu do školy.

Více než dvě třetiny dospělých si přitom myslí, že dětem do 18 let postačí mobilní telefon v hodnotě do dvou tisíc korun. Ženy jsou oproti mužům o něco šetřivější, do dvou tisícovek by jich mobil pořídilo 73 procent, mužů o deset procent méně. Názor na cenu za telefon se neliší ani s ohledem na příjem domácnosti – nehledě na jeho výši, kupují rodiče dětem mobily nejčastěji v cenové kategorii 300 až 1999 korun.

Co se týče výdajů za telefon, podle zmiňovaného průzkumu se 76 procent rodičů podílí na nákladech za používání mobilního telefonu svých dětí. Nejvíc se na financování nákladů spojených s provozem mobilního telefonu podílejí lidé ve věkové skupině 35–44 let. Víc než 65 procent z nich platí dětem účty za mobilní telefon nebo jim na ně alespoň částečně přispívají.

Patrick Zandl

novinář a podnikatel

Patrik Zandl
-
+7
+

Čí názor se vám nejvíc líbil?

Telefon vybírejte po konzultaci s dětmi, podle toho, co chtějí a co potřebují a co je únosné. Nejstarší dcera například nechce dotykové telefony, chce mít klávesnici a nechce smartphone. Další dcera by chtěla iPhone – zatímco té nejstarší se dá vyhovět vcelku snadno, iPhone pro třináctiletou považuju za neúčelnou investici. Obecně záleží na tom, jakou máte averzi ke ztrátě - děti telefon rychle rozbijí, přijdou o něj. Takže raději volím něco, co není drahé, aby nebylo zbytečné mrzení...

Doba pořízení telefonu záleží na výchově dětí a na konkrétní situaci. Pokud děti dojíždějí samy do školy, chodí na kroužky nebo za kamarády, je vcelku vhodné, aby mobil měly a mohly o sobě dát vědět či se jim dalo volat. Přispívá to ke klidu a snazší dohodě. Ale jsou rodiny, kde rodiče nepožadují trvalou povědomost o tom, kde děti jsou - podle mě je to velmi individuální.

Předplacené karty u dětí jsem nesnášel. Nejčastější výmluva, proč nezavolaly, byla, že prý došel kredit. Takže preferuji post-paid karty s velmi nízkým paušálem. Existuje u nás dohoda, kolik děti můžou přes mobil utratit, a ta se veskrze dodržuje. Když je dítě trochu starší, mělo by si telefon platit z kapesného, případně alespoň to, co provolá nad stanovený limit.

V otázce kvality a ceny telefonu mě média kdysi přesvědčila, že když dětem nekoupím supermobil, budu špatný otec necitlivý k jejich potřebám. Když jsem se s dětmi bavil o tom, co se na mobilu oceňuje mezi jejich vrstevníky, byl to u desetiletých hlavně bluetooth, tedy možnost výměny obrázků a písniček, což mimo jiné handicapovalo iPhone. Takže levný mobil s Androidem plně dětským potřebám vyhovoval. To, že jde o lowcost záležitost, která mně přišla nesmírně pomalá, nebylo pro děti podstatné a ani to neregistrovaly. Osobně jsem spíš s drahými mobily u dětí zaznamenal jen mrzutosti. Rodiče pořád kontrolují, zda je mají, zda nespadl a tak. S levnějším mobilem jsem to pustil z hlavy. Co se finančního limitu týká, to vyřešil datový paušál, děti dávají vědět přes datové zprávy, výjimečně přes SMS. A samozřejmě pomohla wifi ve škole i doma. Ale počítám samozřejmě s tím, že cyklus obnovy „strojového parku” je častější, než byl dřív, dotykové telefony zdaleka tolik nevydrží a po dvou letech je telefon zralý na sešrotování.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

Martin Kasamobilní telefonyOndřej MalýPatrick ZandlPetr Koubský
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo