Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Pustíte si tam jeden šmejd a lidi budou mít strach koupit cokoli

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
7. 6. 2014
 15 583

Jeden čas jich bylo na tři sta. Do dneška nevydržela ani stovka. Spoluzakladatel druhého největšího slevového portálu Vykupto.cz je přesvědčený o tom, že nakonec zůstane mezi slevovými weby jen pár hráčů. Vykupto.cz pochopitelně jako jeden z nich.

Pustíte si tam jeden šmejd a lidi budou mít strach koupit cokoli

Než založili Vykupto.cz, pokoušeli se Jiří Musil se spolužákem z vysoké školy Tomášem Bátrlou nejdřív prosadit s reklamní platformou pro mobilní telefony. Dokonce s ní uspěli na několika mezinárodních soutěžích. Dobrý nápad se ale nepodařilo přetavit v obchodní úspěch. „Špatně jsme to načasovali. Dalo by se říct, že jsme trochu předběhli dobu. Tehdy zkrátka nebyl o mobilní reklamu takový zájem, jako začíná být dnes. Poučili jsme se a posunulo nás to dál,“ říká smířlivě Musil. Někdejší neúspěch ho ale rozhodně nemusí mrzet. Vykupto.cz je stabilní dvojkou na trhu a každý rok vykazuje výborné obchodní výsledky. V loňském roce firma dosáhla obratu 400 milionů korun. A i když její zakladatel připouští, že nebude jednoduché udržet nastavenou laťku, věří, že slevový byznys má v Česku ještě velkou budoucnost: „Je potřeba zapracovat na rezervacích. Ty se musí zákazníkům usnadnit. Rádi bychom také lidem nabízeli víc prémiových restaurací, o které se Češi začínají ve větší míře zajímat. A věřím, že velký potenciál má pro náš byznys i cestování do zahraničí.“


Groupon a velká čínská sleva

Příběh Grouponu, prvního slevového webu je klasickým americkým příběhem outsidera, který dokázal jedno velké nic a jeden dobrý nápad proměnit ve zlato. Ale ještě přes slevovými weby tu bylo skupinové nakupování naživo:

„Čína, někdy kolem roku 2005. Společnost se překotně modernizuje a prudký rozvoj internetu se setkává s rychlým nárůstem sebevědomí Číňanů. V jiných společnostech by možná tahle kombinace vyvolala politické nepokoje, ale podnikaví Číňané svou energii vybíjejí jinak: přes internet vytvářejí nákupní komanda, která společně bojují za množstevní slevy. Obsazují vybrané obchody a prostřednictvím svého vůdce smlouvají o ceně. Vidět takové komando v akci je zvláštní zážitek...“

O Grouponu i čínských nákupních komandech více na Finmagu: Bude nás víc, zachráníme ekonomiku 

Kdy se zrodil nápad na slevový server?

S Tomášem Bátrlou, se kterým jsme Vykupto.cz založili, se známe už z vysoké. Společně jsme zkoušeli rozjet dva nebo tři projekty, které ale nedopadly úplně podle našich představ. Koncem roku 2009 pak Tomáš přišel s tím, že v Americe skvěle funguje Groupon a že bychom mohli něco takového zkusit u nás. Řekli jsme si, že nebudeme zbytečně dlouho pracovat na technických záležitostech, ale půjdeme si rovnou domluvit byznys, abychom viděli, jestli to má vůbec smysl. Na začátku roku 2010 jsme naprogramovali jednoduchou stránku a začali se zkušebním provozem. Obešli jsme v Brně deset dodavatelů služeb a devět z nich mělo zájem. To byl signál, že by to mohlo klapnout.

Co byla vaše vůbec první slevová akce, kterou jste nabízeli?

Byly to kosmetické služby. Prodali jsme asi deset Vykupónů – tak říkáme našim voucherům – a všechno proběhlo v pořádku, takže jsme si říkali, že i když nemáme kdovíjaký obchodní talent, mohli bychom to zvládnout. To bylo někdy v lednu. Pak jsme ještě pár měsíců intenzivně programovali, aby byl web dobře připravený. Nakonec jsme to spustili 12. dubna, shodou okolností ve stejný den jako Tomáš Čupr Slevomat.

Guru slev

Tomáš Čupr

Tomáš Čupr má na Peníze.cz pravidelný pořad. Jednou ročně vysíláme Hovory ze Slevomatu. Ovšem zdaleka ne jen o Slevomatu, ale také o DámeJídlo.cz a doručování zásilek, o podníkání vůbec... a vůbec:

2013

2012

2011

Tomáš Čupr vás ale o pár hodin předběhl. Věděli jste s předstihem, že pracuje na stejném projektu jako vy?

V půlce ledna, zhruba tři měsíce před spuštěním, jsme se s Tomášem potkali na Barcampu ve Vsetíně. Líbilo se nám, jak tam vystupoval, takže jsme dokonce přemýšleli, jestli ho neoslovit ke spolupráci. Nakonec z toho ale sešlo a asi za měsíc jsme se dozvěděli, že děláme úplně to samé. Později to byla výhoda při jednáních s Mitonem [společnost, která mimo jiné investuje do rozvoje internetových projektů, má podíl ve Slevomatu i Vykupto.cz, pozn. red.], protože jsme se s klukama už znali. Seděli nám lidsky, na rozdíl o řady dalších osob, se kterými jsme se v té době bavili o spolupráci.

Když jste zjistili, že někdo pracuje na identickém obchodním modelu jako vy, neměli jste strach, že by vám to mohlo zhatit celý byznys?

Strach určitě ne. Ale samozřejmě nás to motivovalo k tomu, že jsme se snažili pracovat rychleji a celý proces uspíšit. Nakonec jsme to spustili asi čtyři hodiny po Slevomatu. Tomáš si z nás sice doteď dělá srandu, ale z hlediska byznysu to pro nás žádný hendikep nebyl.

S čím jste bezprostředně po spuštění serveru nejvíc bojovali?

Myslím si, že nebylo nic konkrétního, co by nás vyloženě dusilo. V začátcích bylo nejhorší asi to, že toho bylo najednou strašně moc. Všechno jsme to museli zvládat sami dva – programovali jsme, domlouvali obchody i reklamní kampaně. Byl to vážně raketový růst a člověk chvílemi nevěděl, kde mu hlava stojí. První půlrok vypadal zhruba tak, že jsem třikrát týdně jezdil do Prahy. Vždycky jsem tu měl dvanáct schůzek v kuse a pak jsem se trochu prospal na odpočívadle na dálnici. Bylo to sice šílené, ale vzpomínám na to rád.

Postupem času chtěl se svým slevovým serverem prorazit skoro každý. Jak jste vnímal tuhle dobu?

Do konce léta vzniklo pár serverů, hodně hlasitě na trh vstoupil Zapakatel. Ale největší boom přišel na podzim. Každý den přibývalo několik serverů a postupně to narostlo až na několik stovek.

Top 10

Slevové weby podle tržního podílu

Pořadí

Server

1.

Slevomat.cz

2.

Vykupto.cz

3.–4.

Zapakatel.cz

3.–4.

NakupVAkci.cz

5.

Pepa.cz

6.

Hyperslevy.cz

7.

Amplion.cz

8.

Slever.cz

9.

SlevaDne.cz

10.

BerSlevu.cz

 Zdroj: vyhledávač slev Skrz.cz

Tomáš Čupr mi vyprávěl, jak se pokusil uspořádat schůzku všech provozovatelů slevových portálů, při které se měla řešit kultivace trhu. Nakonec z toho byl ale hodně otrávený. Prý nebylo možné se vůbec na ničem domluvit. Byla to tehdy opravdu taková divočina?

Na té schůzce jsem byl taky. Sešly se tam dva tábory, které měly totálně rozdílný pohled na věc. Větší servery jasně razily myšlenku, že když nastane nějaký problém, je potřeba stát vždycky za zákazníkem, vrátit mu peníze a až pak to řešit s dodavatelem. Další skupina serverů ale říkala, že oni jsou jen zprostředkovatelé a nechtějí na sebe brát větší zodpovědnost. Nám bylo jasné, že když nastane nějaký průšvih, tak to odnese celý trh. To se pak taky potvrdilo.

Od té doby se ale už dost změnilo. Nějaké neseriozní slevové servery na trhu sice stále působí, největší hráče, kteří se už stihli etablovat, to ale asi tolik nepálí jako dřív. Nebo se pletu?

Nedá se to sice podložit čísly, můj pocit je ale takový, že nás to stále poškozuje. Můžu uvést jeden příklad za všechny. Před půl rokem jsem se bavil s bývalou spolužačkou ze školy a ta mi říkala, že si u nás nekoupila zájezd jen kvůli tomu, že v té době měl problémy nějaký úplně jiný slevový server.

Existuje nějaký blacklist dodavatelů zboží a služeb, který mezi sebou slevové portály sdílejí?

Nic takového jako oficiální blacklist, který by sdíleli všichni na trhu, neexistuje. Samozřejmě, že se mezi sebou některé servery varují, pokud mají s nějakým dodavatelem špatnou zkušenost. V tomhle ale spoléháme hlavně sebe. Vedeme si podrobnou databázi subjektů a lidí, se kterými není radno spolupracovat. Buď s nimi byl nějaký problém při zajišťování služby, nebo za sebou mají podezřelé a zkrachovalé firmy. A musím říct, že jako prvotní filtr nám to dost pomáhá. 

Co se za čtyři roky, které slevový byznys v Česku funguje, nejvíc změnilo?

Nejvíc se změnila nabídka. Všichni jsme vyrostli na službách. Na samém začátku nabízely slevové servery jen lokální služby – salony krásy, masáže, restaurace, kavárny. Postupem času se navázalo cestováním a nakonec k tomu přibylo také zboží. Dnes dělá zhruba padesát procent byznysu cestování, kolem dvaceti procent služby a třicet procent zboží.

Často se můžeme setkat s názorem, že si slevové portály v oblasti zboží hodně zahrávají. Lezou prý do zelí velkým e-shopům, které mají mnohem větší sílu. Jak se na to díváte vy?

Je pravda, že zboží je dost nebezpečný segment a my si na něj dáváme dobrý pozor. Sklouznout k tomu, že ze svého serveru uděláte laciný blešák, je totiž jednoduché. Později se vám to ale vymstí. Pustíte si tam jeden šmejd a pak u vás budou mít zákazníci strach nakupovat úplně všechno, včetně služeb a zájezdů.

Kolik bylo na trhu během největšího boomu slevových serverů a kolik jich je dnes?

V největší špičce tu bylo přes tři sta hráčů. Poslední aktuální číslo, o kterém jsem slyšel, je osmdesát.

Nakupujete na slevových serverech?

Půjde to ještě dolů?

Určitě. Pořád je to z mého pohledu hodně. Myslím si, že to nakonec dopadne podobně jako s e-shopy. Zůstane pár velkých hráčů a pak tady bude pár menších serverů, které se budou něčím odlišovat.

A co obchodní výsledky? Jak se vám daří?

Měsíčně prodáváme zhruba třicet tisíc slevových kuponů, minulý rok jsme měli obrat kolem čtyř set milionů korun. Nemáme důvod si stěžovat.

Jsou tahle čísla udržitelná?

Nebude to lehké. Je možné, že to teď bude trochu stagnovat, ale pořád je tu velký potenciál. Stačí se jen podívat na to, že spousta dotazů, které směřují na naši zákaznickou podporu, se týká samotného nakupování na internetu místo toho, aby se lidi ptali, jakým způsobem uplatnit slevu. Třeba pobytové zájezdy si u nás často kupují i starší lidé a v jejich případě je to mnohdy první nákup na internetu. Populace internetově aktivních se bude rozšiřovat, takže věřím, že minimálně v tomto segmentu ještě pořád porosteme. Co se týče zboží, tak tam se teď hodně zaměřujeme na oblečení. Letos bychom chtěli také zásadně rozhýbat oblast cestování do zahraničí.

S nabídkou leteckých zájezdů do zahraničí už ale přechází na slevové servery mnohem větší odpovědnost. Řešit problémy se zbožím za pár stovek nebo s výletem do Českého ráje za tisícovku je určitě něco jiného než v případě dovolené s cestovkou za deset tisíc…

To si samozřejmě uvědomujeme. Proto klademe obrovský důraz na to, abychom si dokonale proklepli cestovky, se kterými budeme spolupracovat. Jen tak se dá předejít průšvihu. Zjišťujeme si jejich historii, díváme se, jestli s nimi nejsou spojeni lidé, kteří dřív měli nějaké problémy. Chceme znát přibližná čísla aktuální obchodní bilance a vidět pojištění. Musím říct, že mě dost překvapilo, jak často se stává, že má cestovka problémy s tím, aby nám ukázala smlouvu o pojištění proti úpadku. Fascinuje mě, že někdo takový může na trhu ještě fungovat.

Zástupci asociací cestovních kanceláří v loňském roce upozorňovali na to, že se zájezdy přes slevový server je poměrně velké procento turistů nespokojeno. Naopak ze statistik vyhledávače slev Skrz.cz vyplývá, že jen minimum zákazníků slevových serverů má s kvalitou nakoupeného zájezdu problém a počet reklamací se nijak neliší oproti běžným zájezdům přímo přes cestovku. Jak to tedy je?

Co se týče našeho serveru, tak máme v segmentu cestování skutečně minimální počet stížností. Občas se stane, že v hotelu praskne topení nebo je nějaký jiný problém, tomu se ale těžko vyhnete a zpětně to s klienty samozřejmě řešíme. Obecně je ale oblast zájezdů a pobytů nejméně problematická. Vyjádření lidí z různých asociací cestovního ruchu proto nechápu. Možná nás začínají brát jako konkurenci, tak nás chtějí v očích veřejnosti trochu pošpinit. Ale kdo ví.

Pokud na slevových serverech nakupujete, nakupujete...

Slevové servery ale nekritizují jen asociace cestovních kanceláří, ale taky někteří tuzemští hoteliéři. Často můžeme slyšet, že jste zdeformovali trh domácích pobytů…

Musíte si uvědomit, že než tady začaly fungovat slevové servery, v podstatě žádný trh víkendových pobytů neexistoval. Byly tady dva specializované weby, kde šlo něco objednat. Jinak nic. Opravdovou poptávku jsme v téhle oblasti v podstatě vytvořili až my. Kolik lidí před pěti lety jezdilo na prodloužené víkendy a pobytové zájezdy do hotelů po České republice a kolik jich jezdí dneska? Část hoteliérů to pochopila a chytla se toho, ostatní to nechtěli akceptovat, a tak jim ujel vlak a teď se zbytečně zlobí.

Dalším argumentem kritiků slevového byznysu je to, že se k vašim dodavatelům zákazníci nevrátí, protože příště si radši koupí jinou slevu, než aby museli platit v předchozím podniku plnou cenu.

Klasičtí hledači slev se srocují hlavně na agregátorech a není jich zas tolik. A jestli se zákazník vrátí například do restaurace, ve které měl slevový kupon, záleží hlavně na tom, jak dobře ho tam obslouží. Když mu nabídnou perfektní službu a když se k němu budou chovat dobře, tak není důvod, aby se tam někdy nevrátil. Tento fakt máme potvrzen i z pravidelných rozhovorů, které se zákazníky vedeme. Máte ale pravdu, že na začátku s tím byly trochu problémy. Někteří restauratéři nedokázali pochopit, že cílem není narvat podnik k prasknutí, ale nabídnou takovou službu, která jim udělá dobré jméno. Nesmí se rozlišovat mezi normálním zákazníkem a zákazníkem ze slevového serveru, to je cesta do pekel. Když mi přijde host, tak ho prostě musím perfektně obsloužit. A je jedno, jak se ke mně dostal. U zboží nám někteří dodavatelé hlásí nárůst až dvacet procent dodatečných zákazníků, kteří nejdou jen po slevách a nakupují u dodavatele i později.

Jak je to teď vlastně s maržemi? Jak vysoké jste je měli před čtyřmi lety a jak se to časem měnilo?

Na samém začátku to pro nás bylo super. Marže byly klidně i čtyřicet procent. To se ale už po pár měsících změnilo a šlo to postupně dolů. V tuhle chvíli je průměr na trhu kolem pětadvaceti procent, ale také záleží na daném segmentu. U cestovek je to samozřejmě méně, ale to je výjimka.

Co byla nejúspěšnější akce, kterou jste kdy na Vykupto.cz měli?

Takhle z hlavy vám to asi přesně neřeknu. Ale nejkurióznější nabídka, která vzbudila obrovský zájem, byly vibrátory We-vibe. Když jsem o tom říkal kamarádkám, tak smíchy padaly ze židlí. Nakonec to byl ale velký úspěch a před Vánoci 2010 jsme prodali několik tisíc kusů.

A která akce vám naopak vůbec nevyšla a nejradši byste si ji vymazal z paměti?

To vím naopak naprosto přesně. Jednou se nám stalo, že nám jeden pán ze severních Čech nedodal zboží a zahučelo nám v tom tři čtvrtě milionu. Pak nám tvrdil, že dal peníze kolegovi, který jel prý pro zboží do Německa a už se nevrátil. Ale to byly opravdové začátky, ze kterých jsme se poučili.

Jiří Musil

Jiří Musil

Vystudoval Fakultu informačních technologií VUT Brno. Spoluzakládal společnost Rapidlime, kde získal cenné zkušenosti při uvádění služby Pohlídáme.cz na český trh, a spolupracoval také na mobilní reklamní platformě švédské společnosti Frog2Frog. Předtím pracoval v dceřiné společnosti Siemens CZ a jako IT konzultant ve společnosti AICOM. Vykupto.cz založil v roce 2010 společně s Tomášem Bátrlou a za čtyři roky si jejich slevový portál upevnil pozici druhého nejsilnějšího hráče na trhu. Ve firmě je Jiří Musil primárně odpovědný za obchodní stránku projektu a spolupodílí se na vývoji technické části. Zajímá se o oblast inovací, e-commerce a rád zkouší nové věci.

Další věc, o které jsme se s Tomášem Čuprem dlouze bavili, je způsob uplatňování zakoupené služby ze slevového portálu. Spoustě lidí je nepříjemné přijít do restaurace nebo kadeřnictví a před ostatními zákazníky vytahovat vytisknutý kupon. Není už čas se v tomhle ohledu posunout vpřed? Určitě existují cesty, jak tohle změnit.

Máte pravdu. Je potřeba to zákazníkům co nejvíc zjednodušit. Určitě je lepší, když si člověk může zakoupenu službu rezervovat přímo na internetu a pak na místě už nic neřešit. Intenzivně na tom pracujeme a rádi bychom tuhle možnost nabídli ještě letos.

Slevové servery tu vždycky musely bojovat s tím, že jsou Češi zvyklí na dobírku a nechce se jim moc platit na internetu. Jak se tohle mění?

Přibližně šedesát procent plateb je u nás bankovním převodem a čtyřicet procent platebními kartami. Co nevidět bychom měli zavést také bankovní platební tlačítka a pravděpodobně tam dáme i PayPal. Nejlepší jsou samozřejmě karty, protože je hned všechno vyřešeno a nemusíte čekat na zdlouhavé potvrzování. Starší zákazníci, kteří se bojí na internetu platit, často požádají své děti a ty platbu provedou.

Neláká vás zkusit rozjet kromě slevového portálu ještě nějaký další projekt?

Určitě ano. S Tomášem se o tom celkem často bavíme. Máme už i konkrétní představy. Ale realita je teď taková, že nás plně zaměstnává další rozvoj Vykupto.cz, takže to není na pořadu dne. Rádi bychom ale zhruba do dvou let s něčím novým přišli.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

cestovánícestovní kancelářee-shopygrouponslevomatslevové serveryslevytomáš čupr
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo