Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Podojte stát. Přihlaste se do eurovoleb!

| 27. 5. 2014

Pokud bych byl finančním poradcem některé z malých stran, patrně bych jí doporučil účast ve volbách do Evropského parlamentu. Důvod je nasnadě: Tato politická soutěž pro ni může být snadným zdrojem státních dotací. Za zápis na start se přitom platí pakatel.

Podojte stát. Přihlaste se do eurovoleb!

Ve volbách do Poslanecké sněmovny podojí erár především velké strany. Volby do europarlamentu jsou zase šancí pro ty malé, které na poslanecká křesla sotva můžou pomýšlet. Dají se pořídit doslova za hubičku, bez kauce, s televizní a rozhlasovou reklamou zdarma a s prémií.

Po letošních volbách europoslanců se dočká odměny od státu jedenáct stran, které splnily základní podmínku a získaly aspoň procento hlasů. Tyto partaje budou brát 30 korun za každý hlas.

Milionová dotace na dosah

Docházka k evropským volbám byla letos mizerná: 1 528 250 hlasujících, tedy 18,2 procenta voličů. Po vyřazení neplatných volebních lístků jich zůstalo 1 515 492, takže stačilo 15 155 hlasů, aby strana dostala bezmála půlmilionovou prémii (podle zákona příspěvek na úhradu volebních nákladů). A za 33 334 hlasů už mohla brát milion.

Znáte snad lepší způsob, jak získat milionovou dotaci od státu?

Pro srovnání: Při volbách do Poslanecké sněmovny můžou strany získat za hlas jednorázovou stokorunovou prémii, jenže až od 1,5 procenta hlasů. V loňských volbách do dolní komory přitom hlasovalo 4,97 milionu lidí (59,48 procenta voličů), strana tak musela shrábnout aspoň 74 549 hlasů, aby dotaci dostala.

V letošních volbách do Evropského parlamentu na dotaci stačila pouhá pětina těchto hlasů.

Celkem stát na volebních prémiích vyplatí 42,5 milionu korun. Odměnu si odnesou nejen ti, kteří vyšlou do Evropy své zástupce (vítězné ANO, dále TOP 09 a STAN, ČSSD, KSČM, lidovci, občanští demokraté a Svobodní). Dostanou ji také poražení zelení (1,72 milionu korun za 3,77 procenta hlasů), Úsvit Tomia Okamury (1,42 milionu korun za 3,12 procenta hlasů) a koalice Strany zdravého rozumu Petra Hanniga s dalšími dvěma seskupeními (741 720 korun za 1,63 procenta hlasů).

Ke skupině poražených se mi nechce zařazovat piráty, protože stranu internetové komunity připravila o evropského zástupce pětiprocentní uzavírací klauzule, která v utkání o pouhých 21 křesel vyhrazených pro české europoslance postrádá smysl. Bez ní by České pirátské straně zisk 4,78 procenta, za které dostane 2,17 milionu, na jedno křeslo stačil.

Za vaše daně

Jak stát dotuje strany

  • 30 korun za hlas pro stranu, která ve volbách do Evropského parlamentu překonala hranici jednoho procenta hlasů;
  • 100 korun za hlas pro stranu, která překonala práh 1,5 procenta hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny;
  • 855 tisíc korun za rok na poslance nebo senátora;
  • 235 500 korun za rok na krajského nebo pražského zastupitele ;
  • Šest milionů korun za rok pro stranu, která získala v aktuálních volbách do sněmovny tři procenta hlasů. Za každých dalších započatých 0,1 procenta hlasu dostane strana a hnutí ročně dvě stě tisíc korun. Pokud strana získá více než pět procent hlasů, příspěvek se už nezvyšuje.

Státní dotace politickým stranám se každoročně pohybují kolem půl miliardy korun. V roce 2013 dosáhly 468 670 002 miliony korun.

Naše výsledky

Dva týdny před volbami jsme otiskovali dotazníky s lídry stran kandidujících do europarlamentu. U našich čtenářů bodovaly partaje výrazně jinak než nakonec ve volbách. Pořadí podle čtenosti:

Do voleb za levný peníz

Tvůrci volebního zákona svého času hlásali, že příspěvek na úhradu volebních nákladů má být poskytován těm stranám, které zastupují významnou část voličů. Je ale možné to říct o stranách, které v desetimilionové zemi získají ve volbách pětadvacet, třicet nebo čtyřicet tisíc hlasů?

Pro úplnost připomínám, že v minulých evropských volbách si státní dotaci vysloužily za procento hlasů a setinky navíc například Pravý blok komunistobijce Petra Cibulky nebo náckovská Dělnická strana, krátce nato rozpuštěná soudem.

Zvyšující se zájem stran o volby do europarlamentu naznačuje, že si snadnou dostupnost státních peněz uvědomují. Do souboje o poslanecká křesla ve Štrasburku a Bruselu se jich letos přihlásilo 39, o 15 víc než loni ke sněmovním volbám.

Ve volbách do sněmovny sice může strana kromě jednorázového příspěvku získat od státu ještě dotace na poslance a na svůj provoz, ale k tomu už musí překročit tři procenta hlasů. Pro tyto volby je navíc vyměřen vstupní poplatek 15 000 korun (zákon ho popisuje jako příspěvek na volební náklady), který se platí v každém volebním obvodu zvlášť. A protože ve sněmovních volbách je 14 obvodů, strana kandidující v celé zemi zaplatí 210 tisíc korun.

V eurovolbách je také patnáctitisícový vstupní poplatek, zato však jediný „kraj“ – Česko.

Podotýkám, že do roku 2001 platila ve sněmovních volbách kauce ve výši 40 000 korun za kandidaturu strany v každém volebním obvodu. Ústavní soud však dospěl k názoru, že vyřazuje ze hry malé strany, a zrušil ji.

Kauce tak zůstala pouze v senátních volbách. V nich se skládá dvcet tisíc korun, které stát vrací, pokud kandidát získá aspoň šest procent hlasů.

Zákon o eurovolbách, který nestanoví kauci, jen titěrný vstupní poplatek, strany vůbec nenutí prokazovat, že to s politikou a se zastupováním v Evropě myslí vážně. A mnohé z nich se o to ani nesnaží.

Anketa

Dostávají partaje dost?

Jak na to v pěti bodech

Pokud byste za pět let chtěli kandidovat do europarlamentu s vlastní stranou, je to prosté. Postup se dá shrnout do čtyř bodů:

  • Založte a registrujte stranu, případně politické hnutí. Jednoduchá věc, která nic nestojí. Manuál je dostupný na stránce Ministerstva vnitra. Upozorňuji, že za registraci strany, návrh na změnu stanov ani za výmaz z registrace se správní poplatek neplatí. (Porovnejte si to se živnostníkem-podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem. Platí tisíc korun za registraci na živnostenském úřadu, za registraci u ČNB dalších deset tisíc. Zhruba stejnou částku zaplatíte na soudních poplatcích a odměnách notáři, pokud zakládáte bytové družstvo.)
  • Rozbijte prasátko, vyberte 15 000 a pošlete je na volební účet u České národní banky. Tím se k volbám do europarlamentu zaregistrujete.
  • Sežeňte někoho, kdo bude ochoten za vaši stranu kandidovat. Pokud nikoho nepřemluvíte, kandidujte sami. Také to je možné.
  • Vymyslete volební slogan. Nemusí obsahovat žádný slib, ale měl by vyvolávat emoce a měl by být zapamatovatelný.
  • Natočte volební home video pro ČT a audio spot pro rozhlas – reklamu vám odvysílají zdarma. Vytvořte si volební web, dejte o sobě vědět na Facebooku a Twitteru.

No – a to je zhruba vše. Zbývá jen počkat na výsledek.

Tip redakce!

Nechce se vám přemýšlet, nejste kreativní, jste pitomí jak štoudev, ale přesto byste se po příštích volbách rádi přisáli na státní cecík? Máme pro vás řešení! 

Vyzkoušejte generátor politických hnutí od talentovaného vynálezce z Brna. Rozkryl mechanismus úspěchu Babiše-spasitele a sepsal software, který ho ze základních ingrediencí dokáže na pouhé kliknutí znovu a znovu repilkovat.

Míň voličů, zato víc stran

Ve volbách do Evropského parlamentu platí v Česku divná úměrnost: Čím menší zájem o hlasování projevují voliči, tím více stran kandiduje.

Před deseti lety, kdy Češi zástupce do Evropského parlamentu vybírali poprvé, přišlo k volebním urnám 28,32 procenta voličů (mohli volit mezi 31 stranami). Pět let poté byla volební účast 28,22 procenta (kandidovalo už 33 stran) a letos k  urnám dorazilo pouhých 18,2 procenta voličů (volební menu se přitom rozrostlo o dalších šest stran).

Také tato čísla napovídají, že nastavení volebního systému do Evropského parlamentu není v pořádku a že je načase s ním něco udělat.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Jiří Suchý | 27. 5. 2014 08:27

Na Wikipedii je demokracie definována takto: Demokracie je takové uspořádání státu, ve kterém „lid“ (řecky demos), tedy společenství všech plnoprávných občanů – a ne (pouze) jedinec nebo (malá) skupina či některé skupiny mocných – vykonává správu věcí společných, veřejných, včetně vládnutí – neboli suverenitu.

18% mi připadá jako malá skupina a mluvit potom o vládě lidu či demokracii je směšné. Jak můžou být takové volby platné? Žádné volby by neměly platit, pokud není účast alespoň cca 60%
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 27. 5. 2014 20:39
reakce na Jiří Suchý | 27. 5. 2014 08:27

"Plnoprávný" je klíčové slovo. Plnoprávný znamenalo 18+ AND muž AND svobodný (ne otrok). Nevím kolik bylo v Řecku tehdy otroků, ale s jistotou můžeme říct, že podle dnešních kriterií nemohla tehdejší účast (nikoliv volební, protože volby neměli) být větší než 50%. Leda že by z nějakého důvodu měli velkou disproporci v pohlavích. A když k tomu připočítáte otroky a ty, co zůstali doma, tak nevím, jak nízko se dostanete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 27. 5. 2014 11:03
reakce na Jiří Suchý | 27. 5. 2014 08:27

Jednoduchý lék na účast v Eurovolbách by bylo zavedení proporcí národních zástupců až na základě odevzdaných hlasů, nikoli na základě předem daných (přizpůsobených) poměrů obyvatel členských zemí. Tedy pokud by Němců přišlo k volbám procentuálně dvojnásobek, měli by dvojnásobné zastoupení v poměru k počtu obyvatel. A to by bylo najednou voličů! ...jen by se těžko obhajovala mantra, že se v EU nehraje o národní zájmy....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 27. 5. 2014 16:27
reakce na Jan Krejčí | 27. 5. 2014 11:03

S tím nesouhlasím, protože potom nutíte lidi jít k volbám i v případě, že si z nabídky nic nevybrali a volit tak nejmenší zlo, nicméně z jejich pohledu pořád zlo. Není potom moc velký rozdíl, jestli volíte jako za komančů jednu stranu nebo dnes, kdy je více stran, ale jejich program se liší jen procentem, které chtějí dát na soc. výdaje. To pak můžeme volby udělat povinné, jak chtěl pantáta z Hradu. Jestli lidi k volbám nepřijdou, má to asi nějaký důvod a na tom by se mělo zapracovat a ne nutit lidi karabáčem. Obávám se, že zatím ještě nikdo nevysvětlil, co se v Evropě změní, když Česká republika pošle do Bruselu jinou ( mírně jinou) partu než minulých 5 let, aby člověk věděl, o co se hraje. Pokud je ale odpověď, že se nezmění vůbec nic, tak bude těžké přesvědčit lidi, aby k volbám přišli i příště i za 100 let. Je pak otázka, k čemu to celé je?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 27. 5. 2014 10:41
reakce na Jiří Suchý | 27. 5. 2014 08:27

Slyšel jsem lepší definice:
"Democracy is the art and science of running the circus from the monkey cage."
"Democracy is a pathetic belief in the collective wisdom of individual ignorance."
"Democracy is also a form of worship. It is the worship of Jackals by Jackasses."
H.L.Mencken
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!