Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Penzijní fondy v roce nula

| 17. 12. 2013

Druhý penzijní pilíř mohl být slušný nástroj k zajišťování na penzi. Místo toho se stal referendem o oblíbenosti Miroslava Kalouska a Petra Nečase. Jeho případné zrušení ale nebude tragédie, píše ekonom Pavel Kohout.

Penzijní fondy v roce nula

Vládní program předpokládá sloučení druhého penzijního pilíře se třetím. Tedy jeho faktické zrušení. Není to stále úplná tragédie: nedošlo k nejhoršímu, lidem se nebudou konfiskovat peníze jako v Maďarsku nebo v Polsku. Jen se z dobrovolně povinné části penzijního systému stane část čistě dobrovolná. Mohlo to dopadnout hůř.

Co Čech, to stoprocentně závislý důchodce

Český penzijní systém má jednu světovou zvláštnost. Míra závislosti důchodců na státu je téměř stoprocentní. Objem soukromých penzijních úspor v přepočtu k velikosti ekonomiky činí podle údajů OECD pouhých 7,1 procenta. Dánové mají penzijní úspory v hodnotě 50 procent hrubého domácího produktu, Američané 75 procent, Finové 79 procent, a Nizozemci dokonce 160 procent domácího produktu.

Lze argumentovat, že Němci nebo Francouzi mají menší relativní objem majetku v penzijních fondech než Češi, ale v těchto zemích lidé mají daleko větší majetek v cenných papírech a v životních pojistkách.

Ve finančních úsporách na osobu jsou příslušníci zmíněných národů o desítkový řád bohatší než Češi. Je smutný fakt, že Češi nemají dostatečné finanční rezervy na stáří.

Příčinou patrně není tradiční česká rozhazovačnost a lehkomyslnost – tyto charakteristiky spíše nacházíme u jiných národů. Hlavní příčinou je fakt, že zatím žádná z českých vlád dostatečně nechápala podstatu investování a fondů.

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Garance nevýnosu

Pomiňme kuponovou privatizaci, která byla zpackána naprosto zbytečně, a to jen proto, že nikoho z tehdejší vlády nenapadlo otevřít některou z mnoha učebnic o investicích a portfolio managementu. Nepodařený však byl i zákon o penzijním připojištění z roku 1994. Zákonodárci trochu znali životní pojištění, takže zákon o „připojištění“ střihli podle tohoto vzoru. Nebrali ovšem v úvahu, že investiční a pojistné služby zaměřené na penzijní zabezpečení mají naprosto odlišný charakter, strukturu a způsob správy.

Konkrétně: u investic na dlouhou dobu (desítky let) je logické preferovat výnosnější nástroje i za cenu vyššího rizika. Kdo posílá každý měsíc část mzdy do akciového fondu, nemusí se vůbec starat o dramatické epizody jako například pád Lehman Brothers nebo řeckou finanční krizi. Akciové indexy spadly o polovinu? Nevadí, do důchodu daleko a za pár let akcie znovu vzrostou. Tak se i stalo: krize je v mnoha zemích minulostí, akcie mnohde vydělaly od jara roku 2009 víc než sto procent.

Fondy českého penzijního připojištění jsou však konstruovány tak, že z podstaty věci smějí investovat jen konzervativně. Portfolia těchto fondů jsou z neuvěřitelných 94 procent investována do málo výnosných dluhopisů a do ještě méně výnosných nástrojů peněžního trhu. Tyto penzijní fondy jsou krajně nevhodné k plnění svého hlavního účelu.

Anketa

V nových fondech třetího pilíře zatím není zrovna hlava na hlavě. Změní se to?

Záslužná přestavba třetího pilíře

Ani penzijní reforma schválená Nečasovou vládou nebyla provedena skvěle. Její autoři (či spíše autor) sice nějakou tu učebnici financí přečetli, ale ani oni nemysleli na všechno. Zejména nemysleli na riziko, že vstup do důchodových fondů druhého pilíře se stane svého druhu všelidovým hlasováním o oblíbenosti Petra Nečase a Miroslava Kalouska.

Abychom však nekončili úplně negativně: jednou ze skutečných zásluh minulé vlády je zásadní novela zákona o fondech třetího pilíře. Nově koncipované fondy budou mnohem více připomínat dnes již tradiční a osvědčené podílové fondy. (Pro pamětníky kuponové privatizace: nenechte se mýlit slovem „fond“. Jde o jiný nástroj s nesrovnatelně vyšší bezpečností.)

Vůbec poprvé v historii tedy česká veřejnost bude mít k dispozici penzijní fondy, které si skutečně zaslouží toto označení. Tím se zajisté neřeší nepříznivý demografický vývoj ani téměř naprostá závislost nynějších důchodců na státu. Přesto jde alespoň o malou změnu k lepšímu.

Psáno pro Hospodářské noviny

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners, v níž působí jako ředitel pro strategii. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (29 komentářů)

Martin Brezina | 17. 12. 2013 13:47

O jakém "nepříznivém demografickém vývoji" se to pořád píše?
Počet obyvatel ČR by se v příštích 30-40 letech neměl nijak významně zvýšit, spíše se poněkud sníží.
V současnosti žije v ČR asi tolik obyvatel, jako v roce 1933, dvanáct let před poválečným odsunem Němců, který pochopitelně obyvatelstvo země podstatně zředil.
Pokud se v téhle zemi s tehdy několikanásobě nižším ekonomickým výkonem uživilo něco přes 10 milionů lidí v roce 1933, tak není žádný podstatný důvod, proč by se nemohl uživit zhruba stejný počet lidí i za 30 let.
Za jednoho předpokladu ovšem. Že totiž budou moci pracovat všichni, kdo budou mít zájem pracovat, dokud toho budou zdravotně schopni. Ekonomika, která funguje exkluzivně a vylučuje čím dál větší podíly lidí z placené práce, toto ovšem nebude schopna zajistit. A v tom jí nepomohou kouzla s pilíři ani fondy jakéhokoliv typu a vlastnické formy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 12. 2013 14:44
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 13:47

Pokud vím, nepříznivým demografickým vývojem není myšlen počet, ale věková struktura.
Tedy že na jednoho v produktivním věku (pokud tedy vůbec bude chtít dělat a pokud to bude produktivní činnost a ne evropská či genderová studia či sociální ekologie) bude připadat podstatně více lidí v penzijném věku.

Nejlépe je to vidět v zemích, které jsou vývojově o něco před námi, např. Španělsko:
- Za 20-30 let bude na jednoho člověka v penzijním věku připadat citelně méně lidí v produktivním věku
- Zároveň bude podstatně vyšší poměr dluhu k HDP (vláda tak bude muset volit mezi penzemi a splátkami dluhu)
- Ty penzisty by měla živit (a ten dluh splácet) ta generace, která má nyní (dlouhodobě) nezaměstnanost nad 50%, tedy se nikdy nenaučí pracovat
- Kdo ve Španělsku něco umí a je mu opravdu trapné nepracovat, tak odchází do zahraničí - klidně i do bývalých kolonií. Zbývají ti, kterým to až tak nevadí.

Opravdu nevím, jestli bych spíš chtěl být závislý na penzi ze španělského průběžného systému, nebo z nějakého 3.pilíře vyfutrovaného španělskými státními dluhopisy.

Itálie je to samé, Řecko ještě horší, Francie se k tomu usilovně blíží a mnohé země "zdraveho severu" k tomu nemají až tak daleko.

Nebo takový "tygr" Japonsko - státní dluh 240% HDP (kam se hrabe Řecko!) a již dnes se tam více plenek prodá gerontům, než kojencům.

To je demografický problém!
A týká se i nás. Stejně jako růst státního dluhu. Možná jsme v tom trochu pozadu, ale my to doženeme. A i kdyby ne - až problémy vypuknou u těch velkých, svezeme se s tím tak jako tak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 12. 2013 15:21
reakce na Jan Altman | 17. 12. 2013 14:44

Ale jistě, že se mění věková struktura. Jenže pojmy penzijní věk nebo produktivní věk jsou relativní, není to nic absolutně daného. Někdo je produktivní do smrti, někdo se produktivním nikdy nestane.

Problémem je, že náš typ společnosti je, jak jsem se už výše snažil naznačit, ekonomicky exkluzívní, neboli, za produktivní považuje jen některé lidi a ty ostatní nepotřebuje. Za feudalismu nebo v raném kapitalismu byla potřeba každá ruka, která aspoň něco zvládla. Dnes jsou v řadě oborů lidé staří už v 45 letech a pokud chcete v nějakém novém oboru začít (protože ten váš současný je zastaralý nebo neuplatnitelný), tak máte smůlu už tak od 30-35 let. Nehledě na spoustu lidí, kteří mají třeba nějaký handicap nebo jsou třeba nemocní "jen" duševně. I ti mají na přesyceném pracovním trhu často smůlu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 12. 2013 16:27
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 15:21

Moc vám nerozumím. Máte plná ústa lidí na nekvalifikovaných postech (uklízečka, horník, ...) a teď po chcete, aby "jim společnostu umožnila" tuto práci vykonávat do osmdesáti? Fakt si myslíte, že mohou? A že jen zlý kapitalismus jim v tom brání?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 12. 2013 17:12
reakce na Jan Altman | 17. 12. 2013 16:27

Je nepochybné, že horník nebude fárat do osmdesáti. OK, já se domnívám, že by měl mít možnost co nejdéle pracovat někde, kde na to bude stačit. Vy mu nabízíte, že může investovat. Která z těch možností je pro horníka asi realističtější?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 12. 2013 17:51
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 17:12

A co to nechat na něm?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 12. 2013 17:58
reakce na Jan Altman | 17. 12. 2013 17:51

Myslím, že to na něm je. Jde k volbám nebo nejde, volí koho uzná za vhodné a ten někdo prosazuje jeho vůli, co se týče uspořádání věci v této zemi. To je půvab a hrůza demokracie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 17. 12. 2013 18:17
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 17:58

No, takže to není na něm, ale na rozhodnut (možná) většiny, že...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 12. 2013 20:27
reakce na Michal Jeřábek | 17. 12. 2013 18:17

A v jiném, ne-politickém uspořádání věcí si může vybrat? Může si reálně zvolit mezi investováním a čím? Pokud ho nikdo řekněme v 70 letech do práce nepřijme, jakou má tedy volbu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 17. 12. 2013 21:06
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 20:27

Promiňte, ale na dotazy tohoto typu nehodlám odpovídat. Tohle je trik starý jak lidstvo samo. Vy si jen tak "vytrhnete" 70 letého člověka "z kontextu" bez jakékoliv minulosti, rodiny, přátel a společnosti, jakoby žil ve vzduchoprázdnu (nebo se spíš najednou objevil na Zemi) a jeho jediná možná volba byla smrt. Já opravdu netuším, jakou má tento člověk volbu. (Možností je ale takřka nekonečně.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 17. 12. 2013 22:39
reakce na Michal Jeřábek | 17. 12. 2013 21:06

Nebo teď mě tak napadá... Můžete tomu člověku přece stále posílat každý měsíc polovinu svého platu. V tom vám nikdo nebrání. Vy a asi 95+ % lidí si volíte strany, které to mají v programu, takže to evidentně (dobrovolně) chcete dělat (navíc množství lidí je dostatečné pro pokrytí všech potřebných) a na to přece nepotřebujete stát, politiky či demokracii, to můžete dělat třeba prostřednictvím nějaké soukromé charitativní organizace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 18. 12. 2013 07:31
reakce na Michal Jeřábek | 17. 12. 2013 22:39

Zdánlivě kolektivistickým lidem, kteří často používají výrazy "my, nám", nejde vůbec o blaho ostatních, za které se jen schovávají, ale hlavně o možnost podílet se na výsledcích práce těch úspěšnějších. Základní komunistická poučka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 17. 12. 2013 16:09
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 15:21

Máte pravdu - daně, odvody, zákoník práce, minimální mzda a rozličné "antidiskriminační" zákony tak prodražují zaměstnávání, že méně produktivní nemají na oficiálním pracovním trhu šanci. Stát si tak pěkně vytváří základnu "potřebných", kteří zajistí dostatečnou legitimitu pro čím dál větší přerozdělování od produktivních, přes státní mašinerii až k oněm "potřebným" (v úvozovkách proto, že se jedná o uměle znevýhodněnou skupinu, na nepokřiveném trhu by si uplatnění sehnali).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 17. 12. 2013 12:53

Lidem se nebudou konfiskovat peníze jako v Maďarsku, Polsku (atd) ze dvou důvodů:
1) Náš stát je na cestě k bankrotu trochu pozadu a tak zatím nemá potřebu uchylovat se k takovýmto zoufalostem (stačí mu konvenční a osvědčené formy krádeže)
2) A hlavní důvod: ve 2.pilíři není moc prostředků, takže nemá cenu se snažit je vyvlastňovat

Ale všichni doufám chápeme, že stát 2.pilíř nevyvlastnil/neukradl ne proto, že by nemohl, ale proto, že k tomu zatím nemá důvody, vystačí si s jinými prostředky. Tedy všichni snad chápeme, že každá forma majetku je státní loupeží permanentně ohrožená, že neexistuje žádná právní zábrana či záruka nedotknutelnosti vlastnických práv.
Když si stát zamane sebrat lidem bankovní vklady (jako na Kypru a dle návrhů EK kdykoli v budoucnu kdekoli bude třeba), sebere je. Když si stát zamane znehodnotit úspory, znehodnotí je (viz nedávné vytištění 200mld na devizové intervence). Když si stát zamane chtít 10% z tržní ceny jako daň z nemovitosti (v opačném případě ji zabaví a usadí v ní "sociálně potřebné" - což brzy budou všichni penzisti), nic proti tomu neuděláte.

Definice státu je "teritoriální monopol na porušování vlastnických práv", tak se pak nedivme, když se tak chová.


Penzisty máme závislé na státu a i ti, kteří mohutně spoří ve 3.pilíři jsou také závislí na státu. Jednoho dne stát buď zbankrotuje (takže nebude moct splácet ty dluhopisy, kterými jsou penzijní fondy vycpané), nebo svůj bankrot odloží drakonickými opatřeními, která budou mimo jiné obsahovat i znárodnění 3.pilíře.

Není možné si v demokracii myslet, že když se spolu s 5ti či 10ti procenty lidí budete chovat zodpovědně, investovat, spořit, budovat firmu, kupovat nemovitosti, že vám to těch 90% nezodpovědných bude tolerovat - oni mají stejné hlasovací právo jako vy, budou přesvědčeni (a politici je v tom budou utvrzovat), že k takovému majetku jste nemohli přijít počestně. Myslete na to, kolik procent populace bude za 20 či 30 let v penzijním věku, jak vysoká asi bude státní penze, kolik lidí bude nezaměstnaných, kolik bude státních zaměstnanců, kolik lidí bude jinak závislých na eráru (dávky, dotace, granty, ...). Ti všichni vás lehce přehlasují.
A procento těch nezodpovědných samozřejmě jen poroste, protože zodpovědní si jsou převážně vědomi toho, co jsem napsal výše a budou to postupně vzdávat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 12. 2013 13:50
reakce na Jan Altman | 17. 12. 2013 12:53

A vaše řešení? Odpovím za vás: odstranit demokracii a nechat pochcípat nezodpovědné (to jsou ti, co prodávají v obchodech, uklízejí, mejou vám zadek v nemocnici, kopou kanály a hlídají děti ve školce).
Nestyďte se a napište to bez kudrlinek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 18. 12. 2013 00:25
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 13:50

Když se stát nestydí těm podle vás nezodpovědným, ( tedy těm co prodávají v obchodech, uklízejí a mejou nám zadek v nemocnici, kopou kanály a hlídají děti ve školce ) sebrat polovinu vydělaných peněz každý měsíc a dělá z nich tím pádem skutečně chudé, proč si myslíte, že kdyby tak stát nečinil, tito by chcípli hladem ?

Myslíte si, že čím více peněz zůstane lidem v kapse za jejich práci, tím větší mají hlad a bídu ?

Nebo by snad tihle lidé zanechali práce, kdyby si mohli vydělat více ?

Připomínáte mi jednoho komunistu z mé bývalé práce. V roce 1989 když jsem jezdil na demonstrace do Prahy, měl mi to za zlé a snažil se mne přesvědčovat o tom, že kapitalismus nás zahubí. S vážnou tváří a strachem v očích mi říkal, že chleba bude za stovku a niko pekaře nedonutí ceny snížit.

Vy nám tu tvrdíte podobné pitomosti, také s vážnou tváří, nebo si jen děláte legraci ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Najman | 17. 12. 2013 17:10
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 13:50

Když už jsme u toho "pochcípání".
Na vaši emocionální řečnickou otázku se pokusím odpovědět jednoduše: A proč ne?
Proč by všichni nezodpovědní opravdu neměli "pochcípat"? Pokud je to jejich svobodné rozhodnutí, tak na tento krok mají naprosté právo, které by jim nemělo být upíráno.
Nechci rozebírat komu vadí nebo nevadí hromady bezdomovců válejících se po ulicích (což bývá častý argument lidí vám podobných). Pokaždé totiž na základě vstupní informace jednoznačně předjímáte výsledek, aniž si uvědomujete, že může existovat více možnosti řešení.

Hlavní jsou především tyto dvě věci:
1) To že si nejste schopen představit existenci společnosti svobodných, svéprávných lidí bez toho, aniž by každý jejich krok řídil všeobjímající (a všechny okrádající) stát, tak to je váš problém. S tím se ale dá pracovat... :-)
2) Mnohem horší je, že apriori ve svých závěrech nutíte ostatní (ty zodpovědné), aby ty vaše pokusy neustále platili!!

To PROČ NE z úvodu mohu tedy rozšířit:
Pane Brezino, vymýšlejte jakékoliv způsoby řešení demografických, politických, sociálních a jiných problémů. Jako základní parametr svých úvah ovšem vždy počítejte s dobrovolností. Pokud totiž jakékoliv vaše řešení bude postaveno na násilném donucení (tj. výběru daní, většinovém hlasování, povinných pojištěních apod.) tak jste prachsprostý zloděj anebo aspoň radíte ostatním, aby kradli! Nic víc, nic méně...

Rád bych se Vás pane Brezino zeptal, proč
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 12. 2013 17:24
reakce na Tomáš Najman | 17. 12. 2013 17:10

1) Mýlíte se, pokud si představujete, že ti "nezodpovědní" budou dobrovolně chcípat. Nikdy v minulosti se tak nestalo a ti, kteří v něco takového doufali, byli nakonec rádi, pokud vyvázli holým životem.
2) Existenci společnosti svobodných, svéprávných lidí bez státu si nedovedu představit proto, protože se empiricky taková společnost nikdy dlouhodobě nevyskytovala. Ještě si z raného mládí pamatuju podobnou utopii, komunismus, která taky blábolila o svobodných a zodpovědných budovatelích ráje na zemi a dopadlo to spíš jako peklo na zemi. Už dost nevyzkoušených utopii, spoléhajících na lidi, jací se v realitě nevyskytují.
3) Lidé v této zemi si většinově a dobrovolně volí stát jako funkční řešení svého života. Pokud se vám to nelíbí, dobrovolně si najděte nějakou jinou zemi. Pokud pravidla hry nepřijmete a přitom budete dobrovolně setrvávat na území ČR, počítejte s tím, že budete nedobrovolně k jejich dodržování donucen. Až takhle prosté to je.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Najman | 18. 12. 2013 18:59
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 17:24

ad 1) A to je podle Vás dobře nebo špatně? A co si myslíte, že je příčinou?

ad 2) Společnost bez státu se empiricky vyskytovala na zeměkouli stovky tisíc let. Současný stav můžeme klidně brát jako slepou větev (nebo spíše krátkodobou větvičku). Budoucnost neznáme...

ad 3) Lidé ve 30 letech v Německu většinově dobrovolně volili přestěhovat židy do plynových komor. A byly doby, kdyby existence placaté země byl fakt, o kterém nemělo ani smysl hlasovat...
Co dělá většina nemusí být vždy to nejlepší řešení a - obykle a měřitelně - to bývá právě obráceně. No a navíc: Proč bych se měl někam stěhovat? Protože mi vyhrožujete, že se mě chystáte (společně s většinou) okrást? Ano, rozumím tomu a mám strach. Ale snažím se aspoň co nejvíce lidem otevřít oči a ukázat jim, kdo je tady zloděj. Že se mi to podaří je málo pravděpodobné, ale nevzdávám to. Zatím si věřím, že až budete společně s ostatními krást můj majetek (vyvlastňovat, rozkulačovat, árizovat - záleží na termínologii), budu už doufám daleko...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 12. 2013 14:31
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 13:50

1) Proč by měl "pochcípat" někdo, kdo se poctivě živí prací, která ostatním přináší užitek? Neměli by se konce přerozdělování spíše obávat ti, kteří nic užitečného neprodukují (od solárníka po řepkaře, od celníka po pracovníka Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví) a kterým by nikdo za jejich "služby" bez násilného donucení nezaplatil? Proč pohrdáte lidmi, kteří se poctivě snaží dělat práci, která ostatním přináší užitek a obdivujete "sociální ekology", genderové "vědce" a další intelekto-parazity?

2) Ano, odstranit systém, kde jedni směji rozhodovat o životě a majetku druhých (i když je ti druzí nijak neohrožují), považuji za správné a morální. Vy naopak si považujete za morální, že někdo smí pod pohrůžkou vězení poctivě pracujícímu člověku sebrat plody jeho práce a použít je na Blanku, OpenCard, podpory pro lidi štítící se práce a pro platy parazitů v Praze a Bruselu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 12. 2013 14:41
reakce na Jan Altman | 17. 12. 2013 14:31

"...když se spolu s 5ti či 10ti procenty lidí budete chovat zodpovědně, investovat, spořit, budovat firmu, kupovat nemovitost..."
Co myslíte, kde budou patřit ti solárníci, řepkaři, atd.? A kde prodavačky, ošetřovatelé, uklízečky a vychovatelky? Která z těch dvou skupin podle vás "zodpovědně" investuje, spoří, kupuje nemovitosti?
Z čeho asi by ty prodavačky nebo uklízečky investovaly? Myslíte, že kdyby jim stát nebral půlku platu na daně a pojištění, tak by z těch 20-30 tisíc hrubého najednou měli prachy na školné pro své děti, na spousty služeb, které dnes mají od státu, na léčení na dřevo, atd., a ještě by si mohli investovat na stará kolena?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 17. 12. 2013 15:09
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 14:41

Co s tím? Revoluce není v módě, a všichni ti, co táhnou ekonomiku, se nestanou přes noc mecenáši, či alespoň majitelé charit.

Že by třeba tohle? "Evropané, spojte se: základní příjem všem" ..... http://www.halonoviny.cz/articles/view/9544794

Chápu, že to není úplně to pravé, ořechové, co požadujete (práce pro všechny), ale má to jednu nepopiratelnou výhodu. Ona totiž ne každá práce může být zaplacena (OSVČ, tedy parazité, o tom vědí své) a ne vždy v požadované výši. Tady by to bylo jednoduché. Jednotný příjem (renta) pro všechny. Bez zásluh a požadavků.

Jako vše, to má jeden háček. Kdo to zaplatí. Něco podobného, jako nová koaliční smlouva socialistů, pánbíčkářů a maso-řepkařů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 17. 12. 2013 15:08
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 14:41

Co s tím? Revoluce není v módě, a všichni ti, co táhnou ekonomiku, se nestanou přes noc mecenáši, či alespoň majitelé charit.

Že by třeba tohle? "Evropané, spojte se: základní příjem všem" ..... http://www.halonoviny.cz/articles/view/9544794

Chápu, že to není úplně to pravé, ořechové, co požadujete (práce pro všechny), ale má to jednu nepopiratelnou výhodu. Ona totiž ne každá práce může být zaplacena (OSVČ, tedy parazité, o tom vědí své) a ne vždy v požadované výši. Tady by to bylo jednoduché. Jednotný příjem (renta) pro všechny. Bez zásluh a požadavků.

Jako vše, to má jeden háček. Kdo to zaplatí. Něco podobného, jako nová koaliční smlouva socialistů, pánbíčkářů a maso-řepkařů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 12. 2013 14:53
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 14:41

Zvláštní, že dříve to ty prodavačky, vychovatelky a uklízečky zvládaly. Při desetinové produktivitě práce, při pětinových reálných mzdách.

Cenou státu není jen ta přímá daň. Jsou jí i ty nepřímé. A většina ceny státu je skryta. Každá regulace, každé omezení, se projeví v ceně výrobku a nikdo si toto zvýšení již ke státu nepřiřadí. Každý monopol či oligopol zvyšuje cenu a snižuje kvalitu. A stát kartelizoval celá odvětví, včetně toho školství a zdravotnictví. Počítače a smartfouny letí výkonostně nahoru a cenově dolu. Technologicky podobné lékařské přístroje tento trend záhadně míjí. Že by to bylo tím, že toto odvětví je přeregulované a většina zakázek je státních (a pak holt ceny lékařslých přístrojů vypadají stejně, jako ceny dálnic a tunelů pod Prahou). To samé se týká chemie a biotechnologií v soukromé sféře (rapidní pokrok a pokles cen) versus léky (totálně regulované, zdlouhavě byrokraticky schvalované, korupčně nakupované státními nemocnicemi).

Vážený pane, stát nás stojí takové prostředky, že si to ani neumíte představit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 12. 2013 15:27
reakce na Jan Altman | 17. 12. 2013 14:53

"Technologicky podobné lékařské přístroje tento trend záhadně míjí."
OK, předpokládám, že ne ve všech státech světa je zdravotnictví veřejné. V tom případě by tam ty lékařské přístroje musely být podle vaší logiky podstatně levnější. No, nevím.
Měl bych jednodušší vysvětlení. Kdyby se lékařských přístrojů prodávaly podobné miliony kusů, jako se prodávají smartphonů, tak budou taky levnější. Ony ty hračky taky zkraje stály hromady peněz, např. takový 64 mb (!) mp3 přehrávač stál v roce 1999 okolo 10 tisíc. Prostě, když se něco vyvíjí a vyrábí ve stovkách nebo několika tisících kusů, tak to vyjde dráž, než když jsou toho miliony kusů. To už tak bývá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 12. 2013 16:32
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 15:27

Zdravotnictví v zemích, kde je nejaká kupní síla, je převážně socializované.
A ty lékařské přístroje z velké části využívají komponenty, které se používají i jinde (a levně), jen v tom zdravotnictví to je stále nějak drahé.

Socialistické zdravotnictví (školství, atd...) zkrátka nutně funguje efektivně jako České dráhy, Lesy ČR, Česká pošta, atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 17. 12. 2013 13:59
reakce na Martin Brezina | 17. 12. 2013 13:50

"odstranit demokracii a nechat pochcípat nezodpovědné"
Což nejsou ti o kterých píšete (a hezky vyjadřujete intošské pohrdání lidmi). Ti, kteří by pochcípali jsou všelijaký Bendové, kolibříci a jejich "političtí podnikatelé", parazitující na těch předchozích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marek | 17. 12. 2013 12:04

No dobře, ale k čemu je takové penzijní připojištění dobré? Samozřejmě kromě dobrého byznysu pro penzijní fondy.

Dejme tomu, že současná průměrná měsíční úložka je cca 470 Kč a k tomu průměrný státní příspěvek 95 Kč. Dohromady 565 Kč/měs. Zhodnocení penzijních fondů nedosahuje, až na výjimku, výše inflace. Spoření běží přibližně 20 let a čerpání můžeme odhadovat na stejnou dobu (od 60 do 80 let věku). Tudíž lze, s přimhouřením jednoho oka, v průměru počítat s měsíční penzí kolem uvedené částky 565 Kč. Tohle má zachránit budoucí penzisty?

Ptám se, k čemu slouží státní příspěvek na penzijní připojištění (v roce 2012 ve výši 5,91 miliard Kč), když průměrné zhodnocení penzijních fondů nedosahovalo ani výše inflace? Inflace v roce 2012 = 3,3% a zhodnocení penzijních fondů za rok 2012 se pohybuje od 1,2 do 2,21%. V předchozích letech je to podobné. Z toho mi vychází, že státní příspěvek jsou, de facto, vyhozené peníze, které vylepšují provoz fondů. Vzhledem k tomu, že našinci jsou spíše konzervativní, tak nevěřím, že se změní nějak významně podíl těch, kteří dají přednost rizikovějším dynamickým fondům proti těm konzervativním.

Co s tím? Nebylo by lepší celý systém oněch podpůrných produktů (penzijní připojištění a životní pojištění) zrušit a vše ponechat na rozhodování jednotlivců samotných, s tím, že by se raději o to snížily daně?
Vím, že k tomu tu ještě nedozrála žádná politická reprezentace. Proto by, pro začátek, stačilo zrušit ony státní příspěvky a podporu přesunout do daňové oblasti. Nebo-li zvýšit odpočet od základu daně. Bylo by to administrativně jednodušší a levnější. Nezanedbatelná by byla i selektivní záležitost. Zvýhodnění by bylo poplatné jen těm, kteří mají daňový základ.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 17. 12. 2013 13:04
reakce na František Marek | 17. 12. 2013 12:04

A to počítáte s oficiální inflací, které já z principu nevěřím...

A proč stát lidi drží ve fondech? No třeba proto, že:

1) Dobře se znárodňují (když si lidé budou investovat sami, individuálně, tu do akcií, tu do zlata, tu do obrazu, tu do vína, tu do zahraniční nemovitosti, ... zabavování bude komplikované)

2) Hlavním záměrem při vzniku 3.pilíře bylo vytvoření umělé poptávky po státních dluhopisech. Za drtivou většinu vložených prostředků fondy musejí kupovat státní dluhopisy a erár si tak nemusí dělat starost s jejich odbytem a s požadovaným výnosem.
3P se tak ale stal jen další variantou průběžného systému, protože i výplaty z 3P bude realizovat stát z peněz, které daněmi sebere produktivní generaci (kdo jiný by dluhopisy měl splácet)?

Tzn. podle mne nejlepší strategií (dokud je to možné) je po 15ti letech polovinu prostředků jednorázově vybrat (doufám, že to stále jde) a investovat je "někde daleko". A se zbytkem přejít do "reformovaných" fondů s agresivnější akciovou strategií - bohužel se tak asi stane na vrcholu akciové bubliny :-(
Každopádně moc bych si od 3P nesliboval, za tu spoustu let, která do čerpání z něj zbývá, se jistě od státu dočkáme ještě mnohých překvapení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!