Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Užijte si německé dálnice. Brzo možná nebudou zadarmo

Velké téma blížících se německých voleb je zpoplatnění tamějších dálnic. Pro cizince. Populismus? Možná, poukazuje ale na problém, který se týká celé Evropské unie.

Je krásný letní podvečer. Sedíme s Grzegorzem a jeho ženou Agnieszkou na balkoně vily v polském přímořském letovisku Kolobrzeg. Je docela přirozené, že jedna z prvních otázek, se kterou hostitelé v konverzaci přijdou, se týká toho, jaká byla cesta. „Jak dlouho jste sem z Prahy jeli?“ Odpověď, že něco kolem šesti hodin, vyvolala na tvářích polských přátel údiv. „Z Prahy? Kolik je to kilometrů?“ „Jen něco kolem šesti set padesáti.“ „To se nedá v Polsku za šest hodin ujet! Kudy jste to jeli?“ „Přes Německo.“ Údiv z tváří zmizel: „Ach tak.“

Skutečně, nejrychlejší a podle internetových vyhledávačů dokonce i nejkratší cesta k polskému moři vede z Prahy přes Německo. Když objedete Berlín, dálnice vás dovede do Štětína. Kousek za ním sice dálnice – polská, z evropských peněz postavená – končí, ale pak je to do Kolobrzegu a dalších letovisek západního Polska už jen pár desítek kilometrů.

Německé dálnice, především v bývalém východním Německu patří po dvaceti letech budování mezi absolutní špičku na kontinentu. Rovné, rychlé, nepřeplněné a bezpečné. Německé dálnice především v letní sezóně využívají miliony dalších Evropanů k tranzitu k moři. A to nejen proto, že jde o dopravu rychlou a pohodlnou, svou roli hraje i to, že je to doprava pro osobní auta bezplatná. Téměř všude v zemích sousedících s Německem se za dálnice vybírá; mimochodem placené úseky nových dálnic v Polsku patří mezi nejdražší v Evropě.

CSU: Buď poplatky pro cizince, nebo žádná koalice

Není divu, že se zpoplatnění dálnic pro osobní auta se stalo jedním z velkých volebních témat zářijových německých voleb, které jsou už tradičně provázeny i zemskými volbami v jedné z klíčových spolkových zemí – nám tak blízkém Bavorsku.

A právě bavorský premiér a předseda tamní Křesťansko-sociální unie (CSU) Horst Seehofer, který bojuje nejen o účast ve spolkové vládě, ale i o udržení šest desítek let trvající vlády CSU nad Bavorskem, rozvířil srpnovou kampaň ultimativním výrokem ohledně zpoplatnění dálnic. „Jako předseda CSU nepodepíšu po zářijových volbách do Spolkového sněmu žádnou koaliční smlouvu, ve které nebude zavedení mýtného na osobní auta pro zahraniční automobilisty,“ vzkázal Horst Seehofer případným povolebním partnerům v rozhovoru pro nedělník Bild am Sonntag. „Nikdo u nás nerozumí tomu, proč musíme prakticky v každé sousední zemi platit mýtné, a tamní občané u nás ne,“ dodal Seehofer. Jedním ze Seehoferových argumentů je nedostatek peněz na udržování rozsáhlé německé dálniční sítě a na její další rozšiřování. Zatímco v bývalém východním Německu, kde došlo za dvacet let k dvacetiprocentnímu úbytku obyvatelstva, nově vybudovaná dálniční síť bohatě stačí, v nejhustěji osídlených částech Německa západního, včetně Bavorska, je naopak třeba stávající dálnice rozšiřovat a budovat i zcela nové.

CSU je menší sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové a je spolu s liberály (FDP) součástí končícího vládního kabinetu, v němž tento postoj v minulých čtyřech letech marně prosazovala.

Volební soupeři CSU označili Seehoferovo prohlášení za „čirý populismus“. „Nechceme mýto ani pro cizince, ani pro domácí,“ reagoval na bavorského premiéra generální tajemník koaličních liberálů Patrick Döring. Křesťanskodemokratická unie i opoziční zelení navíc prohlašují, že nápad „zdanit cizince“ není slučitelný s evropským právem, které takovou diskriminaci v rámci Evropské unie zakazuje. Ozvala se i Evropská komise, jejíž mluvčí varovala Mnichov slovy: „Nepřípustnost diskriminace kvůli národnosti je základním principem unijního práva. Diskriminovat se nesmí při placení mýtného ani jinak.“

Evropa bez hranic, ale dálnice v každé zemi jinak

Merkelová však zároveň Seehofera uklidnila prohlášením, že otázka financování výstavby silniční sítě v příštím volebním období stále ještě otevřená. Odborná studie, kterou si nechalo Německo vypracovat, navíc ukázala, že by na zavedení mýta vydělalo po odečtení nákladů jen asi 700 milionů eur, přičemž optimální náklady na udržování německé sítě dálnic jsou kolem sedmi miliard eur ročně.

V Německu platí mýtné jen kamiony nad 12 tun, a to na dálnicích a části silnic první třídy. Osobní auta ovšem zatěžují dálnice mnohem méně než kamiony. Do německé poklady navíc putují daně za benzin, který miliony zahraničních motoristů tankují při cestě přes Německo na tamních pumpách. Podle některých odborníků by jistým řešením německé situace mohlo být zvýšení podílu financování výstavby dálnic v Německu z peněz Evropské unie. Dalším krokem by pak bylo sjednocení poplatků na dálnice v rámci celé Evropské unie. Protože v době Schengenu a Evropy bez hranic, v době, kdy Evropská komise usiluje o zrušení roamingu mobilů pro všechny země Unie, jsou dálniční známky a zpoplatněné dálnice vůbec reliktem minulosti. Reliktem, na který doplácí Německo, ale který zdržuje a otravuje všechny Evropany. Možná je na čase, aby se tím celá Evropa začala zabývat. A to ne proto, že se v Mnichově bavorský premiér snaží nahnat hlasy ve volbách, ale proto, že dnešní stav komplikuje život stovkám milionů obyvatel unie, o které by evropským politikům mělo jít především.

Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK