Ludmila Müllerová: Málokdo chce slyšet, že sKarta mohla být dobrá služba

O rozhovor jsme ministryni práce a sociálních věcí žádali, prakticky než stačil oschnout inkoust na jejím jmenovacím dekretu. Pak nějak nebyl čas, snad příští nebo přespříští týden, psávalo nám tiskového oddělení. A že prý kdybychom rozhovor vedli korespondenčně, jistě by šlo všechno rychleji. Vůbec se nám do takového „rozhovoru“ nechtělo, nikdy prostě není tolik živý a většinou na něm své otisky zanechá nějaký profesionální píárista, který obrušuje hrany a stírá autentičnost. Nakonec jsme ale kapitulovali před nedobytnou branou ministerstva a po několika měsících se smířili s tím, že budeme muset otázky poslat mejlem…

Každopádně – původně plánovanému tématu rozhovoru, kterým měly být nešťastné sKarty, paní ministryně neutekla. Vlastně se toho totiž kolem nich za ty měsíce zase tolik nezměnilo…

Kdyby to bylo jen na vás, jak byste v tuto chvíli naložila s projektem sKaret?

Jen na mně ale rozhodnutí o budoucnosti projektu sKaret není, takže po mně teď nechtějte, prosím, nějaké spekulace. Za sebe ale rozhodně mohu říct, že jsem se od svého nástupu do funkce snažila celou situaci kolem sKarty vyřešit tak, aby byla výhodná pro uživatele a aby zároveň bylo vše, co s ní souvisí, také v pořádku po právní stránce. Jsem přesvědčená, že byla šance věci související s sKartou napravit. Dnes se už bohužel málokdo vyzná ve všech těch spekulacích a nepravdách, které se kolem sKarty časem vytvořily. A málokdo chce slyšet, že by mohla být pro stát i lidi dobrou službou.

Promiňte, ale nikdo po vás nechtěl, abyste o něčem spekulovala. Ptal jsem se, jak byste s projektem naložila, kdybyste měla úplně volnou ruku – i když oba víme, že nemáte. Ale zkusím navázat. Co tedy zbývalo při vašem nástupu do funkce dořešit, aby karta byla výhodná pro uživatele a aby vše bylo právně v pořádku?

Rozhodla jsem se reagovat na výtky ombudsmana a také Úřadu pro ochranu osobních údajů, které se mimo jiné týkaly předávání údajů o našich klientech bance [České spořitelně, pozn. red.]. Také jsem chtěla dát lidem možnost, aby se i přes převzetí sKarty mohli rozhodnout, zda chtějí peníze od státu dostávat na účty nebo složenkou domů [už „táta sKarty“ Vladimír Šiška podával už loni v červenci v rozhovoru pro Peníze.cz možnost této volby jako hotovou věc, pozn. red.]. Dojednali jsme, že opakované výběry z bankomatů České spořitelny budou přes sKartu zdarma. Ministerstvo to zapracovalo do změn zákonů, ale naše návrhy přesto vláda odmítla.

Kdybyste byla v době dokončování projektu na místě svého předchůdce Jaromíra Drábka, podepsala byste s Českou spořitelnou smlouvu o sKartách ve stejné podobě?

Myslím, že se to udělalo trochu nešťastně. Jen podotýkám, že smlouvu podepsal náměstek Šiška, ne ministr Drábek. Osobně za zásadní považuji vyřešit současný stav.

Myslíte, že ministr Drábek nevěděl, co jeho náměstek bude podepisovat? A nechala byste vy podepsat takový řekněme klíčový dokument svého náměstka?

Nebudu hodnotit, co můj předchůdce Jaromír Drábek věděl či nevěděl. Doporučuji vám tuto otázku položit přímo jemu. Dokumenty podepisuje ten, kdo k tomu má příslušná oprávnění. Podle organizačního řádu ministerstva podepisuje první náměstek to, co je v jeho gesci, a rovněž zastupuje ministra po dobu jeho nepřítomnosti.

Co je podle vás největším nedostatkem této smlouvy?

Problém podle mě je, že předchozí vedení úřadu přípravu projektu dělalo v poklusu. Příliš mnoho věcí nebylo dostatečně připravených, diskutovaných a vysvětlených. Změny se provedly rychle a to v tak velkém systému, jaký má na starosti resort práce a sociálních věcí, přináší problémy. Takto velké projekty chtějí vždy dostatečný čas na analýzu, přípravu, získávání podpory a vlastní zavádění.

Překvapuje vás postoj premiéra Petra Nečase? Proč podle vás proti sKartám nevystupoval už od samého začátku?

Jako ministryně vlády Petra Nečase nepovažuji za správné hodnotit postoj pana premiéra. Ale je pravda, že poslanci ODS projekt podporovali a schválili.

Nepřipadáte si teď tak trochu jako mezi dvěma mlýnskými kameny? Premiér Nečas vás vyzývá ke zrušení projektu, ministr financí Kalousek vám zase doporučuje jeho zachování…

Myslíte, že bych měla být spíše ministryní zahraničních věcí? Že je to dost o diplomacii? Budu o tom přemýšlet. Jsem ale politička, která prosazuje věcná řešení, prospěšná pro občany.

Jak na současnou situaci reagují zástupci České spořitelny? Cítíte z jejich strany rozladění?

Česká spořitelna jedná velmi profesionálně.

Na poslední tiskové konferenci o sKartách jste hovořila o sestavení pracovní skupiny, která by měla současný stav zanalyzovat a navrhnout možná řešení. Už je známo přesné personální obsazení této expertní skupiny?

Samozřejmě ano. Členy jsou experti z Ministerstva práce a sociálních věcí, generálního ředitelství Úřadu práce ČR a České spořitelny, budou se scházet pravidelně.

Pro případné zrušení sKaret bude potřeba připravit legislativu. Dostala jste od premiéra nějaký termín, do kdy byste měla vládě předložit návrh změn?

Termín jsem nedostala.

Pokud by došlo na variantu úplného zrušení projektu, jaký časový scénář by podle vás mohl být reálný?

Určitě by bylo potřeba vyčlenit nějaké přechodné období. V tomto čase, který bych odhadovala asi na půl roku, by lidé sKarty vraceli. A zároveň by se mohli rozhodnout pro jiný způsob, kterým jim má stát poslat sociální dávky – buď na účet, nebo složenkou. Mimo to by samozřejmě bylo potřeba vyřešit průkazy osob se zdravotním postižením. Ráda bych ocenila své kolegy, kteří ještě pořád chodí do práce s úsměvem. Pro nikoho to není jednoduché a všem těm, kteří mi v tomto složitém řešení pomáhají, patří můj dík.

Hovořilo se o tom, že Česká spořitelna do projektu investovala několik stovek milionů korun. Dovedete si představit, že v případě zrušení projektu bude muset stát bance všechny její výdaje spojené s sKartami hradit?

Existuje smluvní vztah, který se začal plnit, a podle něj investor vložil nějaké peníze. Pokud se tato smlouva zruší, bude záležet, na jakých podmínkách se obě smluvní strany dohodnou. A znovu jsme u té diplomacie…

Vaše vyjednávací pozice se ale nezdá být příliš silná...

Moje vyjednávací pozice je dána situací, kterou jsem nezavinila, přestože jsem se ji snažila věcně vyřešit. V tuto chvíli vyjednávací pozice vytváří vláda a také nově Sněmovna. Já s bankou stále jednám a budu jednat tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro občana této země.

Dalším kritizovaným projektem z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí je změna počítačových systémů pro výplatu dávek, kterou bez výběrového řízení zavedl váš ministerský předchůdce Drábek. Pracovníci úřadů práce si stěžují, že i rok a půl po zavedení systémů dochází k velkým komplikacím. Jak tyto problémy řešíte?

Máme připravenou novou strategii v oblasti informačních a komunikačních technologií. Tedy víme, jak chceme postupovat, abychom to vyřešili. To vše s hlavním cílem: vyplatit dávky řádně a včas všem lidem, kteří na ně mají nárok. A troufám si říci, že se to nyní daří téměř bez poruch. Samozřejmě, že u tak velkých systémů nikdy nelze individuální pochybení vyloučit stoprocentně.

Nezlobte se, ale podle všeho problémy, ke kterým dochází při výplatě dávek, nejsou způsobené nějakými lidskými „individuálními pochybeními“, ale systémovými chybami softwaru. Úředníci naopak s velikým vypětím zajišťovali výplatu dávek skoro systému navzdory. Je tedy dnes systém pro výplatu dávek „zdravý“ a jedou úřady práce v normálním režimu, nebo se stále vede boj proti technice?

O tom, co v loňském roce působilo problémy, se popsalo hodně papíru. Dnes máme jasnou vizi, jak dál budeme řešit minulé nedostatky systému.

Jsou tedy v tuto chvíli vypláceny všechny dávky včas, nebo se stále stává, že kvůli počítačovým systémům dochází ke zpoždění jejich výplaty?

Dávky vyplácíme občanům v termínech, které nám dává zákon. Aby lidé měli konkrétnější představu, dodala bych, že systémy pro výplatu dávek jsou unikátní, připravené na míru resortu práce a sociálních věcí. Měsíčně se přes ně vyplatí 1,9 milionu sociálních dávek za 6,3 miliardy korun.

Nemáte strach z toho, že na vás na ministerstvu po Jaromíru Drábkovi a Vladimíru Šiškovi čeká ještě nějaký další kostlivec ve skříni?

Ti, kdo mě znají, vědí, že chci mít maximum informací. Jen tak se mohu připravit a nejlépe rozhodnout, kam se vydat dál. Jednoduše je to cesta, na které se sem tam objeví nějaký výmol, dopravní komplikace a vy je nemůžete přehlížet, ale musíte s nimi počítat.

Ludmila Müllerová

Vystudovala provozně-ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V roce 1998 zvolena poslankyní za KDU-ČSL. Specializovala se na sociální politiku a později také pracovala jako náměstkyně Zdeňka Škromacha na ministerstvu práce a sociálních věcí. V letech 2004 až 2010 senátorkou za Orlickoústecko, od roku navíc 2006 místostarostkou městyse Dolní Čermná. Ludmila Müllerová je od června 2009 (tedy od vzniku přípravného výboru) členkou TOP 09. Je také členkou Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích při MPSV. Ministryní práce a sociálních věcí se Ludmila Müllerová stala v listopadu 2012.