Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Martin Kasa: Podnikat jsme šli z mladické nerozvážnosti. Nakonec se to vyplatilo

„Říkal jsem si, že to je můj první projekt, který jsem rozjížděl v devatenácti, a tak bych rád zkusil i něco jiného. Nikdy jsem k tomu nepřistupoval tak, že jde o milované dítě, se kterým musím zestárnout i zemřít,“ vzpomíná v rozhovoru pro Peníze.cz na stamilionový prodej e-shopu Kasa.cz jeho spoluzakladatel Martin Kasa.

Jak často vzpomínáte na své podnikatelské začátky, když jste s bratrem v roce 1999 zakládali jeden z prvních e-shopů v České republice?

Přiznám se, že to není moc často. Snažím se vždycky dívat dopředu a poučit se z toho, co mám za sebou. Tehdejší doba byla od té dnešní opravdu strašně odlišná. Když už se přece jen vracím ve vzpomínkách, tak spíš k nějakým úsměvnějším věcem, které nás na začátku našeho podnikání potkaly.

Co vás tehdy vedlo k tomu, že jste se pustili právě do podnikání v internetovém prostředí?

Tohle prostředí nám bylo blízké. Kolem počítačů jsme se pohybovali. Já jsem se v té době už asi dva roky brigádně zabýval vývojem webových stránek. Ty by sice z dnešního pohledu byly úplně směšné, ale tehdy to stačilo. Od toho byl pak už jen krůček k internetovému obchodu. Do značné míry jsme se do podnikání pustili i z mladické nerozvážnosti. Nakonec se to ale vyplatilo.

V čem se lišily podmínky tehdejších začínajících podnikatelů a těch, kteří svůj byznys rozjíždějí dnes?

Nejsem zrovna ten, kdo by mohl přesně popisovat stav tehdejšího podnikatelského prostředí. My jsme do toho opravdu skočili úplně po hlavě bez jakýchkoli znalostí, jak by se měl byznys dělat a jak to v něm chodí. Tenhle hendikep jsme ale celkem úspěšně eliminovali touhou něco dokázat.

A kdybychom to brali jen z pohledu internetového podnikání?

Obecně by se dalo říct, že dnes to mají začínající podnikatelé v oboru informačních technologií přece jen trochu jednodušší v tom, že způsobů, jak přivést do projektu investora, nebo alespoň získat pozornost médií a veřejnosti, je mnohem víc.

Na druhou stranu je teď v tomhle segmentu obrovská konkurence a trh je hodně přesycený. Skoro bych se nakonec přiklonil k názoru, že dnes to mají začátečníci obtížnější. Navíc když někdo přijde s novým nápadem, okamžitě se objeví minimálně dvacet kopií, které se snaží přiživit.

Vás tehdy nikdo nekopíroval?

Dneska se všechno rozkřikne mnohem rychleji. My jsme tehdy navíc byli průkopníci v oboru, kterému nikdo moc nevěřil. Když přicházíte s nějakým novým nápadem, tak sice narážíte na bariéry trhu, který je k novým věcem zpravidla skeptický, pokud ale celý trh roste a modernizuje se a vy na něm děláte svoje průkopnické podnikání dobře, tak se můžete snadno svézt.

Co vás v začátcích nejvíc omezovalo?

Tak jako spousta začínajících podnikatelů jsme se museli potýkat s nedostatkem financí. Na svém projektu jsme se ale snažili dřít veškerý možný čas, takže jsme to tím alespoň částečně kompenzovali. Problém byl také v malém rozšíření internetu. Musíte si uvědomit, že šlo o dobu, kdy bylo internetové připojení ještě vytáčené přes telefon. Naši zákazníci tak většinou patřili mezi počítačové nadšence podobně jako my. Největší komplikací pro nás na začátku ale jednoznačně bylo hledání dodavatelů zboží. Až do roku 2004 jsme se setkávali se strašně malou ochotou výrobců s námi spolupracovat. Ke zboží jsme se tak dostávali přes různé maloobchodníky, což je z dnešního hlediska úsměvné. Dnes se situace paradoxně úplně otočila. Ten, kdo má koncové zákazníky, může tlačit na výrobce a tendrovat podmínky.

Kdy jste si začal uvědomovat, že budujete firmu, která vám jednou může vydělat spoustu milionů?

V letech 2003 až 2005 se z počátečního nadšení začal stávat skutečný byznys. Zlom přišel v době, kdy většina lidí přestala mít obavy z nakupování na internetu. Kdy pro ně bylo běžné, že si jednou nakoupí v kamenném obchodě a jednou zase v e-shopu. Tenkrát jsem si uvědomil, že chování maloobchodních zákazníků se proměňuje a my z toho můžeme výrazně profitovat.

Jak internetové obchody poznamenala ekonomická krize? Měla na internetový trh vůbec nějaké větší negativní dopad, nebo vám naopak přivedla klienty, kteří hledali nejlevnější zboží?

Někdo tvrdí, že pro internetový byznys znamenala ekonomická krize spíš příležitost. Internet často představuje nízkonákladový a cenově hodně agresivní prodejní kanál, takže v době krize můžou zákazníci směřovat právě tam. Na druhou stranu nám ale krize přinesla i řadu problémů, zejména horší dostupnost financí a spoustu komplikací s dodavateli. Řekl bych, že v celkovém součtu se ekonomické krize našeho podnikání příliš nedotkla. Možná právě díky těm zmiňovaným výhodám internetu, které vyrovnávaly ostatní problémy.

Jak dlouho jste si rozmýšlel, jestli prodáte svůj podíl v Kasa.cz?

Už někdy v roce 2006 jsme začali plánovat, že z toho jednou vystoupíme. Uvědomoval jsem si, že se celá firma musí někam posunout. Byl potřeba přísun dalšího kapitálu. A nechtěl jsem se dostat do situace, kdybychom další rozvoj zbytečně brzdili třeba kvůli tomu, že nemáme dostatečné cashflow. Šlo opravdu o pragmatické rozhodnutí, nic jiného. Navíc jsem si říkal, že to je můj první projekt, který jsem rozjížděl v devatenácti letech, a tak bych rád zkusil i něco jiného. Nikdy jsem k tomu nepřistupoval tak, že jde o milované dítě, se kterým musím zestárnout i zemřít.

Neříkáte si zpětně, že kdybyste ještě pár let počkali, tak jste mohli své podíly prodat výhodněji? Nebo si myslíte, že jste si k prodeji vybrali ideální dobu?

To je strašně těžké říct. My jsme ceny našich podílů i způsob odchodu z firmy stanovili už po příchodu finančního investora, tedy někdy v roce 2007. Když pak přišla na náš trh ekonomická krize, tak už bylo všechno rozhodnuté. Z tohoto pohledu jsme asi trefili ten správný moment. Za deset let na to ale člověk může hledět zase úplně jinak. Byla tady spousta firem, které vhodnou dobu propásly a pak se neprodaly ani za zlomek dřívějších nabídek. Opět ale zopakuji, že investor ani podnikatel by nikdy neměl koukat zpátky, ale výhradně dopředu.

Kolik peněz jste nakonec za svůj podíl dostal?

Ve smlouvě bylo uvedeno, že se přesná částka nebude zveřejňovat. Média ale tehdy celkem přesně odhadovala, že se celá společnost prodala za řádově stovky milionů korun. Takže to není žádné tajemství.

Neměl jste tehdy chuť dát si od podnikání na čas pauzu a jen si užívat života? Ještě za svého působení v Kasa.cz jste v jednom z rozhovorů říkal, že byste jednou rád rodině vrátil čas, který vám vzalo podnikání. Povedlo se to?

Celkem se mi to podařilo. Následující dva roky jsem se spíš poohlížel po firmách, do kterých bych investoval, ale přitom se jim mohl věnovat spíš jen externě. Měl jsem tak dost času, abych si od práce trochu oddechnul a mnohem víc se věnoval rodině. Nicméně po čase, kdy jsem byl převážně v roli pasivnějšího investora, mi to tradiční podnikání, kdy člověk denně zasahuje do chodu firmy, začalo chybět. V posledních pár měsících jsem se proto zase pustil do nových projektů, kterým se věnuji v exekutivní roli. A musím říct, že mě to opravdu baví.

K tomu se brzy dostaneme. Pojďme se ale ještě chvíli věnovat době, kdy jste působil jako andělský investor. Co si má člověk pod tímhle pojmem vlastně představit?

Andělský investor je člověk, který má k dispozici kapitál a vybírá si malé nebo začínající firmy, do kterých investuje a kterým může pomoci. Většinou jde o statisíce až jednotky milionů korun. Finanční injekce ale není to nejdůležitější. Spíš je to o tom, že andělský investor dokáže takovéto firmě věnovat alespoň maličký úvazek. Měl by především otvírat dveře do nového prostředí, dávat know-how a kontakty, fungovat zkrátka jako mentor. Tak jeho roli vidím alespoň já.

Když se člověk setkává s andělským investorem, musí mít dopodrobna vyřešený byznysplán, nebo za ním může přijít třeba jen s vizí nějakého projektu?

Můžete za ním přijít i s pouhou vizí. Je to pak ale mnohem složitější. Většina podnikatelských záměrů, které jsou teprve v zárodku, je ve skutečnosti nerealizovatelná nebo nemá žádný ekonomický efekt. Nejlepší tedy je, když už je projekt alespoň trochu nastartovaný a má za sebou dva až tři měsíce provozu. Pokud je všechno jen na papíře, tak je na andělského investora asi ještě moc brzo. V takovém případě bych spíš doporučil nějaký start-upový inkubátor nebo akcelerátor, který má určité procesní nastavení, jak vdechnout zajímavým podnikatelským nápadům život.

Příští týden se v pokračování rozhovoru dočtete, jaké nápady vznikají na české start-upové scéně a v čem dělají začínající podnikatelé nejčastěji chybu. Dozvíte se také, jak chce Martin Kasa změnit on-line prodej vstupenek a lékárenský maloobchod.


Martin Kasa

Martin KasaV roce 1999 se svým bratrem Petrem založil při studiích na vysoké škole jeden z prvních e-shopů v České republice – Kasa.cz. Po dlouhých letech budování a příchodu finančního investora nakonec došlo v roce 2010 k prodeji prosperující firmy za cenu v řádu stovek milionů korun.

V následujících letech působil Martin Kasa jako andělský investor v několika menších společnostech. Podílel se také na vzniku projektu StartupYard, který podporuje začínající technologické firmy. Každodenní podnikání mu ale chybělo a tak se opět pustil do budování vlastního byznysu – tentokrát v projektech Ticketon a Pilulka.cz.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK