Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ani paraziti, ani sůl země. Ať živnostníci platí podobně jako zaměstnanci

| 29. 3. 2013

Populistické recepty ODS ani ČSSD nefungují. Možnou cestou k narovnání pokřivených pravidel je zrušit živnostníkům výdajové paušály a naopak dovolit úlevy i zaměstnancům.

Ani paraziti, ani sůl země. Ať živnostníci platí podobně jako zaměstnanci

Stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD šlápl do lejna a ještě ho rozmazal. Dělení společnosti na hostitele (v tomto případě zaměstnance) a parazity (živnostníky) patří do politické kultury asi tolik jako pálení vlajek nebo rozbíjení výloh. Férově si ale přiznejme, že vedení tlustých čar mezi slušnými a zkorumpovanými, přizpůsobivými a nepřizpůsobivými nebo prostě „námi“ a „jimi“ voliči i novináři stále častěji přecházejí mlčky, nebo se na to dokonce chytají.

Mládek měl smůlu, že v OSVČeské republice není podnikání tématem politickým ani ekonomickým, ale náboženským. A proto nikdo dlouho nesklidil tolik facek zprava i zleva jako on sám poté, co se na sjezdu ČSSD zamyslel nad tím, zda jsou výrazné rozdíly v odvodech zaměstnanců a živnostníků do veřejných rozpočtů férové. Že je to legitimní otázka, jen vznesená nekorektními slovy? Že to byla ČSSD, kdo kdysi zvyšoval paušální náklady a snižoval tak malopodnikatelům daně? Na to všechno zapomeňte. ODS má teď volební trumf: oranžový sprej proti živnostníkům. Socialistický pesticid proti soli země, nositelům rizika, hrdinům bez stravenek a dovolené.

Ještě větší problém než s Mládkovým slovníkem mám se třemi věcmi. Za prvé, srdcervoucí pravicový obraz živnostníků je převážně karikaturou. Za druhé, i kdyby byl skutečný, není argumentem pro sazbu pojištění. A za třetí: dva trhy práce jsou problém, který by měla vláda opravdu řešit. A to bez emocí.

Riziko jako požehnání

Sám Mládek v řetězu svých omluv přiznal, že „podnikatelé nesou riziko“, takže si nějakou formu zvýhodnění zaslouží. Zkopíroval tak stereotyp, který sice není mimo, jako každý stereotyp ale zdaleka neplatí absolutně. Naťukněme ho hned dvěma kladívky: konkrétními příklady i abstraktní úvahou.

Nese větší riziko OSVČ nacucnutá na některý z dotačních struků (solární energie, školení), nebo zaměstnaný řidič tramvaje, který osm hodin denně brázdí pěší zónu? Nese větší riziko nezávislý marketingový konzultant, nebo učitelka odjíždějící s dětmi na školu v přírodě? Nese větší riziko provozovatel zájmových webů, nebo doktor po škole, který se při nástupu na podprůměrně placené místo rovnou dozví, že když udělá průšvih, nemocnice ho nepodrží? Ti druzí, samozřejmě.

Ale oni mají nárok na dovolenou a stravenky a krém na opalování, slyším. Mají. Jenže to je jen zákonem vynucené přesměrování zisku, které zaměstnanec tvoří ve své souhře se zaměstnavatelem. Živnostník si za své tržby může koupit ranec stravenek, nebo žádné. Odjet na dovolenou na čtyři měsíce (znám takové), nebo na ni nejet čtyři roky (znám i takové). Jsou to lidé na volné noze, kdo by měl být vděčný za vynucené úlevy zaměstnancům: zvyšují totiž tržní cenu jejich vlastní práce ve srovnání s těmi, o které se firmy musí starat jako o malé děti. Což mimochodem některé stejně nedělají, zákonům navzdory.

Ale živnostníci si sami shánějí zakázky, zkoušíte to teď. Shánějí. Tak jako zaměstnanci si sami budují svůj kariérní kapitál studiem, pak si obvykle sami shánějí práci a čtyřicet let ji neustále znovudobývají. Zkuste dělat v novinách a týden nepřijít s tématem; zkuste nastoupit jako obchodní zástupce a den nikomu nezavolat; zkuste sednout do policejního passata a den nikoho nezastavit. Skončíte ve zkušebce, po smlouvě na dobu určitou, po druhé důtce. Bez odstupného.

Pak ještě můžeme obrátit perspektivu docela a připustit možnost, že riziko, jež nesou někteří živnostníci, je při srovnání s klídkem některých zaměstnanců skvělým sociálním pojištěním. Nicolas Nassim Taleb to v knize Antifragile vylíčil na povídačce o dvou bratrech. Jeden je taxikář a každý den čelí problémům: v téhle čtvrti je mizerné rito, s tímhle otravným rádiem dostávám menší tuzéry, na tenhle inzerát nikdo nezavolal. Okamžitě ale na všechny malé pohromy může svobodně zareagovat úpravou svých služeb: změnit plac, změnit ceny, změnit čas šichty, změnit reklamu nebo hudbu v autě. Mikrotraumata totiž budují silnější svaly i silnější pozici na trhu práce. Druhý bratr pracuje v bance, tedy naopak ve skleníku. Deset let chodí do kanclu a nedostává žádnou zpětnou vazbu z trhu, až jednou zkolabuje celý sektor a on musí bez jakýchkoliv znalostí jiných odvětví začít od nuly. Kdo z těch dvou šel bezpečnější cestou? Ten, který čas od času zažíval nebezpečí.

Čím těžší osud, tím vyšší odvody

Do vysvětlování a obhajování principu „vyšší riziko, nižší odvody“ se snadno zamotáte jako delfín do sítě na tuňáky. Ukázali jsme si, že je risk dost přelétavá kategorie; tu sedne na zaměstnance, tu na živnostníka. Háčků má tahle logika ale víc.

Nejvyšší zdravotní a sociální pojištění by totiž podle ní měli odvádět rentiéři, kteří přece mají riziko jen minimální. Například pronajímatelé nemovitostí. A vida: ti až na výjimky neplatí pojištění žádné.

Zarážející je taky degresivní zdanění živnostníků, alespoň počítáme-li do daní i povinné pojištění. Můžete totiž být na nule, vydělávat pět tisíc měsíčně anebo slušných pětadvacet: pořád budete odvádět 3638 korun na minimálním pojištění plus nulovou daň z příjmu. Začínající podnikatel přitom obvykle podstupuje vyšší riziko než zavedený živnostník s pravidelným nadprůměrným příjmem. Touhle zjevnou nespravedlností se vládní ODS nezaobírá, ač doléhá právě na ty nešťastníky na hraně ekonomické soběstačnosti, které pak Martin Kuba mobilizuje proti ČSSD.

Podobnou službu živnostníkům balancujícím mezi černými a červenými čísly prokazuje rok od roku rostoucí daň z přidané hodnoty. Tím spíš, pokud sami nejsou plátci DPH a nemůžou do odpočtů zakamuflovat soukromé nákupy.

Proč jednoduché recepty nefungují

Právě na drobných živnostnících, kteří si vydělají něco mezi patnáctkou a průměrem, můžeme vyložit rizika jednoho z častých receptů na dvojí sazby: „Méně státního přerozdělování! Ne ať živnostníci platí víc, ale ať zaměstnanci odvádějí míň!“ To je samozřejmě legitimní návrh. Má ale skryté náklady. Pokud by kromě redukce zjevných pitomostí, jako jsou dotované rozhledny v údolí, vláda výrazně liberalizovala pravidla zdravotního pojištění nebo privatizovala další „tradiční“ funkce státu, následky by nejdrsněji dolehly zrovna na podprůměrně placené řemeslníky a podobné mravence. Což si skoro nikdo z nich neuvědomuje.

Malí podnikatelé totiž nejsou žádní selfmejdmeni, kteří „od státu nevidí ani korunu“. Hodně překladatelů na volné noze by se divilo, jak se zakládá rodina při splácení tří set tisíc za studium školy. Málokterý řemeslník si dovede představit, kolik číslic má účet za sešroubovanou nohu, nedejbůh za léčbu rakoviny. Odklízení sněhu, hlídání ulic – to všechno něco stojí. Můžeme vést debatu o tom, jestli to stát (natož český) dokáže dělat efektivně. Nevím ale o takovém řešení, které by bylo k drobným živnostníkům rozpočtově vstřícnější než současný stav, kdy do státního rozpočtu přispívají jen DPH ze soukromých nákupů a kdy dostávají špičkovou zdravotní péči za světově unikátních sedmnáct set měsíčně.

Skryté náklady má samozřejmě i opačná cesta, tedy zvýšení minimálních odvodů OSVČ, které navrhuje ČSSD a hospodářská komora. Tentokrát by radost zaměstnanců nad zatočením s parazity vystřídal údiv nad tím, že to hospodskej zabalil a odešel do předčasného důchodu, že si kominík najednou říká o dvě stovky víc než dřív, nebo že někteří filutové vystřídají švarc za práci na černo a do společné kasy nepřispějí ani těmi třemi a půl tisíci.

Možná cesta: zrušit paušály, odečítat náklady i zaměstnancům

Dvojí sazby daní jsou ale ekonomicky neudržitelné a dvojí trh práce má i jiné negativní dopady, než jsme si tu stihli zmínit. Co s tím? Dát stranou emoce a sáhnout na některá česká politická tabu. Bez řečí o parazitech i pohádek o soli země. Střízlivě, věcně, se vzájemným respektem.

Jedním z takových tabu jsou paušální náklady: živnostníci můžou čtyřicet až šedesát procent svých příjmů legálně škrtnout jako fiktivní investice do podnikání. Daně a pojištění pak platí jen ze zbytku. To v praxi znamená, že až do mírně nadprůměrných příjmů nemusíte po nikom chtít faktury a doklady za zboží a služby; stát tím postavil dálnici do šedé ekonomiky. A i když je vaší jedinou investicí nový počítač jednou za pět let, pořád si díky paušálům můžete odepisovat tisíce, ba i desetitisíce měsíčně. Že zrušení paušálních nákladů „zhorší papírování“? Kušujte: jednou za rok vezmete krabici od bot s účtenkami a sečtete všechny cifry. To je hodina práce. Plátci DPH se navíc jen kouknou do už odevzdaných kvartálních přiznání. Pět minut.

Sblížit odvody můžeme i tím, že zaměstnancům nabídneme možnost běžnou v okolních zemích: odečíst si od daňového základu vlastní investice do svého „kariérního kapitálu“. Do učebnic, školení, dopravy nebo softwaru. Neexistuje důvod, proč by v tomhle ohledu měli být živnostníci zvýhodněni.

Posledním a největším tabu je progresivní zdanění živnostníků i zaměstnavatelů. Za Ronalda Reagana platili nejchudší Američané 15procentní daň z příjmů a nejbohatší 28procentní. Nejlépe vydělávající Britové odváděli Margaret Thatcherové 40 procent svých výplat. Česká pravice se k oběma hlásí jako ke svým vzorům, zároveň jejich daňovou politiku označuje za trestání úspěšných a brzdu růstu.

Daňová progrese nemusí znamenat nutně sazby od nuly do padesáti procent ani speciální milionářské daně ke škodolibé potěše plebsu. Dík „slevě na poplatníka“ v omezené míře funguje i u nás, paradoxně zároveň se zmíněnou degresí.

S výší daní, slev a minimálních odvodů by šlo hýbat tak, aby měli podnikatelé snazší vstup na trh, zaměstnanci větší motivaci investovat do svého kapitálu a aby výběry fungovaly, promiňte mi to patetické slovo, spravedlivěji. Jan Mládek ale bohužel zastáncům „rovné“ daně, nesmyslných úlev a pitomých stereotypů nabídl svým hrubým slovníkem tak lacinou munici, že je rozumná diskuze zase v nedohlednu.


Autor je živnostník, od roku 2009 na volné noze.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (41 komentářů)

Marina Usata | 1. 4. 2013 14:22

Je možní, že někdo jako OSVČ neplatí ani korunu na daních, ale oproti zaměstnancům si sám musí zajistit náledující:
OSVČ si sám platí:
zdravotní pojištění
sociální pojištění
pokud chce pobírat nemocenskou např. při úrazu, tak musí platit i tu
OSVČ si musí šetřit nejen na dovolenou, ale musí taky počítat s tím, že během dovolené si nevydělá ani korunu - tzn. žádné placené volno
pokud OSVČ ukončí činnost, bude na pracáku, pokud mu daně vyšli nulové, dostane opravdu směšnou částku jako podporu, takže je potřeba si šetřit i na domu nezaměstnanosti
pokud jde žena OSVČ na mateřskou a rodičovskou, zase je potřeba si dopředu našetřit, protože od státu dostane pár tisíc na měsíc
zároveň je potřeba mít rezervu, kdybyste neměli práci, žádné odstupné, nic
veškeré nástroje potřebné k vaší práci si kupujete sami, žádný firemní počítač, všechno si koupíte a pak si to používáte, pokud se vám to rozbije, koupité si nový kus
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 4. 2013 22:49
reakce na Marina Usata | 1. 4. 2013 14:22

ONO SE NA TO JE POTŘEBA DÍVAT JEŠTĚ JINAK:

Pokud OSVČ používá "paušální náklad", tak ten je procentem příjmu. Z toho logicky plyne, že tu druhou část do sta procent DANÍ, tedy jistojitě DANĚ PLATÍ.

Na druhou stranu pan Mládek daně neplatí, naopak z našich daní žije. Stejně tak každý jiný politik, úředník, státní zaměstnanec.
A zaměstnanci? Ano, pokud někdo má solidní plat a neodečítá si od základu daně manželku na mateřské, hypotéku, penzijní a životní pojištění, děti, ... tak ten daně platí. Ale pokud někdo má plat MEDIÁNOVÝ a k tomu děti, tak daně neplatí, naopak často dostává daňový bonus a k tomu mu někdo (živnostníci, podnikatelé a dobře placení zaměstnanci) platní vzdělání a zdravotní péči o jeho děti.

Politici zleva vpravo si mohou ústy vyměšovat cokoli, ale definicí parazita zkrátka je žití z prostředků jiných bez jejich souhlasu. Kdo žije z cizího je příživník. Z definice. To je, oč tu jde. A nyní diskutujme, zda je v naší společnosti parazitů jen 50, či třeba i 80% - to je to, co bychom měli řešit. A také to, zda je to dlouhodobě únosné. A hlavně to, zda to není zločin, hanebnost a nelegitimní násilí vůči těm neparazitům. A také o tom, jak se neparazité mohou bránit. A začněme jim nahlas říkat, že na sebeobranu mají svrchované právo, bez ohledu na přání jakési většiny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 2. 4. 2013 17:45
reakce na Jan Altman | 1. 4. 2013 22:49

"...jak se neparazité mohou bránit. A začněme jim nahlas říkat, že na sebeobranu mají svrchované právo, bez ohledu na přání jakési většiny."
Lenže tá sebaobrana je podľa súčasného práva protizákonná, či už sa budete brániť zbraňou alebo krátením dane. Za takéto počiny Vás tak akurát stihne trest, síce nemorálny a nespravodlivý, ale stihne. A tá zmanipulovaná väčšina bude samozrejme tiež proti Vám.
A ak skončíte vo väzení, Vaša rodina ostane bez podpory, dosť možno bez živiteľa a šanca že niečo zmeníte, alebo ovplyvníte bude nulová.
Jediné východisko je asi len pokračovať ďalej, platiť dane tak, aby Vás nezavreli a dúfať že systém skolabuje čo najskôr.
Ak máte iný návrh, tak dúfam že sa oň s nami podelíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 4. 2013 19:43
reakce na Martin Risik | 2. 4. 2013 17:45

No tak to je každého věc, jak se k tomu postaví.
Švarcsystém ani daňové ráje ilegální nejsou.
Barter či platby bitcoinem jsou někde v šedé zóně.
Cokoli "drsnějšího&quo t;už je za hranicí a je to riziko. Nicméně situace se bude zhoršovat a vyostřovat. Například platba do průběžného systému bude čím dál tím zjevněji nevýhodnější - stále vyšší platby, stále pozdější odchod do penze, stále nižší reálná penze. Dříve či později bude situace tak nesnesitelná, že odpor oškubávaných tak zesilí až odmítání vyplave na povrch a stane se masovou. Když neposlušnost vyhlásí pár jedinců, systém je semele. Až jich ale budou tisíce, nikdo s tím již nic nenadělá. To je typický průběh kolapsu politických systémů.
Nakonec Řeky dnes také težko kdo donutí platit - a to tam ještě zdaleka nedošlo k tomu finálnímu zhroucení ekonomiky. Jelikož je tam neposlušnost tak masová, systém nemá možnost moc zasáhnout, zavřít půlku obyvatelstva, ktará načerno provozuje penziony, hotely, služby turistům, atd...

Takže ano, asi neriskovat, na druhou stranu systému v žádném případě nepomáhat - a šířit "ty správné" informace a ideje, aby to prasklo co nejdřív. Těm oškubávaným dnes chybí jednotící idea, jsou masírování propagandou, která je přesvědčuje, že morální je mlčet a nechat se dojit. Zatím jim to jen vadí, ale pokud by dostali morální ospravedlnění k rezistenci, s každým dalším utažením šroubů by odpor rychle sílil.

Proto je v podstatě nebezpečné podporovat partaje typu Svobodní. Tím v podsatatě akceptujeme demokracii (tyranii a oškubávání většinou) a souhlasíme, že oškubávání smí skončit jen tehdy, když demokraticky přesvědčíme zloděje a parazity, aby s tím přestali. To je ale absurdní! Zloděje v parku také nebudu přesvědčovat, že to nemají dělat, ale budu se bránit. I když budu v menšině. Právo přeci nesouvisí s tím, koho je víc.

K tomu "nepomáhání&quo t;a pasivní rezistenci patří i odmítání toho, co odmítnout lze (2. a 3. pilíř, Kalouskovy dluhopisy, ...) a po kyperské situaci asi i omezování pozic ve fiat měně. Nakonec pokud fiat měnu odmítne byť jen 5% obyvatelstva, vklady vybere a zkonvertuje do něčeho jiného, systém bude mít problém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 2. 4. 2013 22:38
reakce na Jan Altman | 2. 4. 2013 19:43

Naprostý súhlas.
Problém vidím v tom presvedčovaní ľudí. Ja osobne som napr. pred dvoma rokmi ani nevedel o tomto webe a ani o mnohých ďaľších (mises.cz, dfens-cz.com, menejstatu.sk, ...). Bol som v tom, že stačí prísť k voľbám, zvoliť správneho kandidáta a toť vsjo.
Dnes mám v tom jasno. A snažím sa veci ozrejmiť aj svojím známym a priateľom. Ale nie je to jednoduché. Každá výmena názorov skončí zo strany neainteresovaného, na TV spravodajstve odchovaného jedinca konštatovaním, že aj tak sa nič nezmení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 30. 3. 2013 20:39

I demagogie by měla mít svoji úroveň. Spojení živnostenského stavu saktuálně populárním solárním tunelem, to je úlet týdne. Pokud chci srovnávat, tak srovnatelné veličiny a nikoliv vybrané příklady, které se mi zrovna hodí do krámu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Risik | 30. 3. 2013 16:06

Ja sa dost divim, ze autor clanku sam je zivnostnik. Neviem si dost dobre predstavit, ze niekto, kto sa zivi na volnej nohe, by mohol vyprodukovat nieco taketo. Autor sa asi chcel zviest na modnej vlne, to jest pridat sa k nazorom niektorych bilionarov (napr. Warren Buffet), ktori prehlasili, ze bohati by mali platit viacej na daniach. Ak pan Kasparek citi potrebu prispiet do "spolocnej kasy" viac, moze tak urobit, nikto mu v tom nebrani. Ako zivnostnik moze odviest aj cely svoj prijem. Preco to chce aj po inych, to mi je zahadou.
Dalej by som chcel reagovat na odkaz v clanku, konkretne na link o danovej sadzbe za vlady M. Thatcher.
1. Autor pozabudol napisat, ze ta 40% sadzba bola vlastne redukciou z 83% sazdby. Ta samotna redukcia dane bol a je dovod preco sa praviciari k M. Thatcher hlasia, avsak 40% je stale ozrutna zlodejina, a to je dovod preco ju kritizuju.
2. Cely ten clanok, na ktory link odkazuje, je o vplyve vysky dani na rast a prosperitu krajiny. V samotnom zavere clanku su citovane vysledky studie, ktore hovoria o negativnom vplyve dani na ekonomiku a prosperitu:
"In the short to medium term, tax changes have large effects. An isolated tax increase of 1% reduces real GDP by almost 3%, mostly because tax rises have a significant effect on investment"

P recoautor clanku, ktory vyznel v prospech zvysenia dani a odvodov istym skupinam, pouzil odkaz na clanok, ktory hovori o negativnom efekte takehoto zvysenia, tak tomu fakt nerozumiem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Karel Fous | 30. 3. 2013 11:32

Článek je stejně demagogický či hloupý, jako výlevy pana Mládka.
Například za Ronalda Reagana klesla nejvyšší daň z příjmu z 50% na 28% a nejnižší daň stoupla z 11% na 15%. Prozradím i proč - bohatým lidem se uvolnily prostředky na rozvoj jejich podnikatelských aktivit, což v konečném důsledku vedlo k otevírání nových pracovních míst, "chudší", kterých je ve společnosti výrazná převaha, mírným zvýšením svých daní přispěli k propadu příjmů státního rozpočtu způsobeným poklesem daní u bohatých.Autor to neví nebo to jen zamlčuje?
Celý článek se nese v duchu kavárenského filosofování. I když je autor "živnostník&quo t;,jak hrdě prohlašuje a navíc čtyři roky "na volné noze" (kde byl předtím, "u cecíku"?), o podnikání evidentně moc neví. Byl někdy zaměstnaný? Může srovnávat obě strany mince? Z jeho vyjádření, že je dobře, pokud se jeho názory srovnatelné s názory komunisty Ransdorfa, mi vyplývá, že je asi stejný ekonomický analytik, jako byli v 60. letech pařížští salónní intelektuálové obhajující sovětské zřízení skutečnými komunisty. Souhlasím s panem Hamplem, že toto nechápání souvislostí a relativizace faktů mladým "podnikatelem&q uot;(tedy parazitem) jsou neblahým signálem pro budoucnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Roman Řípa | 30. 3. 2013 00:26

Pánové, zdá se mi, že jste poněkud ztratili pojem o měřítku...

PARAZITY mají mít tu čest být nazýváni:

1. lidé zodpovědní za kauzu LIBOR a spol.
2. lidé zodpovědní za kauzu MUS, OpenCard, Čepro, Biolíh a spol.

Tak proboha nemarněte drahocenný čas diskuzemi, zda je horší zaměstnanec řidič tramvaje nebo OSVČ instalatér....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 31. 3. 2013 11:55
reakce na Roman Řípa | 30. 3. 2013 00:26

Souhlas.

Ale nejjistější je definovat si, co/kdo je parazit a tou definicí se řídit. A podle mne není třeba nic nového vymýšlet, definice parazita ja stará jako samo to slovo. Je to někdo, kdo žije z cizího, bez jeho souhlasu.

Tzn. z ekonomického a právního pohledu je to ten, kdo žije z cizích prostředků, aniž mu je ten cizí dal dobrovolně jako dar, nebo v dobrovolné směně jako protihodnotu za zboží či služby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fery Marra | 29. 3. 2013 18:21

Pan Kašpárek není jediný, kdo zastává podobné názory. Často se mi stává, že je to většinou z nevědomosti. Všimněte si, že obdobné názory píší často odborářští bossové, politici, hlavně ti zleva, zaměstnanci a případně někteří OSVČ, co si říkají živnostníci, či podnikatelé, ale pracují vesměs od hlavou od domácího stolu a počítače a používají paušály.
Málokdy jsem viděl článek od skutečného podnikatele, zaměstnavatele, plátce DPH, který většinou neví, kde mu hlava stojí. Ten na tyto články nemá čas a ani náladu.

Ta nevědomost pramení často i v neznalosti názvosloví. Nejednou jsem četl článek o tom, že OSVČ je vlastně jakoby zaměstnanec, jen na volné noze a že nemůže nikoho zaměstnávat. To prý může jen podnikatel. Nebo-li že jsou dva druhy živnostníků. Nebo dokonce i dva poddruhy. Je to samozřejmě nesmysl. Kdo je OSVČ je dáno živnostenským zákonem. Stejný OSVČ (dost debilní formulace, že ..), se může stát zaměstnavatelem a to po zaregistrování na Správě sociálního zabezpečení, kde obdrží variabilní symbol, kam bude posílat odvody za zaměstnance. To samé na zdravotní pojišťovně. Pak na Finančním úřadě si nechá doplnit daně ze závislé činnosti (zálohové a srážkové). A jako poslední je registrace buď u Kooperativy, nebo České pojišťovny (podle toho, zda jde o fyzickou, či právnickou osobu) odpovědnostní pojištění.
Tohle samozřejmě nezná OSVČ, který je jen tak na volné noze, či se upsal systému pana Švarce.

Tohle ale není všechno, to hlavní teprve začíná. Peripetie se zaměstnancivynechám. Pokud se začne dařit a obrat dosáhne jednoho milionu, je tu nutnost registrace DPH. Čímž se podnikatel stává úvěrářem státu. Když udělá nějakou zakázku, třeba za 100.000 Kč, tak k tomu připočítá 21.000 Kč DPH, vystaví fakturu a pošle odběrateli. Třeba dnes 29.3.2013. Odběratel mu zdělí, že jeho platební lhůty jsou třeba 3 měsíce (u státní správy paradoxně i někdy více). Jenže náš podnikatel k 25 dubnu vyplní přiznání k DPH za březen a odvede státu oněch 21.000 Kč. Samozřejmě si proti tomu, na stejnémtiskopise,odečte DPH z nakoupeného materiálu. Který musel ovšem hradit buďto hned a v hotovosti, nebo maximálně do 14 dnů. Obchodníci potřebují peníze, aby mohli kupovat další materiály. Paradoxem je to, že onen podnikatel zaplatí svoje DPH státu hned toho 25.4.2013 a přitom peníze od odběratele stále nemá. Nikdo se jej neptá, kde na to DPH má brát. Žádná živnostensko-odborářská parta se jej nezastane. Musí si na to třeba půjčit. A to samé se zaměstnanci. Znám pár podnikatelů, kteří si na zaplacení DPH a mezd brali úvěr (kontokorent), případně si zrušili stavební spoření.
To ale není všechno. Jeho dveře si oblíbily takové "přátelské" ;,mnohdy vyděračské party, jako hygiena, inspektorát bezpečnosti práce, berňák, sociálka, úřad práce, živnostenský úřad, hasiči, OSA ....... možná někdo ještě nějaké přidá. Mnohé z nich mají natažené ruce a likvidační oči. Zaplať zbohatlíku, nebo ti to tu zavřeme .....
Nedej bože, aby se náhodou majiteli něco stalo, to je pak na zlé. On totiž má na starosti nejen sebe, rodinu, ale i zaměstnance, pověst, dobré jméno, což je vstupenka na hřiště dalších zakázek. A to píši o podnikateli, který má slušné zaměstnance, dobré jméno, tudíž i zakázky a není přisát na státní cecík. On v podstatě stát na nic nepotřebuje. Ale stát jeho ano a to dává najevo vysokými odvody a buzerací.

Myslíte si, že tohle pochopí zaměstnanec, či OSVČ na volné noze?

PS: To není namířeno ani proti jedné z uvedených skupin. Ba naopak obou si vážím. Myslíte si, že se někdy obě skupiny domluví a "vysvětlí" svůj společný zájem politikům?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Šalom | 29. 3. 2013 16:54

Shazovat živnostníky spojením "OSVČ nacucnutá na některý z dotačních struků" je při řešení této problematiky stejné, jako kdybych řekl "zaměstnanci odbývající všechnu práci a zneužívající práva vydobytá odbory". Přestože tu tací jsou, je to v prvním případě problém systému dotací, ve druhém pak nastavení podmínek daného zaměstnání. V kontextu problému plateb OSVČ a zaměstnanců jsou ale oba výroky pouze účelovým zjednodušením hrajícím na city, bez spojitosti s tímto problémem.

Kdykoli slyším někoho říkat, jak je potřeba živnostníkům přitvrdit, otvírá se mi kudla v kapse. Nicméně o nic lépe nepomáhá, ani když chce někdo "živnostníky více podporovat". Obojí totiž potlačuje nezávislost, což je určitě jeden z hlavních důvodů, proč jsou živnostníci živnostníky. Přitvrzení v situaci, jakou tu máme, způsobí úbytek živnostníků. Opravdu to přitvrzení pomůže státu tolik, aby to vyrovnalo tento úbytek a efekty s tím spjaté (první na ráně je větší počet nezaměstnaných)?
Na druhou stranu byla by nějaká "podpora" (rozuměj peníze nedobrovolně vybrané od jiných a přerozdělené podle přání úředníků) skutečně takovou pomocí ekonomice? Nebo jen dočasným vylepšením čísel ve statistikách, které do roka a do dne srovná trh?

Problémem nejsou samotné daně, ale obrovské částky, které díky špatným zákonům mizí v nenávratnu. Jediným smysl vidím jen v radikálním zjednodušení pravidel, které je třeba dodržovat. Jednodušší pravidla znamenají snažší administrativu, úsporu úředníků a větší ochotu se jimi vůbec zabývat (nedělat rovnou načerno). Pravidla beze stovek různých vyjímek a určování všemožných kritérií jsou mnohem méně náchylná na vznik různých skulin, které se dají zneužívat.

Při řešení problému zvýšení daní mi celá diskuse OSVČ vs. zaměstnanci přijde jako hádka v hospodě o tom, kdo byl zamlada větší borec. Správná otázka nezní "kdo se má hůř?", spíše bychom se měli ptát, jestli zvýšení daní pomůže v dlouhodobém výhledu VŠEM občanům. V dané situaci, kdo tomu věří? Bohužel se vždy někdo najde, kdo nám nejdříve v televizi vysvětlí, že tentokrát základní pravidla ekonomie neplatí a pak si to za pár set miliard našich peněz vyzkouší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 29. 3. 2013 16:19

Pánové Mládek, Kalousek a Kašpárek mají společné dvě představy.

1)cílem práce je vytvořit zdroje pro státní orgány. Pokud nedokážou vytvořit dostatek zdrojů pro vládu, tak jejich práce nemá smysl. To ať raději nepracují vůbec.

2) živnostníci mají nějaké volné zdroje, které neodvádějí (a měli by). To asi platí o partnerech advokátních kanceláří a podobných profesích. Ale stěží to můžeme říct o vesnickém instalatérovi, který se každý měsíc stěží uživí.

Nejzajímavější na tom článku je vlastně podpis. Že tyhle názory, které bychom čekali od Miroslava Ransdorfa, šíří mluvčí mladých kreativců, kteří se s takovým pohrdáním dívají na obyčejnou práci (doporučuji ke čtení komentář k MacDonaldové Katce, nejspíš neformální manifest postoje určité vrstvy mladých lidí). Pro budoucnost naší země to je zlověstné znamení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Kasparek | 30. 3. 2013 01:47
reakce na Petr Hampl | 29. 3. 2013 16:19

Ovšem i navzdory tomu si zasloužíte věcné argumenty.

ad 1/ Cílem práce je přímo nebo zprostředkovaně naplnit potřeby člověka, který ji dělá. Pohříchu, k té práci potřebuje i nějaké veřejné statky (silnice, vládu práva a tak dále) a ty se musí z něčeho zaplatit. Jsem rád, že diskuse nad tím, zda se o jejich financování dělí občané spravedlivě, tu dnes probíhá tak tolerantně a plodně.

ad 2/ Kdybyste více četl a méně si domýšlel, pochopil byste z článku, že mi není milá situace, kdy instalatér, který se stěží uživí, platí skoro 4 tisíce měsíčně na pojištění a nulovou daň z příjmu - tedy stejné peníze, jako několikanásobně lépe vydělávající řekněme marketingový konzultant. A naopak že mnohem více peněz než dejme tomu OSVČ kreativec odvádí do veřejných rozpočtů hůře placený zaměstnanec dělající manuální, "obyčejnou práci".

Pokud tyhle názory sdílí Miroslav Ransdorf, tak je to myslím pro budoucnost naší země dobré znamení :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 30. 3. 2013 14:03
reakce na Michal Kasparek | 30. 3. 2013 01:47

A tady jsme možná narazili na tu logickou chybu.

Není to přece tak, že by si živnostník (nebo firma, v tom není rozdíl) kupoval od vlády službu podobně jako si od developera pronajímá kancelář. Takhle to fungovalo v Rakousku 19. století. Ve volbách hlasovali jen podnikatelé, daně byly extrémně nízké, regulace téměř žádné a země bohatla tak rychle, jak si to ani nedokážeme představit.

V současném politickém režimu lidé pověří vládu, aby zajistila nějaké služby a aby na to sehnala peníze (že vláda vynakládá většinu zdrojů na služby, jaké po ní nikdo nechce, třeba na ochranu obyvatel před jejich iracionalitou, je jiná věc). Pak je věcí vládní kalkulace, aby rozhodla, jestli na živostníky uvalí vyšší daně (a riskuje, že je tím převede na úřady práce) nebo jestli se smíří s tím, že z nich vyrazí méně peněz, ale dostane aspoň něco.

A pak je tu ten ransdorfovský přístup. Podle něj je zadáním pro vládu, aby nebyl nikdo, kdo si udrží samostatnost a přitom platí příliš málo do veřejných rozpočtů. Tihle lidé mají být zlikvidováni, i kdyby se kvůli tomu měly snížit daňové výnosy. Obávám se, pane Kašpárku, že Vaše teze nejsou obhajitelné na základě jiné než téhle logiky.

Ještě k vedení účetnictví. Je vidět, že jste to nikdy nedělal. Můj kamarád, který organizuje večírky a další marketingové akce, dostal kontrolu z finančního úřadu a musel prokázat (!) za několik let zpětně, že každých pár hřebíků skutečně použil na podnikání a že je nepoužil ani částečně pro svou osobní potřebu. Zkuste to doložit u tisíců položek. I když měl slušné účetnictví, neměl ho dost důkladné, a protože jako živnostník ručil celým svým majetkem, znamenalo to i osobní likvidaci. Ještě teď mi dluží spoustu peněz, které nikdy v životě nebude schopen vrátit. Proto jsou paušály!

Mimochodem, já osobně jsem zaměstnanec. Jako každý, kdo má možnost si vybrat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 30. 3. 2013 10:31
reakce na Michal Kasparek | 30. 3. 2013 01:47

ad 1/ Kdo, na základě jaké logiky a na základě jakého morálního práva, rozhodne, které konkrétní veřejné statky každý jednotlivý člověk potřebuje, které mají ostatní povinnost mu zajistit, případně které ho mohou ostatní donutit si zajistit? Nepotřebuje snad silnice nebo vládu práva každý v naprosto jiném měřítku? Jak se stanoví hranice? Práva jedince nejsou předmětem veřejného hlasování.
ad 2/ Pochybuji, že nějaký vysoce vydělávající marketingový konzultant odvádí nulovou daň z příjmu. Na zdravotnictví mají nárok všichni stejný (pouze mírně regionálně zkreslený zkorumpovanými úředníky státních pojišťoven), takže není důvod, aby někdo platil více (v tomto máte recht).
Ty věci, které - jak píšete - nejsou na prodej, se mají hradit právě z těchto 4 tisíc, ne chřipky a zlomeniny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Šalom | 30. 3. 2013 10:29
reakce na Michal Kasparek | 30. 3. 2013 01:47

K práci potřebuje veřejné statky.
To je pravda, bohužel za své peníze spíše než lepší silnice, zdravotnictví a zajištění na stáří dostane deset buzerujících úřadů, dotace neživotaschopných projektů, předražené zakázky, nefunkční ekonomicko-sociální experimenty a černou díru průběžného penzijního systému.

Spravedlivé dělení, o kterém chcete diskutovat, je jen socialistické heslo. Protože jakýkoli systém založený na přerozdělování není ze své podstaty spravedlivý. To ale neznamená, že nemůže být výhodný pro všechny zúčastněné. Jde o to, najít tu správnou míru.

Souhlasím s tím, že zdanění živnostníků není vyřešené dobře. Nemyslím si ale, že pouhé zvýšení daní vybrané části živnostníků něčemu pomůže. Pokud chceme narychlo zlepšit rozložení výběru peněz, mělo by zvýšení zátěže jedné části živnostníků nést s sebou i snížení žátěže jiné části. Stále je to ale jen úprava několika čísel v systému, který je špatný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Fery Marra | 30. 3. 2013 05:59
reakce na Michal Kasparek | 30. 3. 2013 01:47

Nejsem sice Petr Hampl, ale dovolím si reagovat.

add1) Zeptal jste se těch (skutečných) podnikatelů, co potřebují nejvíce? Slovo vláda, vládní výdaje na cokoliv, byste tam hledal asi stěží.Vládu práva? Už jsem párkrát zažil, že nám byla vykradena provozovna, vybrané zásoby a policie? Policie pátrá a pátrá a pátrá ..... samozřejmě stejně nic nevypátrá, ale já musím čekat, dokud mi nedají, černé na bílém, že nic nevypátrali. Pak teprve pojišťovna hradí škodu. A silnice? Víte kolik se platí silniční daň? A když už jsem ji zmínil, zaměstnanci nejezdí auty po silnicích? A ještě k tomu, kdo co platí. Sázka na daň z příjmů je falešná. Je to skočení na Mládkův špek. Většina podnikatelů/živnostníků, plátců DPH (těch je většina, kromě švarcáků), má také výdaje. U řemeslných živností se tyto náklady pohybují kolem (paušálních) 70 až 80%. Paušál, na který jste také poukazoval/kritizoval, je až konečné řešení v přiznání k dani z příjmů. Ona totiž existuje tzv. záznamová povinnost u těch, co jsou plátci DPH. A to je de facto účetnictví, či daňová evidence. A tu dělají odborníci, které si musíme platit.
Zpět k těm daním. Podnikatel s řemeslnou živností, pokud má skutečné výdaje mezi 70 až 80% vůči příjmům, včetně mezd zaměstnanců, k tomu odpisy, rezervy a paušály na vozidla, tak nemusí zaplatit žádnou daň z příjmů. A to ani tehdy, když jeho příjmy jsou v desítkách milionů. Ale o to více zaplatí na DPH. Že by za to dostával nějaké odpovídající služby od státu, tak to ani náhodou.

add2) No, hůře placený zaměstnanec do rozpočtu moc nezaplatí. Na dani z příjmů vůbec nic (stejná pravidla jako u OSVČ), na sociálním a zdravotním totéž. Kdyby nebyla část odvodů, které musíze mzdy platit i zaměstnavatel, tak by to bylo horší, než u OSVČ. Tady se totiž, možná omylem, nebo úmyslně, směšují tyto odvody, jako že je všechny odvádí zaměstnanec. Ale to není pravda a proto také vznikl švarcsystém.

Závěrem. Nevyčítám Vám odvahu se pustit na tenký led, která, zdá se, moc neznáte. Viz zdejší i moje další komentáře. Beru to, že máte snahu to, co je placeno více, snížit. Ale vzal jste si větší krajíc, než jste schopen sníst.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Kasparek | 29. 3. 2013 23:55
reakce na Petr Hampl | 29. 3. 2013 16:19

Vy jste ještě zoufalejší psychoanalytik než sociolog.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petr | 29. 3. 2013 14:02

Správné srovnání by bylo "Nese větší riziko OSVČ nacucnutá na některý z dotačních struků (solární energie, školení), nebo zaměstnanec nacunutý na některý z dotačních struků (solární energie, školení)", "Nese větší riziko OSVČ řidič tramvaje, nebo zaměstnaný řidič tramvaje?"

Kvalitní rýpnutí do vosího hnízda a laciný nasírací útvar jsou dvě věci, přičemž dosáhnout toho druhého je mnohem lehčí (a statisticky pravděpodobnější), i když bychom samozřejmě chtěli to první, no.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fery Marra | 29. 3. 2013 12:21

Přiznám se, že na tento typ článků jsem již alergický. Je to pořád stejné míchání hrušek a jablek. A největší vtip je vždy na konci... Viz: Autor je živnostník, od roku 2009 na volné noze.... To je stejně, jako když řidič sanitky bude psát články o léčbě ledvinových kamenů. Má přece také bílí plášť.....
Nebo-li "hrušky a jablka" může seriozně posuzovat jen ten, kdo byl nejen zaměstnancem, pak OSVČ, ale i zaměstnavatelem.

1) Příčina míchání hrušek a jablek je částečně v minulosti, kdy velká část OSVČ jsou bývalý zaměstnanci. Za bolševika si byli takříkajíc všichni rovni a všichni měli stejně kulové. Po převratu někteří z nich šli do rizika, mnohým se to povedlo a tak je tu závist těch, kteří se bojí a kteří na to nemají. Ať už z jakéhokoliv důvodu.
Tomu všemu ještě nahrál sadař Švarc, který vymyslel klon "hruškojab" ;,neboli je to pořád hruška, ale před přepadovým komandem se musí chovat jako jablko. To pak té, typicky české, závisti přilil olej do ohně.
Ale i OSVČ nezůstali stranou, neboť si sebou nesou bacil z minulosti, jak kde co oblafnout, obejít, podlézt ..... prostě ojebat. Sice časem na ně došel berňák a vysvětlil jim, jak se má správně podnikat. Ti poučení již vědí, za co je toho loket ....

Z pohledku z venku je to směšné. Osobně neznám zemi, kde by se lidé takto "rvali" a politici toho náležitě využívají. Jedni i druzí, zleva i zprava.

2) Jak z toho ven? Jednak se vykašlat na štvanici stran politiků a vzít rozum do hrsti. Na pracáku je přes 600 tisíc nezaměstnaných. Živnostníci shání práci/zakázky čím dál hůře. Živnostníci OSVČ jsou, kromě jiného, i zaměstnavateli a mnozí z nich spolupracují spolu s rodinou. Což je také jistá forma zaměstnávání, ale moc se o tom nemluví. Jak řešit nezaměstnanost, když každý rozumný člověk ví, že jediné skutečně aktivní pracovní místo vytváří pouze podnikatelská sféra. Proč podnikatelé nemají zájem taková místa (na hlavní pracovní poměr) vytvářet? Ptal se jich někdo?

Jsem zaměstnavatelem a příčiny vidím především v Zákoníku práce, ve vysokých odvodech za zaměstnance a v minimální mzdě. Nebo-li ve vysoké ceně práce.

Proto navrhuji tento postup:

1) Na pět let pozastavit platnost Zákoníku práce. Zaměstnavateli umožnit poskytovat dobrovolně dovolenou, tak, jak uzná za vhodné (konkurenční výhoda). Byla by zrušena minimální mzda. Odpadlo by složité přijímání a propouštění zaměstnanců, odbytné, stravenky, ošetřování člena rodiny ... apod.

2) Rozdělit odvody ze závislé činnosti na dvě části. To, co platí nyní zaměstnavatel za sebe, by zůstalo, jen by se vše platilo na jeden účet. To, co platí zaměstnavatel za zaměstnance (sociální - 6,5% a zdravotní pojištění 4,5%) by si platil zaměstnanec sám. O to by měl vyšší příjem. Po skončení účetního období by pak podával přiznání k dani z příjmů, včetně vyúčtování odvodů na obě pojištění (jako například v USA). Tak, jako nyní OSVČ.

3) Odvody u OSVČ a zaměstnanců srovnat na stejnou výši. OSVČ nyní odvádí sociální 14,6% a zdravotní 6,75%. Přikláněl bych se k jednotné sazbě, jako u zaměstnance. Tedy sociální 6,5% a zdravotní 4,5%. Dohromady 11% a platit vše na jeden účet. Nemocenské pojištění u všech dobrovolné.

4) Dnes stojí jeden nezaměstnaný přibližně 110 tisíc Kč/rok. Další nepřímé náklady tvoří různé sociální dávky, kdy byl nezaměstnaný jediným živitelem rodiny. Současná levicová vláda, co si říká pravice, uvažuje o dalších 7 miliardách na podporu zaměstnanosti. Jen malé děti by mohly skousnout, že je nutné nejdříve zaměstnavatelům peníze sebrat a pak jim milostivě nějaké podstrčit. Proč to neudělat opačně? O tyto částky snížit odvody. Zrušit mnoho zbytečných úřadů, odstranit zbytečnou byrokracii a nechat lidi dělat to, co je baví.

Jen takhle je možné řešit krizi zaměstnanosti. Vše ostatní je drbání se levou rukou za pravým uchem....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marek Láznička | 29. 3. 2013 11:17

Pane Kašpárku, vaše články čtu rád, ale s tímto nemohu souhlasit ani v nejmenším.

1) O špičkové péči za 1700,- si můžeme nechat jen zdát. Asi nemáte zkušenost, kdy na vás někdo při přijmu v nemocnici vykřičel všechnu svoji frustraci z mizerné mzdy a nekonečných služeb (mladý doktor); evidetně jste nebyl v luxusní kanceláři ředitele brněnské VZP o velikostii velkometrážního bytu a o neuvěřitelném plýtvání léků a úkonů asi také nevíte ... Těch sedmnáct stovek je moc, protože se prostě plýtvá.

2) Pracovní trhy tu nejsou dva, ale jen jeden - na něm se nabízí zaměstnanci a poptávají je zaměstnavatelé. Druhý trh je trh je obchodní, kde obchodní subjekty nabízí své výrobky, služby. Že některé subjekty jsou právnickými osobami a jiné fyzickými osobami podnikajícími (OSVČ) je jen otázka volby a daňové optimalizace.

3) Daň z příjmu už progresivní je! Rovná je pouze daňová sazba. Aneb 15% z 10.000 je méně než 15% z 100.000. Ale to přeci jako vzdělaný člověk víte. Proč tedy to matení pojmů?

Řešení je prostě na lidech. Ať si vyberou svoji formu spolupráce - zaměstanenc/OSVČ/firma. Stát ať se do toho neplete. Já bych osobně navrhoval jednotnou platbu pro všechny rodná čísla jako zdravotní pojištění - třeba těch 1.700,-Kč Žádná disrkiminace lépe placených!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 3. 2013 14:15
reakce na Marek Láznička | 29. 3. 2013 11:17

Já bych to ještě rozšířil:

- Nechť si stát/VZP nabízí zdravotní pojištění garantující úrčitou úroveň péče za fixní cenu. Těch 1700, nebo jakoukoli jinou.

- Nechť však konkurenční pojišťovny mají možnost nabízet jinou úrveň péče za jinou pojistku. Nechť mají možnost nabízet různé formy spoluúčasti (já bych se např. proti banalitám nepojišťoval, na ně s přehledem stačí finanční polštář). Nechť mají možnost nabízet bonusy/malusy, resp. zohledňovat riziko (obezita, kouření, nebezpečné sporty, nebezpečné povolání, zanedbávání prevence, ...).

- Nechť si svobodný občan má právo z nabídky vybrat, případně se svobodně rozhodnout se nepojistit.

To samé právo volby by měl svobodný a svéprávný občan mít i v případě pojištění proti nezaměstnanosti, spoření na penzi, atd...
Každý máme jiné preference.
Neexistuje legitimní důvod mu toto právo upírat. Takové upírání je bezpochyby nelegitimním násilím a je neospravedlnitelné.

Navíctakto vzniklá různorodost bude stabilizovat systém a společnost. Pokud naopak všichni budeme sázet na jediný oficiální systém, budeme jeho případným kolapsem opět postiženi všichni, zhroutí se celá společnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Fery Marra | 29. 3. 2013 14:34
reakce na Jan Altman | 29. 3. 2013 14:15

V podstatě změnit zákona a umožnit zdravotním pojišťovnám si skutečně konkurovat. Kdysi, v prvopočátku, to tak bylo myšleno a chvilku to i fungovalo. Pak, tuším za vlády ČSSD, se konkurence silně omezila. Myslím si, že to byl plánovaný předstupeň před sjednocením pojišťoven do jedné. Což by mělo celkem logiku, neboť jsou si "podobné", jakvejce vejci a mají jen zbytečné náklady.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 3. 2013 16:27
reakce na Fery Marra | 29. 3. 2013 14:34

Tehdy ta konkurence padla na nátlak VZP. Konkurenční pojišťovny začaly nabízet nadstandardní výhody svým klientům (mohly si to dovolit, na rozdíl od VZP neměly za klienty státní zaměstnance, penzisty, studenty a nezaměstnané). Ale ani tehdy se to ani vzdáleně neblížilo skutečné konkurenci. Pojistné bylo dané procentem z gáže, nemělo nic společného ani s požadovaným rozsahém péče, ani s rizikovostí klienta.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 2. 4. 2013 21:02
reakce na Jan Altman | 29. 3. 2013 16:27

Ono je to s tou rizikovostí klienta docela problém. Pokud bude klient penalizován za rizikovost, bude zasekávat rizikové počínání. A bohužel - bez risk assesment - se některá diagnostika a terapie nedá efektivně dělat (třeba- kdy léčit a neléčit pacienta s hyperlipidemií statiny- u kuřáků je sice třeba nasadit dříve, ale je zase o něcvo účinnější..) )
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 5. 4. 2013 14:16
reakce na Otakar Hokynář | 2. 4. 2013 21:02

No dobře, ale nechť si tyto otázky kladou pojišťovny a jejich řešení nechť je na dohodě pojišťoven a jejich klientů, resp. nechť je to předmětem konkurenčního boje mezi pojišťovnami.
Stále nevidím důvod, proč by měl přijít někdo třetí a těm dvěma smluvním stranám něco vnucovat. Jakým právem? A na základě čeho se domníváme, že to bude vědět lépe? A že nebude mít nějaké úplně jiné, postranní, korupční, zjištné motivy?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Malý | 29. 3. 2013 11:39
reakce na Marek Láznička | 29. 3. 2013 11:17

Ad. 1.) Autor asi ještě nebyl doopravdy nemocný. Tak, aby bylo potřeba skutečnou diagnostiku. Ta je drahá a lékaři raději objednají nejlevnější metodiku testování, aby ušetřili. Škoda jen, že lékař pacientovi nesdělí, že existuje také možnost zaplatit si účinnější testy. Pacient má jen sotva přehled co lze či nelze, a spoléhá pouze na lékařovo konstatování..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Marek Láznička | 31. 3. 2013 04:31
reakce na Petr Malý | 29. 3. 2013 11:39

Pokud auorem myslíte mne jako autora komentáře, tak musím bohužel odpověděť, že jsem byl vážně nemocný. Proto mám i zkušenost, jak to v jedné brněnské nemocnici funguje. Překvapilo mě, že byť jsem byl přijat s kompletní diagnostikou z jiné nemocnice, tak se tatáž diagnostika dělala 2x. A to v rozmezí několika málo hodin! Proto píši o plýtvání.Navíc někteří mí příbuzní ve zdravotnictví pracují a sami jsou tím plýtváním znechuceni, protože pak vidí, že se na některé lidi prostě už nedostane - prostě nedostanou odpovídající péči. Ale o tom se mluvit nesmí. O tom, že doktoři svévolně rozhoddují, kdo dostane tu nejlepší péči a kdo tu jen nejnutnější. Byť platíme všichni stejný typ pojištěnní....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 2. 4. 2013 20:58
reakce na Marek Láznička | 31. 3. 2013 04:31

Dobrý den, docela by mne zajímalo, jaká diagnostika se dělala. Možná máte někdy pocit plýtvání, ale denně si lámu hlavu nad diskrepancemi mezi nálezy a klinickým stavem pacienta.
Zhusta je problém ve špatné interpretaci, technickém zpracování nálezu a bohužel - co je nejhorší- kvalita vysokého a středního personálu jde kamsi.Jednak únava (a stres) z nekonečných služebsnižuje intelektuální výkon, jednak v nemocnicích chybí zkušení fořti, od kterých by zobáci mohli brát rozumy. A taky na medicínu už nejde elita, ale jen lepěší průměr středních škol.
V medicíně se ne vždy dá vše přesně změřit a skouknout, spousta metod je náchylná k technickým selháním.
Těch 1700 Kč by nestačilo ani na Rumunsko,
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Malý | 1. 4. 2013 15:12
reakce na Marek Láznička | 31. 3. 2013 04:31

Myslel jsem autora článku, toho co dostává tu "špičkovou péči".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 29. 3. 2013 10:54

Autor na jednu stranu píše, že drobný živnostník dostává za 1700Kč špičkovou zdravotní péči a na druhou stranu propaguje progresivní daně. Tedy zvýšení daní těm, kteří již nyní na tu péči přispívají daleko více. Není to divné?

A kolik platí zaměstnanec s mediánovou mzdou?? Na soc+zdrav možná o něco více, na danch však NIC (zejména má-li rodinu), dokonce dostane daňový bonus.

A ke zrušení paušálů: pokud k tomu dojde, povede to jen k motivaci živnostníků oficiální příjmy minimalizovat a náklady maximalizovat. Každý řemeslník či hospodský tak ještě více bude tlačit na koncové zákazníky, aby nechtěli doklad. Živnostníci se přestanou chovat raconálně. Stačila by mu Fabie, ale koupí si raději Passat - vždyť to je náklad a co neutratí, to odvede! Raději si bude zadek vozit pohodlněji, než aby to odevzdal státu.
A veškeré své soukromé náklady se bude snažit vykázat jako náklady firemní. Každý nábytek do bytu si "nechá napsat" jako kancelářský nábytek. V obchodě mu novou LCD televizi ochotně napíší jako LCD monitor. Na svoji CCS kartu nechá tankovat širokou rodinu a o ušetřenou DPH a daň z příjmu se podělí. Atd... K ničemu jinému to nepovede (a dobře státu tak).

Jediným použitelným, funkčním a morálním principem je SVOBODA. Nechte laskavě na lidech si vybrat, které služby státu chtějí a které ne. Které jim za ty peníze stojí a které ne. Nikomu nebráním se na stát spoléhat třeba i ze sta procent. Ale nesmí k tomu nutit ostatní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Fryč | 29. 3. 2013 10:21

Asi budu trošku ironický a kousavý, ale nemůžu si pomoct.
Chci reagovat zejména na pasáž ohledně toho, jak by se podnikatel divil ohledně účtu za sešroubovanou nohu, nebo jak se zakládá rodina s třísettisícovým dluhem. No možná by se divil, možná by se zařídil daleko líp.
Jde také o to, že autor tohoto článku tak nějak předpokládá, že onen podnikatel je nedospělá osoba, která není odpovědná za své činy a tak mu musí Taťka Kašpárek naordinovat tu správnou meducínu. Protože Taťka je velký a zodpovědný a podnikatel nedospělý a nezodpovědný.
Taťka nepovažuje současný stav za ideální, nicméně si nedokáže představit lepší stav a tak je jasné, že když si ho nepředstaví dospělý Taťka, tak nedospělý podnikatel už vůbec ne.
Čtu Vaše články rád, protože mají hlavu a patu (i tento), jen s tímhle článkem nesouhlasím.
Jestliže budeme předpokládat, že jsme zdravotně pojištěni, proč nutit občany k uzavírání pojistek zrovna u státu a ne u jiné organizace? Ať si každý vybere, no ne?
Baví mě, když čtu články o tom, že když někdo dostává výplatu "na ruku", že se bude mít blbě v důchodu, ubohé PR. Já jsem furt v první třetině doby, po kterou budu (prozatím takto stanoveno) platit socpojištění, ale už jsem odvedl tolik, že kdybych počítal průměrnou dobu dožití, tak bych bral na důchodu dnešní průměr. Ale už teď politici vyhrožují, že to bude ekvivalent jen 6500Kč a přede mnou je víc jak třicet let splácení.
No není to bomba? Asi měl nějaký Taťka zase ten blbej pocit, že on je moudrý a já blbý a že tedy rozhodne i za mě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Navrátil Patrik | 29. 3. 2013 10:17

Článek mi přijde tendenční, prostě zaujatý, jako by ho psal někdo z odborové centrály. Je totiž rozdíl mezi živnostníkem a "živnostníkem&q uot;.Autor klidně může jít makat na živnostňák jako řemeslník, "platit-neplatitquot;daně a mít za svými "zákazníky" ;během roku pohledávky v řádu desítek a klidně i stovek tisíc. Z toho všeho musí odvést různé daně. Když zaměstnanci ve fabrice nedostanou výplatu nebo se složenky ze sociálními dávkami zpozdí o den dva, tak jsou toho plné noviny, tito lidi si o "své" peníze prostě umí říct a na jejich stranu se postaví kde kdo. Ale za práci když tito samí lidi (chytráci nebo paraziti jak chcete) živnostníkům nezaplatí, tak neřve nikdo.
Sám mám živnost a už žádného zaměstnance nechci, pro mě problémem nejsou daně, ale faktická nemožnost vymoci peníze za odvedenou práci a každý rok tak desítky tisíc prostě navždy těmto parazitům "odepsat". Když půjdu a od tohoto "zákazníka" ;si budu chtít vzít nezaplacený materiál zpět a bude to nad 5 tisíc tak klidně půjdu hned sedět jak nějaký zloděj, a nikoho nezajímá, že mě ten člověk dluží a ten materiál je vlastně můj.
Ze svého okolí znám desítky řemeslníků a největší problém pro ně nejsou daně, ale nemožnost vymoci peníze za odvedenou práci, pak se nedivte, že si řemeslníci své daně "optimalizují&q uot;.
Už vidím učitele nebo řidiče tramvaje, jak nedostane výplatu a navíc musí odvést sociální pojištění, zdravotní pojištění, daň z příjmu a nebo DPH. Už teď vidím jak by skákali a kde by na to vzali? Půjčkou u lichvářů?
Připomíná mi to Jakeše jak měl řeči kolik si taková Zagorka za rok vydělá. Půl milionu. Co půl, milion. Co milion, dva miliony.
Když se to zaměstnancům nelíbí jak se mají špatně tak ať jdou makat jako živnostníci, budou se mít jako "prasata v žitě".
Autor mi připadá jako další z těch co se snaží rozdělit společnost na "poctivé" a ty co "parazitují&quo t;.
Autor se rukama pravděpodobně nikdy neživil a tento článek psal někde v kavárně v Praze. Je jednoduché napsat jak jsou na tom živnostníci dobře, ale realita je úplně jiná.
Problémy s rozpočtem je jednoduché hodit na nějakou sociální skupinu, než propustit 100 nebo 200 tisíc zbytečných úředníků.
Ti co si stěžovali za komunistů si budou stěžovat i teď.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 2. 4. 2013 21:09
reakce na Navrátil Patrik | 29. 3. 2013 10:17

Jako soukromý lékař mám stejníé zkušenosti s pojišťovnami- taky zhusta zaplatí jen část práce. naštěstí jsem dost průbojný a umím argumentovat. Ale hodně kolegům nezap,latí 20-40% práce a z toho zbytku ještě platí "regulační "srážky.¨
V modelu úhrad zdravotní péče je totiž past,. která vás pustí s náklady na lékyPac/rok a úhradami za výkony /paC./ROK jen dolů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 2. 4. 2013 21:08
reakce na Navrátil Patrik | 29. 3. 2013 10:17

Jako soukromý lékař mám stejníé zkušenosti s pojišťovnami- taky zhusta zaplatí jen část práce. naštěstí jsem dost průbojný a umím argumentovat. Ale hodně kolegům nezap,latí 20-40% práce a z toho zbytku ještě platí "regulační "srážky.¨
V modelu úhrad zdravotní péče je totiž past,. která vás pustí s náklady na lékyPac/rok a úhradami za výkony /paC./ROK
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 29. 3. 2013 09:55

Vysoká škola sofistiky, Fakula neekonomická.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Nowak | 29. 3. 2013 08:25

Ještě doplnění: autor chtěl diskutovat reálný problém nastavení trhu práce (kolik odvody, jaké daně, atd...). Ale na začátku článku se použitím účelových značně nevěrohodných argumentů paradoxně zachoval stejně jako kritizovaný Mládek a nahrál čtenářům na smeč.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Červenka | 29. 3. 2013 08:20

So wrong on so many levels... Když někdo v souvislosti o rozdílech mezi zaměstnanci a OSVČ hovoří o riziku, má samozřejmě na mysli riziko podnikatelské. To u zaměstnanců vždy z principu nese zaměstnavatel, a to i když se jedná o pozice typu obchodního ředitele.

Pronajimatelé nemovitostí nejsou rentiéři, ale normální podnikatelé (pokud tedy tuto činnost provozují dle všech regulí), navíc s ohromnými náklady. Skuteční rentiéři opravdu žádné odvody neplatí, ale to je proto, že žijí z už jednou zdaněného kapitálu.

A napsat nesmysl o papírové krabici může jen salónní podnikatel typu pana Kašpárka. Pokud něco vyrábíte a občas zaměstnáváte nebo najímáte lidi, nároky na vedení účetnictví dramaticky stoupají.

Pak bychom mohli začít na téma daně z příjmu u naprosté většiny zaměstnanců, ale to bychom tu byli opravdu dlouho.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Nowak | 29. 3. 2013 08:19

Souhlasím s vámi, že by se mělo něco udělat s trhem práce. Ale některá vaše argumentace značně kulhá:

"Nese větší riziko OSVČ nacucnutá na některý z dotačních struků (solární energie, školení), nebo zaměstnaný řidič tramvaje, který osm hodin denně brázdí pěší zónu? Nese větší riziko nezávislý marketingový konzultant, nebo učitelka ................."
Taktohle je zcela účelově poskládaná argumentace. Kolik OSVČ je nacucnutá na dotace ? Moje holička ? Pekař na rohu ulice ? Hahaha !!!

"Ale živnostníci si sami shánějí zakázky, zkoušíte to teď. Shánějí. Tak jako zaměstnanci si sami budují svůj kariérní kapitál studiem, pak si obvykle sami shánějí práci a čtyřicet let ji neustále znovudobývají."
{ br}Srovnatprakticky trvalé shánění zakázek živnostníkem versus občasné hledání nové práce zaměstnancem ? Nemluvíme o tom, že oba musí vykonávat svoji práci, jinak končí. Ten zaměstnanec opravdu zakázky shánět nemusí. Další argument dost přitažený za vlasy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Šindelka | 29. 3. 2013 07:16

v odstavci o shánění zakázek jste se dopustil významného omylu. to co popisujete u zaměstnance není shánění zakázek, ale řádné vykonávání pracovních povinností. své "pracovní povinnosti" (lépe by bylo říci odvést kvalitní práci) dané zakázkou musí řádně plnit pochopitelně i OSVČ, to co se rozumí sháněním zakázek nastává až potom. asi je jasné, že zaměstnanec může být v úzkých, pokud firma zaměstnavatele jde do bankrotu. jenže OSVČ je v úzkých po každé ukončené práci. nehledě na riziko doplatku poslední faktury. zkuste vyrazit např. 20.000,- od chytráka co se rozhodl vám nezaplatit poslední fakturu (například poukazováním na vady, kterých při dostatečné kreativitě vymyslíte na každé zakázce několik) a srovnejte to s možnostmi zaměstnance, soudit se o nezaplacenou mzdu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!