Školné pohledem z druhé strany Atlantiku

Ve Spojených Státech jsou ale takovéto částky za studium normální (přepočítávali jsme z amerických platových poměrů na české: školné 40 000 dolarů = 12 průměrných měsíčních platů = 300 000 korun). Na terciární vzdělání se tu nahlíží mnohem víc jako na investici do budoucna než jako na sociální jistotu. Jako čerstvý americký maturant si poté dvakrát rozmyslíte, jestli se vyplatí investovat do studia, které vás vlastně ani nebaví a na trhu práce nemá uplatnění – „hlavně, že nemusím dalších pět let makat!“

Američtí studenti by museli žasnout nad demonstracemi svých českých protějšků mimo jiné kvůli pěti až desíti tisícovkám za semestr. Takový nespokojený Řek s důchodem 1500 eur se vedle nich za svůj transparent stydět nemusí.

Filda válí

Český „student“ přemýšlí způsobem „asi si dám přihlášku na XXX, tam přece berou každýho!“ Tímto přístupem se co do počtu studentů dostávají do popředí právě ty fakulty a obory, které mají velice nízké požadavky na přijetí. Opravdu se ministerstvo školství domnívá, že na českém trhu práce je šestkrát víc pracovních příležitostí pro magistry sociálních věd z filozofické fakulty než pro absolventy informačních technologií?! Nehodilo by se zavést nové kvóty zohledňující zájem po studentech daných profesí?

Počet studentů Masarykovy univerzity v Brně podle fakult (2011)

^{Zdroj: www.muni.cz}

Tyto přeplněné fakulty se poté dostávají do situace, kdy několik málo studentů, kteří se danému oboru opravdu chtějí věnovat, nedostane šanci svoje schopnosti kvůli nízkým nárokům víc rozvíjet a padají do průměru, kterým je české vysoké školství charakteristické. Alespoň symbolické školné by přimělo každého studenta rozmyslet si, jestli mu studium opravdu přinese nějakou přidanou hodnotu, která by kompenzovala alespoň pár tisíc korun za semestr.

Trochu matiky neuškodí

Proto kolem sebe na americké college můžete vidět mnohem více studentů přírodních věd a moderních technologií než na humanitních oborech, kde spíš potkáte skutečné špičky z oboru, které vědí, že se jim jejich investice do vzdělání vrátí. Je běžné si spočítat, kolik asi bude absolvent brát a jestli se mu vyplatí dál studovat. Na první pohled velký rozdíl mezi platy středoškoláků a bakalářů tedy není způsoben imigrací levné pracovní síly do USA nebo diskriminací, ale zohledňuje právě náklady na studium.

Srovnání platů v závislosti na vzdělání v USA – 2. čtvrtletí 2011

^{Zdroj: www.bls.gov/news.release/wkyeng.t04.htm}

Díky vysokým poplatkům za studium si mohou americké školy dovolit zaměstnat mnohem kvalitnější lektory. Průměrný plat vysokoškolského vyučujícího v USA se pohybuje okolo 170 procent celonárodního průměru, zatímco v Česku jsme asi na 130 procentech. Americké školy jsou navíc mnohem praktičtěji založené a motivují stoupnout si za katedru lidi z reálného života, a ne teoretické knihomoly.

Alternativa školného

Případně by se také místo klasického školného mohlo uvažovat o zavedení poplatku za každý pokus u zkoušky ve výši 500–800 korun. Poplatek by motivačně fungoval jako skryté stipendium pro nadané a zodpovědné studenty, kteří ukončují předměty na první pokus. Také by se mu povedlo omezit nový fenomén, kterým je studium dvou a více vysokých škol najednou, kdy studenti s ledovým klidem kombinují obory, jako je abnormální psychologie a architektura, a myslí si, že na trhu práce získají výhodu oproti svým jednooborovým kolegům.

Autor je aktuálně studentem na  Juniata College v Pensylvánii