Vladimír Šiška: Média hledají na sKartách jen vady

• První díl rozhovoru: sKarta ušetří státu spoustu peněz

Pojďme přejít k roli České spořitelny, která vyhrála tendr na správu systému, ale musela ho zároveň zaplatit. Co z toho Česká spořitelna má?

To se musíte zeptat v České spořitelně.

Vy jste s ní ale museli jednat, takže o jejích zájmech určitě něco víte.

Když jsme připravovali zadání této soutěže, tak jsme měli základní podmínku, že celý systém bude vytvořen bez nároků na úhradu ze strany státu a bez nároků na úhradu ze strany klienta. Proto je klientům předkládána škála bezplatných služeb, které jsou z mého pohledu velice komfortní a uživatelsky zajímavé. Nepřísluší mi hodnotit, proč se dané banky do tendru přihlásily. Pro nás je podstatné, že se budou starat o to, aby systém sKaret dobře fungoval.

Milion držitelů sKaret představuje poměrně velkou skupinu, na kterou by Česká spořitelna mohla cílit své další nabídky služeb. Může spořitelna oslovovat majitele sKaret se svými reklamními sděleními, nebo to má zakázáno?

Spořitelna může nabízet nadstandardní služby, na kterých se dohodneme.

Může ale nabízet také služby, které s sKartou nijak nesouvisí?

Neměla by.

Neměla by, nebo nesmí?

Já tady teď přesně nechci říkat textaci smluv. Spořitelna bude nabízet klientům sKaret nadstandardní služby. Zamyslete se nad tím, jak funguje bankovní ekonomika. Pak pochopíte i další možné zdroje banky a jak se jí tento projekt může zaplatit.

Může Česká spořitelna hýbat s poplatky, které jsou s fungováním sKarty spojené?

Ve smlouvě jsou pravidla, že základní služby, které jsme určili, budou poskytovány bezplatně. Klient má možnost dostat se ke svým dávkám zadarmo. K tomu jsme mu dali několik možností. Jestliže ale bude chtít nějaké nadstandardy, tak se již řídí platným ceníkem České spořitelny. To už je jeho rozhodnutí.

Nemáte ale strach, že Česká spořitelna tyto poplatky neúměrně navýší? Druhý výběr z bankomatu v měsíci nyní stojí šest korun, co když ho banka zvýší například na padesát korun?

Klient se pak zachová tak, že bude kartou platit přímo v obchodě, kde bude nakupovat po malých částkách. Jestliže spořitelna tímto způsobem sníží jeho komfort, tak si klient zkrátka vybere službu, za kterou nic neplatí. Tak funguje trh a tak bude fungovat i systém sKaret.

Nejdříve se hovořilo o tom, že přes sKarty určité problémové skupiny příjemců dávek nebudou moci nakupovat žádný alkohol a cigarety. Ve skutečnosti jim sKarta přístup k tomuto zboží zatím usnadňuje. Dřív alespoň dostávali stravenky, se kterými to měli těžší...

Od tohoto záměru rozhodně neustupujeme. Je to otázka etapizace. Zatím budeme blokovat terminály v barech, hernách a dalších podobných zařízeních. Pokud jde o kontrolu, kterou jste zmiňoval, tak budeme muset vyčkat na ministerstvo financí, které podmínky připravuje. Nejde však o jednoúčelové řešení, souvisí to obecně s výběrem daní. Některé zákony, které již putují do sněmovny, k tomu směřují. Nějakou dobu to ale ještě potrvá.

Kdy by k tomu tedy mohlo dojít?

V této chvíli nepředpokládám, že bychom to řešili v roce 2012.

Takže připouštíte, že se přístup k alkoholu a cigaretám pro některé příjemce dávek v tuto chvíli zjednodušil?

Máte pravdu, že určitým příjemcům dávek musíte stavět zdi a překážky, aby se jim v podobném jednání zamezilo. Z mého pohledu ale nebylo od státu moc šťastné, že nechal tuto kontrolu na pokladních v obchodech. Tohle by si měl zabezpečit sám stát, a proto směřujeme k elektronickým nástrojům, které to umožňují. Poukázky a stravenky to navíc omezovaly jen do určité míry. Přišlo vám, že by před supermarkety bylo méně lidí, kteří tam celý den popíjejí krabicové víno? Důležitá je osobní odpovědnost příjemce dávky za své chování a také za následky spojené s porušení podmínek rozhodnutí o dávce. To přece musí platit obecně.

Neznamenalo by ale zpřísnění elektronické kontroly nutnost zavádění speciálních terminálů a vysoké výdaje pro stát?

Ne. Chceme postupovat v rámci technologií, které se už teď používají. Nejde tedy o zavádění nového hardwaru, je to softwarové řešení. Technologicky jsme schopni vypreparovat potřebné údaje již dnes.

Takže by nešlo o žádné velké náklady?

Rozhodně ne. Stálo by to řádově desítky milionů korun, možná i méně.

Můžou exekutoři zablokovat účet sKarty?

Ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti a s Exekutorskou komorou jsme se dohodli na úpravě občanského soudního řádu, takže exekutor nebude moci účet k sociální kartě zablokovat. Tato právní úprava bude mít účinnost od 1. ledna 2013.

Do konce roku v tom ale nebude exekutorům nic bránit?

Už teď se snažíme tuhle problematiku hlídat. Jsou zde určitá pravidla, kterými chráníme, aby nedošlo k poškození klientů.

Jak probíhá vaše komunikace o sKartách s Českou spořitelnou a úřady práce? Občas to vypadá, že v tom nemají moc jasno. Často nás odkazují přímo na vás.

Musíte se na to podívat i z jiného pohledu. Většina otázek novinářů směřuje k tomu, že se hledá nějaká vada. Nikoho nezajímá, kolik se tím projektem ušetřilo, že se jedná o využití nových technologií. Vy se ptáte jen na to, kde je háček, jestli si někdo ulil peníze, jaké problémy to přinese.

To je zkrátka úděl médií. Navíc státní správa si za tuhle nedůvěru může spoustou afér sama.

Když se ale člověk snaží realizovat dobře fungující projekt a média mu neustále hází klacky pod nohy, tak se nesmíte divit, že je v těch vyjádřeních cítit větší obezřetnost. Je potřeba si uvědomit, že není žádný jiný projekt s podobnými ekonomickými parametry. Jiné sociální karty v Evropě a ve světě stát velkými prostředky financuje. Už teď za mnou jezdí kolegové z ostatních zemí a ptají se, jak jsme to udělali. V nepříznivé mediální atmosféře je ale těžké odpovídat na všechny otázky s takovou otevřeností, jak by si celý projekt zasloužil.

Chystáte v budoucnu do systému sKaret zahrnout také nějaké další dávky?

Ostatním rezortům nabízíme sKartu jako určitou možnost, protože má identifikační funkci. Zatím se ale o všem pouze jedná. Konkrétnější debaty můžou nastat až po určité době, co se fungování sKaret ustálí.

Jsou nějaké konkrétní dávky, u kterých je podle vás velká pravděpodobnost, že se do systému brzy zapojí?

Z technologického hlediska jsou možné všechny transfery k občanovi. Je to jenom na rozhodnutí politické reprezentace, jak sKartu dále využije.

Chystáte rovněž změny v systému České správy sociálního zabezpečení. O co půjde?

V loňském roce jsme sjednocovali infrastrukturu a databáze. V tom budeme pokračovat i nadále. Jde o sjednocování sítí, backofficových služeb a datové základny. Nadále se snažíme pracovat na tom, aby se snižovaly provozní náklady.

Nemáte strach, že by mohlo dojít i v souvislosti s sKartou k nějakým problémům a zmatkům, podobně jako tomu bylo na začátku roku při zavádění nových počítačových systémů na úřadech?

Celý projekt sKaret jsme připravili velmi pečlivě, takže se nějakých závaznějších problémů nebojím. Co se týče zmatků na úřadech na začátku roku, tak to bylo médii hodně zveličeno. Někdy to vypadalo jako boj o původní objemy zakázek či osobní prezentace protagonistů. Velmi nešťastný byl také výběr lidí do reportáží. Ve skutečnosti mnohdy neměli nárok na dávky, nezažádali si o ně nebo měli už peníze doma. Je velká škoda, že se za každou cenu hledají negativní zprávy a vůbec se nemluví o úspěších českých podniků, o tom, že máme nejlepší export softwarových produktů a výborné vědecké úspěchy. Tyto informace by jistě přispěly k většímu sebevědomí české ekonomiky, k větší motivaci. Jsme mistři v prodeji neúspěchů a neumíme prodat úspěch.

Sociální dávky a exekuce

O stanovisko k možnému obstavení sKartového účtu exekutorem jsme požádali Exekutorskou komoru České republiky. Děkujeme za odpověď, která říká, co jsme takhle jasně od ministerstva – přes opakované dotazy – neslyšeli.

Pokud jde o sociální dávky, jež nepodléhají exekuci, technický účet sKarty bude pro exekutora „neviditelný“. Pokud se tedy dotáže banky, zda vede dlužníkův účet, banka mu číslo tohoto účtu nesdělí.

Pokud jde o sociální dávky, jež jsou částečně exekučně postižitelné, dlužníkovi se sráží zákonem stanovená částka. Srážku (a samotný výpočet její výše) však provádí plátce dávky. Úřad práce [ten dnes dávky vyplácí, pozn. red.] tedy provede srážku a zbývající částku zašle na sKartový účet dlužníka. Ani tento účet však banka nebude na dotaz exekutora vygenerovávat.

Exekutorská komora ČR vedla intenzivní jednání s Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Sama již v prvních fázích navrhla, aby byla zavedena lepší ochrana finančních prostředků uložených na sKartě dlužníka. MPSV jasně garantovalo, že ve smlouvě s Českou spořitelnou, která bude účty spravovat, zajistí, aby účty, na nichž budou sKarty provozovány, byly pouze technické a nepodléhaly souboru dotazů zaslaných exekutorskými úřady.

Z důvodu právní jistoty bude tato garance z iniciativy Exekutorské komory ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti legislativně zabudována i do občanského soudního řádu, který má vejít v účinnost od Nového roku. Neznamená to však, že do konce roku je systém sKaret z hlediska dlužníků nedostatečně chráněn. Jde jen o zakotvení téhož nastavení, jehož funkčnost nám potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

dávky, které exekuci nepodléhají

• dávky pomoci v hmotné nouzi
• jednorázové dávky státní sociální podpory
• příspěvek na bydlení
• dávky sociální péče

opakované dávky, které exekuci podléhají částečně (formou srážek)

• rodičovský příspěvek
• přídavek na dítě
• odměna pěstouna
• příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči