Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Proč si půjčovat v japonských jenech?

| 17. 10. 2012

Japonský jen od nástupu globální recese strmě posiluje. Ne že by to bylo díky oslňujícímu výkonu jeho ekonomiky, spíše šlo o odklon od jiných světových měn směrem do Asie. Už se ale zdá být silně nadhodnocený.

Proč si půjčovat v japonských jenech?

Nejnižší úrokové sazby na světě a vyhlídka slušného oslabení měny v budoucnu. Ideální doba chytnout příležitost za pačesy a vzít si hypoteční nebo investiční úvěr v japonské měně! Na následujících řádcích se podíváme pod pokličku japonské ekonomiky: důvodů pro oslabení jenu najdeme víc než dost.

Zadlužení důchodci

Vládní dluh Japonska představuje asi 220 procent HDP, nic nového pod sluncem. Zároveň ale japonská populace stárne nejrychleji na světě (viz graf níž) a daňových poplatníků na umoření této sekery ubývá. Do dneška se dluh financoval pomocí domácích úspor (viz můj předchozí článek Jak rozlišovat mezi evropskými hříšníky), těch ale rychle ubývá, jak důchodci místo vládních dluhopisů kupují zboží na svou vlastní spotřebu. Výsledkem jsou rostoucí importy, které loni poprvé od roku 1990 překlopily obchodní bilanci do záporu.

Není se co divit, rostoucí hodnota jenu podkopala konkurenceschopnost domácích vývozců na úkor jejich rivalů z Evropy a USA. A když k tomu připočteme absolutní závislost Japonska na dovážené energii, umocněnou zavřením všech 53 jaderných reaktorů po loňském zemětřesení, dostaneme zemi, jejíž role klíčového vývozce kapitálu se velmi rychle hroutí. Ani se nenadějeme a japonský dluh se bude muset částečně financovat ze zahraničí – a obávám se, že jeho atraktivita se za dnešních podmínek pohybuje blízko nuly. Prvním krokem pro zatraktivnění dluhopisů bude jejich zlevnění oslabením měny.

Když se přesuneme na chvíli od makroekonomických statistik do politiky, ani zde země vycházejícího slunce stabilitou neoplývá. Vyhrocený vztah s Čínou kvůli ostrovům v Japonském moři může být krátkou epizodou, vyhlídky na příští politický střet na Dálném východě ale také příliš kupců japonského jenu nepřilákají.

Projekce demografického složení japonského obyvatelstva

Projekce demografického složení japonského obyvatelstva 

zdroj: Ministry of International Affairs and Communications, Japan

Dřív nebo později přijde inflace!

Chvíle praktické teorie: onen poměr dluh/HDP se dá snížit třemi způsoby:

  • rozpočtovými přebytky,
  • růstem reálného HDP,
  • růstem cenové složky HDP, tedy inflací.

Vyřazovací metodou...

Pokud jde o rozpočtové přebytky: Podle Mezinárodního měnového fondu se letos sníží rozpočtový schodek japonské vlády z 10,1 na 9,9 procenta HDP. Obrovská cifra! Vláda sice oznámila zdvojnásobení DPH (z pěti na deset procent), musel by se ale stát zázrak, na který je krátký i náš pan ministr financí, aby se japonský rozpočet někdy vůbec dostal do plusu.

Růst reálného HDP – dlouhodobě jsou tahouny růstu reálného HDP počet pracujících a produktivita jejich práce. Jak nám napovídá projekce v grafu, počet pracantů v Japonsku se výrazně smrskne – postupně bude klesat z 85 milionů v roce 2005 na 46 milionů za padesát let. Takový propad nezachrání ani mírně rostoucí produktivita. Přes růst produktu tedy cesta nevede.

Takže – ano, c je správně. Zbývá nám poslední možnost – inflace. Vzhledem k tomu, že celé desetiletí trvající tištění peněz japonskou centrální bankou nezabralo, bude se jen o svůj díl práce hlásit svým oslabením, které vyžene nahoru ceny importu a později i celkovou cenovou hladinu.

Otázkou je, při jaké hranici dluhu už současný model padne a měna začne prudce oslabovat. 250, nebo až 300 procent HDP? V řádu několika let si sto japonských jenů nekoupíme za 25 korun jako dnes, ale jejich cena by se měla pohybovat na 15 korunách, ne-li níže. Proto by nebylo velké překvapení, kdyby si podniky u nás i v Evropě začaly uzavírat dlouhodobé investiční úvěry v silné japonské měně, které by časem splatily v silně znehodnocené japonské měně.

Vývoj kurzu jenu ke koruně od roku 2000

Kurz jen koruna do 2012 

zdroj: Peníze.cz

Maďarské varování

A nebylo to tu už jednou? V letech 2005 až 2007 si Maďaři půjčili miliardy švýcarských franků, japonských jenů a eur, které po oslabení forintu během krize horko těžko spláceli. Všechno došlo až tak daleko, že premiér Orbán donutil banky nabídnout dlužníkům netržní směnné kurzy, za které mohli své nafouknuté úvěry splácet.

Dnešní situace je rozdílná ve fundamentální hodnotě měn. Zatímco před krizí byl jen relativně podhodnocený, dnes je těžce nadhodnocený, na čemž se shodnou investoři po celém světě. Situace se dá přirovnat k načasování nákupu nemovitostí v USA – na rozdíl od roku 2006 je letošek příležitostí rozšířit své nemovitostní portfolio s nemalými zisky. Trhy neoceňují aktiva vždy tou správnou cenou, stačí mít oči otevřené a hledat příležitosti.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

JUDr. Václav Sýkora | 21. 10. 2012 13:59

My uhlobaroni si rozumime, uhlobaronstvi nas bavi, jen mame problem kam s tema prachama.
Japonsko se mi vzdycky libilo, koupim si vilu misto na Vinohradech v Praze radeji na hypoteku v Japonsku nekde vedle Tokia. A zacnu si privydelavat k tomu uhlobaronstvi jako financni magnat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 17. 10. 2012 09:16

Pokud se investoři shodnou, že je něco nadhodnoceného, tak to nejspíš nadhodnocené není. Všechny informace jsou již zahrnuté v ceně a pokud panuje takto masivní shoda, tak jsou dokonce zahrnuté přehnaně.

Obecně souhlasím s tím, že JP je jedna z příštích "černých labutí", příští Řecko, které ale nikdo nebude zachraňovat, protože na to prostě není. Dluh 240% ke konci roku je prostě za hranicí zvládnutelnosti (k tomu ta demografie), jen to ještě nikdo neřekl nahlas.
Jenže až bude kolabovat JP, nebude nutně kolabovat i USA a EU? Není jedno, kdo bude tím prvním kamínkem uvolněným z hráze? A i z pohledu mainstreamového "nekatastrofikaquot;:Když začne oslabovat JPY, nebude FED a ECB (a potažmo ČNB) intervenovat pro adekvátní oslabení vlastních měn?

Vzít si tedy úvěr v JPY? Bohužel jako malý občan nevím, jak to udělat. A i kdyby. Co za to nakoupit? Akcie evropských bank?

A jsme si jisti, že sešup jenu bude pozorovatelný i z pozice CZK, když ČNB se evidentně rozhodna korunu zničit? Oč vyšší je Japonská úroková míra? Náš dluh je sice nižší (ale také utěšeně roste a po převzetí vlády KSČSSD jistě nezačne klesat), ale důvěryhodnost a image také. A to investoři zohledňují. Banánová republika si nemůže dovolit to, co inovativní špička (tak to světoví investoři vidí).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Antonín | 17. 10. 2012 21:26
reakce na Jan Altman | 17. 10. 2012 09:16

Japonsko nezkrachuje, centrální banky si budou navzájem pomáhat a budou se i navzájem zachraňovat, a proč by si FED nebo EZB nemohly koupit přímo nebo nepřímo pár japonských dluhopisů když je to stejně nic nestojí ?mají nekonečné množství peněz. Zvikly jsme si na dluh 200% HDP, zvikneme si i na 300 % a nebo dokonce i 500%. Občas si pak centrální banky nějaké ty dluhy (dluhopisy) navzájem odpustí, natisknou nové peníze a koupí zase nové dluhopisy a tak dále, do nekonečna. Nemusí to nutně vést k inflaci ale třeba k jinému vnímání realných hodnot nebo k nějaké nové finanční logice. Zadlužování je finanční evoluce která nutí obě strany ke kreativitě a to je to nejpozitivnější na té momentální situaci, ta nutnost přemýšlet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Svoboda | 18. 10. 2012 13:01
reakce na Pavel Antonín | 17. 10. 2012 21:26

S tím "nemusí to vést nutně k inflaci" byste mne málem rozesmál, kdyby se mi nechtělo plakat. Korektní formulace by snad mohla být "nemusí to vést nutně IHNED k inflaci".
A jak píše J.A., určitě to nepůjde do nekonečna, dokonce to nepůjde ani dlouho. Já to odhaduju tak na týden až 30 let :-)
Ale máte pravdu v tom, že Japonsko někdy může mít dluh ve výši 500% HDP. Současná hodnota 240% je již maximálně nesmyslná a iracionální, takže 500% není o nic horší, nikdo si neumí představit, kam až lze v iracionalitě zajít.

"Zadlu žováníje finanční evoluce která nutí obě strany ke kreativitě a to je to nejpozitivnější na té momentální situaci, ta nutnost přemýšlet."
To jste tedy optimista a lávev s poslední kapkou tuzemáku vidíte jako láhev neprázdnou.
Západní společnost opravdu usilovně a kreativně přemýšlí, jak zamaskovat dluhy a vyrazit klín klínem.
Měl jsem kdysi nájemníka, který neplatil. Když jsem jej dostal z bytu, zbyly tam po něm úvěrové smlouvy a upomínky od největších bank až po nejmenší kampeličky a půčjkovní firmy. Desítky půjček ... Jak dokázal tolik lidí přesvědčit, aby mu půjčili, je mi záhadou. Jistě musel využít mimořádně kreativní postupy, protože nikdo normální by běžnému předluženému člověku bez majetku nepůjčil. Ale pochybuju, že mu ta kreativita byla něco platná a že zlepšila kvalitu jeho života.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 10. 2012 11:37
reakce na Pavel Antonín | 17. 10. 2012 21:26

PS: Ještě konkrétně k tomu Japonsku.
Za 38 let tam bude jeden penzista na jednoho v produktivním věku (neříkám pracujícího, protože to ještě závisí na míře nezaměstnanosti a také na procentu lidí ve státním sektoru, kteří daně neplatí, ale konzumují jako ti důchodci).

To je objektivní fakt se kterým žádné opatření BoJ nic neudělá.

Pokud se to stát bude snažit "řešit", docílí opaku. Pokud zvýši lidem a firmám daně (či inflační daň - to je ve výsledku jedno), aby bylo na penzisty, firmy a kavlifikovanější zaměstnanci odejdou. Ostatně odchází již dnes.

Každopádně v každém JP výrobku nebude zakalkulována jen cena práce těch X lidí, kteří se na výrobě podíleli, ale X krát dva (či krát třeba 2.3 kvůli nezaměstnanosti a státním zaměstnancům), což jejich konkurenceschopnosti jistě nepomůže.

Ještě před pár lety se člověk při koupi auta rozhodoval mezi EU a JP. A dnes? Kolik lidí má JP auto? Dnes místo JP zvažují Koreu a za pár let Čínu. To samé u dřívější chlouby JP - spotřební elektoroniky. Dnes je Sony a Panasonic okrajovou záležitostí - TV, přehrávče, mobily, tablety, atd... je většinou LG či Samsung, čili Korea. A zítra to bude ZTE, Huawei, atd... čili HiTech bude Korea a mainstream a lowend Čína.

Japonsko nemá suroviny, ani energie.

Navíc (sleduji JP politiku) rapidním tempem zavádějí socialismus, který jim byl dříve velmi cizí. To v kombinaci s utužováním regulací a intervencemi CB těžko může vést k něčemu jinému, než kolapsu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 10. 2012 11:24
reakce na Pavel Antonín | 17. 10. 2012 21:26

Souhlasím s tím, že CB se navzájem budou podporovat. Odpouštět budou spíše dluhy svých vlád. Protahovat a odkládat se bude za každou cenu. Výsledkem bude X ztracených dekád, stagflace: nezaměstnanost alespoň 15%, oficiální inflace 6%, reálná alespň dvojnásobná, po odečtení oficiální inflace růst HDP 0-1%, po odečtení té reálné pokles HDP (lidi se budou divit, proč se maj stále hůře, když HDP roste o 1% - ostatně takto se na Západě diví již od 70tých let).

Na druhou stranu ale nesouhlasím s tím, že to takto půjde dělat po nějakou delší dobu. Ekonomikcé zákony oblafnout nejde. Nakonec důsledky budou dopadat i na lidi a ti se budou bouřit. Budou se množit různá Occupy. Seveřané již dnes nelibě nesou transfery na jih. V USA je docela odpor proti pomoci ECB ze strany FEDu. Bohaté regiony se budou chtít odděli od chudších, poroste separatismus (Baskicko, Katalánsko, Skotsko, Severní Itálie, ...). Ale tím zásadním je ekonomika, která zkrátka v prostředí falešných informací a neexistencí zpětných vazeb není schopná fungovat. Západ ekonomicky zkolabuje úplně ze stejných příčin, z jakých zkolaboval východní blok - viz Joseph Salerno, či L.Mises: http://www.mises.cz/clanky/socializmus-problem-vlastnictva-alebo-vedomosti--843.aspx


Podle mne je kolaps prakticky na 100% jistý. Jediné, co není jisté, je termín. Může to být za týden, nebo také za 15 let. Může přijít nečekaná černá labuť, kterou systém nebude schopen včas zastavit (podle mne labilita systému je dnes větší, než před Lehmany). Nebo to elity budou relativně zvládat a s narůstajícími problémy postupně zavádět přísnější regulace, utahovat šrouby. Rezervy ještě mají, ještě se neznárodňuje, ještě nejsou ostnaté dráty (i když Itala s kufrem zlata na cestě do Švajcu již zhaftnou), ještě nejsou převýchovné tábory pro kritiky a odpůrce (i když v USA už skoro ano), atd...

Ono to tímto směrem jít musí. Pokud se CB nudou chovat jak píšete, kdo má nějaký majetek, bude se ho pokoušet odlít do jiných aktiv (zlato, akcie v Honk Kongu, pozemek v Chile, atd...) a aby opatření CB fungovala, bude tomuto nutné zabránit. Stejně tak bude nutné zabránit tomu, aby úspěšní a vzdělaní odcházeli jinam (kde jim daně a inflace neseberou 90% příjmu), toto je např. v rétorice francouzských politiků jasně patrné (vystudovali za dělnické peníze a teď chtěí jít vydělávat jinam). Hranice se budou muset uzavřít, jinak EU skončí jako NDR než se postavila Zeď. Každé opatření na oddálení kolapsu vyvolá přizpůsobovací reakci obyvatel (chánících se před dopady) a tím jeho účinnost sníží. Přizpůsobovací reakce tak budou omezovány represí. Je to nevyhnutelné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš Raputa
Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!