Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Proč si půjčovat v japonských jenech?

Tomáš Raputa
Tomáš Raputa
17. 10. 2012

Japonský jen od nástupu globální recese strmě posiluje. Ne že by to bylo díky oslňujícímu výkonu jeho ekonomiky, spíše šlo o odklon od jiných světových měn směrem do Asie. Už se ale zdá být silně nadhodnocený.

Proč si půjčovat v japonských jenech?

Nejnižší úrokové sazby na světě a vyhlídka slušného oslabení měny v budoucnu. Ideální doba chytnout příležitost za pačesy a vzít si hypoteční nebo investiční úvěr v japonské měně! Na následujících řádcích se podíváme pod pokličku japonské ekonomiky: důvodů pro oslabení jenu najdeme víc než dost.

Zadlužení důchodci

Vládní dluh Japonska představuje asi 220 procent HDP, nic nového pod sluncem. Zároveň ale japonská populace stárne nejrychleji na světě (viz graf níž) a daňových poplatníků na umoření této sekery ubývá. Do dneška se dluh financoval pomocí domácích úspor (viz můj předchozí článek Jak rozlišovat mezi evropskými hříšníky), těch ale rychle ubývá, jak důchodci místo vládních dluhopisů kupují zboží na svou vlastní spotřebu. Výsledkem jsou rostoucí importy, které loni poprvé od roku 1990 překlopily obchodní bilanci do záporu.

Není se co divit, rostoucí hodnota jenu podkopala konkurenceschopnost domácích vývozců na úkor jejich rivalů z Evropy a USA. A když k tomu připočteme absolutní závislost Japonska na dovážené energii, umocněnou zavřením všech 53 jaderných reaktorů po loňském zemětřesení, dostaneme zemi, jejíž role klíčového vývozce kapitálu se velmi rychle hroutí. Ani se nenadějeme a japonský dluh se bude muset částečně financovat ze zahraničí – a obávám se, že jeho atraktivita se za dnešních podmínek pohybuje blízko nuly. Prvním krokem pro zatraktivnění dluhopisů bude jejich zlevnění oslabením měny.

Když se přesuneme na chvíli od makroekonomických statistik do politiky, ani zde země vycházejícího slunce stabilitou neoplývá. Vyhrocený vztah s Čínou kvůli ostrovům v Japonském moři může být krátkou epizodou, vyhlídky na příští politický střet na Dálném východě ale také příliš kupců japonského jenu nepřilákají.

Projekce demografického složení japonského obyvatelstva

Projekce demografického složení japonského obyvatelstva 

zdroj: Ministry of International Affairs and Communications, Japan

Dřív nebo později přijde inflace!

Chvíle praktické teorie: onen poměr dluh/HDP se dá snížit třemi způsoby:

  • rozpočtovými přebytky,
  • růstem reálného HDP,
  • růstem cenové složky HDP, tedy inflací.

Vyřazovací metodou...

Pokud jde o rozpočtové přebytky: Podle Mezinárodního měnového fondu se letos sníží rozpočtový schodek japonské vlády z 10,1 na 9,9 procenta HDP. Obrovská cifra! Vláda sice oznámila zdvojnásobení DPH (z pěti na deset procent), musel by se ale stát zázrak, na který je krátký i náš pan ministr financí, aby se japonský rozpočet někdy vůbec dostal do plusu.

Růst reálného HDP – dlouhodobě jsou tahouny růstu reálného HDP počet pracujících a produktivita jejich práce. Jak nám napovídá projekce v grafu, počet pracantů v Japonsku se výrazně smrskne – postupně bude klesat z 85 milionů v roce 2005 na 46 milionů za padesát let. Takový propad nezachrání ani mírně rostoucí produktivita. Přes růst produktu tedy cesta nevede.

Takže – ano, c je správně. Zbývá nám poslední možnost – inflace. Vzhledem k tomu, že celé desetiletí trvající tištění peněz japonskou centrální bankou nezabralo, bude se jen o svůj díl práce hlásit svým oslabením, které vyžene nahoru ceny importu a později i celkovou cenovou hladinu.

Otázkou je, při jaké hranici dluhu už současný model padne a měna začne prudce oslabovat. 250, nebo až 300 procent HDP? V řádu několika let si sto japonských jenů nekoupíme za 25 korun jako dnes, ale jejich cena by se měla pohybovat na 15 korunách, ne-li níže. Proto by nebylo velké překvapení, kdyby si podniky u nás i v Evropě začaly uzavírat dlouhodobé investiční úvěry v silné japonské měně, které by časem splatily v silně znehodnocené japonské měně.

Vývoj kurzu jenu ke koruně od roku 2000

Kurz jen koruna do 2012 

zdroj: Peníze.cz

Maďarské varování

A nebylo to tu už jednou? V letech 2005 až 2007 si Maďaři půjčili miliardy švýcarských franků, japonských jenů a eur, které po oslabení forintu během krize horko těžko spláceli. Všechno došlo až tak daleko, že premiér Orbán donutil banky nabídnout dlužníkům netržní směnné kurzy, za které mohli své nafouknuté úvěry splácet.

Dnešní situace je rozdílná ve fundamentální hodnotě měn. Zatímco před krizí byl jen relativně podhodnocený, dnes je těžce nadhodnocený, na čemž se shodnou investoři po celém světě. Situace se dá přirovnat k načasování nákupu nemovitostí v USA – na rozdíl od roku 2006 je letošek příležitostí rozšířit své nemovitostní portfolio s nemalými zisky. Trhy neoceňují aktiva vždy tou správnou cenou, stačí mít oči otevřené a hledat příležitosti.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Tomáš Raputa

Tomáš Raputa

Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá finančními trhy a makroekonomií. Působí rovněž... Více

Související témata

demografiehdpinflacejenkorunakurzy měnpůjčkyrůst
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo