Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nevíte co s prachama? Sečtěte se...

| 25. 3. 2011

Tahle legrácka, totiž sčítání domů, bytů a lidí, nás bude stát zhruba dva a půl miliardy. Ve chvíli, kdy se hledá každá koruna a jediná otázka, která je na stole, zní, kam tu korunu investovat dřív, se subjekty sčítání začínají ptát, jak moc je toto sčítání vůbec potřebné.

Nevíte co s prachama? Sečtěte se...

K čemu takové sčítání vlastně je? V médiích je národ přesvědčován, že bez sčítání bychom takřka zahynuli, tedy minimálně bychom nevěděli, kde má stát stavět školy a kudy mají vést silnice.

Co je to byt? Vědí vůbec, co chtějí vědět?

Poohlédla jsem se tedy po sčítacích arších, abych zjistila, na základě jakých údajů se hodlá stát k takto deklarovaným cílům dobrat a co jsou vlastně ty položky, které je nutno zjišťovat.

Jak jsem procházela jednotlivé údaje, objevila jsem skutečně zásadní položky, které je nutno upřesnit. Například v domovních arších jsou dvě položky, které jsou neznámé. První položkou je počet podlaží sčítaného domu. To fakt nezjistíte nejméně do doby, kdy asi tak třikrát neklepnete na Google Maps a nezvolíte v menu „satelitní mapu.“ Druhá požadovaná domovní položka mne uvedla coby správce nemovitostí postiženého právním vzděláním do skutečných rozpaků. Stát si totiž ždá sdělení o počtu bytů v daném domě. Co je to ale byt? Podle stavebního zákona to je prostor, který byl kolaudován za účelem bydlení. Ale v bytě je možno podnikat, a dle nálezů Ústavního soudu dokonce lze podnikat i v nájemním bytě, a to bez souhlasu vlastníka a za regulované nájemné.

Kromě toho je taky řada bytů stále užívaných výlučně jako nebyty, například kanceláře.  V momentě, kdy by například majitel dané „bytové“ jednotky hodlal „zesouladit“ způsob užívání prostoru s kolaudovaným stavem, potřebuje k tomu maličkost: souhlas celého sta procent majitelů ostatních jednotek daného společenství vlastníků. Nedávno jsem se o to v jednom případě pokusila: získat souhlas od stálého českého zpravodaje se sídlem v Pekingu, se kterým jsme řízením osudu ve stejném společenství vlastníků jednotek, se ukázalo jako to nejmenší, největší problém bylo dotčené ego jistého superpodnikatele, který byl nucen jít kvůli nám na poštu vyzvednout si doporučený dopis – který jsme my ovšem museli poslat doporučeně, neb tak velel stavební úřad. Pravil, že nám za docházku na poštu naúčtuje svoji hodinovou sazbu a souhlas nedá...

A potom tady máme takovou drobnost, jako je zákon o trvalém pobytu. Podle něj je možno se hlásit k trvalému pobytu naprosto kdekoliv, včetně rekreačního objektu. A když jste tam hlášen k trvalému pobytu, ergo kladívko tam bydlíte, a je to kolaudováno jako chata, bydlíte v bytě nebo na chalupě?

Skutečně pikantní nádech dostává specifikace „bytu“ v souvislosti se slavnými pražskými „modrými zónami“, které umožňují tak zvaným „rezidentům“ parkování na Praze 1, 2, 3 a 7. Za účelem získání „rezidentury“ jsem už viděla nájemní smlouvy snad i na čapí hnízda za komínem... ráčej dovolit, počítá se to taky jako byt? Můžete mi tedy někdo sdělit, co vlastně tato velevážená republika sčítá?

A proč nechtějí vědět to, co by bylo užitečné?

Ještě pozoruhodnější je to, co ve sčítacím archu uvedeno není. Například kdyby tam bylo o kolonku navíc, kdyby vedle „podlahové plochy bytu“ stát žádal ještě údaj „výše nájemného bez služeb“, dostalo by slavné ministerstvo pro místní rozvoj naprosto dokonalou mapu místně obvyklého nájemného a ušetřilo by se jednak na zadávání téhož soukromým firmám, jednak na stovkách ba tisících možných sporů o výši obvyklého nájemného, neb cena nájmu by byla známa naprosto přesně a všude, nikoliv pouze na desetině území ČR tak, jak je tomu nyní.

Kdo je homosexuál, ruku nahoru

Ovšem aby to nebylo fádní, některé další kolonky, které se v arších pro změnu zase nacházejí, jsou značně pikantní. Třeba to skryté sčítání homosexuálů. Že by se v době, kdy „normální“ otěhotnění a donošení dítěte začíná být skutečný problém, kterému musí čelit desítky tisíc žen, stát pokusil odhadnout populační úbytek sečtením homosexuální části populace tohoto státu? Fakt si pánové statistici myslí, že homosexualita vylučuje daného jedince z reprodukce? Maně si vzpomínám na jednoho svého bývalého klienta, kterému jsem se snažila zajistit styk s jeho pěti syny poté, co se rozvedl a odstěhoval se k největší lásce svého života, stejně starému a stejně plodnému muži, jakým byl on sám...

Církve: Pro lásku Boží, hlaste se k nám

Kopnout si musím i do „nepovinných“ kolonek. Zvláště té, která se týká náboženství. Jo, nepovinná, ale už slyším ty škodolibé úšklebky, že vyrovnání s církvemi vlastně vůbec není zapotřebí, protože křesťanů zase podstatně ubylo. Skutečně líto mi bylo našeho biskupa Dušana, který již drahně před datem „D“ pokorně prosil své ovečky, že sčítání je sice dobrovolné, ale kdyby věřící přece jen zvážili vyplnění té kolonky... Pokud vím, tak pastýřské listy na toto téma kolují i v jiných církvích. Všechny jsou prosebné a všechny jsou ve své podstatě ponižující – ponižující dotyčné církevní hodnostáře, věřící a především stát. Za těchto okolností totiž těžko učinit co jiného než kromě své vlastní církve se přihlásit ještě ke svatému Járovi da Cimrmanovi, který zcela jistě pouhopouhým omylem vlastní církev založit opominul...

Může zase za všecko Unie?

Popojížděním v pražských kolonách jsem se též stala obětí rádiem šířené informace, že sčítání...všeho... právě probíhá v 21 státech Evropské unie. No jo, zase ta Evropská unie – jako kdybych slyšela hudrování ze všech okolo se sunoucích aut i míst podstatně vzdálenějších. Skutečně za to naše sčítání může Evropská unie?

Jediným relevantním dokumentem s ohledem na sčítání čehokoliv je „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů.“ Zde se totiž v článku 4 uvádějí možné zdroje údajů pro sčítání:

1. Členské státy mohou ve statistice vycházet z různých zdrojů údajů, zejména z:

  • klasického sčítání;
  • sčítaní založeného na registrech;
  • kombinace běžného sčítání a výběrových šetření;
  • kombinace sčítaní založeného na registrech a výběrových šetření;
  • kombinace sčítaní založeného na registrech a běžného sčítání;
  • kombinace sčítaní založeného na registrech, výběrových šetření a běžného sčítání a
  • obdobného šetření založeného na rotujících výběrech.

Proč si Česko prostě nezaplatí průzkum?

Toto ustanovení je dalším důkazem o nadbytečnosti zákona o sčítání lidu a o sčítání lidu jako takového. Pod termínem „výběrové šetření“ je totiž nutno rozumět běžný průzkum tak, jak jej dělají různé agentury, např. průzkum veřejného mínění. Na základě tohoto nařízení EP ve smyslu bodu b) a d) není zákon o sčítání lidu, domů a bytů vůbec potřeba, protože by se použily údaje z registrů a z průzkumů na vzorku populace. EU totiž sčítání jako takové nenařizuje. Pouze říká, z čeho mohou státy vycházet.

Prostě houbeles Evropská unie. Prostě my a zase jen my... Protože v Čechách dávají věci smysl jen tehdy, když se na ně podíváte z přísně specifického pohledu, snažím se odhadnout, komu při téhle akci uvízlo co za nehty. Protože aby se takováhle pitomost provozovala „an sich“, tedy sama od sebe a jen tak, to snad není možný ani v Čechách.


Porušuje sčítání lidu naše práva?

Že je sčítání lidu věc veskrze neužitečná, že se za něj zbytečně vyhazují peníze a že stát své občany prostřednictvím sčítacích formulářů obtěžuje, ne-li buzeruje, to si myslí leckdo. Paní Klára Burešová se ovšem domnívá, že sčítání porušuje její práva (respektive práva nás všech), podává ústavní stížnost a požaduje rovnou zrušení zákona o sčítání lidu.

Sčítání podle ní narušuje právo na soukromí, právo na rodinný a soukromý život a právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů. Sankce za odmítnutí účasti na sčítání (až 10 000 Kč) navíc považuje za porušení práva vlastnit majetek. Samotný zákon o sčítání lidu z roku 2009 pak považuje za nesystémový, ad hoc vytvořený předpis. Její argumentaci si můžete přečíst zde.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Jan Adamčík | 28. 3. 2011 15:33

Vážená redakce - apríl je přece až 1.4. nepletu-li se? :-)

Jinak k samotnému sčítání, spousta kolonek ohledně například domů a bytů je asi v dnešní době zbytečná, nicméně vyvolává panickou hrůzu v očích těch, kteří mají někde nějaký majetek, který získali třeba i nějakou řekněme nefér cestou, s tím, že se někdo dozví, co všechno jim skutečně patří, nebo se jen možná bojí typické české závisti... Asi jen nevědí jak sčítání funguje! K tomu nájemnému, zajímavý nápad, ale dle českých zákonů pravděpodobně neproveditelný. Mohlo by to ohrozit konkurenční boj a spousta vlastníků a podnikatelů by se právem cítila poškozeným. Stejně tak informace o platu, zaměstnavateli apod., i když spousta z těchto informací je veřejně známá. Tady lze totiž použít klasické výběrové šetření.

Ke skrytému sčítání homosexuálů můžu dodat snad jen to, že se to dá léčit (a tím nemyslím onu homosexualitu). A jakékoliv zmínky ohledně sčítání v souvislosti s Evropskou Unií nejsou na místě. Sčítání obyvatel tu bylo mnohem dřív než Evropská Unie, a to sčítání v takové podobě, v jaké jej známe dnes. Ona se i spousta informací zjišťuje ve sčítáních dlouhodobě. Máme tedy k dispozici srovnatelný statistický údaj pro zkoumání dlouhodobého vývoje našeho státu, regionů a měst. I proto se ve sčítání objevují některé, pro nás dnes asi už těžko pochopitelné, kolonky.

Spousta údajů ze sčítání je reálně jiným způsobem prakticky nezjistitelná, například skutečné místo bydliště, či dojížďky do zaměstnání. Spolu s dalšími údaji jako je věk, pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání či odvětví ekonomické činnosti, činní sčítání lidu nenahraditelným zdrojem informacím jednak pro stát, aby zajistil adekvátní rozvoj a podporu regionů, tam kde je to skutečně potřeba, a jednak pro podnikatele, především zahraniční investory, kteří tak získají potřebné informace, pomocí kterých určují nejvhodnější lokalizaci jejich investičních aktivit. Respektive informace ze sčítání lidu jsou stále velice zásadně důležité a nenahraditelné pro ekonomický rozvoj České republiky! Samozřejmě kdo si nepřeje, aby se naše země stala lepším místem k bydlení, tak má sčítání plnou hubu. Hodně v tom hraje roli EGO a sebestřednost. Nebo prostě jen neví, že stát nezajímá, co kdo konkrétně individuálně je, byl a bude. Stát zajímá v jakém stavu je česká společnost, v jakém stavu je ve městech, v jakém na venkově, v jakém v jednotlivých regionech, v jakém stavu jsou jednotlivé věkové kategorie, vzdělanostní skupiny či ekonomická odvětví a také jak se tyto stavy mění v čase. A ze statistického vzorku populace tyto informace rozhodně nezískáte.

Děkuji
Ja nAdamčík
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 29. 3. 2011 08:31
reakce na Jan Adamčík | 28. 3. 2011 15:33

Me by zajimalo, jak realne stat nalozi se ziskanymi udaji. Scitani tady skutecne je uz hezkych par desitek let a nejsem si vedom, ze nekdo predesel problemum napr. se skolkami nebo na zaklade techto udaju resil dojizdeni. Socialni politika? Kdyz chtel stat v roce 2001 vedet, kolik kde je Romu, tak to nakonec stejne nezjistil. Nebo uvedte priklad, kolik tech firem (jake procento) se rozhodlo pro svuj konkretni pobyt na zaklade SLDB 2001.
Mate pravdu, ze se jedna o skvely zdroj informaci, ale prakticky jej vyuziji akorat sociologove, ekonomove a nekteri statististici pro vyzkumy, jejichz valna vetsina je bez vyznamu. To mi prijde za danou cenu dosti mala hodnota.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Adamčík | 29. 3. 2011 11:27
reakce na Adam Čabla | 29. 3. 2011 08:31

Veřejná správa tyto problémy řeší, rozhoduje o nich ale někdo jiný. A když někdo předně řeší jiné zájmy, než ty, které jsou ku prospěchu obyvatel, tak je to pak těžké. Respektive, tam kde ten problém chtějí řešit a mají finance, tak ho vyřeší, jen se o tom pak nepíše v novinách.

Data ze sčítání dříve sloužila například k lokalizaci supermarketů a hypermarketů. Jinak je těžké se k těmto informacím dostat. Jde přeci jen o konkurenční boj a nikdo nebude veřejně hlásat jaké metody a jaké údaje používá pro lokalizaci svých aktivit. Ale existuje spousta firem, které se na tuto problematiku přímo specializují.

A ano, nejvíce používají data ze sčítání sociologové, ekonomové, geografové a statistici. Bohužel někdy můžeme jen koulet očima z některých studií. Ale teď mě napadlo. Údaje ze sčítání jsou jedny z mála, ke kterým se například studenti vysokých škol, pří psaní jejich prací, mohou dostat zadarmo a vytvářet tak aplikované a ne jen teoretické práce. Jinak je většina existujících dat buď dle zákona neveřejná (například podrobné statistiky MPSV) nebo zpoplatněná (např. data z ČHMÚ) nebo soukromá (dnes naprostá většina) a tedy i těžko dosažitelná.
Sčítání by bezpochyby mohlo v dnešní době vypadat trochu jinak, mohlo by stát méně, spoustu kolonek by mohlo zmizet, jiné novátorské by se mohli objevit, ale myslím, že můžeme být rádi aspoň za to, že můžeme formuláře vyplnit online. To mi vzhledem k tomu, jak funguje náš stát, připadá skoro jako zázrak :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 29. 3. 2011 13:02
reakce na Jan Adamčík | 29. 3. 2011 11:27

Údaje pro studenty na hraní za 2.5 miliardy nejsouzadarmo. Jiný rozumný důvod jste neuvedl.
Komerční firmy ať si udělají nebo koupí průzkum samy a podle svých potřeb.
Chápu, že sociální inženýři potřebují nějaké podklady ke svým fantasmagoriím, ale to jsme si již dost užili v době, kdy se podle sčítání lidu plánoval i toaletní papír.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 29. 3. 2011 00:27
reakce na Jan Adamčík | 28. 3. 2011 15:33

Statistika je přesné počítání s nepřesnými čísly.
Pochybuji, že někdo o sobě napíše něco, co stát ještě neví.
Např. nevěřím, že někdo napíše, kde skutečně bydlí. To bylo myslím naposledy za protektorátu, že se musel hlásit i přechodný pobyt.
Ekonomický rozvoj nejlépe funguje, když do něho stát nešťourá svými zásahy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Adamčík | 29. 3. 2011 11:36
reakce na František Pašingr | 29. 3. 2011 00:27

Jedna věc je položit otázku, druhá pravdivě na ní odpovědět. Pokud obyvatel nedokáže odpovědět na elementární otázku pravdivě, nemůže se pak divit tomu, že to tu je jak v kocourkově :) A kdyby tu nebyl kocourkov, tak by tu nebyl problém se šťouráním státu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Kratochvíl | 26. 3. 2011 23:28

S tím nájemným je to zásah do černého - osobně bych si dokázal představit mnohem více položek. Dokonce by se takovéhle sčítání dalo použít jako nezávazné referendum o všem možném...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 26. 3. 2011 23:26

A přitom stačilo tyhle informace koupit od Facebooku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 27. 3. 2011 09:23
reakce na Radovan Dell | 26. 3. 2011 23:26

Tak takhle jsem se uz dlouho nezasmal. Kandidujete na prispevek mesice.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 27. 3. 2011 23:29
reakce na Libor Kosour | 27. 3. 2011 09:23

Myslel jsem to jako vtip a jsem rád, že jsou tady inteligentní čtenáři. Ale když se nad tím opravdu zamyslíte, tak Facebook nejspíš tohle všechno opravdu ví (a daleko víc) a přitom to není financováno z daní a nejsou s tím takové problémy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 28. 3. 2011 16:44
reakce na Radovan Dell | 27. 3. 2011 23:29

Ja vim a dobre jsem se u toho pobavil. Mam rad humor na aktualni temata. Je az desive, co muze clovek zjistit o nekom jinem jen zadanim jeho jmena do vyhledavace nebo FB.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Klára Samková
Vzděláním právničkastudovala na právnických fakultách pražské i brněnské univerzity, absolvovala řadu stáží po celém světě, včetně Kongresu USA. Setrvale...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!