Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Hypotéky ve francích: Švýcarský nůž na krku Maďarů a Poláků

Hypotéky ve švýcarských francích měly před několika lety mámivou přitažlivost. Pro miliony Maďarů a Poláků, kteří dnes hypotéky na své domy splácejí v měně, jejíž kurz dosahuje rekordních výšin, se však ukázaly být „smrtonosnou pastí“.

Polsko má měsíc do voleb a zdá se, že vláda Donalda Tuska se po hospodářské stránce může chlubit jen samými úspěchy. Ekonomika roste nejvíc ve střední Evropě, Polsko jako jediná země v Evropě překonalo bez poklesu hospodářskou krizi, díky mnoha desítkám miliard eur z Evropské unie prožívá země nejrychlejší modernizaci infrastruktury od poválečných let, státní rozpočet má únosný deficit, byť i díky probíhající privatizaci – a mohli bychom pokračovat. Přesto v zemi už několik měsíců probíhá ekonomické drama, v němž jde doslova o střechu nad hlavou několika milionům Poláků a jehož eskalace a nezvládnutí by mohlo připravit Tuska a jeho Občanskou platformu o jasné vítězství ve volbách.

Tři čtvrtě milionů Poláků má totiž hypotéky na domy ve švýcarských francích. Je to podobně jako v Maďarsku dědictví teprve nedávno minulé doby, kdy si v Polsku nešlo vzít z dnešního pohledu normálně úročenou hypotéku v domácí měně, protože inflace byla výrazně vyšší, než v Česku. Polsko ani Maďarsko navíc nezažilo boom stavebního spoření, které bylo v Česku nejen nejvýhodnějším způsobem dlouhodobého spoření, ale také ještě před poklesem hypotečních úvěrů i poměrně levnou možností úvěrování bydlení.

Odolat bylo těžké

Polsko a Maďarsko se z těchto důvodů staly už od devadesátých let cílem masivní kampaně bank nabízejících úvěry ve švýcarských francích, případně i jiných zahraničních měnách jako jen nebo euro. Franky ale zcela dominovaly a i autor tohoto článku se při cestách do těchto zemí nejednou přistihl při myšlence, zda by si nějak přes polskou či maďarskou banku nezařídil hypotéku ve francích. A to přesto, že v Česku měl možnost poměrně levného úvěru u stavební spořitelny. Všechno totiž vypadalo zcela úžasně, hlavně procentní sazby hypoték. Navíc kolem roku 2005, kdy jsem řešil otázku nového bytu, kurz koruny, ale i zlotého či forintu vůči franku stoupal, takže to vypadalo, že člověk nemůže tratit. Naštěstí jsem zvolil sázku na jistotu českého stavebního spoření a české koruny, byť s napětím očekávám, co s mými splátkami, kombinovanými se spořením udělají Kalouskovy poslední experimenty.

 Ale pořád na tom budu nepochybně lépe než ony miliony Poláků a Maďarů. Dnes, kdy je švýcarský frank společně se zlatem považovaný za jeden z mála bezpečných přístavů pro velkou část rozkolísaného finančního světa, totiž kurz franku vystoupal skoro dvojnásobek, a přestože už nepatrně spadl ze svého maxima 4,27 zlotého za frank, infarktové stavy majitelů hypoték ve francích nekončí. Pro představu: ten, kdo si před třemi roky vzal hypoteční úvěr na 300 tisíc zlotých ve francích, dnes dluží něco málo pod šest set tisíc zlotých a tomu odpovídá i výše splátek. Domy zatížené hypotékami ve francích jsou navíc podle makléřů zcela neprodejné. Poláky splácející hypotéky ve francích neutěší ani to, že Švýcaři ve snaze omezit posilování franku srazili úrokové sazby téměř k nule, zatímco v Polsku je i dnes průměrný úrok na hypotéku ve zlotých přes čtyři a čtvrt procenta.

Polsko frank nezmrazí

Přes blížící se volby drží Tusk nervy na uzdě a odmítá „zmrazení kurzu franku“, jak to udělala populistická maďarská vláda Viktora Orbána, aby dočasně zachránila statisíce majitelů domů a bytů. Orbán zafixoval do roku 2015 kurz franku pro splácení hypoték na 180 forintech za frank (reálný kurz je kolem 240 forintů), s tím ovšem, že rozdíl mezi skutečným a spláceným kurzem budou muset dlužníci poté s bankami vypořádat. Nemění se tak fakticky výše dluhu, ale pouze splátek a problém se tím jen odsouvá.

Tusk o takovém řešení nechce slyšet. „Přestaňme o tom mluvit tak nahlas. Ve chvíli, kdy se vláda začne bavit na téma zmrazení kurzu, doplácení bankám, tak tu budeme mít víc problémů, než máme,“ říká Tusk. Situace v Polsku je o něco lepší než v Maďarsku ze čtyř důvodů: celkově lepší ekonomická situace, v porovnání s Maďarskem asi čtvrtinový podíl dlužníků k celkovému počtu obyvatelstva, větší počet Poláků pracující v zahraničí a vydělávající v cizích měnách, ale také fakt, že víc než v Maďarsku si hypotéky v Polsku braly vysokopříjmové skupiny. V Maďarsku je navíc další obrovský problém: velké zadlužení samospráv, ano jak jinak, ve švýcarských francích.

A poučení z polského a maďarského vývoje – u hypotéky, která většinou znamená zadlužení na jednu generaci, riskovat co nejméně. Brát si ji ve měně, kterou člověk vydělává a přemýšlet důsledně i o fixaci úrokových měr. Pravidlo minulých let, že „bude lépe“, se totiž může rychle změnit na „dobře už bylo“.

Autor je redaktorem Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK