Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Sociální stát z fondů Evropské unie

| 14. 9. 2011

Na jednu stranu sílí hlasy, že současné sociální státy nelze nadále živit, není z čeho. Proti tomu však stojí politické tendence dál na nich pracovat, modifikovat je a činit ještě sociálnějšími. Kde na to ale „prosociální“ politici vezmou? Budou brát a přerozdělovat, dokud bude co. Na témž principu ostatně fungují také strukturální fondy Evropské unie, jež tu nedávno pranýřovala Klára Samková, jednak jako katalyzátory mravního úpadku, jednak jako deformátory trhu.

Sociální stát z fondů Evropské unie

Na začátku by bylo dobré upřesnit, co to vlastně sociální stát je, co si pod tímto souslovím představují jednotlivé politické proudy nebo názorové skupiny a na základě jakých principů a jak by podle nich takový sociální stát měl fungovat. To totiž, jak se zdá, nevíme dostatečně jasně, pak je obtížné vůči vágnímu, resp. účelově se měnícímu obsahu tohoto pojmu argumentovat – ať už pro, či proti.

Častokrát se za sociální státy považují země Skandinávie či Finsko. Necítím se být odborníkem na posuzování jednotlivých severských zemí, nicméně jistou osobní zkušenost jsem v posledním období nabyl právě s Finskem. Shrnuto – základní rozdíl v chápání sociálního státu v Česku a ve Finsku spočívá v tomto: Sociálně potřebný Čech (a že jich je) říká Státe dej, mám nárok, zatímco Fin je státem limitován Snaž se, ukaž, že ti o něco jde, měj alespoň dílčí výsledky, respektuj pravidla hry, buď disciplinovaný a my (stát) ti dočasně pomůžeme. Oj, to by se nám žilo v sociálně orientovaném Finsku špatně.

Varování: Žití z darů je návykové, nezačínejte s ním

Nyní k těm eurofondům. Zdroje z fondů Evropské unie jsou chápány jako zdroje pro podporu ekonomiky a účelové investice. Posíleny spolufinancováním z rozpočtů (státních, municipálních či vnitrofiremních) zabírají a ovlivňují již poměrně významnou část trhu. Tato podpora dává práci mnoha lidem (a zde nemám na mysli různé agentury, které dotaci zařídí). Řada institucí či podniků a jejich subdodavatelů je již na přísun těchto zdrojů navyklá a ve svých strategiích s nimi počítá.

Také stát svou – mediálně přiživovanou – politikou „čerpání z těchto zdrojů“ (strašné sousloví) navozuje dojem, že na bázi této podpory je možné stavět blaho lidu a implikovat z něho sociálně orientovaný stát.

Je-li v konečném důsledku občan vystaven iluzi, že jeho sociální jistota může být postavena na zdrojích, kterými je naše ekonomika obdarována (stejně tak jsou-li zdrojem převážně státní zakázky či neadekvátní zadlužení), je to ta nejstrašnější služba, kterou můžeme svým sociálně potřebným (ale i lehce produktivním) spoluobčanům poskytnout. Schopnost udržet se ekonomicky naživu bez dotací, bez státních zakázek a bez významného zadlužení je ta nejlepší, opravdu sociální politika, která by měla být podporována a která vytváří onu sociální jistotu, po níž je poptávka.

Zdroje jsou. Zdroje jsou. Ale nebudou!

Jaký paradox, že onen smrtící mix iluzí nabízejí ti politikové, kteří hlásají podporu sociálního státu a kteří jsou také voleni převážně „prosociálně“ orientovanými občany. Úplným morálním fiaskem je pak pokrytecké přiživování se na této situaci, její PR a mediální prodej pod rouškou citlivě prosociálně orientovaných promoakcí a státních či firemních prezentací s oceňováním za zásluhy o rozvoj vlasti.

Nutno říct: již v brzké době přestane Česká republika být příjemcem prostředků z fondů Unie a stane se jejich plátcem.

Zdroje vyschnou, zdroje nebudou. Věci se změní. Ekonomičtí bumbrlíčci vypěstovaní na steroidech nesystémových a netržních podpor a dotací budou mít problémy. Prosociálně orientovaná podnikatelská a politická vrstva se stáhne do ústraní a bude si užívat plody své práce a jejich voliči, nevědomky závislí na těchto politických strategiích, budou ponecháni svému osudu.

Nenechme se mýlit. V konečném důsledku nás neochrání žádná modrožlutá vlajka, žádný sociální stát. Počítejme raději s tím, že to bude bezohledná rvačka o přežití. Máte snad pocit, že až půjde do tuhého, budou ti, kteří dnes žijí z moci, korupce a dotací, stejně sociálně citliví a ohleduplní, jak navenek vypadají dnes, kdy je jejich sociální citlivost placena z daní?

Zdá se mi, že jen stát (instituce, podnik, firma, rodina), který důsledně vede své občany (členy, zaměstnance...) ke starosti a odpovědnosti za sebe samé má nárok na přívlastek sociálně orientovaný či sociální, na rozdíl od státu, jehož sociální orientace je ve skutečnosti omezena na sliby, sociální dávky a upachtěné předvolebních dárků.

 

 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Pavel Verner | 15. 9. 2011 18:25

Další snůška blábolů na téma EU a "strukturální fondy". Abych neútočil na osobu, ale na argumenty, shrňme si alespoň faktické chyby:
1) článek neukazuje spojení mezi sociálním státem (patrně českým, i když autor specificky nevybral, s jakým konceptem tedy pracuje) a strukturálními fondy EU. Když už se o něco takového pokouším, zabrousím alespoň na http://www.strukturalni-fondy.cz/ a něco si tam přečtu, protože
2) autor směšuje podporu placenou z Evropského fondu pro regionální rozvoj (který platí ty "výzkumáky" ;,o kterých se v komentářích vede řeč) s podporou sociálními příspěvky z rozpočtu státu. Existuje sice Evropský sociální fond, z něj se ovšem platí zejména projekty rekvalifikace a právě to, po čem autor tolik horuje, programy jak naučit lidi postarat se o sebe, když přijdou o práci. V této souvislosti by mě upřímně zajímalo, čím se autor živí (doufám, že ne psaním podobných článků), a zda si alespoň jednou vyzkoušel "udržet se ekonomicky naživu bez dotací, bez státních zakázek a bez významného zadlužení", třeba podnikáním na vlastní pěst.
3) za "čerpání evropských fondů" si můžeme sami, protože jimi skrze novinové články a televizní reportáže odměňujeme politiky. Nás v první řadě musí zajímat, kolik % našich dětí porozumí textu a dokáže číst tabulky a grafy nebo nebude mít problém s "kupeckými počty", místo toho, kolik milionů eur MŠMT vyčerpalo z evropských fondů.
4) autor nedefinuje, jaké blaho lidu je z těch fondů lidem politiky propragováno. Vůbec je tento článek velmi skoupý na čísla a ekonomické informace, na to, že je publikován na ekonomicky zaměřeném webu. Co se myslí "politikou „čerpání z těchto zdrojů“ (strašné sousloví) navozuje dojem, že na bázi této podpory je možné stavět blaho lidu a implikovat z něho sociálně orientovaný stát"? jak jsem již zmiňoval u článku pí. Samkové, priority strukturálních fondů si stanovujeme my sami. Pokud se stát (ČR) rozhodne, že z těch fondů bude stavět dálnice (je to to sociální blaho?), je to čistě na něm. Obhájí je před Evropskou komisí a pak může vesele stavět. Sociální dávky, zdravotní péče, jakožto dvě největší položky v českém "sociálním státu" z EU financované samozřejmě nejsou.
5) největší blábol ovšem přichází v samotném závěru: "již v brzké době přestane Česká republika být příjemcem prostředků z fondů Unie a stane se jejich plátcem." Autor se zjevně vůbec neobtěžoval si něco o tomto zjistit. I čistí plátci rozpočtu EU, jakými jsou nejen Němci, ale i Francouzi, Holanďané či Rakušané, VŠICHNI jsou příjemci ze strukturálních fondů. Pojem "čistý plátce" pak znamená, že do rozpočtu EU pošlou více, než kolik jim nálěží z něj vyčerpat. ČR s největší pravděpodobností stále bude čistým příjemcem, i po roce 2013. Je jenom na nás, zda dokážeme peníze, na které máme nárok, vyčerpat na smysluplné projekty. ČR se může stát čistým příjemcem zejména díky naší vlastní neschopnosti. Neznamená to ale, že bychom do EU pouze platili a nic nedostávali. Navíc tato problematika se netýká pouze strukturálních fondů, ale finančních transferů celkově - dotace zemědělcům, podpora venkova, apod.

Celý článek působí dojmem jakoby další z absolventů VŠE potřeboval sdělit světu svůj "jediný a správný" názor na EU a její fondy, přičemž pokud je tomu skutečně tak, nedělá své alma mater zrovna pěknou reklamu, co se týká výzkumu (či ověření faktů, podložení informací čísly) před tím, než něco napíšu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 18. 9. 2011 19:46
reakce na Pavel Verner | 15. 9. 2011 18:25

K Vašim výtkám:

ad 1. Podíval jsem se na doporučený web, žádnou novou informaci (kromě odhadu asi nemalých nákladů na jeho vývoj a údržbu z peněz daňových poplatníků) mi vzhledem k tématu nepřinesl a tudíž nic nemění na mých "blábolech" ;,jak píšete v neosobní rovině.

ad 2. Zde jste mne asi nepochopil, jde opravdu o zprostředkovaný vliv jak zmiňuje ve svém komentáři pan Řípa. Váš zájem na tom, čím se živím nebudu veřejně uspokojovat, dáte-li mi mail, zdá se, že Vás ukrutně překvapím. Programy rekvalifikace zpravidla formálně a fingovaně vykazují náklady na rekvalifikaci, aby zprostředkovaně jen dotovaly jinou činnost firmy. Vím to.

ad 3 Nerozumím, nicméně Váš další komentář ad : 16.09.2011 09:03 jen dokresluje celou tragédii fondů EU - ano souhlasím s Vámi, tyto fondy slouží v nemalé míře k rozkrádání, tudíž k nezaslouženému obohacování, tudíž k asociálnímu a amorálnímu chování, čímž mi oklikou asi dáváte za pravdu, řekl bych.

ad 4 Vyzýváte mne k číslům - OK. Nedaleko mého bydliště se postavil z fondů EU most přes řeku. Stál dejme tomu 1 mil Kč. Počítejme, že cca 20 % šlo na provizi agentuře za zajištění zdrojů, 10 % uvízlo jako profit schvalovacím orgánům, 20 % cca zisk podnikatele, který most stavěl. A nyní pozor - na této řece je v úseku cca 2 km již dnes vybudováno 5 mostů. Vím, že jste měl na mysli ona globální nic neříkající čísla, já se však na věc dívám reálnýma očima.

ad 5. Jistěže pojem příjemce či plátce je míněn z pohledu salda. Za podstatnou a symptomatickou však považuji část Vaši věty: "... peníze, na které máme nárok, vyčerpat na smysluplné projekty."Zajímal by mne Váš rozbor či ekonomická interpretace peněz, na které máme, z Vašeho pohledu, nárok.

ad závěr - dovolil bych si ve vší slušnosti. Má alma mater mne vybavila dostatečně k tomu, abych se již více než 21 let živil sám, nedotovanou produkcí hodnot, která je oceňována penězimých nestátních zákazníků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Roman Řípa | 16. 9. 2011 11:04
reakce na Pavel Verner | 15. 9. 2011 18:25

K bodu 2. Autor myslím nesměšuje podporu placenou z Evropského fondu pro regionální rozvoj s podporou sociálními příspěvky. Autor říká, že firmy, které vyrostly bez a s přispěním prostředků zvenčí se liší a vyslovuje hypotézu, že až se přísun dotací výrazně sníží, mnohofirem z druhé skupiny (ne všechny) nebude životaschopných, což bude mít sociální dopady. Tedy souvislost tam je, ale ne přímá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 16. 9. 2011 03:00
reakce na Pavel Verner | 15. 9. 2011 18:25

Není podstatné jestli ČR je čistým příjemcem nebo plátcem. Podstatné je, že stát vezme moje peníze a pošle je do Brusele. Brusel je vydá za projekty, na které bych své peníze nikdy nechtěl dát, takže jsem čistým plátcem již dávno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Verner | 16. 9. 2011 09:03
reakce na František Pašingr | 16. 9. 2011 03:00

V tomto ohledu to ovšem nehraje žádnou roli. Nebo snad můžete ovlivnit, na co vynaloží stát daně, které vybere? Mnohonásobně více si rozkrademe sami mezi sebou než kolik se posílá "do Bruselu". Z tohoto pohledu to beru tak, že je každá koruna, co tu nestihnout ukrást, dobrá. Bohužel, co mě štve více, je že svým způsobem, každá koruna z Bruselu je ukradnutá dvakrát (ukradnou peníze z eurofondů i státní kofinancování).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 16. 9. 2011 10:44
reakce na Pavel Verner | 16. 9. 2011 09:03

Jestliže nemohu ovlivnit na co stát vynaloží vybrané daně, tak je zbytečné chodit k volbám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 14. 9. 2011 01:55

V Česku se staví spousta "výzkumáků" ;za peníze z EU. Až ty prachy dojdou, spustí se mediální povyk ve stylu "Chceme být montovnou?", "Jedině vzdělání a věda je naše budoucnost!" apod. dovedem si to představit. Politici se leknou, a se slovy, že "Zaostávání naší vědy nemohou dopustit!" hrdinně najdou pár miliard a ty se zase utopí v parodiích na vědu a nesmyslným "výzkumu". A tak pořád dokola.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 14. 9. 2011 17:52
reakce na Jan Pozner | 14. 9. 2011 01:55

Výzkumáky nemusí být špatná investice, jen je problém s formou - nefunguje to tak, že si teď řeknem, obětujem pár miliard a napřesrok máme vědu na úrovni. Máloco se dá řešit rychle a věda to rozhodně není...
Taky jsem byl u toho, když se nabízely pozice v takovém výzkumáku, peníze slušné, program slušný, ale jistota stěží jen na dva/tři roky. To je prostě málo na budování nějaké vědecké kariéry. Takhle to prostě nejde.
Základem má být slušné základní vzdělaní + navazují středoškolské a VŠ+ samozřejmě rozumné ocenění mladých vědců společně ze zvýšením jejich odpovědnosti. Dnes není problém najít vědce, co za špatné peníze dělá špatnou práci....

Mimochodem nemyslím si, že podpora vědy - byť by byla sebevíce neefektivní - je zrovna ten zásadní problém evropských dotací....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 14. 9. 2011 22:21
reakce na Jiří Kratochvíl | 14. 9. 2011 17:52

Můj nejoblíbenější vědní obor je ženské psaní.
http://libinst.cz/ko mentare.php?id=567
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Pašingr | 14. 9. 2011 01:39

V Krupce alespoň dávají předvolební dárky v hotovosti na ruku. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!