Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Wall Street, Atény, Praha: Proč bychom měli vyrazit do ulic i my?

| 4. 10. 2011

Řecké demonstrace i protesty ve Španělsku nás nechaly klidnými. Nepokoje v arabském světě nám byly ještě vzdálenější. Obyčejní Američané zabírají Wall Street – ani to s námi nehnulo. Popravdě, většina Čechů zachovává týž odstup i od domácích událostí ve šluknovském výběžku. Vydrží Česku klid věčně?

Wall Street, Atény, Praha: Proč bychom měli vyrazit do ulic i my?

Od půlky září běží v New Yorku médii přehlížená okupace Wall Street, série demonstrací, veřejných projevů a protestů proti rostoucí nerovnosti chudých Američanů a bohatých bankéřů. Možná by nad tím šlo mávnout rukou – jenže masové protesty se minulý týden rozšířily do Bostonu a o víkendu i do desítek dalších amerických měst.

Lid versus bankovní management

Většinu protestujících sice na počátku tvořili mladí nezaměstnaní lidé (podobně třeba jako při protestech ve Španělsku), ale k večerním a víkendovým akcím se přidávají tisíce zaměstnaných lidí i důchodců, kteří reagují na nejvyšší příjmovou nerovnováhu a nezaměstnanost od dob Velké deprese a nesouhlasí s vládní politikou podpory finančních institucí na úkor podpory tvorby pracovních míst – a především s tím, že management finančních institucí nebyl na rozdíl od jejich řadových zaměstnanců nucen k žádným osobním obětem. Pro ilustraci jedno číslo z řady statistik – Bank of America jako největší americká finanční instituce obdržela z veřejných rozpočtů od roku 2008 podporu ve výši 230 miliard dolarů – a za roky 2009 a 2010 nezaplatila ani dolar na daních, nýbrž dostala ještě daňovou vratku ve výši 4,2 miliardy dolarů. Ale co, Amerika není střední Evropa, řekne si řada Čechů a mávne nad tím rukou.

Hlavně klid

Rozhořčení z rostoucí nespravedlnosti společnosti se nešíří pouze Amerikou nebo arabskými zeměmi, ale je vidět už i v Evropě. Nejmasivněji zřejmě ve Španělsku, kde je pětina mladých do 30 let nezaměstnaná a dalších 46 procent má pouze krátkodobé pracovní smlouvy maximálně na půl roku (což jsou mimochodem horší čísla než v Egyptě nebo Tunisku). Ale co, Španělsko není střední Evropa, řekne si řada Čechů a mávne nad tím rukou.

První vlaštovky nespokojenosti se objevují i v Čechách. Ale co, Šluknovsko je problémem „nepřizpůsobivých“, a ne normálních Čechů, řekne si řada těch, kteří mají štěstí, že žijí jinde, a mávne nad tím rukou. Jenže to, co vybublalo na povrch na Šluknovsku, se dříve či později objeví i jinde. Nepromyšlené sociální reformy, které neberou ohled na lokální situaci a nemotivují ke změně, stejně jako čím dál tím horší školství přinesou čím dál tím rychlejší rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými.

Majetková segregace začíná ve škamnách

Změny v sociálním systému se dají udělat velmi rychle – a pokud bude podpora jasně určena potřebným a zároveň bude motivovat k osobní aktivitě a řádné péči o rodinu, efekty se dostaví velmi rychle. Jen si politici budou muset uvědomit, že osobní aktivitu nelze měřit účastí na nucených pracích a že je na to potřeba mnohem jemnější metr, který budou držet v ruce lidé na obecní úrovni, kteří mohou v menších městech a vesnicích lépe dohlédnout na to, kdo se jak chová.

Mnohem větším problémem je ale rychlý propad českého školství, které se v mezinárodním srovnání propadá čím dál rychleji – a kde se čeští rodiče naučili, že za nadprůměrnou školku a školu se musí platit nemalé peníze. Během pár let se tak české děti začaly dělit na ty, jejichž rodiče si mohou dovolit platit tisíce korun měsíčně za to, co už jednou zaplatili v rámci svých daní, a na ty, jejichž rodiče si to dovolit nemohou, a kteří tak zůstávají napospas ve zbytkových školách. Děti bohatých tak dostanou nejen mnohem lepší vzdělání než děti chudých, ale už od mala v nich díky tomuto sytému pěstujeme pocit nadřazenosti. Česká společnost přitom historicky bývala hodně soudržná – a dnes se nikdo neptá, jestli ta radikální změna, která se objevuje, je skutečně správná. Příklady ze světa ovšem ukazují, že separovat děti tímto způsobem je cesta do pekel. Zřejmě je nejvyšší čas na okupaci ministerstva školství.

Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Adam Čabla | 7. 10. 2011 10:17

Ani jeden z uvadenych zahranicnich prikladu me neuvadi do varu. Lidi protestuji, ale nenabizi reseni - ty skupiny jsou siroke, jejich pozadavky bud vagni nebo vedouci do pekel. Spojuje je akorat odpor soucasnemu stavu, ale obavam se, ze se neshodnou na zadnem reseni. Neco malo o tom Wall Streetu: http://mises.org/daily/5746/Occupy-Wall-Street-A-Story-without-Heroes
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 4. 10. 2011 20:01

Díky za parádní článek. Osobně si myslím, že jsme ve fázi, kdy se z třídy "an sich" stává třída "fur sich" (utlačovaná třída si začíná uvědomovat své zájmy) a že jen otázka času, kdy třídní konflikt propukne se vší násilností. Na straně utlačených společně podnikatelé, zaměstnanci a nezaměstnaní, na straně utlačovatelů státní správa, velké banky a mezinárodní poradenské firmy.

Jen s těmi školami bych tak úplně nesouhlasil. Pořád tu ještě fungují víceletá gymnázia a ta poskytují velmi slušnou kvalitu zadarmo nebo za minimální peníze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Kusý | 4. 10. 2011 16:04

Aktuální situace ohledně úrovně a kvality škol všech stupňů je sice tristní, ale "naštěstí" zdezatím není přímá souvislost s nutností platit vysoké školné za kvalitu. Zajistit kvalitní vzdělání ale každopádně vyžaduje od rodičů výraznou aktivitu spojenou s přechodem dítěte na "výběrovou školu" v daném regionu se vším, co taková podpora od rodičů i dětí následně vyžaduje.

Na vině za nízkou úroveň vzdělání jsou především všechny ty uskutečněné "školské reformy" posledních 2dekád vedené jinde již dávno překonanou snahou sociálních inženýrů maximálně potlačit přirozené rozvrstvení populace a zároveň dosáhnout úrovně "maturity pro všechny".

Výsledek je zákonitý, protože takový systém se vždy řídí podle těch "nejslabších&qu ot;a celková úroveň vzdělání jednoduše musí!"padat dolů jako kámen".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

tomáš j. kouba | 4. 10. 2011 00:44

Pane Prouzo, mohu se zeptat: Co tím chtěl básník říci nebo je to jenom fejeton bez nějakého smyslu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš ProuzaTomáš Prouza
Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!