Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vydupej si ve večerce doklad, vyhraj milion. Proč účtenková loterie nedorazila do Evropy

| 2. 12. 2011

Na Tchaj-wanu už 60 let bojují proti daňovým únikům originálním způsobem: v televizi losují výherní účtenky.

Vydupej si ve večerce doklad, vyhraj milion. Proč účtenková loterie nedorazila do Evropy

Kdy naposledy jste dostali daňový doklad v zelinářství, od taxikáře nebo ve vesnické hospodě? Tipuju, že hokejový nároďák tehdy ještě trénoval Ivan Hlinka – pokud v něm rovnou nehrál. Takže jsem se ani moc nedivil, když mi v posledních týdnech mí přátelé a známí začali houfně přeposílat odkaz na zaručený recept na potření šedé ekonomiky. Účtenkovou loterii.

Na Tchaj-wanu prý pozvedla výběr daní o 75 procent, navíc je to zábavné a jako všechny revoluční a geniální nápady jednoduché. Bohužel to, podobně jako většina revolučních a geniálních jednoduchých nápadů, moc nefunguje. Ale popořadě.

Bába Tutovka jako berní úředník

Po druhé světové válce se vládě východoasijského ostrovního státu, vedené generalissimem Čankajškem, příliš nedařil výběr daní. Ty byly ale pohříchu zapotřebí na obnovu země. Ministr financí Žen Sien-čchün (Jen Hsien-qun) tehdy přišel s jednou z nejradikálnějších ekonomických reforem dvacátého století. Jak zabránit daňovým únikům? Tím, že lidé budou v obchodech důsledně požadovat účtenky. A jak je k tomu motivovat? Nejlépe materiálními výhodami, aspoň teoretickými. Tedy účtenkovou loterií.

Plán to byl ambiciózní, protože například znamenal sjednocení formy dokladů na celém ostrově. Každý z nich měl a má unikátní číslo. Vždy 25. ledna, března, května, července, září nebo listopadu se pak rodiny u televizorů přehrabují v krabicích od bot, aby zjistily, zda se na ně neusmálo štěstí. Hlavní cena totiž převyšuje milion korun, ale tučné jsou i částky za další pozice.

Že se výběr daní zvýšil, to je vcelku pochopitelné, i když informaci o 75 procentech se mi nepodařilo nikde ověřit, ani zjistit, jakou metodikou se k ní došlo. Číslo totiž může být zkresleno rychlým poválečným růstem, inflací nebo třeba zvýšením sankcí za daňové úniky. Nicméně tchajwanská posedlost schraňováním účtenek už je mezi návštěvníky ostrova pověstná a občas s loterií koketují i další země.

Přes deset let se tak například vždy čtvrtou sobotu losuje z účtenek v Jižní Koreji, kde motivují nejen nakupující, ale i obchodníky: vyhrává totiž nejen držitel, ale i vystavitel pokladního dokladu. Od letošního července mohou „na účtenku“ každý týden vyhrát tisíc dolarů a každý měsíc auto obyvatelé Portorika. V Evropě o zavedení loterie uvažovalo naposledy před dvěma lety Maďarsko, z pravidelného losování milionu forintů ale sešlo.

Lepší páďo v kapse než milion na kole štěstí

Proč se tedy zázračného receptu na daňovou disciplínu drží jen pár zemí, zatímco ostatní země nechávají svoje obchodníky hodovat na úkor rozpočtu? Předně to jsou náklady na administrativu. I na samotném Tchaj-wanu jsou slosovatelné jen účtenky od větších firem. Kdyby totiž stát nutil do účasti v loterii každého holiče nebo trafikanta, výběru daní by to paradoxně nemuselo pomoci: drobné podnikání by bylo administrativně složitější, finančně nákladnější (vzpomeňte si na české skuhrání, kolik že stojí registrační pokladny) a nabídka služeb by patrně utrpěla. A i když jsou stolní fotbaly, automaty na kondomy nebo turnikety na veřejných záchodcích pravděpodobně dobrou dírou na nezdaněné příjmy, radši si ulevím do porcelánu za nezdaněnou pětikorunu, než do křoví za nádražím. Tam by mě nejspíš zahnala povinnost tyto přístroje vybavovat registrační pokladnou.

Důležité také je, že zatímco Tchajwanci odvádějí státu ze svých nákupů jen pětiprocentní daň z přidané hodnoty, v Česku to je dvakrát, respektive čtyřikrát víc. Když si tedy v Tchaj-peji vydupete od taxikáře účtenku, tiket do slosování o milion vás stojí jen zlomek hodnoty jízdy. V Česku ale DPH za jedno svezení přes Prahu vyjde na stovku, o kterou se můžete se známým, anebo cizím a odvážným taxikářem napůl šábnout. A brali byste raději padesát korun jistě a hned, nebo sto tisíc s pravděpodobností jedné k milionu? (Pro úplnost dodejme, že sazby zdanění firem a práce jsou s Českem srovnatelné, i když na Tchaj-wanu zřejmě budou fungovat jiné slevy a odpočty než tady.)

K podobným závěrům ostatně došli i ekonomové při šestiletém experimentu s účtenkovou loterií v některých oblastech Číny. V těch sice vzrostl výběr daní o 17 procent, zároveň by ale mohl fungovat ještě mnohem lépe, kdyby se zvýšila pravděpodobnost, že budou občané za vyžadování účtenek odměnění – buď vyšší výhrou v loterii, anebo nějakou formou „cash backu“, tedy drobné odměny za odevzdání dokladů úřadům.

Pro úspěch v takovémto slosování je navíc nejvýhodnější schraňovat co největší množství účtenek za malé částky, protože doklad od nákupu auta má stejnou šanci na vylosování jako ten od žvýkaček. Trochu paranoidně lze věštit, že by se některé české rodiny před pokladnami v supermarketech rozdělovaly na jednotlivé pěšáky, aby do krabice od bot přibyly čtyři tikety místo jediného.

Pročež nejlepším receptem na spolehlivý výběr daní zůstává jejich nízká sazba, jednoduché přiznávání a odvádění – a především víra lidí v to, že stát s jejich penězi i osudy dobře naloží. To poněkud ironicky ukázal i sám vynálezce daňové loterie, Žen Sien-Čchün, který čtyři roky po zavedení tohoto hlídacího nástroje dostal při jedné z čistek sedm let za údajné protistátní spiknutí s čínskými komunisty.


A další zdaněný Kašpárek:

  • Štve vás zvyšování daní? Kouzelný letáček to spraví!
    Reformy jsou správné, áno, ale lidi jim nerozumějí. Proto vytiskneme a rozešleme letáčky s vysvětlením. Vítejte v prostém světě Petra Nečase!
  • Daň z kafkovské hodnoty
    DPH napařená na balíky ze zahraničních e-shopů měla pomoci rozpočtu. Státu ale nula od nuly pojde, protože na její výběr musí nabírat nové úředníky.
  • Jak jsem potkal vaši zdaněnou matku
    Pravicové strany osolí daně tak moc, že Česko úrovní některých z nich předežene socialistické severské země. A mnoha voličům donedávna opakujícím mantry Vlastimila Tlustého se to líbí.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Tomáš Novotný | 3. 12. 2011 11:29

O loteriích nic bližšího nevím, přestože jsem v Soulu už téměř půl roku, ale ze zkušenosti můžu říct, že se mi ještě nikdy nestalo, abych účtenku nedostal - a nezáleží na velikosti transakce. Každý mi ji v podstatě nutí, protože ji davá dohromady s vrácenými penězi, anebo s kartou. V některých restauracích ji dokonce poskládají, aby se vešla do peněženky ;-) Co se týče Evropy, pamatuji si, že v Itálii postávala police před východy ze supermarketů a kontrolovali zákazníky s nákupem, jestli si nesou účtenku - údajně za to byla pokuta a všichni Italové mi říkali, ať si na to dávám pozor a účtenky hned nezahazuji. V tomhle kontextu je ta loterie opravdu lepší nápad.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 3. 12. 2011 19:01
reakce na Tomáš Novotný | 3. 12. 2011 11:29

Mně to přijde perversní. Rozumíte: račte obrátit kapsy naruby, panstvo. A všichni. A aby vám to nebylo líto, hoďte si kostkou, komu padne nejvíc, dostane zlaté hodinky, co patřily tamhletomu pánovi. To ti policajti před obchodem mi přijdou jaksi upřimnější. Víte, vypovídá to něco o člověku. A „podřizuji se hrubému násilí“ je vlastně důstojný postoj... oproti účasti na téhle luterii.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 2. 12. 2011 17:30

Podle mne je dobré jít více k jádru problému a zeptat se, jestli je dobré chtít, aby stát na daních vybral více.
Čím více vybere, tím jednak jinde (v soukromé sféře) bude chybět a dále je otázka, jak s nimi naloži. Pravděpodobně je rozkrade prostřednictvím korupčních předražených zakázek. A to v tom lepším případě. V horším je použije proti nám, zřídí za ne další šikanizující úřad či posílí velkého bratra (elektronizace státní správy, kamera na každém rohu, ...).

Ale to jsou praktické pohledy. Za významnější považuji aspekty morální, právní a etické. A zde je otázka takováto: jakým právem někdo (a je fuk, jestli se nazve státem, mafií, církví,...) požaduje desátek z dobrovolné transakce dvou stran. Dohodnu se s někým, že mi vymaluje byt a já mu na oplátku zaplatím. A v ten moment přiběhne pan stát a činí si nárok na pětinu hodnoty dané transakce. Já v tom nic morálního, etického a spravedlivého nevidím.

A argument, že stát ty prostředky "prostě potřebuje", je zcela mimo. Protože třeba JÁ potřebuju polovinu z hodnoty všech transakcí. Tak sem s nimi! Navíc než stát začne křičet, že je potřebuje, měl by přestat rozkrádat a plýtvat. Do té doby by měl cudně držet ústa.

A že stát nabízí užitečně služby? A je to pravda? A jak se pozná užitečná služba? Jak jinak, než že je za ni někdo ochoten dobrovolně zaplatit? A co je užitečného na službách celníků či Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví? A neposkytl by některé z těch užitečnějších služeb trh levněji a ve vyšší kvalitě? Ale toto je už vedlejší. Podstatná je amorálnost donucení a zločinnost pošlapání vlastnických práv.

Můžeme to brát i tak, že to je ze strany taxikářů a zelinářů forma politického protestu. Daňová neposlušnost. Dokud třeba při volbách do senátu nebudou mít voliči k dispozici i lístek s nápisem "Nechci žádného senátora. Ani poslouchat, ani živit.", nic jiného jim nezbývá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Matúšek | 2. 12. 2011 16:17

Nevím, proč se šedé ekonomice neříká nějakou veselejší barvou, třeba žlutá. Ať tak, nebo tak, je to ekonomika krásná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!