Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Žádný strachy, chce to prostě další prachy!

| 29. 3. 2010

Udatní rytíři z Evropské centrální banky vyrážejí do boje s inflační příšerou. „Poněkud přitom opomíjí zmínit, že za růstem cen stojí právě oni,“ upozorňuje ekonom a bývalý zaměstnanec ČNB Jan Havel.

Žádný strachy, chce to prostě další prachy!

Diskuse pod články ve Finmagu jsou v českém internetu spíš výjimkou. Jsou to totiž opravdové diskuse, ne emotivní přestřelky prosté argumentace - jednotliví přispěvatelé si v nich vyměňují názory, sdílejí postřehy a informace. Pod článkem Vladislava Krutáka Inflace: Z dobrého sluhy dobrým pánem? jsem tak našel upozornění na českou mutaci stránek Evropské centrální banky...

To, co jsem na zmíněných stránkách spatřil – a zejména to, co se na něm nabízí jako výukové materiály pro školy, mě naplnilo zděšením. Uživatel „petr“, který na web upozorňoval, to neváhal označit za „propagandistické bláboly“. Poprosil jsem proto o krátký rozhovor na toto téma osobu z nejpovolanějších, ekonoma Jana Havla. (Náš starší rozhovor pro Finmag čtěte zde). Podívali jsme se spolu na animované vzdělávací video a já mu položil tři otázky:

Zdroj: YouTube, ECB

Jak na vás působí zobrazení inflace a deflace jako nevzhledných příšer a centrálních bankéřů jako obětavých hrdinů, kteří jediní je dokážou držet zkrátka?

Materiál Evropské centrální banky sympaticky popisuje výhody stabilní cenové hladiny. Poněkud přitom opomíjí zmínit, že zdrojem systematického růstu cenové hladiny jsou samy centrální banky a jimi kontrolovaný bankovní systém, vybudovaný na legalizovaných částečných rezervách k depozitům.

Nevzhlednou příšeru by centrální bankéř měl hledat v zrcadle, nikoliv kolem sebe. Vždyť v historii najdeme tisíce let cenové stability, kterou ukončila až poslední kapitola příběhu o „vývoji“ peněz – založení centrálních bank a zrušení směnitelnosti bankovek za zlato.

Centrální bankéř se staví do pozice bojovníka proti inflaci – kterou ale sám způsobuje. Jako by kapesní zloděj vydal příručku o tom, jak je důležité bojovat proti krádežím, a sám se pasoval do role ochránce majetku.

Myslíte, že se v podobném duchu se budou vzdělávat naše děti?

Vzdělávací systémy ovládané státem jsou bohužel vždy poplatné především zájmu státu, nikoliv našich dětí. To platí ve všech režimech a dobách. Nás učili, že Plzeň osvobodila sovětská armáda, americké děti se učí o tom, že Lincoln bojoval proti otroctví.

Proč by pak vzdělávací materiál Evropské centrální banky nemohl psát o tom, jak ve Francii roku 1716 zavedla panovníkem kontrolovaná banka papírové peníze, a budovatelsky to nazvat „novou etapou ve vývoji peněz“? Co na tom, že tento systém ve Francii zkolaboval již v létě 1720, že se při runu na banky desítky lidí ušlapaly k smrti, že systém přivedl na mizinu velkou část populace a že po celé osmnácté století papírové peníze znamenaly pro běžný lid smlouvu s ďáblem, dokud je po roce 1790 nevzkřísil Napoleon v podobě asignátů, jejichž odmítnutí vás mohlo přivést pod gilotinu.

Lze proti takovým bludům nějak efektivně bojovat?

Vezměme si příklad bludu o úrokové sazbě, který ani video Evropské centrální banky neopomíjí zmínit. ECB tvrdí, že nízké úrokové sazby stimulují investiční činnost a tím pomáhají růstu. Věřím, že i student střední školy, který prošel pár základních kurzů ekonomie, musí vidět, jak nesmyslné tvrzení to je. Ví, že investice pocházejí z reálných úspor a že ovlivňování úrokové sazby pouze vede ke špatné alokaci kapitálu, a tím pádem k plýtvání vzácnými zdroji.

Prvním místem boje je tedy vzdělávací systém. Pokud nás stát nedonutí (vězením, gilotinou nebo jiným moderním prostředkem), měli bychom publikace ECB používat spíšejako jeden z příkladů soudobých nástupců nacistické a bolševické propagandy, nikoliv jako zdroj poznání o peněžní ekonomii.

Dalším místem, kde se s touto propagandou utkat, jsou média. Žádný ekonomický žurnalista by neměl být netečný, pokud si všimne vymývání mozků běžných občanů tímto nebezpečným způsobem. Publikace ECB je psána líbivým a srozumitelným jazykem a účelové lži o prospěšnosti měnové politiky skrývá mezi banální příběhy a očividné pravdy, o nichž netřeba diskutovat. Je úlohou novinářů, aby na takovéto útoky včas upozornili.

Posledním, patrně nejbolestivějším způsobem konfrontace s těmito bludy je uvěřit jim a nechat centrální bankéře dělat jejich měnovou politiku. Nevyhnutelně přivedou svět do krizí, při nichž dostaneme příležitost poukázat na skutečné příčiny a tak u veřejnosti vyvolat procitnutí z iluze, díky kterému snad příště publikace ECB budou končit rovnou ve sběru. Francie procitla v létě 1720, kdy se to stane u nás?

Přiznávám, že na problematiku centrálních bank a konkrétně na „vzdělávací“ materiály Evropské centrální banky nahlížím podobně jako Jan Havel. Nejvíce mne ale znepokojuje, jakým způsobem chtějí centrální bankéři své pravdy zasít už do dětí školou povinných. Doufám, že naši učitelé podobné výukové materiály ignorují, nebo je rovnou používají jako odstrašující příklady mediální manipulace. A co vy? Tušíte, čemu učí ve škole vaše děti?

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (39 komentářů)

Anciii | 25. 5. 2010 01:36

Při přípravě do školy (hledala jsem něco o cenové stabilitě) jsem narazila na toto video ECB o cenové stabilitě. Byl to hned první odkaz na vyhledávači. Chyběly mi souvislosti a začla jsem pátrat po původu tvrzení z videa a narazila na tento článek a následnou diskuzi, které mě zachránili. Děkuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petr | 31. 3. 2010 14:40

Ale to "demagogické&qu ot;posouvání významu slova inflace je v rámci propagandy (nejen) ECB dost podstatné; na tom to celé stojí ;)K "cenové revoluci" následující citaci:"The famous ''gold and silver inflation'' of the sixteenth and seventeenth century increased Europe''s money stock according to certain estimates by not more than 50 percent; according to others by up to 500 percent. However, this happened over a period of some 150 years. Thus the average growth rate of the money supply lay somewhere between 0.3 and 3.3 percent per annum. By contrast, in our days of paper money, even the countries enjoying a ''conservative'' monetary policy experience far greater increases of the money supply. For example, in the U.S. and in the European Union, the stock of ''base money'' (paper notes plus accounts held at the central banks) has been increased by annual rates of between 5 and 10 percent during the past five years." [JÖRG GUIDO HÜLSMANN, The Ethics of Money Production, 2007]
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 31. 3. 2010 15:13
reakce na petr | 31. 3. 2010 14:40

V citaci se píše o "Europe''s money stock", hodlá tím snad položit rovnost mezi Španělsko a Evropu? Jinými slovy, nevidím žádnou souvislost mezi uvedenou citací a bankrotem Španělska v 16. století.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 31. 3. 2010 15:43
reakce na Petr Síla | 31. 3. 2010 15:13

Já tam souvislost vidím. Španělsko nebyl žádný izolovaný ostrov, ale ekonomika zapojená do mezinárodního obchodu. Ale budiž.Kolik tedy činila inflace v samotném Španělsku. Pokud to nevíte, tak dost těžko můžete hledat souvislost mezi inflací a bankrotem, či srovnávat s dnešním systémem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 31. 3. 2010 17:21
reakce na petr | 31. 3. 2010 15:43

To sice nebyla, nicmene priliv penez nebyl rovnomerny do cele Evropy. Drahy kov nejdrive dosel do Spanelska, ktere za nej kupovalo veci nejen pro svoji armadu ale i normalni veci (v 16. stoleti v podstate zanikli v spanelsku mali remeslnici neb nemohli konkurovat levnejsim dovozum). Velka cast stribra se pres Benatky a holandske kupce s korenim dostala na stredni vychod - nejdrive do Osmanske rise, a pote pres Mughaly az do Ciny.Pokud chcete presna cisla, tak napr. mezi 1627 a 1641 se nejmensi medena spanelska mince znehodnotila 3x, coz je cca 8% kumulativni inflace.Jak jsem uz psal, Evropu to zasahlo ruzne - od 150-200% inflace pres 300-400 az po 600. Navic to nebyla inflace stala, rekneme 3% rocne, ale s velkymi vykyvy nahoru i dolu (t.j vcetne period deflace, kde se nominalni hodnota minci vracela zpatky k obsahu stribra).Mj. povazuji celou diskuzi za ne moc plodnou, neb lidska historie ukazuje ze vlady budou vesele inflovat bez ohledu na to, jestli je mena takova nebo onaka. Verit tomu ze zlaty standard to vse vyresi je jen zbozne prani, mnohokrat prokazane historii. Stejne tak ted lide volaji po zlatem standardu tak uz mnohokrat v historii volali po zruseni zlateho standartu (napr. znama "Cross of Gold" rec v USA pozdniho 19. stoleti; odstup od zlateho standartu ve velke depresi atd.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 1. 4. 2010 19:29
reakce na Vlad Ender | 31. 3. 2010 17:21

Ano máte pravdu, je zbytečné vlastními slovy formulovat něco, co už udělali jiní a lépe; tedy:¨"Shrneme-li, pokud chceme vybudovat skutečně stabilní finanční a monetární systém [...] budeme muset (1) zajistit úplnou svobodu volby měny založené na metalickém standardu [...] (2) zřídit systém svobodného bankovnictví; a co je nejdůležitější, (3) požadovat, aby všechny subjekty angažované ve svobodném bankovním systému podléhaly a musely dodržovat tradiční právní pravidla a principy, zvláště princip, že nikdo, ani bankéř, se nesmí těšit privilégiu zapůjčování něčeho, co mu bylo svěřeno jako depositum na požádání (tj. systém bankovnictví s požadavkem 100% rezerv)". [Jesús Huerta de Soto; Peníze, banky a hospodářské krize, 2009]¨Této citaci předchází 794 stran důkladného zdůvodnění tohoto závěru :) A jak vidíte, požadavky jdou mnohem dál, než jen ke "zlatému standardu".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

kulik | 30. 3. 2010 19:50

dal jsem si tohle video na facebook a hodně lidí z toho bylo nadšeno jak to pěkně vysvětlili ja dlouho nereagoval... prostě takový pokus až do bodu kdy asi šest lidí bylo nadšeno jak pěkně to kluci vysvětlili.... a když jsem jim řekl kde je problem tak se neozval už nikdo...tak nevím co si o tom myslet
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

joe | 30. 3. 2010 10:40

Copak tahle goebbelsovština, to děti pustí jedním uchem dovnitř a druhým ven.Zato EU se podařílo stotisíckrát opakovanou lží vytvořit dojem, že z EU dostáváme jakési dotace a podpory, přitom z Česka plyne do EU víc než nazpět při šíleném objemu byrokratických operací. Co kdybychom si to rozdělovali sami, bez té armády úředníků?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

ac | 29. 3. 2010 22:05

... alebo aspoň všetci, ktorých platia centrálne banky, viď"Priceless: How The Federal Reserve Bought The Economics Profession" http://www.huffingtonpost.com/2009/09/07/priceless-how-the-federal_n_278805.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Likavec | 29. 3. 2010 21:57

To video je opravdu něco neskutečného. Už jenom základní tvrzení že cenová stabilita rovná se růst menší než 2 procenta. To je manipulace nehrubšího zrna. Sama ECB emituje víc, než je růst HDP. To video je děsivá lež. Lžou úplně stejně jako všechny centrální banky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

kulik | 29. 3. 2010 19:22

do 3:30 se mě to líbilo
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 29. 3. 2010 14:55

ECB robí iba to, čo už dlhodobo robia skoro všetci ekonomovia "hlavneho ekonomickeho prúdu" . Klame. Klame tak, ako klamu aj niektorí nositelia "nobelovej" ;ceny. Vďaka panu Havlovi za jeho slová. Bolo by však zaujimavé, aké nazory vyslovoval, keď ešte nebol "bývalý" pracovník ECB.Menu krytú zlatom odmietajú (až na "rakúskych" ;ekonomov) skoro všetci ekonomovia. A pritom by práve zlatom krytá mena zabranila nielen inflacii, ale všetkým finančným globalnym krízam.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 30. 3. 2010 15:32
reakce na mposs | 29. 3. 2010 14:55

Inflace existovala i pri komoditni mene. Staci se podivat na Spanelsko, Cinu, Turecko atd.. (stoleti si laskavy ctenar historie doplni sam).Souhlasim s p. Havlem co se tyce "zadoucnosti&qu ot;urokovych sazeb, nicmene nevinil bych z toho jenom CB. Velkou cast viny nese danovy system ktery je nastaven k tomu, aby se firmy financovali dluhem spise nez equity kapitalem (dividendy si z dani neodepisete, uroky ano).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Havel | 30. 3. 2010 22:23
reakce na Vlad Ender | 30. 3. 2010 15:32

Hodně záleží na tom, jak chápeme pojem inflace. Oprostíme-li se od dnešního pohledu na inflaci jako růst ceny nějakého koše, můžeme se vrátit k původnímu obsahu pojmu, tedy inflaci jako "nafukování&quo t;množství peněz.Zbývá pak otázka, co je "normální" a co už "nafouknutá&quo t;.Natištěné peníze jsou jasné, co ale například zlato dovezené do Španělska z Ameriky? Osobně se kloním k definici, že inflace = množství peněz v oběhu kontrafakticky vyšší než by vyprodukoval tržní systém bez privilegií a zásahů. Tímto pohledem by například růst cen způsobený přílivem zlata nebo otevřením nových dolů nebyl inflací. Stejně tak si myslím, že takový příliv nemá sílu způsobit systematické chyby v alokaci kapitálu, tedy hospodářský cyklus.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 31. 3. 2010 12:11
reakce na Jan Havel | 30. 3. 2010 22:23

Oprosťmě se od demagogického posouvání významů termínů a nechme inflaci definovanou jako růst peněžní zásoby. Pak je Španělsko 16. století jasným důkazem, že inflace komoditních peněz může být zhoubná, protože vedla až ke státnímu bankrotu. Dalším uváděným případem je Německo a Rakousko po válce z roku 1870, kdy Francie musela platit vysoké reparace ve zlatě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 31. 3. 2010 14:43
reakce na Petr Síla | 31. 3. 2010 12:11

No to Spanelsko asi dnes uz nehrozi. Tehdy se tusim jednalo o zlazo ze nove objevene Ameriky. Novy kontinent uz dnes tezko objevime, na cesty na jine planety za surovinami nemame technologie a veci jako tezka zlata z morske vody jsou a stale budou scifi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 31. 3. 2010 15:00
reakce na Libor Kosour | 31. 3. 2010 14:43

Umělé diamanty umíme vyrobit, co když jednou dokážeme velmi levně vyrobit umělé zlato?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

RPI | 4. 4. 2010 17:27
reakce na Petr Síla | 31. 3. 2010 15:00

Sice umíme vyrobit umělé diamanty, ale jen změnou struktury původního prvku - uhlíku. Bohužel zlato je prvek - zlato. A ten vyrobit nedokážeme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 6. 4. 2010 11:01
reakce na RPI | 4. 4. 2010 17:27

Slyšel jste někdy o jaderné reakci? Tam dochází ke změně prvků. Umíme takhle vytvořit libovolný prvek. U zlata je problém, že by se dělením dal získat z ještě vzácnějších prvků (což není vůbec rentabilní), zatímco syntéza (například ze železa (-; ) je energeticky enormně nákladná. Takže teoreticky i prakticky to umíme, ale finančně se to nevyplatí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 31. 3. 2010 18:22
reakce na Petr Síla | 31. 3. 2010 15:00

Mezi zlatem a diamanty je rozdil. Diamant je uhlik, jeden z nejcetnejsich prvku v zemske kure, jen je sestaven ve spravne krystalicke mrizce. Umele vyrobit diamant sice lze, ale neni to nikterak levne a umely je od praveho rozeznatelny. Zlato je prvek, jeho vyroba by musela probihat na atomarni urovni. Tak daleko technike jeste hodne dlouho nebude, aby to bylo levne. To bych se bal spis tezby z morske vody - nejake zarizeni, ktere by zachytilo zlato, ktere se nachazi ve vode prohanene lodnim sroubem. Mnozstvi vsech lodi, krat proud za jejich srouby krat jeho % ve vode by dalo docela slusnou hmotnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 31. 3. 2010 16:03
reakce na Petr Síla | 31. 3. 2010 15:00

Ještě mne napadá, že vy se tady bojíte něčeho, co už tady nějaký ten pátek je! Kolik stojí výroba jedné pětitisícikoruny? Samozřejmě, podle Vás je ten "nadměrný" tisk (obrazně řečeno, jinak jsou to jen nuly a jedničky prohánějící se sítěmi mezi účty) hlídán právě centrální bankou, takže s tím problém nemáte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 31. 3. 2010 15:49
reakce na Petr Síla | 31. 3. 2010 15:00

No a? Peníze (krytá měna) nemusí být zlato. Peníze neurčuje vláda, stát, Vy. Co se stane penězi určují účastníci trhu. To by je ovšem nesměl nikdo nutit zákonem o zákonném platidle používat jediný správný peníz, že...ehm.Mimochodem, proč cena diamantů není rovna nule, když dneska dokážeme vyrobit umělý diamant; a tedy jsme dosáhli bodu, kdy nejsou diamanty vzácné? Že by ve vaší úvaze byla někde chyba?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 31. 3. 2010 16:57
reakce na petr | 31. 3. 2010 15:49

Úvaha špatná není, pouze ty dvě nebo tři firmy na světě, které mají technologii na výrobu umělých diamantů se rozhodly, že nebudou šperkařům kazit řemeslo a vyrábí své diamanty odlišitelné od těch pravých (nikoliv ale vizuelně). Navíc po čistě teoretické stránce nejsou umělé a přírodní diamanty totožné, takže se dají (byť velmi složitě a draze) pořád odlišit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 31. 3. 2010 06:18
reakce na Jan Havel | 30. 3. 2010 22:23

S tim si dovolim nesouhlasit, a zse uvedu priklady vyvoje hospodarstvi Spanelska nebo Turcka - ono je to taky provazane, neb (ex vyrabovani Inku apod) Spanele dovazeli z Ameriky vice stribra nez zlata, a to rychle menili obchodem z Tureckem za zlato (na blizkem vychode melo stribro vetsi "hodnotu" nez zlato, stejne tak castecne v Cine, kde asi tretina skoncila)..Tzv. Cenova Revoluce 16. stoleti je docela dobre zdokumentovana, i s ekonomickymi dopady. Paradoxne nektere staty devalvovali (snizili obsah stribra v minicich), presto ze meli stribra vice nez predtim (napr. prave Osmanska rise). Takze nektere staty skoncili "jen" s 200% inflaci, nektere az s 600%.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 31. 3. 2010 08:43
reakce na Vlad Ender | 31. 3. 2010 06:18

Vy se vyjadřujete poněkud nejasně. S čím konkrétně nesouhlasíte? S definicí inflace?Pokud myslíte inflací všeobecný růst cen (cenovou inflaci), tak pak je jakékoliv srovnávání založené na historických datech zatíženo minimálně chybou plynoucí (a) z odlišné metodologie výpočtu cenové inflace (b) ze zahrnování cen, které nejsou stanoveny nabídkou/poptávkou, ale arbitrárně.¨To, že se v minci snižuje množství cenného kovu automaticky neznamená, že ušetřený kov vládce zahrabe do země - on ten ušetřený kov samozřejmě použije pro "své" potřeby.¨Ve svobodné společnosti je rabování trestné a pokud tak milujete historii, tak jistě víte, že dobývání zlata v dolech není dlouhodobě o nic výnosnější než jakékoliv jiné podnikání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 31. 3. 2010 15:05
reakce na petr | 31. 3. 2010 08:43

Neouhlasim s tim, ze inflace zpusobena exogennim sokem (at uz zlatym/stribrny/ropnym nebo necim podobnym) nema nikdy zadny vliv na business cyklus.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 30. 3. 2010 22:13
reakce na Vlad Ender | 30. 3. 2010 15:32

Pokud myslíte inflací růst peněžní zásoby v míře větší, než k jaké by docházelo na svobodném trhu, pak máte pravdu, že inflace existovala i v dobách (rádoby) "komoditních měn". Ale existovala jenom tam, kde stát (vládce) zavedl monopol na ražbu mincí či jinak vnutil používání "jedniných správných peněz" účastníkům trhu. Následně mu již nic nebránilo ve falšování mincí pomocí jejich zlehčování či mísením "komoditního kovu" s kovem "podřadným" ;;docházelo k emisím mincí s deklarovanou nezměněnou hodnotou, ač obsahovaly méně kovu. Přesto však měl takový systém proti dnešku menší následky (jak správně podotýká mposs) - 100 gramovou zlatou/stříbrnou minci nemůžete na rozdíl od papíru (který snese nul kolik si zamanete) znehodnocovat tak "efektivně" ;.Tostoletí, které si laskavý čtenář má doplnit byste měl specifikovat. Já se např. bavím o středověku.Bez socialismu v oblasti peněz si firmy mohou půjčovat jen do té míry, do jaké ostatní firmy/jednotlivci spoří (tj. odkládají současnou spotřebu ve prospěch budoucí). Daňový systém nejspíš může změnit preference lidí ke spoření/půjčování si, a to se odrazí ve změněné ceně peněz (úrokové sazbě), stejně jako vybrané daně se "nějak" utratí a zdeformují ekonomiku, ale celkové množství peněžní zásoby daňové systém nijak neovlivní. Takže viníkem JE současný bankovní systém v čele s centrální bankou (věřitelem poslední instance); systém posvěcený vládou, parlamentem a soudním systémem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 31. 3. 2010 12:08
reakce na petr | 30. 3. 2010 22:13

Zapomínáte na to, že růst peněžní zásoby je určen nejen množstvím peněz, ale i jejich rychlostí. A ta může být vysoká i v případě komoditních měn. A to i bez systému částečných rezerv. Tudíž se inflace zavedením zlatých mincí nezbavíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 31. 3. 2010 14:37
reakce na Petr Síla | 31. 3. 2010 12:08

Vaše první věta v podstatě říká, že "růst peněžní zásoby je určen (také) rychlostí peněz". Asi jste měl na mysli "velocity of money", resp. "velocity of circulation", to se do češtiny ovšem překládá poněkud jinak. O pomílenosti a bezvýznamnosti konceptu "vliv rychlosti oběhu/obratu peněz na ..." si, prosím, přečtěte někde jinde.¨Nikde také netvrdím, že zavedením kryté měny, požadavku na bankovnictví 100% rezerv a zrušení monopolu státu na emisi peněz úplně zmizí inflace - přečtěte si, prosím, znovu první větu příspěvku, na který jste reagoval (nebo preciznější formulaci pana Havla níže).¨I když přistoupím na vaše závěry, stále mi zůstává otázka, zda je v současnosti pravděpodobnost "zhoubné inflace komoditní měny" v systému svobodného trhu peněz vyšší, než pravděpodobnost inflace v systému, který obhajuje ECB?¨Nicméně posunuli jsme se od tématu "ECB a propaganda" poněkud dále...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 31. 3. 2010 14:59
reakce na petr | 31. 3. 2010 14:37

"Ale existovala jenom tam ..." - Vy jste výrazně omezil původ inflace a proti tomu jsem se ohrazoval. A na tom trvám..Ale abych neodobočoval od tématu článku. Dle mého není potřeba rušit CB ani zavádět komoditní měnu. Stačí udržovat stabilní cenovou hladinu, tj. nezvyšovat množství peněz v oběhu nad růst produktivity.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 31. 3. 2010 15:57
reakce na Petr Síla | 31. 3. 2010 14:59

Ok. Měl jsem to formulovat precizněji s ohledem na definici inflace..."¨O tom, že rostoucí produktivita požraná rostoucí cenovou inflací (protože inflace vede k všeobecnému růstu cen, nebo brání jejich poklesu) je nám jaksi k ničemu jsem Vám tu psal už před několika týdny.To je také jeden z důvodů, proč jsme si svět posledních 20 let užíval nízké cenové inflace - bezprecedentní růst produktivity a zapojení zemí jako je Čína nebo Indie do mezinárodního obchodu by normálně vedl k poklesu cen, čemuž "money out of thin air" úspěšně zabránily.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

FV | 31. 3. 2010 13:52
reakce na Petr Síla | 31. 3. 2010 12:08

Co to je "rychlost peněz"? :-) množství zlata se pohybem moc nezvětší
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 31. 3. 2010 14:56
reakce na FV | 31. 3. 2010 13:52

Podla Einsteinovej teorie relativiti sa pohybom telesa zväčšuje jeho rozmer. To by sa však to zlato muselo pohybovať rýchlosťou blízkou rýchlosti svetla.Inflacia z toho teda priliš nehrozí.Ale vážne : Predpokladať inflaciu pri zlatej mene je scifi. Nové zlato je v zanedbatelnom množstve v porovnaní s novými "peniazmi" ,ktoré produkuju centralne banky, a v porovnaní s úverovými "peniazmi" komerčných bank.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 31. 3. 2010 15:15
reakce na mposs | 31. 3. 2010 14:56

Ten vtip je dobrý. (-;Ten zbytek je hodně mimo (viz má reakce na FV).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 31. 3. 2010 14:47
reakce na FV | 31. 3. 2010 13:52

Rychlost peněz udává, jak rychle jsou peníze utráceny. Pokud utratíte tisíc zlatých mincí za boty, obuvník za ně nakoupí potraviny a obchodník z koloniálu za ně zaplatí svému dodavateli, tak sice množství zlata je pořád tisíc zlatých mincí, ale utraceny jich byly tři tisíce. Rychlost peněz je tedy tři. Pokud bude rychlost peněz vyšší než růst produktivity, tak dojde ke zvýšení cen. Pro další podrobnosti si vyhledejte pojmy "rovnice směny" nebo "kvantitativní rovnice peněz". Viz třeba http://www.mesec.cz/clanky/faktory-kupni-sily-penez/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 31. 3. 2010 16:08
reakce na Petr Síla | 31. 3. 2010 14:47

Měl byste doplnit, že to co jste popsal není žádný axiom, jen jedna ze zoufalých mainstreamových teorií snažící se uchopit ekonomii pomocí matematického aparátu a učinit ji tak v očích věřejnosti co možná nejsložitější, aby pak mohli přijít hodní strýčkové (politici, kteří rozumí všemu), a všechny nás spasit od zlého.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 30. 3. 2010 17:16
reakce na Vlad Ender | 30. 3. 2010 15:32

Mohol by ste uviesť, kolkopercentna inflacia bola v uvedených prípadoch ? Inflacia dolara za 100 rokov je cca 5000%.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Havel | 29. 3. 2010 23:21
reakce na mposs | 29. 3. 2010 14:55

Díky :-).Pro upřesnění: pracoval jsem asi rok a půl v ČNB (nikoliv ECB). Budu rád, když si přčtete mé práce z té doby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 30. 3. 2010 00:00
reakce na Jan Havel | 29. 3. 2010 23:21

Dobrý den, opravdu máte pravdu. V textu bylo na jednom místě chybně uvedeno ECB místo ČNB. Chybu jsem opravil. Snad už je to všude správně :) Jinak díky za kvalitní odpovědi. Více takových. Hezký večer
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!