Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Deprese z recese? Recese z deprese!

Mám pro vás špatnou zprávu. Dnes večer mezi pátou a šestou hodinou postihne Česko recese, proti které je celkový pokles ekonomiky za poslední dva roky procházkou růžovým sadem. Výroba klesne o desítky procent. Předtím, než emigrujete, mám pro vás také dobrou zprávu: zítra ráno nás čeká boom, při kterém výroba o desítky procent opět vzroste.

Ostatně děje se tak od nepaměti, s výjimkou víkendů a svátků, kdy je minirecese o něco delší a hlubší (přes noc některé provozy vyrábějí, přes víkendy a svátky je jich v provozu měně).

Co tedy vlastně znamená recese? Člověk by si mohl myslet, že po tolika recesích a speciálně posledních dvou letech budou mít ekonomové (a novináři, politici atd.) nějakou celkem rozumnou definici. Situace je ale mnohem komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Často opakovaná definice recese je „alespoň dvě po sobě jdoucí čtvrtletí klesajícího HDP“. Z této definice vyplývá, že pokud HDP klesne o 50 % v jednom čtvrtletí, v následujícím vzroste o 5 % a posléze opět klesne o 50 %, tak se o recesi nejedná. A to přesto, že jste na o něco málo více než čtvrtině původního stavu HDP, což by nejspíše většina lidí označila za katastrofu.

Růst, co vlastně růstem nebyl

Další problém je, že ukazatel HDP zahrnuje zásoby. Zvyšující se zásoby zvyšují HDP, snižující se jej naopak snižují. Přes jeden cyklus se to srovná – zásoby netrvají věčně – ale mezitím to může mít docela velký dopad na čísla růstu. Jedním z důvodu prudkého propadu v letech 2008 a 2009 byl právě velice prudký pokles zásob. Naopak růst ekonomiky USA ve výši 5,9 % (přepočítáno na rok) za poslední čtvrtletí byl z více než poloviny způsoben akumulováním zásob (v oficiální zprávě tomu říkají „private inventory investment“). Bez započítání „inventáře“ roční růst klesne na 1,9 %. A takzvaný růst by vlastně ani růstem nebyl, protože šlo jen o pomalejší pokles zásob než počátkem roku.

Nemluvě o tom, že, tak jako vždy, záleží na tom, jak data prezentujete. Jeden příklad za všechny: Před časem přinesla agentura Bloomberg zprávu s titulkem Americká ekonomika roste o 5,9 %, australská o 2,7 %. K prvnímu číslu autoři dospěli tím, že vynásobili růst USA v posledním čtvrtletí čtyřmi – dovolím si ale pochybovat, že ekonomika Spojených států opravdu v roce 2010 poroste o 5,9 %. Vím ale, že v roce 2009 se tamější HDP zvýšil o 0,1 %. Ekonomika Austrálie na druhou stranu v roce 2009 vzrostla o 2,7 % (číslo v titulku), takže 27krát rychleji než americká. A pokud Asii nezasáhne další krize (ať už lokální, nebo globální), je pravděpodobně, že ekonomika Austrálie poroste i v roce 2010 rychleji než ekonomika USA. Dopad krize na Austrálii byl totiž velice malý a pochybuji, že ve vyspělém světě existuje země, kde se média věnovala světově krizi méně než v Austrálii.

Poněkud lepší přístup než dívat se na HDP je vyhlašovat recesi až historicky, zpětně, dle různých historických ekonomických dat a souvislostí. Je to sice přesnější přístup, ale jelikož je historický, novinářům a politikům se moc do krámu nehodí.

Má tedy vůbec smysl se o recesi jako takové bavit a snažit se ji definovat? Recesi přeci většina lidi docela snadno pozná – mají se hůře, než se měli před časem. Asi nikdo ale neřekne: „Od 1. dubna 2008 jsme byli v recesi. A opravdu, hned jak jsem se 1. dubna vzbudil, tak jsem se cítil nějak špatně a v depresi. Naopak, 1. října 2009 jsem se vzbudil a všechno bylo najednou skvělé. O dva týdny později jsem se dozvěděl, že důvodem bylo, že už v recesi nejsme!“

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK