Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Deprese z recese? Recese z deprese!

| 22. 4. 2010

Mám pro vás špatnou zprávu. Dnes večer mezi pátou a šestou hodinou postihne Česko recese, proti které je celkový pokles ekonomiky za poslední dva roky procházkou růžovým sadem. Výroba klesne o desítky procent. Předtím, než emigrujete, mám pro vás také dobrou zprávu: zítra ráno nás čeká boom, při kterém výroba o desítky procent opět vzroste.

Deprese z recese? Recese z deprese!

Ostatně děje se tak od nepaměti, s výjimkou víkendů a svátků, kdy je minirecese o něco delší a hlubší (přes noc některé provozy vyrábějí, přes víkendy a svátky je jich v provozu měně).

Co tedy vlastně znamená recese? Člověk by si mohl myslet, že po tolika recesích a speciálně posledních dvou letech budou mít ekonomové (a novináři, politici atd.) nějakou celkem rozumnou definici. Situace je ale mnohem komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Často opakovaná definice recese je „alespoň dvě po sobě jdoucí čtvrtletí klesajícího HDP“. Z této definice vyplývá, že pokud HDP klesne o 50 % v jednom čtvrtletí, v následujícím vzroste o 5 % a posléze opět klesne o 50 %, tak se o recesi nejedná. A to přesto, že jste na o něco málo více než čtvrtině původního stavu HDP, což by nejspíše většina lidí označila za katastrofu.

Růst, co vlastně růstem nebyl

Další problém je, že ukazatel HDP zahrnuje zásoby. Zvyšující se zásoby zvyšují HDP, snižující se jej naopak snižují. Přes jeden cyklus se to srovná – zásoby netrvají věčně – ale mezitím to může mít docela velký dopad na čísla růstu. Jedním z důvodu prudkého propadu v letech 2008 a 2009 byl právě velice prudký pokles zásob. Naopak růst ekonomiky USA ve výši 5,9 % (přepočítáno na rok) za poslední čtvrtletí byl z více než poloviny způsoben akumulováním zásob (v oficiální zprávě tomu říkají „private inventory investment“). Bez započítání „inventáře“ roční růst klesne na 1,9 %. A takzvaný růst by vlastně ani růstem nebyl, protože šlo jen o pomalejší pokles zásob než počátkem roku.

Nemluvě o tom, že, tak jako vždy, záleží na tom, jak data prezentujete. Jeden příklad za všechny: Před časem přinesla agentura Bloomberg zprávu s titulkem Americká ekonomika roste o 5,9 %, australská o 2,7 %. K prvnímu číslu autoři dospěli tím, že vynásobili růst USA v posledním čtvrtletí čtyřmi – dovolím si ale pochybovat, že ekonomika Spojených států opravdu v roce 2010 poroste o 5,9 %. Vím ale, že v roce 2009 se tamější HDP zvýšil o 0,1 %. Ekonomika Austrálie na druhou stranu v roce 2009 vzrostla o 2,7 % (číslo v titulku), takže 27krát rychleji než americká. A pokud Asii nezasáhne další krize (ať už lokální, nebo globální), je pravděpodobně, že ekonomika Austrálie poroste i v roce 2010 rychleji než ekonomika USA. Dopad krize na Austrálii byl totiž velice malý a pochybuji, že ve vyspělém světě existuje země, kde se média věnovala světově krizi méně než v Austrálii.

Poněkud lepší přístup než dívat se na HDP je vyhlašovat recesi až historicky, zpětně, dle různých historických ekonomických dat a souvislostí. Je to sice přesnější přístup, ale jelikož je historický, novinářům a politikům se moc do krámu nehodí.

Má tedy vůbec smysl se o recesi jako takové bavit a snažit se ji definovat? Recesi přeci většina lidi docela snadno pozná – mají se hůře, než se měli před časem. Asi nikdo ale neřekne: „Od 1. dubna 2008 jsme byli v recesi. A opravdu, hned jak jsem se 1. dubna vzbudil, tak jsem se cítil nějak špatně a v depresi. Naopak, 1. října 2009 jsem se vzbudil a všechno bylo najednou skvělé. O dva týdny později jsem se dozvěděl, že důvodem bylo, že už v recesi nejsme!“

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Argent Goldmann | 22. 4. 2010 14:21

Problém není, že HDP obsahuje zásoby, nebo není to problém velký.Velký problém je, že HDP obsahuje vládní výdaje a to s kladným znaménkem a v plné výši.Co je na vládních výdajích kladného? Co je kladného například na 5x předražené dálnici, nota bene pokud třeba spojuje dvě místa s mizivou poptávkou po dopravním spojení a kterou je týden po otevření potřeba opravovat? Co je kladného na rekonstrukci Českého domu, nebo na zaplacení (záměrně?) prohrané arbitráže?Střízlivý mainstreamový ekonom by měl trvat na tom, aby se ve vzorci pro výpočet HDP vládní výdaje dělily nějakým koeficientem (minimálně dvěma). Rakousko libertariánský ekonom by asi měl trvat "drobnosti" ;- změně znaména na minus před tím G!Současný vzorec může vyhovovat tak leda pomateným Keynesovým pohrobkům, mastičkářům, zaříkávačům a bábám kořenářkám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 22. 4. 2010 15:49
reakce na Argent Goldmann | 22. 4. 2010 14:21

Dovolim si oponovat. Vladni vydaje jsou porad spotreba - v konecnem dusledku to nekdo vlade prodal. Jestli to bylo opravdu nutne je vec jina, ale stejne tak nekontrolujeme jestli jste si to Porsche opravdu musel koupit nebo to byly vyhozene penize.Naproti tomu zasoby prodane nejsou. Pokud vyrobite 100,000 skodovek na sklad, HDP se zvysi bez ohledu na to jestli jste je prodal nebo ne. Samozrejme pokud je pristi cvrtleti zesrotujete (nebo prodate za desetinu ceny) HDP padne a cele se to "spravi" - pres business cyklus je vliv zasob nula.Clanek je ale o psychologickem dopadu cisel HDP - a napriklad tom, ze zasoby muzou cislo ovlivnit bez toho aby to melo opravdovy dopad na ekonomiku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Argent Goldmann | 22. 4. 2010 21:52
reakce na Vlad Ender | 22. 4. 2010 15:49

Oponovat samozřejmě můžete.Jestli vláda utratí peníze za zbytečný zkorumpovaný projekt, je to stejné, jako kdyby podnikatel postavil výrobní linku na zboží, které nikdo nechce a ještě za ní zaplatil 5x víc, než je třeba. Dopad na HDP je obdobný.Samozřejmě až na to, že takový podnikatel zbankrotuje a příště tu chybu už nebude moct udělat, poučej se i ostatní. Stát ty chyby může dělat opakovaně a nikdo se nepoučí.Státní výdaje jsou z velké části vyhození peníze (neefektivní a nevratné investice) a z části to jsou dokonce peníze využité na protispolečenskou a protiekonomickou činnost, které doopravdy HDP snižují. Různá opatření, která komplikují podnikání, matou podnikatele ve výběru efektivních projektů, působí chybné alokace zdrojů, působí podnikatelům další náklady, atd... Navíc stát si na své aktivity půjčuje a tím dochází k VYTĚSŇOVÁNÍ úvěrů pro soukromé firmy na efektivní projekty.U těch zásob platí, že podnikatelé principiálně nemají zájem dělat na sklad, čili existují přirozené a automatické procesy, které toto drží v rozumných mezích. Nic takovéhu u státu evidentně neexisutje, desítky miliard se rozhazují po desetiletí a náprava nikdy nenastane. Naopak politici a byrokrati mají osobní eminentní zájem na vysokém utrácení za korupční předražené zakázky.Navíc kolik procent HDP jsou ty zásoby? Je to malé a dočasné číslo. Vládní výdaje je ohromní číslo a navíc stále přítomné (resp rostoucí). Je to daleko nebezpečnější a negativnější jev.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Salomoun | 22. 4. 2010 12:08

Nezni nahodou ona ''definice'' recese "dve po sobe jdouci ctvrtleti MEZIROCNIHO poklesu HDP"? Pak je Vas priklad samozrejme nesmysl...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 22. 4. 2010 12:45
reakce na Petr Salomoun | 22. 4. 2010 12:08

Slovo "meziroční" ;v definici recese není.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Šedina | 23. 4. 2010 12:21
reakce na Jan Dvořák | 22. 4. 2010 12:45

Smozřejmě záleží jakou definici máte na mysli, ČSÚ slovo "meziroční" ;ve své definici má.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!