Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Koruna je „Rocky“. I díky Tůmovi

| 22. 4. 2010

Když Zdeňka Tůmu v listopadu roku 2000 jmenoval tehdejší prezident Václav Havel do funkce guvernéra ČNB, česká ekonomika trpěla následky vleklé recese a bankovní krize, politická scéna byla rozhádaná a koruna byla na úrovni 34,23 CZK/EUR, respektive 40,83 CZK/USD.

Koruna je „Rocky“. I díky Tůmovi

Od té doby až ke dni Tůmovy rezignace koruna posilovala průměrným ročním tempem 3,26 procenta vůči euru a 8,15 procenta vzhledem k dolaru. Průměrná inflace dosahovala hodnoty 2,6 procenta ročně. A kdyby nebylo dvou inflačních epizod způsobených růstem cen ropy a jiných komodit (v letech 2001 a 2008), bylo by celkové číslo ještě nižší.

Koruna se tedy během Tůmova funkčního období stala tvrdou, nízkoinflační měnou. Vlastně je hodně obtížné najít na světě měnu, která by během desetiletí 2000–2010 byla ještě tvrdší. Nakonec zjistíme, že kromě již neexistující slovenské koruny šlo o měnu desetiletí! Mezi obchodníky z londýnské City získala česká měna přezdívku „Rocky“ – pravda, to bylo ještě asi rok nebo dva před Tůmou, ale během jeho éry dělala koruna své přezdívce čest.

Orientace na silnou, nízkoinflační měnu však nebyla přijímána univerzálně. V roce 2000 ještě doznívala pachuť z měnové krize roku 1997. Tehdejší dominantní politikové, zejména Miloš Zeman a Václav Klaus, vyčítali České národní bance, že během finanční krize v květnu 1997 příliš zvýšila úrokové sazby, a vyvolala tak hospodářskou recesi. Oba politici se netajili názorem, že Česká národní banka měla zastávat mnohem měkčí přístup.

Klaus svůj názor přehodnotil

„Pan prezident (Havel) tak přijímá plnou odpovědnost za rozhodnutí, které může vést ke zhoršení vývoje české ekonomiky,“ prohlásil krátce po Tůmově jmenování tehdejší premiér Miloš Zeman. Předseda Poslanecké sněmovny a šéf ODS Václav Klaus prezidenta obvinil, že do boje o politickou moc zatahuje centrální banku. „Je to neštěstí pro české hospodářství,“ řekl Klaus.

Z dnešního pohledu se zdá, že pravda byla asi někde mezi. Česká národní banka koncem 90. let pravděpodobně recesi skutečně zhoršila. Příznivým vedlejším efektem však bylo zkrocení inflace, které umožnilo snížení úrokových sazeb. Díky nízkým sazbám pak mohlo během Tůmovy éry dojít k růstu objemu úvěrů: podnikatelských, spotřebních, hypotečních, zkrátka všech.

Úvěrová expanze byla během let 2000 až 2010 hlavním motorem hospodářského růstu. Svůj názor z roku 2000 později přehodnotil i Václav Klaus, když jako prezident potvrdil Tůmu ve funkci v roce 2005. Z hlediska Miloše Zemana je paradoxní, že z hospodářského růstu umožněného silnou korunou a nízkými úrokovými sazbami těžil on sám a trojice slabých premiérů po něm: Špidla, Gross, Paroubek. Ti nebyli schopni ničeho jiného než udržovat Zemanem nastavenou politiku rozpočtové expanze a vézt se na vlně úvěrové konjunktury. Kvůli tomu se dodnes mnozí ekonomičtí laikové mylně domnívají, že hospodářský růst v letech 2002–08 zařídila vláda. Kdepak...

Silná koruna však nebyla po chuti všem. V dubnu 2002 vzbudila pozornost Trutnovská výzva – apel na centrální banku, že silná koruna devastuje český export. Tehdy koruna poprvé překonala hranici 30 CZK/EUR. Čeští exportéři hovořili o tragédii. O osm let později však iniciátor petice – výrobce koupelnového textilu Grund z Mladých Buků u Trutnova – stále žije a prosperuje, a to zejména díky exportu do Německa. Daří se i největšímu signatáři, kterým byla Škoda Mladá Boleslav. Stížnosti na posilující korunu se ukázaly být z větší části neopodstatněnými. Sílící koruna umožňovala během posledních deseti let udržovat nízkou inflaci, a tudíž i poměrně pomalý růst mezd. Co by se asi bylo stalo, kdybychom euro přijali před deseti lety? Zbavili bychom se posilování koruny, to ano, ale měli bychom o 3,26 % ročně vyšší inflaci. Anebo bychom měli stabilní měnu a nízkou inflaci, ale mzdy by rostly velmi pomalu. (To by se exportérům možná líbilo, méně již jejich zaměstnancům.)

Možný by byl ale i horší scénář: hypotetické přijetí eura či fixace koruny v roce 2000 by mohlo vést ke stejnému efektu jako v Irsku, Španělsku nebo v pobaltských státech. Uměle nízké úrokové sazby by vedly k extrémně velké úvěrové inflaci. Nastal by ještě větší boom, než jaký jsme ve skutečnosti zažili – a pak by přišel o to tvrdší propad. Kdybychom se koruny vzdali příliš rychle, možná bychom dnes řešili následky další nákladné bankovní krize, podobně jak je řeší Irové, Lotyši nebo Španělé.

Tůmova rezignace je oficiálně zdůvodněna snahou, aby personální obměna, ke které dojde začátkem roku 2011, nebyla příliš ostrá. Možná se ukáže, že šlo o neodolatelnou kariérní nabídku. V každém případě byla Tůmova epocha velmi úspěšnou v dějinách české měnové politiky.

Autor je ředitelem pro strategii Partners

Foto: profimedia.cz

Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Dan | 23. 4. 2010 12:05

No skutečně výborné jméno - ale trochu v jiném smyslu než je článek. Rocky mi dal pěkně do těla. Kdysi jsem dostal geniální nápad. Našetřím si na byt. To jsem bohužel nechápal jak systém funguje. Když se podívám jak se vzdálily ceny bytů od roku 1999-2001 kdy jsem jako vš. student přivydělával 2-4 dny tydně (bohužel minimálně utrácel) kdy jsem si začal spořit, tak mi nezbývá než plakat. Po nástupu do plného zaměstnání se sice moje příjmy->spoření zvedly (2004), ale jak vidím tak i akcelerace cen bytů. Jsem moc rád, že tady glorifikujete pane Kohoute člověka co je za to spoluvinen (první v řadě jsem já, co se mohl buď celá studia válet, či se měl ihned po nástupu do práce hypotečně zadlužit, pak vláda a banky které z toho profitují). Jistě mohlo to být horší, ale to je takovéto "pšššt, nemluv o tom, jinak bude hůř". Jak tady poznamenal první komentant - hezky počítat inflaci z věcí jaké tlačí světová konkurence dolů + co se nedá moc obelhat. Nutnost pro mladého člověka jako zajištění bydlení to se do "inflace" - jak vidím spíše "kalkulace úspěchu p. Tůmy" nebere. Takže dobrá habaďůra. Jsem ten kdo tu hru financoval, prostě blbec. To je pěkně naprd, když člověk nemám mentalitu na zadlužování. Když vidím, ty co si vzali (na tu dobu) docela vysoké hypotéky, tak jsou dosti vysmátí. Ti co si je vzali "nedávno" už tak ne. Super systém, přerozdělování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 23. 4. 2010 13:36
reakce na Dan | 23. 4. 2010 12:05

Me na tom zarazi, ze nazory souvislosti uvedene zde v komentarich Pavel Kohout vyborne podal ve sve knize "Finance po krizi" a najednou jako by na ne zapomnel..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Argent Goldmann | 22. 4. 2010 14:13

Velikost inflace je POUZE věcí zvolené metodiky. O kolik však vzrostla peněžní zásoba?! Jaká by byla inflace, kdyby v "košíku" byly i ceny domů, bytů a pozemků?Posilování CZK vůči EUR a USD nic neříká o absolutní kvalitě CZK, ale pouze o relativní (více)nekvalitě EUR a USD.A vůbec, co je to za nápad glorifikovat CENTRÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ, navíc plánování toho ekonomicky nejpodstatnějšího: ceny/objemu peněz?Celé mi to přijde jako chválit italské fašisty za to, že měli na rukou relativně méně krve, než němečtí národní socialisté.Na druhou stranu: ano, fixace (k ještě méně kvalitné měně: EURu) by vedla k umělému úvěrvému boomu a k drsnějšímu pádu. Ale pro koho? Jak se znám, úvěrový boom bych využil k nákupům pravých peněz (zlato, stříbro). A co by se mnou, nebožákem, udělala recese z roku 2008. No řekl bych, že nic hrozného!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Arsen Lazarevič | 22. 4. 2010 12:48

Pane Kohoute, dopouštíte se podobné chyby jako s hodnocením Alana Greenspana hned poté co odešel. Tůma způsobil obrovskou nemovitostí bublinu, která pravděpodobně bude splaskávat ještě hodně dlouho. Společně se statistickým úřadem se dopustily podvodu na občanech této země viz předchozí příspěvek od Pavla Likavce. Pan Tůma taktéž odsouhlasil převod více jak miliardy euro směrem k MMF za 1 procentní úrok. Takhle dobrý hospodář s našimi devizovými rezervami opravdu nehospodaří. Proto bych Vás příště Pavle poprosil o trochu střízlivější pohled.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Likavec | 22. 4. 2010 11:43

Rocky koruna jak pro koho. Pro toho, kdo spořil na koupi nemovitosti nebo má nějaký finanční majetek rozhodne "Rocky" nebyla. Ceny nemovitostí nespadají do spotřebního koše a tak se inflace provalila tam, ve zbytku držela inflaci níže levná produkce z Číny a posilující koruna. Ceny služeb, které nelze externalizovat jsou ale jinde. Například kadeřnictví - stříhání 2000 30,- 2010 60,-. Neustálé deficity financované emisemi ničím nekrytých peněz umožnily finančnímu sektoru poskytovat díky multiplikaci mnohem více úvěrů. Tyto úvěry pak vedly k růstu HDP na dluh. Růst M2 o 85% mezi roky 2000 až 2009 byl "Rocky" spíše pro střadatele a "Funky" pro dlužníky. Kdyby se kapely měly vyměnit, tak ČNB (FED) honem přispěchá se snížením sazeb, které jsou pro vkladatele hluboko pod reálnou inflací.Dejte si dohromady růst M2 o 2.8% únor 2009 - 2010 a pokles produkce o 2.1%.Toto všechno je politika, které vede jen ke stále vyšším ziskům finančního sektoru na úkor obyvatel, firem a států.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 22. 4. 2010 16:38
reakce na Pavel Likavec | 22. 4. 2010 11:43

Prave z techdo duvodu jsem pro to, aby vedle soucasne inflace byla zverejnovana i "obcanska" inflace. jednoduse receno by to byla inflace, pocitana na vetsinoveho cloveka. Tedy z medianove mzdy, hlavni slozba bydleni a energie, dale potraviny a dalsi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!