Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nemyslíš? Zaplatíš!

| 15. 5. 2010

Na rozdíl od nás je Slovensko členem eurozóny. Do tamějších červnových voleb se proto důsledky řeckého fiaska promítnou ještě o něco silněji než do těch našich. Lví podíl na tom má především nenadálá povinnost Slováků zaplatit „nadstandardní příspěvek na údržbu a provoz“ – jinými slovy: nalít miliardu eur do řecké ekonomiky. Pokud ale přijdou další problémy, dá se očekávat, že do budoucích sbírek na rozhazovačné Spoluevropany budou brzy přispívat i ostatní unijní země, které dosud s přijetím eura otálejí. Tedy i my.

Nemyslíš? Zaplatíš!

Slovenské červnové volby jsou hodně napjaté. Jde v nich podobně jako u nás o každé procento. Právě proto je řecká otázka tak důležitá. Je dokonce dost dobře možné, že Řekové „svojí“ měnovou krizí právě poslali veleúspěšný Směr premiéra Roberta Fica z budoucí vlády do opozičních lavic. Téměř miliarda eur, kterou Slováci mají a musejí poskytnout o mnoho bohatšímu Řecku jako půjčku (s velmi nejistou návratností), je daň za členství země ve stále ještě elitní eurozóně.

Proč to ale „odnáší“ právě mnohdy nacionalistický Ficovi? Jednoduše proto, že stojí v čele vlády, která půjčce nemá jak zabránit. Slovenská opozice to okamžitě zvětřila a vyrazila do boje obalena populistickými hesly a opoziční odvahou. Dzurindova Slovenská demokratická a křesťanská koalice by si tak mohla zopakovat slavné „druhé místo“ z let 1998 a 2002, jež by jí vyneslo do čela nové vlády. Fico totiž jen neurčitě blábolí a couvá ze svých kdysi pevných pozic.

Doma vykřikuje, že Řekové musejí splnit nejdříve jeho, Ficovy podmínky a skutečně začít šetřit, až potom prý můžou počítat se slovenskými penězi. Když ale, jako na konci minulého týdne, dojde na nadnárodní setkání, je Ficovo Slovensko bezmocné – podvolí se a přijme své závazky. Přehození schválení půjčky až na nový slovenský parlament, který vznikne právě zmíněnými volbami, je jen formalita, nicotné gesto, které na souhlasu současné vlády nic nemění.

A tak Slováci, kteří mají proti Řekům třetinové platy, prostě miliardu eur Aténám pošlou. Děj se, co děj… Všechno ostatní jsou jen hrátky, protože na druhé straně je vyloučení Slovenska z eurozóny, což by pro zemi znamenalo zcela zásadní ekonomický a politický otřes.

Na každého jednou dojde

Představa, že nás Čechů, Poláků a ostatních, co ještě euro „fikaně“ nepřijali, se to netýká, je scestná. Eurozóna představuje v Evropské unii zcela dominantní většinu, a pokud by peníze potřebovala, zkrátka si je sežene i od nečlenů. Cest, jak do sanace Řecka a podobných problémových zemí eurozóny zapojit celou unii, je mnoho. První náznaky už máme ostatně za námi. A když bude "nejhůř" – a člověk při stavu financí takových zemí jako Portugalsko, Španělsko nebo Itálie skutečně neví dne ani hodiny – „vypůjčí“ se prostě dočasně peníze z jiných rozpočtů Evropské unie. Vznik skutečné hospodářské unie, jež je zřejmou reakcí na „řeckou nemoc“, pak zasáhne nejen země eurozóny, ale samozřejmě i „ty ostatní“.

Vlezli jsme do chomoutu

Ve stejném postavení jako Fico tak může za pár měsíců být i nový předseda české vlády. Nebo té polské. Na tom nezáleží. Slovensko je zkrátka zajímavým precedentem, varnou baňkou, umožňující shlédnout celou explozivní reakci ještě před tím, než nás bude moci sama spálit. I proto by z ní neměli čeští politici odtrhnout oči.

Právě teď, kdy se obrovskými rozpočtovými schodky překonal první náraz krize z let 2008–2009, bohužel vyplývá na povrch holá pravda. Znali jsme ji sice už před svým vstupem do Evropské unie, ale nikoho, včetně prezidenta Václava Klause, nenapadlo o ní ani přemýšlet: Vstupem do Evropské unie jsme se stali členem bohatého, ale až po uši zadluženého spolku zemí. Způsob, jakým se státními financemi zacházely země na jihu Evropské unie, byl už tehdy tak příšerný, že proti němu i komunističtí vládci Československa vypadali jako skvělí hospodáři. Obrovské dluhy, i vzhledem k vyšší výkonnosti ekonomik několikanásobně vyšší než v Česku, ale měly a mají i mnohé z dalších zemí unie. Způsob, jakým Spolková republika Německo vyhazovala už před naším vstupem každoročně desítky a desítky miliard euro do stoupy jménem „nové spolkové země“, nás měla varovat.

Nevarovala. Vlezli jsme do chomoutu a kromě jiného jsme na sebe vzali závazek přijmout euro, z něhož se už sedm let trochu trapně vykrucujeme. Navíc rozpočtové chování našich „povstupových“ vlád, vytvářejících citelné deficity i v době, kdy hospodářství této země i díky členství v EU rostlo o víc jak pět procent ročně, nás neopravňovalo k ničemu jinému než k mlčení.

Začít u sebe

Jsme součástí zadlužené, stagnující a v problémech se zmítající Evropské unie. Utéct pryč se téměř nedá a bylo by to možná ještě dražší než zůstat. Zbývá jediné. Jít Evropské unii příkladem a pak se snažit příkladné hospodaření vyžadovat taky od ostatních. A není pravda, že to nejde. Když to dokázalo takové malé Estonsko, můžeme to dokázat také. Na tom, zda se nám to podaří, závisí, kolik budeme v budoucnu platit. Za sebe, i za zbytek té naší skvělé, bohaté a až po uši zadlužené Evropy.

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Jarmila Marutová | 16. 5. 2010 13:41

Namísto "Nemyslíš? Zaplatíš!" je spíše nutné začít myslet a a tudíž zbytečně neplatit. To, že jsme do chomoutu vlezli, ještě neznamená, že z něj také nelze vylézt. Nic není na věčné časy...Chce to jen kuráž.Cestu nastiňuje tato kniha:http://www.kosmas.cz/kni hy/152309/jak-vystoupit-z-eu/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

wett | 16. 5. 2010 22:36
reakce na Jarmila Marutová | 16. 5. 2010 13:41

Tady ještě video k tématu EU :http://reformy.shoptet.cz/nig el-farage/skutecna-tvar-evrops ke-unie
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

wett | 16. 5. 2010 21:00
reakce na Jarmila Marutová | 16. 5. 2010 13:41

Když už jste zmínila tuto publikaci, dodám, že její autor je předsedou velmi liberální politické strany , které dám svůj hlas, přestože se letos nejspíš nedostane do parlamentu.A pokud máme začít myslet a zbytečně neplatit bude nejlíp s tím začít před 26.5. 2010
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Bedja | 15. 5. 2010 23:54

Autor by taky mel napsat, kolik miliard euro Česká Republika kazdý rok dostává dotací od EU. Takze nakonec je vetsí výhoda býti v EU, nez býti mimo EU. A vetsí výhoda pro vývoz z Čech a turismus do Čech bude také slabé euro v Čechách nez silná koruna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

wett | 16. 5. 2010 13:26
reakce na Bedja | 15. 5. 2010 23:54

Podívejte se kam jdou dotace z EU. Z kapes všech Europanů, kteří by věděli jak své peníze smysluplně utratit např. za osobní spotřebu či investici do své budoucnosti se nějakým způsobem vytáhnou. Potom se přidělují na různé projekty. I kdyby přidělování bylo křišťálově čisté, už jen nutnost vypracovat patřičný projekt znamená ztrátu času a financí tj. překážku na toku peněz. Nejhorší je, že nejsou využity smysluplně. Ve svém okolí znám mnoho případů, kdy se něco dělá jen proto, že se na to dají vytáhnou peníze z EU. Nebýt dotací, nikdy by se tyto projekty nezrodily a to by bylo dobře. Peníze by se použily na potřebnější věci...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 16. 5. 2010 18:23
reakce na wett | 16. 5. 2010 13:26

Nedávno mi popisoval jeden můj karád projekt v jejich (majitelem jsou jeho rodiče) firmě. Dokonce i on sám byl k projektu kritický. Říkal, že při 100%-ní dotaci není podnikatel nijak motivovaný šetřit. Spíše přemýšlí za co by ještě mohl peníze utratit aby to pro něj mělo alespoň trochu smysl. Kde se peníze na takovéto projekty berou? Že by převážně od střední třídy? Kolik stojí jejich přerozdělení? Kolik jich je utraceno zcela zbytečně? O kolik jsou předražené zakázky pořízené za pomoci dotací z EU?.Jeden projekt za všechny - cyklostezka ve Vysočanech. Hned jak jsem ten obrovský most viděl, říkal jsem si zda by nebylo lepší využít stávající přechod (na silnici, kterou most překlenuje jezdí velmi málo aut) a most nestavět. Následně jsem se dozvěděl kolik most stál. Cena předčila mé představy. Nebylo by lepší kdyby z EU přicházelo méně peněz (a méně do ní odtékalo) a kdyby nebylo na takovéto zbytečnosti?.Ještě před dvěma lety jsem byl Eurooptimista. Dnes už mám blíž k Europesimistovi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 17. 5. 2010 11:12
reakce na Radovan Kubát | 16. 5. 2010 18:23

Přesně tak, to co nás potopí, jsou dotace na zbytečnosti.K té cyklostezce: Po Českomoravské ve Vysočanech chodím téměř denně. Už dva roky marně doufám, že na tamější cyklostezce jednou uvidím cyklistu…
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 16. 5. 2010 13:01
reakce na Bedja | 15. 5. 2010 23:54

Vyhodou byti v EU rozhodne neni par miliard dotaci (a vice nase cista pozice opravdu necini), ale pristup na jednotny trh. Nechapu vsak, proc to nemuzeme udelat stylem Norska nebo Svycarska a museli jsme se nacpat do spolku, kde mame nulove slovo, muzeme leda drzet usta a krok a obcas platit za nase jeste vice nenazrane sousedy.Jinak slabe euro u nas znamena zdrazeni veci z dovozu a nasi dovolene v zahranici, coz zase neguje vyhodu prijmu z vyvozu a z turistu. O tom, ze pozice export/import neni pro bohatstvi naroda jako celku dulezita, bylo popsano jiz mnoho ekonomicke literatury. Vyhody bere vzdycky jenom cast obyvatel.Nehlede na to, ze vice nez polovina statu platicich eurem je mimo nasi optimalni menovou oblast.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 16. 5. 2010 10:48
reakce na Bedja | 15. 5. 2010 23:54

Nedávno jsem četl, že v současné době posíláme do rozpočtu EU více než z nich dostáváme. Ať už je to pravda nebo ne, je podle mě jisté, že v budoucnosti budeme platit víc než dostávat. A dostane-li se Španělsko (nebo někdo jiný) do podobných potíží jako Řecko, budeme platit výrazně více.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!