Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

O přírodním bohatství a HDP Mordoru

| 24. 5. 2010

Předně si musíme uvědomit, že je to skutečně na nás, co zde budeme: v extrémním a fantaskním pojetí je to do jisté míry spor mezi industriálním Mordorem nebo elfí Roklinkou. Pomyslný HDP Mordoru jistě rostl mnohonásobně vyšším tempem, než ekvivalent HDP v Roklince. Zejména pak v letech přípravy na válku.

O přírodním bohatství a HDP Mordoru

Ten příměr je samozřejmě extrémní, přehnaný. Záměrně. Vyniká v něm totiž dobře paradox HDP.

A dobře ilustruje zvolený příměr ještě jednu věc: že nikdy nevolíme mezi vysokým HDP nebo primitivní ekonomikou - ta mordorská byla mnohem primitivnější než elfí. V očích statistiků měřících HDP by ale elfové nepochodili, třebaže se v jejich společnosti nepochybně žilo příjemněji.

Elfí ekonomika

Rozumné země už dávno pochopily, že zdroj jejich bohatství není ukryt v dobývání surovin, které jim příroda nadělila. Chápou, že přírodu, ze které jsme vzešli a která nás ohrožovala i živila zároveň, je třeba dnes chránit.

To je paradoxní. Člověk, jež je sám nedílnou (jakkoli specifickou) součástí přírody, se najednou dostal do role ochránce . Z mohutné přírody se stal parčík na volitelnou procházku a kdysi tak nebezpečná zvířata v kleci v ZOO slouží k pobavení dětem. Máme tak mylný pocit, že přírodu ovládáme (až na občasné záplavy, výbuchy sopek, tsunami a další zpupnosti, které nám provádí), že nám patří. Přitom my patříme jí. A pokud se nenaučíme žít s ní ve větší symbióze, přestane ona chránit nás.

Jediným zdrojem, který nám patří - a který máme využívat naplno - jsme my sami. Pokud nás mrzí, že nemáme přirozené naleziště ropy, nebo nový zlatý důl, či více čehokoli, vzpomeňme, že přírodní bohatství je pro většinu zemí prokletím. Většinou se na něj totiž spolehnou (rozuměj: vytěží, co mohou) a lidské talenty, které by měly rozvíjet a zmnožovat, nechávají ležet ladem. Riziko mordorizace je u takových zemí veliké. Mnohem větší než u těch, na které byla příroda se svými zdroji "skoupá".

Praktický příklad? Třeba Finsko, které asi nejvíc připomíná našlapující elfí ekonomiku: nemá skoro žádné primární zdroje a ještě před pár generacemi představovalo skutečnou periférii Evropy. Jak je ale právě na něm teď krásně vidět, lze se vyvíjet, růst a šťastně žít i bez těžké mašinérie, těžkého dluhu a ekologických výčitek.

Jinými slovy, kdybychom žádné uhlí neměli, určitě bychom si vynalezli něco kloudnějšího (a užitečnějšího) na práci, než je jeho kutání. A nemuseli bychom se teď vyčerpávat hádkami o prolomování těžebních limitů. Přírodní bohatství nás opravdu může v lecčems ochudit. Není totiž tak úplně naše (je přírodní) a to pravé bohatství (naši vzdělanost, zdraví, kreativitu, moudrost) nám může zastínit.

My hobiti

Kdysi jsem, ve spojitosti s radarovou základnou, přirovnal náš národ k hobitům: kvůli jejich a našemu přirozenému odporu míchat se do záležitostí "velkých". Reptáme, že jsme malí (blbost!) a že na nás nezáleží (blbost!). Když se ale svět zeptá nás, strčíme - jako hobiti - občas hlavu do písku, nebo děláme jiné nedůstojnosti paličatě-symbolického vzdoru.

Vůbec jsem to přirovnání ale nemyslel zle, vždyť hobiti - to byl národ úctyhodného Bilba, Froda a jeho přátel. Národ houževnatý, a když na to přišlo, vtipný a vlastně hrdinný. Ale také žijící s pocitem, že se kolem nich točí svět, že o nich rozhodují jiní, a že jde zejména o pivo, dobré jídlo a přilehlé zahrádky. Prostě neradi rozhodujeme o velkých věcech (i volby u nás tradičně končívají hodně nerozhodně).

Což nás ovšem zodpovědnosti nezbavuje, ač může být nepříjemná. Čím více lidí nepřijde k volbám, tím více moci budou mít politici, které nechceme. A Mordor už jsme tu jednou měli.

Psáno pro HN

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Vlad Ender | 28. 5. 2010 15:38

Jen malicky problem - Finsko muze mit "elfi" ekonomiku jen kvuli tomu, ze outsourcovalo znecisteni do jinich krajin.Lepsim prikladem toho je Rakousko, ktere nechce jadernou energii, neb je z jadra, vodni energii neb nici Alpy, uhelnou energii neb nici ovzdusi, a vetrnou neb to vypada blbe.Tak to vsechno outsourcovali do Nemecka/Francie/CR, a energii si proste dovazeji. Vsechno co nechteji se deje porad, akorat to nevidi, a co oci nevidi, to srdce neboli...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert-Antonio | 28. 5. 2010 20:42
reakce na Vlad Ender | 28. 5. 2010 15:38

Finsko dováží jen 15% elektriky, na druhou 30% finské spotřeby má na starosti dřevozpracující průmysl. Skutečná finská elfí ekonomika by se bez dovozu elektriky v pohodě obešla. Navíc Finové narozdíl od Rakušáků i Němců vesele staví nové reaktory :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

dundee | 24. 5. 2010 17:11

Krásný článek, díky za něj!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kulik | 24. 5. 2010 20:38
reakce na dundee | 24. 5. 2010 17:11

souhlasim překvapil mě mile tomáš.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš Sedláček
Je hlavní makroekonomický stratég ČSOB. Působil jako poradce prezidenta Václava Havla a v letech 2004–2005 jako poradce ministra financí. Přednáší filozofii...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!