Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Stavebko: Zrušit nebo spořit dál?

| 26. 7. 2010

I když stát sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu, pořád půjde o výhodnější způsob, jak si postupně našetřit nějaké peníze, než spořit na spořicích či termínovaných účtech. K výpovědi smlouvy nebudou mít důvod ani ti, kterým už uplynula šestiletá doba, po kterou nemohou peníze bez sankcí vybrat.

Stavebko: Zrušit nebo spořit dál?

Stavební spoření sice bude méně výnosné, ale i nadále ho ocení ti, kdo dávají přednost jistotě, že o uložené peníze nepřijdou. Stavebko totiž patří do systému pojištění vkladů, který klientské peníze chrání před krachem banky či stavební spořitelny až do výše 50 tisíc eur, tedy zhruba 1,25 milionu korun.

Nemusí se proto potvrdit katastrofické scénáře, s nimiž po oznámení vlády o plánovaném snížení státní podpory vyrukovali zástupci stavebních spořitelen. Ti hovoří o masivním odchodu klientů, kteří už spoří více než šest let, a o výrazném poklesu nových zájemců o stavební spoření. V takovém případě by prý stavební spořitelny musely omezit poskytování především překlenovacích úvěrů, které umožňují klientům pořídit si či opravit vlastní bydlení dříve, než by splnili podmínky pro řádný úvěr ze stavebního spoření.

Co chystá Nečasův kabinet?

Vláda hodlá jednak zvláštní daní snížit státní podporu na polovinu u všech smluv o stavebním spoření. Co to znamená v praxi? Klienti, kteří uzavřeli smlouvu před rokem 2004 by už za letošní rok dostali místo 4500 korun 2250 korun. Ostatní by místo 3000 korun dostali od státu jen 1500 korun. Zároveň chce vláda zdanit i úroky z vložených peněz patnáctiprocentní daní z příjmu.

Graf: Co udělá s výnosností stavebního spoření snížení státní podpory

Plná velikost zde

Klienti, kteří pravidelně ukládají každý rok 20 tisíc korun a stavební spoření úročené dvěma procenty ročně mají už šest let, by opatřením přišli o jedno procento výnosu. Bez snížení státního příspěvku by jim jejich stavební spoření v sedmém roce vynášelo 3,4 procenta ročně. Po snížení podpory a zdanění úroků jejich výnos v sedmém roce klesne na 2,25 procenta. Spočítejte si, jak se po reformě změní výnosnost vašeho stavebního spoření.

Stále lepší než spořáky a termínováné vklady

Pokud by si modeloví klienti uzavřeli smlouvu se stejným vkladem a úročením nově, pohyboval by se jejich výnos v prvních šesti letech v průměru nad třemi procenty ročně.

V obou případech tak jde o lepší úročení, než jaké po zdanění nabízí bankovní spořící účty a termínované vklady. Dalších alternativ, jak s tříprocentním výnosem pravidelně spořit s pocitem jistoty, že o vložené peníze klient nepřijde, mnoho není.

Klienti, kterým už uplynula šestiletá vázací doba, proto nemají důvod smlouvu vypovídat a peníze vybírat. Výhodnější krátkodobá alternativa bez rizika u nás momentálně není. Pokud by však chtěl dotyčný uložit našetřené peníze na delší dobu, mohl by zvolit některý ze zajištěných podílových fondů. Ty mu zaručují minimálně vrácení investované částky a slibují lepší výnos než stavební spořitelny. Vklady ovšem nejsou pojištěny proti krachu investiční společnosti, která fond zřídila. Výnos závisí na vývoji finančních trhů. Zajištěné fondy se navíc nehodí pro pravidelné spoření.

Jinou alternativou mohou být dluhopisové a smíšené podílové fondy.Jenže u podílových fondů existuje na rozdíl od stavebního spoření riziko, že hodnota naspořeného majetku může klesnout. Rovnocennou konzervativní alternativou proto nejsou.

Klíčový bude přístup poradců a úrokové sazby

Budoucnost stavebního spoření v Česku tak ovlivní spíše než výše státní podpory vývoj úrokových sazeb a přístup finančních poradců k jeho prodeji.

Pokud úrokové sazby na spořících či termínovaných účtech výrazně porostou, budou i bez státní podpory výhodnější než stavební spoření. Pravděpodobnost zvýšení úroků bude navíctřeba odhadnout na celou dobu šesti let trvání smlouvy o stavebním spoření. Kdo si bude myslet, že sazby za pár let porostou, ani státní podpora ho nepřiměje k uzavření stavebního spoření. „Klienti budou opatrnější. Proto předpokládáme, že úbytek nových klientů může být značný,“ soudí Vojtěch Lukáš, předseda Asociace českých stavebních spořitelen.

Stavební spořitelny by sice mohly úročení vkladů rovněž zvýšit, ale musí být obezřetné. „Stavební spoření je především úvěrový produkt. Klient v okamžiku uzavření smlouvy dostává v podstatě časově neomezenou opci na pevně stanovenou úrokovou sazbu z úvěru,“ vysvětluje Lukáš. Stavební spořitelny tak mají menší prostor pro zvyšování úroků z vkladů, aby se nedostaly do ztráty.

Co si myslíte o snížení státní podpory u stavebního spoření?

Text byl publikován na www.penize.cz

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

Marek Poláček | 27. 7. 2010 21:36

Zdanění státního příspěvku je chytré vyřešení problému se snížením státního příspěvku. Stavební spoření zmutovalo jako všechny daňové úlevy. Ve výsledku stavební spořitelna za to, že pomůže inkasovat daňovou vratku, sama si většinu stáhne k sobě. Chce to proškrtat všechno včetně stravenek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 26. 7. 2010 19:36

Pro střadatele bude podstatně výhodnější dávat peníze do záložny, možná třeba sem: https://www.creditas.cz/obcan/.Víte někdo zda je tato záložna bezpečná? Z výsledků hospodaření jsem bohužel nepochopil, zda je na tom tento podnik dobře nebo ne. Jde mi o to, že pokud by náhodou záložna padla, může se termínovaný vklad značně protáhnout (až o pět let - tak dlouho totiž může trvat než FPV vyplatí střadatelův vklad). V případě krachu záložny by samozřejmě střadatel oproti stavebnímu spoření prodělal (výplata peněz by pravděpodobně proběhla se zpožděním a navíc by se od krachu do výplaty peníze neúročily), jinak je ale stavebko na spoření podstatně méně výhodné (nižší výnos, 6 let vázací doba, poplatky za vedení účtu, případně i za sjednání smlouvy).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Finančník | 26. 7. 2010 17:01

Mě by zajímalo, kde berete jistotu, že zdaněna bude jen st.podpora za 2010 a dál. Co já vím, má jít o druh srážkové daně splatné při výplatě peněz ze smlouvy st.poření. Takže když skončí např. po 6letech, tak st. podpora může činit až 6*4.500,- a srážková daň ve výši 50% tedy jednu polovinu této částky.Nezapomeňte, že ten kdo má máslo na hlavě je jistý p. Kalous..., tomu se jeho záměr ušetřit na stavebku v roce 2003 hrubě nepovedl, když vůbec neodhadl chování lidí jako trhu (ostatně jeho schopnost "odhadnout" ;vývoj a reakci jsme si mohli vyzkoušet v připraveném návrhu st. rozpočtu na 2008, výsledek místo +5%HDP bylo -5%HDP, +/-100mld. sem tam... no nic.)Zkrátka tenhle člověk teď sedí na MF a má krásnou možnost svoji minelu, alespoň ve stavebku, napravit a neplánovaně vyplacenou st. podporu (zatím jde o zálohy) získat do státní kasy zase zpět.Takže milé stavebko - ende!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 27. 7. 2010 06:29
reakce na Finančník | 26. 7. 2010 17:01

Zdanění již připsaných podpor by bylo až moc nefér a riskoval by tím nejen ztrátu mnoha hlasů pro TOP09, ale i vlastní zdraví. Vzpomeňte si na téměř férovou deregulaci nájemného (ne zcela, protože byla příliš pomalá) a pana Sobotku a jeho krunýř kolem krku. Možná za tím bylo něco jiného, každopádně za zdanění již připsaných podpor by Kalous nepochybně po hubě dostal a jistě ne jen jednou. Tady půjde o peníze lidí, ne o HDP a rozpočet, což jsou věci, kterým většina lidí nerozumí nebo rozumí a je jim to jedno jak to dopadne..Pokud bude výplata podpory vázána na určitý účel (stavba, rekonstrukce apod.), bude to opravdu téměř konec stavebka. Tohle by totiž odradilo i ty nejkonzervativnější a nejbázlivější střadatele.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Finančník | 27. 7. 2010 08:31
reakce na Radovan Kubát | 27. 7. 2010 06:29

Souhlasím. Nicméně se vracím k jádru věci - dle mého povědomí by to bylo právně čisté.Co třeba tento scénář:Do komunálních voleb se nic neuděje, bude se mlžit jak nad rybníčkem Brčálníkem - jen, aby lidi dali hlas těm VyVolenym a TOP elite naroda :-) Kdyz se bude nekdo moc ptat, dostane odpoved tesne vedle pravdy.V navrhu zakona, co pujde do parlamentu bude vse v "poradku", takovy uklidnujici dokument. Vsichni budou v klidu. Pri rozprave nad zakonem vystoupi "nahodou" poslanec s pozmenovacim navrhem tohoto zakona a kupodivu bude tato zmena odsouhlasena. Klaus podepise, vyjde ve Sbírce a ejhle, daníme vše, komplet st. podporu v duchu jak jsem psal v prvním příspěvku. Pak toho budou plné noviny, ovšem klienti z technických důvodů nestihnou ukončit smlouvy před platností nového zákona... podle mne past a proto říkám stavebko - ende!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 27. 7. 2010 12:31
reakce na Finančník | 27. 7. 2010 08:31

Komunální volby nejsou jediné volby. Ještě jsou tady volby krajské, senátní a ty parlamentní jsou také dost brzy na to, aby lidé zapomněli..Kdybychom měli smlouvy po vázací době, určitě bych je raději zrušil a peníze dal na termínovaný vklad do záložny. Možná přece jen nakonec dojde ke zdanění i připsaných záloh. Kalous pak řekne, že to byla chybka a že to tak nemyslel ale že už se s tím nedá nic dělat:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

cml11 | 26. 7. 2010 06:57

No nevím, nevím. Kalkulace nepočítá s poplatkem za sjednání stavebka. Výnosnost tohoto šestiletého termíňáku, kterým stavebko defacto je, bude nově jen o vlas nad 3 procenta čistého..Při stejném pojištění vkladů bych zvolil spíš roční revolving u záložny, kde dostanu stejný, nebo i lepší úrok (podle zůstatku) s kratší výpovědní lhůtou..No a pak padá i další často využívaný účel stavebka - souběh s hypotékou. Efektivní úrok totiž od nového roku klesne pod úroveň úroků většiny hypoték. Tudíž bude výhodnější naspořenými prostředky umořovat hypotéku přímo a nenechávat je odložené na stavebku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Černý | 26. 7. 2010 10:03
reakce na cml11 | 26. 7. 2010 06:57

Souhlasím s tou volbou revolvingového 12M termínového vkladu, ale s přirovnáním stavebko=6letý TV už tedy ne. Účelem stavebka je (mělo by být), jak je zmíněno v článku získání opce na úvěr pro účely bydlení, s tím že můžete ale nemusíte této opce využít. Proto je výnos, narozdíl od TV sekundární ukazatel, primární je volba podmínek úvěrové opce. To si bohužel stát moc dobře nerozpočítal a státní podporou do jisté míry zdeformoval preference občanů k úsporám v bankovním systému. Myslím si, že je vhodné aby StSp nechal na holičkách (bez státního příspěvku) a snažte se, dámy a pánové, sami. Samozřejmě lidé by měli mít adekvátní a rovné možnosti k získání jiných možností zajištění svých peněz, ale uvědomme si, že nic nemůže být zcela bez rizika - chci NĚCO navíc, musím nést riziko navíc :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

cml11 | 26. 7. 2010 10:45
reakce na Adam Černý | 26. 7. 2010 10:03

Můj příspěvek vycházel ze stejného úhlu pohledu na SS jaký je prezentován v článku. Tedy z pohledu střadatele..Z pohledu žadatele o úvěr je situace jiná, momentálně s velkým otazníkem. Pokud budou muset stavební spořitelny hledat zdroje úvěrových prostředků na mezibankovním trhu, zřejmě nás čeká přiblížení úvěrů ze SS hypotékám. Všeobecně se očekává růst úroků, osobně bych se nedivil ani zavedení fixačních období..Pokud by SS zůstalo bez státní podpory, znamená to bez diskuse likvidaci celého systému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Černý | 26. 7. 2010 17:28
reakce na cml11 | 26. 7. 2010 10:45

A co je na takové změně špatně? Chci říct, tak to přece má být :-) Stavebko nemá nahrazovat funkci spořícího produktu a rozhodně si nemyslím, že s příchodem ohlášených změn se systém zhroutí, takové výkřiky spořitelny používají aby vyvolaly zbytečnou paniku ve snaze odložit ta chystaná opatření. Možnosti kam uložit peníze stejně výhodně nebo i lépe za srovnatelného rizika už teď jsou a pokud nebudou dělat spořitelny cavyky tak se přizpůsobí. Poptávka po jejich službách byla a je uměle nafouknutá. Proč má střadatel natahovat ruce po státních penězích, proč se zároveň neřekne, že StSp je z principu nefunkční?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

cml11 | 27. 7. 2010 05:39
reakce na Adam Černý | 26. 7. 2010 17:28

Stavebko bylo jedinečný produkt pro střadatele i žadatele o úvěr právě a jen díky státní podpoře. Pokud se tato dotace zruší, přestane být SS jedinečné a v dnešní podobě přestane existovat..Jestli je to dobře nebo ne? Čistě tržním pohledem ano. Dotovat vlastnické bydlení ale mělo jistou logiku, která nebyla tak úplně špatná. Navíc v posledních letech ten systém celkem vyváženě fungoval a náklady na jeho dotování klesaly. Proto mi připadá, že boj ministerstva financí proti stavebnímu spoření je veden spíš ideologicky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 27. 7. 2010 12:26
reakce na cml11 | 27. 7. 2010 05:39

Myšlenka byla možná v základu správná (přispívat na vlastnické bydlení), výsledek byl ale ten, že se dotovalo především spoření. To by také nebylo od věci (určitě jsou méně nebezpeční občané, kteří mají něco naspořeno, než občané, kteří nic nemají a dostanou se do finanční tísně), peníze na to ale evidentně nejsou..Dotování vlastnického bydlení by probíhalo i bez státní podpory stavebního spoření - pomocí odečtu úroků z daňového základu. I když ke zrušení tohoto odečtu možná dojde také hodně brzy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan Stuchlík
Několik let byl šéfredaktorem serveru Peníze.cz. Předtím pracoval téměř sedm let v týdeníku Ekonom jako redaktor a editor zahraniční rubriky, kde se specializoval...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!