Jen když řehtá úřední Šiml

Potvrzují to ostatně i další vtipy, v nichž úředníci často vystupují s populárními klotovými rukávy. Je to samozřejmě nadsázka. Soudím nicméně, že by je rozhodně potřebovaly některé úřednice, působící na "sociálce" pro sedmý pražský obdvo. Nebo jsou skutečně na vině neúměrně tvrdé předpisy, které úředníky či úřednice nutí urgovat doplatek pojistného, ať se děje co se děje a ať to stojí, co to stojí, třeba i naše peníze a přitom zcela zbytečně?

Přestavte si, že 26. března odevzdáte daňové přiznání a řádně zaplatíte příslušnou daň. Musíte ještě vyplnit také přehled o zdravotním a sociálním pojištění. Protože k tomu ovšem zákon občanům poskytuje osmidenní lhůtu, odevzdáte je až druhého dubna. Zároveň samozřejmě hradíte doplatek zdravotního a sociálního pojištění s pocitem velké úlevy, že máte nepříjemnou záležitost zvanou daňové přiznání konečně za sebou.

Povinnosti dané zákonem jste přece splnili. Jaké je ovšem vaše překvapení, když vám přesto sociálka pošle doporučeně upozornění, že jste včas nezaplatili, co dlužíte a pokud vše rychle nevysvětlíte, musíte počítat s penále.

Několikerý pokus vyřídit celou záležitost telefonicky se ukáže jako zbytečný. Telefony nikdo nebere. Nezbývá tedy než se jít na sociálku zeptat osobně, proč urguje zaplacení uhrazené částky, když platba odešla včas.

Život lidský bývá občas plný překvapení. Celá záležitost připomíná opožděný apríl. Nakonec se totiž dozvíte, že peníze došly včas, urgenci není proto třeba brát na vědomí a můžete ji hodit do koše, třeba i úředního.

"Když tedy peníze došly včas, proč je vlastně sociálka urgovala, milý Watsone?" Odpověď bylo možné očekávat: banka má na poukázání peněz několik dnů. S odstupem vše nápadně připomíná Werichovu pohádku o princezně Koloběžce. Příslušná částka totiž přišla nepřišla včas. Sociálka ji sice dostala až šestého dubna, zaúčtována byla ovšem podle předpisů již druhého, kdy byl podán příkaz k úhradě.

Nezbývá než položit další logickou otázku:A to nebylo možné počkat? "Zákon nás nutí nezaplacenou částku ihned urgovat. Řada lidí ostatně neplatí," zní neprůstřelná úřednická odpověď.

Jiný zákon, nebo přístup?

Tím tato úřednická historka zdaleka nekončí. Je tu i druhá strana mince v podobě úhrady zdravotního pojištění. Shodou okolností se totiž stalo, že banka příkaz k úhradě kvůli chybě v podpisu, který tudíž neodpovídal podpisovému vzoru, vrátila. Nedoplatek na zdravotním pojištění za loňský rok tak byl zaplacen pozdě, ale přece, v každém případě ovšem krátce po termínu. Přesto zdravotní pojišťovna platbu uznala, neurgovala ji hned druhý den a velkoryse odpustila i možné penále.

Platí tedy pro sociálku jiné předpisy než pro zdravotní pojišťovnu, nebo je to jen a jen v lidech a jejich přístupu ke klientům? Donedávna jsem žil v přesvědčení, že jsou vtipy o některých úřednících nadsázkou a proslulý úřední Šiml již dávno patří mezi mýty. Z některých úřadoven ale jako by stále bylo slyšet jeho hlasité řehtání.