Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Už to není ono

| 7. 5. 2009

Spořicí účty nebezpečně mutují. Některé banky zřejmě spoléhají, že lidé vystrašení finanční krizí jim přinesou peníze z prodaných podílových listů či akcií a dají se oškubávat.

Už to není ono

Spořicí účty se v minulých letech staly celkem oblíbeným prostředkem pro krátkodobé ukládání úspor. Nahradily nepraktické vkladní knížky a nezajímavě úročené termínované vklady. Původně byly jednouché a pružné, ale to už dnes neplatí.

Původně jednoduchý

Spořicí účet původně nabízel novou filozofii spoření. Měl dát klientovi i bance větší volnost – klient mohl kdykoli ukládat jakoukoli částku a kdykoli si jakoukoli částku vyzvednout. Banka zase mohla úročit vklad podle toho, jakou obchodní strategii právě zastávala. Jenže v současné době existuje na trhu kolem tří desítek účtů, které mají ve svém názvu slovo spořicí, ale podmínky mnohých z nich se od původní filozofie značně liší.

Zatímco banky si ponechaly svobodu kdykoli měnit úročení, klienty omezují co do možnosti výběru i výše uložených částek, zatěžují je nejrůznějšími poplatky, případně si kladou pro vyplacení slíbeného úroku komplikované podmínky. Ze spořicího účtu se stal mutant.

S prvním spořicím účtem přišla ING (Oranžové konto) někdy v roce 2000. Minimální vklad byl poměrně nízký – deset tisíc korun, což učinilo tento produkt široce dostupný, ale z hlediska banky přece jen nastavený tak, aby uhradil provozní náklady.

Oranžové konto nabízelo ve své době příjemný úrok, který se dlouhodobě držel na špici všech srovnávacích tabulek. Dával víc, než kolik byly banky ochotny vyplatit na termínovaných vkladech, o vkladních knížkách nemluvě. Nabízel i jinak uživatelsky příjemné podmínky: ING neúčtovala žádné poplatky (za vklad, výběr, vedení účtu ani za výpis) a vklady i výběry probíhaly bezhotovostně (telefon, internet). Peníze na konto se daly převádět i z několika účtů v jiných bankách, stejně tak je mohl i majitel vybírat.

Ukázalo se, že Oranžové konto je velmi dobrý marketingový tah, protože přišlo v době, kdy bankovní depozitní produkty byly špatně úročené, nezajímavé a málo pružné. Snad jako jediný konkurent se jevil v té době inteligentní vklad eBanky, která umožňovala automaticky převádět přebytek na běžném účtu na lépe úročený vklad, ovšem vedený jen v eBank. I v tomto případě však úrokové zhodnocení zaostávalo za nabídkou ING.

Nešťastní mutanti

Úspěch Oranžového konta byl nepřehlédnutelný, a tak podobné spořicí účty začaly nabízet i ostatní banky. Ale původně jednoduché a příjemné spoření začaly komplikovat. První nepříjemností byla podmínka, že spořicí účet je možné založit jen k běžnému účtu (Česká spořitelna, Komerční banka, Raiffeisenbank). Další omezení se týkalo částky, která je úročena avizovanou sazbou. Příkladně u Komerční banky a České spořitelny se úročí výhodně jen 50 tisíc korun.

U jiných bank je zase stanoven poměrně vysoký povinný vklad (např. u Poštovní spořitelny 50 tisíc korun). Pokud klient vloží méně, dostane podstatně nižší úrok. Některé banky zase nedovolují inkasovat peníze ze spořicího účtu hned a zavedly výpovědní lhůtu běžnou u termínovaných vkladů (například u ČSOB je to sedm dnů, UniCredit týden, tři nebo šest měsíců).

Jiné zatěžují spořicí účty nejrůznějšími poplatky. Do toho všeho slibují ještě různé bonusy a akce (například GE Money úrok 3,6 %, který ovšem platil jen dokonce dubna, nebo ČSOB úrokový bonus, ale jen z nejnižšího ročního zůstatku na účtu).

Tři veteráni

Kdo by dnes chtěl využít spořicího účtu, musí se prokousat obrovskými srovnávacími tabulkami a vážit, zda slibovaný úrok není zatížen takovými komplikacemi, které jsou těžko srozumitelné a možná i splnitelné. V „čisté“ podobě na trhu zůstaly už jen tři spořicí účty s trochu zajímavým zhodnocením, a to u ING, LBBW a Fio.

Není proto divu, že se někteří drobní střádalové znovu vracejí k fondům peněžního trhu. Ty sice dosahují nižších výnosů, než slibují některé spořicí účty, zato mají srozumitelnější podmínky, po šesti měsících je výnos osvobozen od daní a podílové listy se dají rychle odprodat.

(Převzato z časopisu Finmag - Finanční magazín). Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Jan Nastas | 7. 5. 2009 09:14

Nejvýhodnější jsou dnes termínované vklady kampeliček. nejvýhodnější je momentálně Moravský Peněžní Ústav. Je to výhodnější než fondy a bezpečné (samozřejmě do výše ochrany 50 tisíc EUR).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Světlana Rysková
Věnuje se jako ekonomická redaktorka osobním financím, bankovnictví, pojišťovnictví a realitnímu trhu. Přispívá pravidelně do řady časopisů a do pořadů...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!