Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Plastová bomba

| 16. 10. 2009

Ve světě financí tiká další časovaná bomba − krize kreditních karet. Nejvíc děsí Spojené státy, ale slyšet už je i v Evropě.

Plastová bomba

Současná krize kreditních karet, která zmítá Spojenými státy, svým charakterem připomíná průšvih s hypotékami nízkopříjmových skupin obyvatel. Vykazuje totiž podobné rysy – banky a jiné společnosti vydaly příliš mnoho karet, povolily příliš mnoho úvěrů a teď mají problém půjčené peníze dostat zpět. Ekonomice se nedaří, nezaměstnanost roste a lidé nemohou splácet. Podobně jako u nesplácených hypoték i v tomto případě byly úvěry z kreditních karet zabaleny do úhledných investičních balíčků a poslány do světa. Teď se s hrůzou čeká, kde vyplavou. Prý je mají v portfoliu hlavně penzijní a podílové fondy. Američané se však obávají, že krize kreditních karet může zasáhnout i zdravotnictví, protože za péči se platí většinou právě kreditními kartami.

Jsme v Česku chytřejší?

Experti Mezinárodního měnového fondu varují: Američané letos nebudou schopni zaplatit 14 % z téměř 1162 miliard dolarů dluhů z kreditních karet. Problémy prý čekají i Evropu, kde může zůstat letos nesplaceno 7 % z půjčených 1497 miliard eur.

V Česku se „úvěrový zázrak v plastu“ šířil v minulých letech rychlostí blesku. Banky i splátkové společnosti ale tvrdí, že se žádné krize obávat nemusejí. Že by byly opatrnější a rozvážnější? Nebo jsou Češi o tolik chytřejší než Američané a nepropadli kouzlu plastového mámení?

Kreditka až do domu

Není to tak dávno, kdy bylo možné sehnat kreditní kartu na každém kroku. Nabídli vám ji v supermarketu, na letišti, po telefonu. Všichni vydavatelé kreditek lákali klienty k jejich používání, jak se dalo. Prodlužovali bezúročné období, nabízeli slevy ve smluvních obchodech, připisovali procenta z nákupů na účet penzijních fondů.

Nelze se proto divit, že počet bankovních kreditních karet v Česku vzrostl v posledních dvou letech na dvojnásobek. V současné době je jich v oběhu 1,24 milionu kusů. Kromě bank je vydávají i splátkové společnosti, ty ale jejich počty pečlivě tají. Sdílnější je jen společnost Cetelem, která je považována za největšího nebankovního vydavatele kreditních karet. Udává, že jich od roku 1997 vydala 1,37 milionu. Můžeme se tedy dohadovat, že i další dvě velké splátkové společnosti – GE Money Multiservis a Home Credit nezůstávají pozadu a rozdaly svým klientům jeden až dva miliony karet. Celkem jich Češi mohou mít tři až čtyři miliony.

Mnozí je dostali, ale ani po několika týdnech či měsících netušili, jak vlastně fungují. Ti chytřejší je strčili do šuplíku a zapomněli na ně. Teď je od nich banky stahují, protože takoví klienti se nevyplatí.

Jiní majitelé kreditek s nimi pouze vybírají hotovost z bankomatu, i když na inkaso hotovosti se u většiny bank nevztahuje bezúročně období. Jenom v prvním pololetí letošního roku bylo uskutečněno 1,44 milionu takových výběrů a průměrná inkasovaná částka představovala 3200 korun. Asi budete souhlasit, že není právě projevem přílišné finanční gramotnosti, když se někdo zadluží na 19 nebo až 26,4 % kvůli třem tisícovkám.

Chrání banky chamtivost?

Z čeho pramení jistota bank, že v Česku žádná krize kreditních karet nehrozí, když i u nás přibývá nezaměstnaných a platebně neschopných?

Možná se to bude zdát paradoxní, ale odpověď je možné najít v nenasytnosti tuzemských bank a splátkových společností. Většina z nich si účtuje řadu poplatků, nad nimiž by se v zahraničí jen pousmáli. Vydání plastového zázraku sice bývá zdarma, platí se ale za provozování karty, a to od 120 až do 3000 korun ročně, a někde k tomu přidávají i měsíční poplatek 20 či 30 korun za vedení úvěrového účtu. Také inkaso hotovosti z bankomatu či na přepážce je u kreditky mnohdy dražší než u běžné karty. Zpoplatňuje se i oznámení o překročení limitu čerpání a hotovou pohromou jsou upomínky – jedna přijde na 300 až 600 korun.

A úroky v Česku? Nedejte se mýlit tolik propagovaným bezúročným obdobím. Využít ho dokáže jen malá část klientů. V průměru jich není ani 30 %. Většina se neubrání lákadlu spotřeby, spadnou do úvěru, a ten je v českých krajích nadprůměrně drahý.

Američané by zírali

V USA považují za nepřiměřenou současnou průměrnou úrokovou sazbu, která v posledních měsících vyšplhala na 12,44 %. Americkou vládu to znepokojilo natolik, že chce začít regulovat podmínky poskytování a provozu kreditních karet novým zákonem, který by měl začít platit v příštím roce. Na úroky 19 až 26,4 % ročně, které jsou v Česku, by Američané jen zírali. Jen tak pro zajímavost, základní úroková sazba na finančním trhu je nyní jen 1,25 %.

Vypadá to, že banky v Česku škubou své klienty na kreditních kartách mnohem víc než ty americké. Možná si tím nafoukly už předem polštář, který je má uchránit před podobnými maléry, jako je krize kreditních karet.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

Josef Vejvoda | 16. 10. 2009 17:09

Připojuji aktualitu k diskusi o problémech se splácením:http://www.ct24.cz/e konomika/69825-bank-of-america -skoncila-ve-3-ctvrtleti-ve-zt rate/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Kosour | 16. 10. 2009 15:56

Radovan Kubát: Bohuzel lide na to nejsou zvykli a tak treba duchodci maji v stodole schovany statisice (viz TV) a o kus dal mladi plati silene uroky a poplatky. A prodelaji na tom obe skupiny.Radovan Kubát: Ony to kreditky neumi prave z toho duvodu, aby lide statisticky casteji zapominali a platili uroky. Jinak bych obecne rekl, ze ergonomie v bankovnictvi neni nic moc, alespon dle mych zkusenosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 16. 10. 2009 20:11
reakce na Libor Kosour | 16. 10. 2009 15:56

Když jsem si kdysi zakládal v ČSOB kreditní kartu (kvůli půjčení automobilu v zahraničí), byl jsem docela překvapený když se mě pracovnice zeptala zda chci aby mi z účtu strhávali minimální splátku, plnou splátku nebo nic. Vůbec nechápu proč poskytují možnost plné splátky. Že by proto že by si tuto možnost "vydupali" zákazníci? ČSOB nebo City bank (ta také umožňuje plnou splátku pomocí inkasa) nejsou banky, které by intenzivně naslouchaly klientům:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

swen | 16. 10. 2009 14:58

Nejsou to jenom kreditky...Při nadprůměrném příjmu jsem šel do KB žádat krátkodobý uvěr na profinancování zelené dotace ve výši 300 tisíc.Bez zajistění jen 250 tisíc a urok 12,6%. Nechápu jak tohle někomu mohou prodat... nebo že někdo muze být tak hloupý že si půjčí tak drahé peníze...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 16. 10. 2009 15:23
reakce na swen | 16. 10. 2009 14:58

S takovými podmínkami brzy donutí mnoho lidí půjčovat si mezi sebou. Pokud bych měl přebytečnou rezervu 300 tisíc, rád bych vám půjčil s úrokem třeba 8% (je nutné zohlednit vyšší riziko než kdybych uložil peníze do banky nebo záložny). Oba bychom na tom vydělali. Moji rodiče těch 300 tis. navíc mají, ti by ale asi zase neměli odvahu někomu půjčit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 17. 10. 2009 09:22
reakce na Radovan Kubát | 16. 10. 2009 15:23

Podívejte se na www.prosper.com, jak to již běží v USA - to jsou věci !!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

m | 17. 10. 2009 03:52
reakce na Radovan Kubát | 16. 10. 2009 15:23

Do toho bych šel dal bych i 10 % :o) p.a.M
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 16. 10. 2009 15:20
reakce na swen | 16. 10. 2009 14:58

Nesmis se na to divat ze sveho pohledu. Clovek s mizivym financnim vzdelanim a prehledem trhu to proste nevidi. ja bych ti taky urcite prodal treba predrazeny pocitac a jeste by sis chvalil, jak jsi nakoupil super vec. Stejne tak treba pekar, nebo kdokoliv jiny, kdo ma v danem oboru prehled a ty ne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Vejvoda | 16. 10. 2009 13:59

Skutečně výbušné téma. Z vlastní zkušenosti vím, že ti, kteří se dostanou do problémů s kreditkou, vůbec netuší, jaká je skutečná "útrata" - viz výběry hotovosti z bankomatů . A to vedle té kreditky mají ještě kontokorenty, spotřebitelské úvěry, někdy i americké hypotéky a většinou podprůměrné příjmy. Podstata jejich problémů není tedy jen v té kreditce, ale v naprosté neznalosti úskalí života na dluh. Vždy mě překvapí, že to všechno vůbec mohli dostat. Nedávno jsem se setkal s manželským párem, který nečekaně čelil plné invaliditě manžela a ztrátě zaměstnání manželky. Jejich aktuální měsíční příjem byl 15 000 Kč a jejich aktuální měsíční dluh 60 000 Kč (na několik let).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milan Schwarzkopf | 16. 10. 2009 10:56

Podle mne rozumný způsob používání kreditní karty je mít s jejím vydavatelem nastaven způsob úhrady inkasem z běžného účtu (klidně i u jiné banky), a na něm mít dostatečný zůstatek. Tak nikdy nepřekročím splatnost kreditky a využiju (téměř) naplno bezúročné období. Kreditku používat pouze na platby u obchodníků, případně po internetu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 16. 10. 2009 15:39
reakce na Milan Schwarzkopf | 16. 10. 2009 10:56

Bohužel ne všechny kreditní karty umí inkasovat z běžného účtu celou dlužnou částku. Některé umí inkasovat jen minimální splátku (zrovna ta moje od GE Money prý umí jen min. splátku). I když máte inkaso nastavené, je dobré hlídat stržení platby. U City bank (kde mám druhou kreditní kartu kvůli čerpání výhod) mi před časem platbu nestrhli. Naštěstí jsem si toho včas všiml (prý to bylo kvůli tech. problémům). S reklamací bych pravděpodobně uspěl, i tak jsem ale samozřejmě rád, že to dopadlo takto.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

dalich | 17. 10. 2009 11:57
reakce na Radovan Kubát | 16. 10. 2009 15:39

V tom směru je skvělý Diners Club. Splátky nehrozí, neumí to a inkasuje vždy 100 % z jakékoli banky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 16. 10. 2009 08:29

U nás je úvěr na kreditní kartě tak drahý že se kreditní karta vyplatí jen k využívání výhod v rámci bezúročného období (docela mě překvapilo že více než 70% klientů využívá kreditku jiným způsobem). Mně se to daří už čtvrtým rokem. Banka na mně neprodělává - 1%, které mi připisují na penzijní připojištění v pohodě pokryje to co zaplatí obchodník (ten je jediný kdo na mé kreditce tratí).Co by mě zajímalo je to proč je mnoho úvěrů na kreditkách nezaplacených, zabalených do balíčků a prodaných. Když nazaplatím kreditní kartu, časem na mě pošlou exekutora a ten těch pár desítek tisíc někde najde. Chápu že když nemám na splátky hypotéky a můj dům stojí o hodně méně než když jsem si ho kupoval tak ze mě dlužnou částku budou dostávat těžko (bude podstatně vyšší). Ale u těch kreditek tomu moc nerozumím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Světlana Rysková
Věnuje se jako ekonomická redaktorka osobním financím, bankovnictví, pojišťovnictví a realitnímu trhu. Přispívá pravidelně do řady časopisů a do pořadů...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!