Recese, nebo deprese?

Ekonomické krize obecně netrvají déle než několik let. Podle NBER (Úřad pro ekonomický výzkum ve Spojených státech) začala recese tamní ekonomiky v prosinci 2007, tedy před dvěma lety. Podle klasického průběhu už by tak Američané měli pociťovat ekonomické zlepšení. To by mělo mít vliv na spotřebitele. Maloobchodní tržby sice v listopadu ve Spojených státech meziročně rostly, žádná hlubší analýza však zatím nemůže návrat spotřebitelské důvěry potvrdit.

Dříve však lidé v pravidelný ekonomický cyklus, který začne a skončí v přesně odhadnutelnou dobu, nevěřili. Příkladem budiž období Velké krize ve 30. letech 20. století, kdy byla beznaděj v myslích lidí obrovská a naděje na zlepšení nulové.

"V historii jsme zažili už celou řadu recesí. Žádná z nich ovšem není srovnatelná s tou současnou," napsal ve své knize o Velké krizi v roce 1934 britský ekonom Lionel Robbins. Ponechme teď stranou její dopady, napsáno toho o nich bylo již hodně, a věnujme se kouzelnému slůvku „recese“, které se v souvislosti s ekonomickým propadem začalo používat právě ve 30. letech.

Recese – jen slovo?

Technicky je jeho výklad jednoznačný: „propad ekonomiky ve dvou po sobě jdoucích kvartálech“, používá se však také jako označení celkem běžného propadu akciových trhů v určitém ekonomickém cyklu.

Tím ale výčet „definic“ recese nekončí. S vlastní verzí přišel v lednu 1938 také list Chicago Daily Tribune. Podle deníku nebyla recese ničím jiným, než „novým slovem označujícím depresi, které vymysleli ti, jež si nechtěli přiznat, že v jedné takové žijí“. Ve stejném roce se pak k tomuto problému vyjádřil i tehdejší prezident Spojených států Franklin D. Roosevelt. Jeho rozsudek byl jasný: „...neexistuje žádný rozdíl, ať už současnou ekonomickou situaci nazýváme recese, nebo jí říkáme deprese."

Přesto se rozdíly, alespoň ty sémiotické, najdou.

Nové slovo „recese“ zkrátka zní jemněji než jeho depresivní předchůdce. A to bylo v době největších hospodářských problémů v dějinách velice žádoucí. Cílem jeho proponentů tak bylo pomocí účinné sémiotické kličky přimět občany, aby uvěřili v ekonomické uzdravení podobně, jako by šlo například o nějakou běžnou nemoc.

Zásadní roli ve „výměně“ slov sehrály poznatky moderní vědy: myšlenka předvídatelnosti ekonomického vývoje a především pokrok v rozkrývání lidského vnímání, jemuž se věnovala psychologie. Ta došla k tomu, že pečlivý výběr slov má v situacích, jako jsou ekonomické krize, zcela zásadní vliv na jejich recepci publikem. Pojem „deprese“ se tak v důsledku v podstatě přestal v souvislosti s ekonomickou krizí používat.

Jak vidno, od 30. let minulého století se myšlení lidí nijak zásadně nezměnilo. Ačkoliv si již dnes většina lidí zvykla na představu, že moderní vědecké postupy v ekonomii mohou poskytnout konkrétní představu o konci krize a dalším vývoji trhů, stejně jako tehdy se i v současnosti pokoušíme vyhýbat ostřejším slovíčkům a těmi vlídnějšími podporujeme důvěru v trhy.

Autor je redaktorem www.investicniweb.cz

Foto: Profimedia.cz