Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jde to i bez poplatků

| 18. 12. 2009

O bankovních poplatcích se u nás intenzivně diskutuje několik let. Koneckonců mBank na nulových poplatcích postavila svou politiku a po dvou letech má více než 250 tisíc klientů. Další banky na poplatcích stavějí svoje reklamní kampaně, aktuálně například Raiffeisenbank. Finanční krize může pohled na bankovní poplatky změnit.

Jde to i bez poplatků

Nekritičtí obhájci poplatků v zásadě říkají, že je dobře, že banky u nás tvořily z velké části zisk právě díky poplatkům, protože se tak vyhnuly rizikovým obchodům, a tudíž i samotné krizi. To je ale omyl. Naše banky se vyhnuly finanční krizi jednoduše proto, že v ČR fungují tradiční univerzální komerční banky, které poskytují úvěry a přijímají vklady. Vydělávají nejen na poplatcích, ale zejména na úrokové marži. U nás prostě nenajdeme investiční banky, jež se živí, jak se ukázalo, riskantními nákupy derivátů či strukturovaných dluhopisů. Navíc je zapotřebí vzít do úvahy, že český bankovní sektor byl už jednou v devadesátých letech očištěn a daňové poplatníky to stálo stovky miliard korun. Snad se shodneme na tom, že by to alespoň pro několik nejbližších let mělo stačit.

Krize ale vrhla na bankovní poplatky i jiný pohled. Banky by mohly více slyšet na hlasy volající po rušení poplatků a vstřícněji reagovat na kritiku klientů, jestliže zároveň po státu, a tedy po daňových poplatnících, chtějí (to se ČR netýká) finanční injekce, záruky či odkupy nekvalitních aktiv. Není přece možné podnikat na principu, kde „zisky jsou soukromé a ztráty veřejné“. Špatných aktiv by se zajisté rád zbavil kdekdo. Bankéři někde chlup pustit musejí a lepší je se vzdát některých poplatků než vlastních bonusů. Ale uvidíme, třeba se nebudou muset vzdát ničeho. Vinou zásahů politiků totiž bohužel nedošlo k očistnému procesu.

Nemohu také souhlasit s tvrzením, že banka s poplatky je automaticky stabilnější a vyplatí se do ní ukládat peníze, jak ve svém článku píše Aleš Müller. Na první pohled komfortní teorie se může zkomplikovat. A nemusíme chodit do sofistikovaných detailů – reálně hrozí, že vám úročené částky poplatky doslova sežerou. A na druhé straně, při relativně vysoké hranici pojištění vkladů (50 tisíc eur) se nemá smysl pro drtivou většinu vkladatelů bavit o rizicích při uložení peněz do bank s nulovými poplatky. A to i v době kolísání ekonomiky. Je to zbytečné strašení klientů.

Jednou jsem to nazval, že se banky chovají v zásadě jako skladníci. Také ti za svou službu – úschovu věci – dostávají odměnu (tzv. skladné). Banka by pak měla kromě této stránky věci přijmout ve své nové roli i tu pro ni méně výhodnou, že totiž skladovatel s takto uschovanými věcmi (v případě bank s penězi) nesmí dále nijak nakládat. Výdělek zde totiž představuje právě skladné (pro banky poplatky). Obojí najednou – tedy vybírat poplatky i za základní bankovní služby a zároveň s věcí samou (penězi) podnikat – je jednostranně výhodné pro banky.

Ano, každý podnikatelský subjekt chce vytvářet zisk, zejména z tohoto důvodu podniká. Důležité je ale vědět, jaké položky takový zisk tvoří. Minimálně proto, že to něco symbolizuje. Pokud značnou část zisku bank reprezentuje úroková marže či obchodování na finančních trzích, je to jiné, než pokud plnou třetinu výnosů a často více než polovinu zisku tvoří bankovní poplatky. Problémem poplatků je pak totiž fakt, že v případě, kdy tvoří velkou část zisku, demotivují banky k původnímu účelu svého podnikání – přijímat vklady a poskytovat půjčky.

Proč někomu poskytnout úvěr s určitým rizikem, když poplatky lze strhávat automaticky a naprosto bez rizika? Čistě teoreticky, kdyby byly poplatky ještě vyšší, banky by mohly omezit poskytování úvěrů natolik, že by to mohlo ohrozit chod ekonomiky. Přitom by byly stále ziskové.

Zároveň jsem ale proti tomu, aby se bankovní poplatky rušily zákonem. To také nedává smysl, klienti to zaplatí jinde nebo jinak. Například nový zákon o platebním styku měl mimo jiné ambici zrušit některé poplatky. Na první pohled to vypadá jako ochrana spotřebitele. Když se ale dnes podíváte do sazebníků bank, zjistíte, že sice neexistuje poplatek za blokaci karty, ale leckde se zvýšil roční poplatek za vedení karty. Nenajdete sice poplatek za měsíční výpis, najdete ale poplatek za poštovné.

Ilustrace: Nikkarinin

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Václav Zábranský | 22. 12. 2009 11:00

Na celou problematiku českých bankovních poplatků vs. zahraničních bankovních poplatků se nahlíží špatnou optikou. Doložíme si to na jednoduchém příkladu:Musíme si uvědomit, že např. v Británii jsou tak malé případně nulové poplatky za výběry z bankomatů a vůbec vedení BÚ protože si je banky berou od prodejců.V České Republice převažuje většina lidí, která z důvodů ať už technických nebo jiných používá převážně výběr z bankomatu a za ten je stržen poplatek klientovi.V Británii převažuje zase většina, která téměř vůbec peníze nevybírá a vše platí kartou, tedy poplatek je stržen prodejci.Rozdíl je nasnadě. Zatímco platební terminál - automatické zpracování počítačem je nenáročné na pracovní sílu a náklady, tak bankomat je neporovnatelně dražší zařízení, do které je potřeba doplňovat hotovost, tzn. drahá lidská práce, náklady se zajištěním - security apod.Stejně tak by se dalo dívat na ostatní poplatky, např. poplatek za příjem hotovosti. Vyhrává jako nejabsurdnější poplatek a podobné ankety. Uvědomíme-li si ale, že přesně toto je naprosto nejdražší forma vkladu, kdy je potřeba někdo kdo ty peníze převezme, spočítá, uskladní a zajistí jejich bezpečí, je ten poplatek logický. Banka pokrývá náklady, které v elektronickém automatickém zpracování nemá.Co se týká mbank, je to zajímavý koncept, který je zatím ve ztrátě. Pokud přehodnotí své produkty, tak soudím, že na trhu je pro něj nadále místo, což potvrzuje i očekávaný nástup dalších „virtuálních bank“.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 22. 12. 2009 12:18
reakce na Václav Zábranský | 22. 12. 2009 11:00

Bohuzel to co jste rekl neplati ani pro ciste pocitacove zpracovani penez. Mluvim o jednorazovych a trvalych prikazech a inkasu. To pry v zahranici take zpoplatneno neni a u nas ano.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Zábranský | 22. 12. 2009 16:25
reakce na Libor Kosour | 22. 12. 2009 12:18

Souhlasím, absolutně nejabsurdnější poplatky jsou ty prováděné elektronicky.Pro srovnani ucet u Barclays:Vedeni uctu - zdarmaVybery z bankomatu - zdarmaVyber na pobocce - zdarmaKarta i online banking - zdarmaPoplatky za provadeni online plateb - zdarmaMimo jine i technicky jsou uplne nekde jinde, napr. pokud neco hledate na strankach Barclays, nabidne se Vam sama moznost online chatu, kde vam "osobni banker" odpovi okamzite na otazky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 18. 12. 2009 10:53

Myslím, že u bank ve kterých velkou část zisku tvoří poplatky, existuje ještě jedno nebezpečí - snižování poplatků. Časem tedy budou muset rozšiřovat svůj business i tam, kde zatím nenabraly mnoho zkušností..Domnívám se, že u nás je jen jedna banka, která ještě dlouho nebude muset poplatky snižovat. Většina klientů této banky je totiž podle mě hodně konzervativní a hodně si toho nechá líbit. Píši samozřejmě o České (resp. Rakouské) Spořitelně..Omezování poplatků zákonem je absurdnější než ten nejabsurdnější poplatek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Prouza | 19. 12. 2009 11:47
reakce na Radovan Kubát | 18. 12. 2009 10:53

Když se podíváte na výsledky velkých českých bank, zjistíte, že u většiny se výnos z poplatků na celkových výnosech podílí zhruba třetinou (plus mínus pár procent). Je to pro ně tedy důležitý zdroj příjmů, ovšem stejně jako úrokové výnosy (drahé úvěry versus nízké úročení vkladů) a výsledky z obchodování. Nevěřím proto v nějaké zásadní snižování poplatků, spíše se dá očekávat nárůst marketingových triků (viz například masivní reklamní sliby Raiffeisenbank, na které ale dosáhne jen málokdo).A mBank bez poplatků? Jednoho dne přestane akcionáře bavit dotovat její vysoké ztráty, protože mBank nezvládá nabízet klientům výnosné produkty a její ztráta rychle roste...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 19. 12. 2009 23:26
reakce na Tomáš Prouza | 19. 12. 2009 11:47

Add Raiffeisenbank - je pravda, že většina pracujících má příjem nižší než 20 tis./čistého a nemůže tedy mít eKonto extra nebo eKonto Prémium. Manželé si ale mohou nechat posílat všechny příjmy na jeden účet (stejně mají společné jmění) a to už je myslím většinou více než 20 tis./měs. Manželé + osoby s příjmem vyšším než 20 tis./měs. nejsou málokdo..Nejsou-li účty zdarma v cizině (GB, AU,...) výmyslem (v zahraničí jsem si účet nikdy nezakládal, několikrát jsem ale o tom četl), proč by nemohl někdo poskytovat účet bez poplatků i u nás? A pokud bude někdo poskytovat účet bez poplatků, budou muset postupně ostatní banky alespoň zlevnit.Pro jistotu směřuji pravidelné příchozí platby na ING konto (věřím, že tam bude příchozí platba vždy bez poplatku). Přenést trvalé příkazy není až tak velký problém. Zpoplatní-li mBank běžné operace, zamířím k RB nebo do FIO.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 19. 12. 2009 18:00
reakce na Tomáš Prouza | 19. 12. 2009 11:47

To vidíte moc negativně pane Prouza :-) Mě ty poplatky moc vysoké nepřipadají. Pro studenty téměř žádné a pro podnikatele relativně přijatelné. Když investujete do něčeho peníze, tak se snažíte hledat co nejvíce zdrojů, kde vám může investice generovat zisky. Jeden z těchto zdrojů jsou i poplatky. Konkurence tu existuje (žádný monopol nebo oligopol) a lze si vybrat prestižnější, vysoko ziskové banky s poplatky, nebo ty menší, ztrátové a méně prestižnější bez poplatků. Jedině co tento trh deformuje jsou záruky od státu na vklady. Bohužel... Kdyby začaly padat banky, tak padne i stát, nebo jsme na tom s dluhem jako Itálie, Řecko nebo nedej bože Japonsko.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 19. 12. 2009 19:30
reakce na Arsen Lazarevič | 19. 12. 2009 18:00

Ony zas az tak horentne vysoke nejsou, ale osobne mi prijdou dost demotivujici. Kdyz vim, ze ke kazde platbe musim pripocist poplatek dejme tomu 5 Kc, budu se snazit je co nejvice omezit. To znamena pouzivat mene prehledne a pruzne SIPO a platit co nejvice v hotovosti (vybaru naraz vysokou castku). Takze banka pro me bude vlastne nutne zlo, protoze nemuzi mit vyplatu a vsechny platby hotove.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!