Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Hlavní nápor nás teprve čeká

, | 1. 2. 2010

Hlavní nápor nás teprve čeká

V nejisté době patrně mnohem větší počet lidí ukládá peníze do méně rizikových produktů. Jaký má toto chování vliv na českou ekonomiku?

MS: Nepříliš velký, hlavním zdrojem financování jsou banky, a těch se tento jev netýká.

TP: Kdyby se podobný trend objevil v USA, kde lidé investují většinu úspor na kapitálovém trhu, vedlo by to k poklesu akciových trhů. U nás jde spíše o volbu mezi slamníkem, bankovními účty a fondy peněžního trhu, a změna poměru těchto tří složek na ekonomiku moc velký dopad nemá. Mnohem závažnější by pro banky (financující naši ekonomiku) byla příliš úspěšná emise státních dluhopisů „pro lid“. Jakékoliv větší stahování likvidity z bank je pro ně nebezpečné.

Jak se probíhající krize projevila v chování českých bank? Může na tom koncový zákazník i „vydělat“?

MS: Nezdá se mi, že na straně získávání depozit dochází k závažnějším změnám, zákazník ale možná vydělává na snaze některých menších bank získat tolik depozit, aby s nimi pokryly úvěry. Na straně aktiv (úvěrů) lze hovořit především o zvýšené opatrnosti.

TP: Ještě před rokem na tom klienti vydělávali prostřednictvím vyšších sazeb spořicích účtů, neboť banky potřebovaly v prvních měsících krize zoufale získat likviditu. Dnes už mezibankovní trh funguje docela rozumně a potřeba nabrat depozita za každou cenu už tady není, takže se šance na lepší výnos z konzervativních produktů vrátí pouze v případě, že se objeví nějaká rozumná alternativa a depozita klientů by se z bank přesouvala jinam.

České bankovnictví postihla krize poměrně málo. Mění se díky tomu nějak zahraniční pohled na český bankovní sektor?

MS: Já myslím, že se docela změnil a dnes si je řada i zahraničních subjektů dobře vědoma robustnosti českého finančního systému.

TP: Český bankovní systém měl štěstí v tom, že stále stojí na výnosech ze základních finančních produktů, které lidé musejí využívat i během krize. Pokud by byl modernější, byly by dopady větší. Pomohlo nám i to, že banky neřešily problematické úvěry tak důrazně, jako v jiných zemích, ale pokud to jen trochu šlo, volily spíše restrukturalizaci.

Nebo je tvrzení o tom, jak z toho české banky vyšly dobře, přehnané a hlavní nápor problémů je teprve čeká?

MS: Hlavní nápor problémů sice banky teprve čeká, jejich kapitálová vybavenost i schopnost tvorby zisků se nám ale zdají být dostatečné pro to, aby to nebyly problémy existenční.

TP: V řadě případů se samozřejmě ukáže, že třeba prodloužení splatnosti problém pouze oddálilo, ale banky i tak dokážou generovat dostatečný zisk na to, aby problémy ustály. Jedinou větší neznámou tak zůstává u některých bank riziko spojené s velkými developery a jejich realitními příběhy.

Jak zpětně hodnotíte zkušenost s eBankou a pokusem o přímé bankovnictví? Byl to nápad, který předběhl dobu? Nebo je koncept banky bez poboček pro českého zákazníka nepřijatelný?

MS: Já myslím, že v této oblasti rozhýbala i ostatní banky a dnešní stav odpovídá tomu, že zde budoucnost pro vzdálené bankovnictví byla i je.

TP: Klienti vždy budou vyžadovat nějakou fyzickou přítomnost banky, ale ta může být výrazně menší, než dnes, a v řadě případů se dá nahradit kontaktem s člověkem bez ohledu na místo, kde k tomu kontaktu dojde. Chytré banky proto budou místo budování poboček s drahými zaměstnanci hledat jiné cesty kontaktu.

Jaké prostředky má ČNB vůči nesolidním institucím mimo bankovní sektor? Může zde alespoň částečně občana chránit?

MS: U těch, co regulujeme, ano, ale u těch, které neregulujeme, ne. Ovšem i naše odpovědnost je zde omezená. Instrumentář by se musel rozšířit, pokud by nám někdo chtěl přisoudit nové kompetence a odpovědnosti.

TP: ČNB dnes chybí potřebné nástroje, i přesto by ale mohla být důraznější minimálně v tom, že by jako hlavní autorita českého finančního trhu nahlas a důrazně říkala, co považuje za správné a co už ne. Všem podvodům a okrádání klientů by tak sice nezamezila, ale aspoň někteří by jejího varování poslechli. A každá zachráněná koruna se počítá, zejména v situaci, kdy k autoritě ČNB neexistuje žádná vhodná alternativa.

Klienty poradců často zajímá, jak stabilní jsou družstevní záložny. Můžete k tomu něco říci?

MS: Mně se zdá, že klienti spíš vychází z výše pojištění vkladů…

TP: Družstevní záložny mají stejný problém jako fondy před deseti lety, kdy jim nikdo kvůli historii kuponové privatizace nevěřil. Ale investiční společnosti se velmi intenzivně snažily tento obraz změnit, podobně se budou muset snažit družstevní záložny. Anebo se změnit na banky, jak některé z nich plánují ve snaze zbavit se nepříjemného stigmatu kampeliček.

Miroslav Singer je viceguvernérem České národní banky

Tomáš Prouza je ředitelem pro rozvoj a péči o klienty společnosti Partners

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Zdeněk Pikhart | 1. 2. 2010 09:56

Reakce na TP: "Mnohem závažnější by pro banky (financující naši ekonomiku) byla příliš úspěšná emise státních dluhopisů „pro lid“. Jakékoliv větší stahování likvidity z bank je pro ně nebezpečné."To je velmi statický pohled. Jistě, nákupem bondů lidé vybírají vklady u bank a těm tak klesají zůstatky na clearingových účtech, ale tím vše nekončí. Stát vypůjčené prostředky obratem vyplácí formou nákupů, transferů, dotací atd. Jinými slovy bankám opět vklady přitékají v nezměněné výši. Všude na světě si státy půjčuj proto, aby mohly obratem peníze utratit, ne je zadržet:) Takže objem vkladů je stejný a mění se pouze jejich struktura. Banky s čistým úbytkem si tedy půjčí přebytečnou likviditu na MB trhu od přebytkových bank. Dopad na úročení vkladů je jiná kapitola.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Müller | 1. 2. 2010 15:59
reakce na Zdeněk Pikhart | 1. 2. 2010 09:56

Nejsem si tak úplně jist, jestli je to správná úvaha. Peníze se neztratí, to je pravda, ale mění se jejich charakter. V pasivech banky se snižuje objem málo likvidních vkladů (např. termínované vklady) a zvyšuje se obrat na běžných účtech státu, podniků a občanů. Pro banku je to dramatická změna chování pasiv - namísto stálých, středně nebo dlouhodobě uložených peněz u banky se objevily nestálé peníze v oběhu. Takže banka musí měnit i svoji pasivní stranu, nemůže dát tolik středně a dlouhodobých úvěrů, musí s penězi krátkodobě "spekulovat&quo t;,nebo je prostě jen mít "na účtu". Nemůže s nim iplánovat nějaké operace, protože druhý dne peníze mohou odejít do jiné banky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 1. 2. 2010 20:40
reakce na Aleš Müller | 1. 2. 2010 15:59

Má úvaha se týkala pouze toho, že se z pohledu bankovního systému jako celku objem likvidity nemění. Je nesporné, že změna struktury vkladů (pasiv) má své vedlejší dopady. Jednotky s úbytkem vkladů se budou snažit klienty přetáhnout zpět, nabídnou vyšší zhodnocení, právě aby nemusely svou likviditu financovat z mezibankovního trhu dráže.Ale nemůžete do to ho plést tvorbu úvěrů. Banky se přetahují o dobré klienty nehledě na to, jak mají vysokou duraci pasiv. K půjčení peněz banka nepotřebuje ani korunu vkladu, protože půjčením vklad vytvoří. Jde pouze o to aby byl klient bonitní.Dále, že banka bude mít peníze na účtu, to je úplný nesmysl. Její clearingový účet není definován jako peníze a banky ho drží ve výši rezervních požadavků(2%), výše nikdy ne. Přebytkové rezervy se totiž neúročí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ivan Adamovič
Publicista a novinář původně zaměřený na kulturu. V roce 1995 spoluzaložil a řadu let řídil časopis Živel, působil také v měsíčníku Ikarie, byl šéfredaktorem...více o autorovi.
Aleš TůmaAleš Tůma
Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!