Slovensko a eurový zesilovač

Pozitivní vliv eura na zahraniční obchod a kapitálové toky je zřejmý. Slovensko se stane pro investory z eurozóny méně rizikovou ekonomikou. Naopak slovenští investoři - například penzijní fondy - budou mít rozšířenou možnost investování do eurových cenných papírů, což zmírní velkou nepříjemnost v podobě praktické neexistence funkční akciové burzy v této zemi.

Po slovenském přijetí eura se bude český zahraniční obchod odehrávat v euru zhruba ze čtyř pětin. Tlak na přijetí ze strany vývozců a dovozců proto zesílí. Přijetí eura by navíc usnadnilo a zlevnilo jištění kurzového rizika i pro oblasti s jinými měnami, včetně dolaru, libry, jenu atd.

Přínosy jsou tedy evidentní a hmatatelné. Existují nějaké potenciální problémy a rizika? Ano, jistě. Nejde o hypotetické nebezpečí, že Slovensko z eurozóny opět vystoupí - takové věci se nestávají. Jde o to, že zavedení eura a všech náležitostí s ním spojených může mít za jistých okolností i nepříznivé následky, pokud jde o ceny. Oč konkrétně jde?

Proč roste inflace
V první řadě jde o riziko inflace. Nikoli však v podobě náhlého cenového šoku, který by nastal ihned v den přijetí eura. Obavy z okamžitého zdražení jsou přehnané, už jen proto, že země, které vstupují do eura později, se poučily z chyb Německa a Itálie.

Rychlé zdražení nehrozí. Větším problémem by mohla být plíživá inflace, která po zavedení eura pravděpodobně bude v průměru o 1 až 3 procentní body vyšší ve srovnání se stavem, kdy je zachována vlastní měna.

Proč? Lze ukázat, že v rámci EU roste inflace nejrychleji tam, kde jsou kombinovány dva faktory: a) relativně rychlý růst objemu peněz, což se týká hlavně konvergujících ekonomik; b) euro nebo pevná vazba místní měny na euro. Konkrétně hovoříme o pobaltských zemích a Bulharsku (pevná vazba), Maďarsku (donedávna částečně pevná vazba) a Slovinsku (euro zavedeno od ledna 2007). Obavy z vyšší inflace se tedy skutečně potvrdily v některých zemích, které euro zavedly, stejně jako v zemích, které zatím teprve zavedly pevnou vazbu svých měn na euro.

Například slovinská březnová inflace (6,9 %) byla výrazně vyšší než slovenská inflace (4,2 %). Slovinsko má euro, Slovensko vlastní měnu. Posilování slovenské koruny mělo bezpochyby protiinflační efekt cestou zlevnění dováženého zboží. Růst slovenské ekonomiky ovšem dosáhl podle údajů časopisu The Economist neuvěřitelných 14,3 procenta, zatímco Slovinsko rostlo jen 4,7% tempem - přitom obvykle trpí inflací ekonomiky procházející fází rychlého růstu!

Znamená to, že vlastní měna má v této fázi určité výhody. Společná měna (i pouze samotný pevný kurz) naopak funguje jako zesilovač. Ekonomikám ve fázi růstu společná měna pomáhá: posiluje příliv kapitálu a export. Naopak ve fázi poklesu může být společná měna problémem. Přesvědčily se o tom během minulých let zejména Portugalsko a Itálie.

Tyto země zaznamenaly vleklou hospodářskou stagnaci, která by za jiných okolností byla relativně snadno řešitelná oslabením jejich měn. V rámci eurozóny to však není možné - a alternativa, která by znamenala plošné snížení mezd, nepřichází z politických důvodů vůbec v úvahu.

„Efekt zesilovače“ naopak po přijetí eura zaznamenaly Irsko a Španělsko. V obou těchto zemích přinesla společná měna konjunkturu průmyslové výroby a pokles nezaměstnanosti. A také obrovský boom stavební výroby spojený s rychlým růstem cen nemovitostí (a bohužel i životních nákladů pro domácnosti ve fázi pořizování vlastního bydlení).

Změna bude podstatná
V současné době však Evropa vstupuje do fáze zpomalení růstu a je pravděpodobné, že se euro opět projeví v některých zemích jako zesilovač. Je vysoce pravděpodobné, že zejména Irsko a Španělsko zaznamenají prudší ochlazení ekonomiky než Francie nebo Německo. Zvláště prudké oslabení již probíhá v Estonsko, Litvě a Lotyšsku.

Tyto země sice ještě nemají euro, mají však pevnou fixaci svých měn na euro. Pokles hrubého domácího produktu i pokles cen nemovitostí je velmi prudký. Cenová deflace v oblasti nemovitostí může mít negativní následky na růst a zaměstnanost. Euro je tedy zesilovačem cenových výkyvů, ať už jdou oběma směry.

Mimochodem, nálada slovenské veřejnosti je silně proti euru. Za nevýhodný považuje vstup do eurozóny 56 procent dotázaných ve výzkumu z února 2008. Jen 24 procent jej považuje za výhodný, 14 procent soudí, že se nic podstatného nezmění, a 6 procent se neumí vyjádřit.

Jak se slovenská ekonomika bude po euru vyvíjet, je zatím otázka - jisté je jen to, že oněch 14 procent se mýlí. Půjde o podstatnou změnu.

Autor je ředitel pro strategii Partners. Článek napsal pro deník Lidové noviny.