Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Slovensko ano, Česko ne

Verdikt konvergenčních zpráv Evropské komise a Evropské centrální banky (ECB) hodnotících připravenost na vstup do eurozóny je jasný. Zatímco v případě Slovenska vládla jistá nervozita, zda hodnocení vyzní příznivě (s ohledem na inflační rizika), v českém případě nebylo pochyb, že brzké zavedení eura doporučeno nebude.

Vinu na tom má momentálně vysoká inflace a také skutečnost, že česká koruna nepobyla v evropském mechanismu směnných kurzů (ERM II), aby prokázala svou stabilitu.

Slovensko všechna tzv. maastrichtská konvergenční kritéria pro zavedení eura plní. Je zřejmým faktem, že zavedení eura není žádným závodem, nicméně každá nová členská země EU má ve své přístupové smlouvě přechod na společnou evropskou měnu jako svou povinnost. Je zajímavé sledovat, jak se s tímto závazkem vyrovnávají dvě institucionálně i historicky blízké země, tedy Česká republika a Slovensko.

Česká cesta je výrazně rozvážnější, což je zdůvodňováno zejména potřebou nejprve sladit českou ekonomiku s eurozónou, zpružnit trh práce či v neposlední řadě posečkat na dobu, kdy nebude česká koruna vůči euru posilovat. V současné době není na české politické scéně žádný politik, který by se silně postavil za zavedení eura a který by vládě oficiálně navrhl termín českého vstupu do eurozóny.

Naopak Slovensko zvolilo ambicióznější strategii – termín zavedení eura si jednoznačně stanovilo už v roce 2004 a cílevědomě podnikalo kroky k tomu, aby 1. ledna 2009 euro opravdu zavedlo. Úskalí bylo mnoho: vývoj kurzu slovenské koruny, míra inflace, napjaté veřejné finance, běžící reformy, změna vlády. Všechny tyto nástrahy Slovensko překonalo a s největší pravděpodobností budeme v zemi našich velmi blízkých sousedů platit eurem už za sedm měsíců.

Diskuze o zavedení eura má na Slovensku odlišnou dimenzi než v Česku a ekonomické disputace na toto téma jsou tam mnohem méně konfrontační. Slovenská eurostrategie má své opodstatnění a je zdrojem inspirace i pro českou realitu. Zmíním pět argumentů, které by měly zaznít v každé české debatě o přijatelném termínu pro zavedení eura.

Pět argumentů pro

  1. Fiskální konsolidace a disciplína. Díky striktním pravidlům daným maastrichtskými konvergenčními kritérii a Paktem stability a růstu si vláda země, která je členem eurozóny či do ní směřuje, nemůže dovolit nezodpovědnou fiskální politiku. Známý „maastrichtský“ limit schodku veřejných financí maximálně 3 % HDP a principy směřování k vyrovnaným rozpočtům jsou mechanismem účinně pomáhajícím udržet veřejné finance dlouhodobě ve zdravém stavu. Že je tento efekt opravdu nezanedbatelný, potvrdil při své nedávné návštěvě v Praze také guvernér kyperské centrální banky Athanasios Orphanides. Kypr zavedl euro k 1. lednu 2008. Zatímco ještě v roce 2003 byl schodek veřejných financí této země asi 6,5 % HDP, v roce 2007 se fiskální pozice přehoupla do nevídaného přebytku 3,3 % HDP. Tento pozitivní trend samozřejmě není možno přičítat čistě jen kyperské cestě k euru, ale podle slov guvernéra Orphanidese bylo euro významným motivačním faktorem. I na Slovensku se přes změnu vlády v roce 2006 a jisté obavy, které poněkud populistická rétorika nynějšího premiéra Fica vzbuzovala právě v oblasti fiskální zodpovědnosti, snižují deficity veřejných financí. V roce 2011 chce Slovensko hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Důležitým faktorem hospodaření veřejné správy na Slovensku je i to, že fiskální deficity zahrnují též náklady penzijní reformy. Bez nich by byl reálný deficit ještě nižší. Udržet ve správných kolejích veřejné finance a ekonomiku není vůbec jednoduché – stačí se podívat do Maďarska, které se potýká s (na střední Evropu) nízkým hospodářským růstem a přitom výrazně vyšší inflací, než je ta slovenská. Přitom schodek veřejných financí tam v roce 2006 dosáhl neuvěřitelných 9,2 % HDP. Díky programu fiskální konsolidace klesl v roce 2007 na (jen o něco méně neuvěřitelných) 5,5 % HDP. Dovoluji si tvrdit, že fiskální nezodpovědnost předchozích maďarských vlád by byla výrazně nižší, pokud by byly svázány pravidly Paktu stability a růstu, jež platí pro země eurozóny. Vývoj celé maďarské ekonomiky by tak byl dnes jistě optimističtější, kdyby si tato země již dříve stanovila pevný termín zavedení eura.
  2. Politická váha. Je velmi důležité vyzdvihnout politickou rovinu zapojení země do eurozóny, která sdružuje členy EU s výraznou ekonomickou i politickou silou. Je známým faktem, že mnoho důležitých ekonomických rozhodnutí na úrovni EU země eurozóny předem koordinují. Zatímco slovenský ministr financí bude brzy jednat se svými patnácti kolegy z tzv. euroskupiny o klíčových otázkách dalšího směřování evropské ekonomiky, jeho český protějšek bude čekat až na hlavní jednání všech 27 členů EU. Tam se však už o mnoha věcech rozhoduje jen formálně v plné režii států eurozóny. Politická váha země v rámci EU se díky zapojení do eurozóny zvyšuje.
  3. Image a zahraniční investice. Studie slovenské národní banky o dopadech zavedení eura na slovenskou ekonomiku ve svých závěrech uvádí, že vstup do eurozóny má pozitivní vliv na míru přímých zahraničních investic do země. A to jednak z důvodů snížení transakčních nákladů a snížení rizik spojených s vývojem kurzu, jednak z důvodu zvýšení kredibility země. Už v roce 2006 měla země nejvyšší rating ze zemí visegrádské čtyřky (V4) a dá se očekávat, že samotný vstup do eurozóny bude pro ratingové agentury dalším pozitivním signálem. Studie zdůrazňuje, že právě příliv zahraničních investic bude jedním z faktorů rychlejšího dohánění ekonomické úrovně zemí EU. Jen v podtextu studie je možno číst logický fakt, že vyšší příliv zahraničních investic na Slovensko bude mnohdy na úkor přílivu investic do ostatních zemí V4.
  4. Pozitivní dopad na export. Odstranění kurzového rizika, odstranění nákladů na měnové zajišťování transakcí při obchodu s eurovými zeměmi, snížení administrativních nákladů v účetnictví či snížení nákladů při eurových transakcích pomohou výrazně exportérům. Vzhledem k tomu, že Slovensko je (podobně jako ČR) výrazně exportně orientovanou ekonomikou, jedná se o faktor významnější než v mnoha jiných zemích EU.
  5. Stabilita. V situaci, kdy vyhlídky světové ekonomiky nejsou tak růžové jako ještě před nedávnem, roste potenciál volatility měnových kurzů. Zatímco nyní česká koruna vůči euru (i dalším měnám) stále posiluje, za rok či dva se může dostat do víru finančních turbulencí. V malé české ekonomice je ohrožení české měny finančními spekulacemi či spontánními reakcemi světových finančních trhů výrazně vyšší, než je tomu u měny největší ekonomiky světa – eurozóny.

Všechny tyto aspekty se v důsledku přetaví do vyššího hospodářského růstu. Je nezbytné dodat, že zavedení eura na Slovensku má také svá rizika – dá se očekávat zejména tlak na zvyšování cenové hladiny. Hladina cen je na Slovensku stále výrazně nižší, než je průměr EU. Ceny i platy porostou tedy zřejmě rychleji než ve starých členských zemích EU. Menším rizikem je pak sladěnost slovenské ekonomiky s eurozónou a hrozba tzv. asymetrických šoků, tedy jiného vývoje některých odvětví slovenské ekonomiky oproti eurozóně. Zde slovenská centrální banka očekává, že zintenzivnění obchodních vazeb s eurozónou bude působit směrem k eliminaci rizika asymetrií.

Jaké konkrétní dopady bude mít zavedení eura na Slovensku na českou ekonomiku? Čeští vývozci se obávají zejména toho, že česká koruna bude dále posilovat vůči euru a bude se tak zhoršovat jejich exportní pozice vůči Slovensku, které je druhým největším odběratelem českého zboží. Ovšem není tak úplně jisté, zda bude pokračovat rychlé posilování české koruny vůči euru i v budoucnu. Vážnější obavy pak může vyvolávat relativní zvýšení atraktivity Slovenska pro zahraniční investice a obecně pro uzavírání obchodních transakcí v rámci eurozóny, mnohdy pochopitelně na úkor českých podniků.

S ohledem na podobnosti slovenské a české ekonomiky bude v každém případě zajímavé sledovat, jaký vliv na ekonomiku našeho východního souseda bude přijetí evropské měny mít. Jsem však přesvědčen, že zavedení eura na Slovensku je dalším pádným argumentem pro stanovení jednoznačného termínu přijetí evropské měny i v Česku. Příležitost se jistě naskytne, až bude vláda na podzim letošního roku posuzovat stav sladěnosti české ekonomiky s eurozónou – tedy při přípravě pravidelného analytického materiálu ČNB a ministerstva financí.

Autor je bývalým koordinátorem zavedení eura. Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK