Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Co přinese slovenská „laboratoř“?

František Mašek
František Mašek
8. 8. 2008

Slovenští investoři na přijetí eura v příštím roce vydělají i prodělají. Jaké poučení si vezmeme z dění u sousedů?

Co přinese slovenská „laboratoř“?
Den D, tedy první leden 2009, kdy má Slovensko vstoupit do eurozóny, se pozvolna blíží. Očekávaný zánik tamější měny sníží počet investičních příležitostí ve střední Evropě. Nedávno pevně stanovený přepočítací kurz 30,126 slovenských korun za euro přitom přispěl k odstranění řady spekulací. Část investorů, kteří se zabývali obchody se slovenskou korunou, se možná přesune k té české. Dopad přijetí eura, podle některých názorů poměrně časného, na drobné slovenské investory bude přitom smíšený.

„Českým investorům nepřinese zrušení slovenské měny žádnou novou zajímavou příležitost, při níž by mohli využít arbitráže nebo obdobných transakcí,“ řekl Finmagu Radko Semančík z ČSOB Investiční společnosti. Podobně jako Štěpán Pírko z firmy Colosseum či Pavel Makovec z firmy Arca Capital upozorňuje, že naopak ubudou investiční příležitosti ve slovenských korunách.

Pro i proti investorům

Vliv přijetí eura na investování nebude přitom jednoznačný. Jsou tu pro i proti. „U zemí, které mají být přijaty do Evropské měnové unie (EMU) dochází ke sbližování jejich ekonomik s hospodářstvím ostatních členů EMU, a to prostřednictvím vysoké inflace nebo díky zhodnocování jejich měn,“ připomíná Makovec. „Inflační cesta“ ovšem naráží na plnění Maastrichtských kritérií, které mj. nutí zájemce o vstup do eurozóny, aby drželi inflaci na uzdě.

Ekonomiky zemí, které usilují o vstup do Evropské měnové unie, rostou rychleji, než je tomu u jejích starších členů. Vyšší je podle Makovce také růst produktivity práce. Česká koruna (ale i měny dalších nových členů EU) proto dlouhodobě posilují. Čím později vstoupí do eurozóny – v případě ČR nebyl zatím přesný termín stanoven – tím více by tedy měla jejich měna posílit. Domácí investoři, využívající fondy, akcie nebo jiné investiční instrumenty denominované v koruně, by na tom měli díky pozdějšímu vstupu do eurozóny a vyššímu kurzu koruny k euru přirozeně vydělat.

V současné době stojí euro kolem 24 korun, když začala po prolomení hranice 23 korun za jednotnou evropskou měnu po slovní intervenci guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy oslabovat. Mnozí experti čekají, že bude její oslabování pokračovat. Dlouhodobě by ale měla dál zpevňovat.

O tom, jaký bude přepočítací kurz mezi korunou a eurem v době, kdy Česká republika vstoupí do eurozóny, lze zatím jen spekulovat. Norbert Braems, ekonomický ředitel výzkumné společnosti Oppenheim Research GmBH, která patří renomované privátní bance Sal. Oppenheim, před časem odhadl, že v roce 2012 by mohlo stát euro dvacet korun. Přestože je tento údaj podložen sledováním řady důležitých dat, jde jen o odhad. Nehledě k tomu, že datum, kdy Česko přijme euro, zůstává nejasné.

Zmíněný odhad nicméně potvrzuje spekulace, podle nichž Slovensko připravilo rychlým vstupem do Evropské měnové unie domácí investory o část zisků. Zároveň si je ovšem třeba uvědomit, že do hry vstupuje řada dalších faktorů, hlavně celkový přínos eura k rozvoji ekonomiky jako celku, které mají naopak na investory pozitivní dopad.

Slovenská ekonomika, potažmo její finanční trh, nejsou příliš velké, čemuž odpovídá rozsah domácích investičních příležitostí. Investice místních občanů proto často směřují do zahraničí. Slovenské koruny bylo při těchto investicích často třeba nejprve převést na eura nebo jinou měnu, a když investor ukončil investici, zpět na koruny.

Měnové riziko, ale i transakční náklady, které po zavedení eura v rámci eurozóny odpadnou, hrají samozřejmě významnou roli. Ještě důležitější je však vliv eura na rozvoj ekonomiky a daleko širší nabídka investičních instrumentů v euru, které se pro Slováky stane domácí měnou. Měla by samozřejmě podstatně zvýšit konkurenci na slovenském finančním trhu. Jak se s ní vyrovnají domácí správci majetku?

Převáží tedy pozitivní vliv přijetí eura nad potenciálními ztrátami z jeho brzkého přijetí? Zatím můžeme jen spekulovat, jak vše nakonec dopadne. Výhodou České republiky je, že se,a to nikoliv poprvé, může poučit z vývoje u souseda, který je jí nejbližší. Mohou slovenské zkušenosti urychlit, či zpomalit vstup ČR do eurozóny?

Foto: Profimedia.cz
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo