Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Těžký boj s korunou

Pokud česká měna v průměru reálně posiluje o 3–4 procenta ročně, domácí firmy se s tím mohou vyrovnat. Když ale za rok zpevní o 20 % jako letos, jde o vážný problém, konstatoval na semináři ČNB člen Bankovní rady Vladimír Tomšík.

Centrální banka má určité možnosti, jak řešit podobnou situaci, není ovšem všemocná. Nepřišel tedy čas urychlit přijetí eura? Tomšík na dotaz Finmagu uvedl, že jde o záležitost, která je v kompetenci vlády, nikoliv ČNB.


Konverze nic neubere?


Výrazné posilování koruny k euru a některým dalším měnám poškozuje hlavně vývozce, ale také například české investory. Podstatně totiž znehodnocuje jiné než korunové investice. To může být na první pohled přínosem – kdyby ovšem nebylo jejich množství poměrně omezené.

Sílící koruna má přitom negativní dopad i na peníze, které Česká republika čerpá v eurech z fondů Evropské unie. Do roku 2013 má jít asi o 27 miliard eur. Pokud bude koruna dál posilovat, bude objem této pomoci v přepočtu stále nižší. Podle některých spekulací přitom ČR díky kurzovým ztrátám, spojeným s posilováním měny k euru, přijde o 150–170 mld. Kč. Ředitel Národního fondu Ministerstva financí Jan Gregor ale podobné uvažování bagatelizuje.

Vychází z toho, že zmíněných 27 miliard eur představuje strop, kterého se, jak ukazuje příklad jiných zemí, málokomu daří dosáhnout. Gregorovu skepsi ostatně potvrzují i dosavadní české zkušenosti s čerpáním unijních zdrojů.

Domácí subjekty přitom získávají prostředky z EU v korunách. Posilování koruny je tedy nemusí zajímat. Jinak je tomu ovšem u Národního fondu – tam směřují z Unie eura.
Podstatné ovšem je, jak využít dohodnutý objem peněz z Unie.

To může být daleko větší problém než částka, o kterou ČR přijde díky kurzové ztrátě. Podle Gregorových slov proto Česko časem hodlá čerpání jednotlivých programů přehodnotit. Část nevyužitých peněz pak bude možné využít na jiné, nadějnější projekty.


Problematické zajištění


Teorie říká, že se stát může proti kurzovým ztrátám, spojeným s využitím peněz z evropských fondů, zajistit. Tomšík ovšem varuje, že podobná snaha (stačí i informace o chystané zajišťovací operaci) by při tak velkém objemu peněz okamžitě přinesla protitlak a vedla ke skokovému růstu hodnoty koruny, což by vedlo k zafixování jejího nevýhodného kurzu a přineslo více škody než užitku.

Centrální banka odmítá i zajištění těchto transakcí v samotné ČNB. Upozorňuje (mimo jiné), že by šlo o„přenesení“ problému ze strany státu na ČNB, které nic neřeší. Podle Tomšíkových slov je sice možné vsadit na posilování české koruny, vzhledem k jejím občasným výkyvům je to ale riskantní. Nešlo by tedy o zajištění proti nežádoucímu pohybu měnového kurzu, ale naopak spekulaci, navíc s penězi z veřejného sektoru, což je problematické.

ČNB proto hledala jiné řešení a v dubnu se dohodla s vládou, že budou konverze peněz z fondů EU probíhat jejím prostřednictvím, na vrub jejích devizových rezerv, aby to neovlivňovalo kurz koruny. Jde o malé částky, které přicházejí mimo trh a ve spotové podobě.


Dřívější přijetí eura?


Dubnová dohoda se týká i privatizačních příjmů. Vychází z toho, že nebude docházet k žádným konverzím těchto vládních příjmů na devizovém trhu. Vláda i ČNB by měly o těchto krocích včas informovat účastníky devizového trhu i širší veřejnost. K privatizacím má docházet především v eurech.

Vláda tyto příjmy ponechá bez konverze do korun na devizovém účtu u ČNB nebo budou spravovány v cizích měnách jako rezerva pro důchodovou reformu. Dohoda mj. předpokládá, že případná emise dluhopisů Ministerstva financí, denominovaná v cizí měně, bude zajištěna proti kurzovému riziku, aby neovlivnila kurz koruny.

Přispějí tato opatření, případně další kroky ČNB k „rozumnému“ vývoji koruny? Vývoj v posledním měsíci po ústní intervenci guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy a snížení úrokových sazeb o 0,25 % naznačuje, že by se kurz koruny k euru postupně mohl vrátit někam k hodnotě 25 Kč za euro, kde ji vidí řada analytiků. Předvídat další vývoj kurzu české měny ovšem zůstává problematické.

K dotazu, zda dosavadní vývoj nenahrává rychlejšímu přijetí eura, Tomšík Finmagu sdělil, že jde o politickou záležitost, kterou musí vyřešit vláda. „My se zabýváme analýzou sladěnosti s Evropskou unií,“ dodal. Tomšík neuvedl žádný odhad, kdy by se mohla ČR stát členem eurozóny a přijmout tedy euro. Na zkusmý výstřel, zda to může být v roce 2019, reagoval slovy: „To jste řekl vy.“

Diskuse pro a proti brzkému přijetí eura budou nepochybně pokračovat. Jak je – stejně jako vývoj celé české ekonomiky – ovlivní vývoj kurzu koruny? Pokud by navzdory přijatým opatřením znovu k euru či dalším měnám prudce posilovala nebo zaznamenávala výrazné výkyvy opačným směrem, nepřispěje přece jen podobný vývoj k rychlejšímu přijetí jednotné evropské měny?

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK