Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co s krachujícími bankami?

| 16. 9. 2008

Období bankovních potíží vždy předchází období snadno dostupných peněz. Banky půjčují příliš mnoho peněz, zatímco kreditní kvalitě klientů věnují příliš málo pozornosti.

Co s krachujícími bankami?

Hypotéční krize, která v letech 2007-08 postihla kromě USA také Španělsko, Británii a některé další státy, není v principu nijak výjimečná. Spojené státy zažily mnohem větší krizi v 80. a 90. letech, kdy padlo 1617 bank. Také tato krize byla způsobena špatnými úvěry do nemovitostí. Také tehdy padala velká jména, například investiční banka Drexel Burnham Lambert.

Přesto ani americká bankovní krize v 80. letech neměla kromě krátké recese v roce 1991 žádné trvalé dopady na výkonnost ekonomiky, zaměstnanost nebo prosperitu podniků v nebankovní sféře. Celkové náklady na krizi se počítaly zhruba v řádu kolem tří procent hrubého domácího produktu. To by odpovídalo zhruba 440 miliardám dnešních dolarů.

Horší krizi zažila začátkem 90. let Skandinávie, zejména Švédsko. Během 80. let byl švédský daňový systém z politických důvodů „ohnut“ tak, aby zcela asymetricky podporoval zadlužení. V roce 1990 činil poměr dluhu soukromému sektoru vůči HDP neuvěřitelných 135 procent, udává Urban Bäckström, bývalý guvernér švédské centrální banky. (V USA je to v současné době asi 43 procent.)

„V těchto letech celkové úvěrové ztráty dosáhly 12 procent švédského ročního HDP,“ uvádí dále Bäckström. „Objem špatných úvěrů byl vyšší než celkové základní jmění bankovního sektoru. Pět ze sedmi největších bank musely obdržet kapitálové injekce buď od státu, nebo od akcionářů.“

Urban Bäckström tvrdí, že v případě finanční krize je nejvíce nutné udržet likviditu bankovního systému – z preventivních důvodů, aby se nezhroutily i zdravé banky. A takto nyní postupuje i americký „Fed“, přestože rozsah amerických ztrát v poměru k velikosti ekonomiky je mnohem menší než v případě Švédska.

Švédsko utrpělo v důsledku bankovní krize začátkem 90. let pokles ekonomiky o 6 procent, nezaměstnanost vyskočila na 12 procent. V září 1992 vláda společně s opozicí schválily program neomezených garancí pro celý bankovní sektor. Radikální opatření pomohlo, švédské banky se dostaly z nejhoršího, z krize se poučily a podobná krize se již neopakovala. Většina nouzových úvěrů byla plně splacena, náklady daňového poplatníka nebyly tak hrozivé, jak se původně zdálo.

V případě pádu Lehman Brothers je nutné podotknout, že šlo o investiční banku, nikoli o komerční banku. Investiční banky spekulují s vlastními prostředky, a pokud spekulují špatně, jejich akcionáři nechť trpí. Vláda by ovšem měla ve svém vlastním zájmu zamezit rozšíření krize likvidity – což činí. Nikdo nechce, aby vláda živila prodělečné soukromé banky. Už vůbec ale nikdo nechce, aby chybným počínáním bank byla postižena celá ekonomika.

Výjimečný státní zásah v mimořádné době je tedy plně opodstatněný. Už jen proto, že za normálních okolností živí soukromý sektor vládu.

Autor je ředitel pro strategii Partners. Článek vychází zároveň v deníku E15. Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Vlad Ender | 17. 9. 2008 16:50

"Investiční banky spekulují s vlastními prostředky"To neni uplne pravda. Taky spekuluji se zapujcenymi penezi, ktere vetsinou ziskaji od komercnich bank, at uz jako primou pujcku, nebo vydanim duhopisu. Doporuciji si precist LEH dokument pro bankruptcy filling (omlouvam se, cesky termin neznam) - krome prvnich dvou polozek ktere jsou zjevne in-trust, je tam docela hodne komercnich (specialne japonskych) bank, ktere uvidi tak mozna 30-40centu na kazdy dolar dluhu.Takze ztraty budou,a s velkou pravdepodobnosti dluznici prijdou o vice nez akcionari (nezarucencyh dluhopisu je kolem 160 miliard, pokud budeme uvazovat prumernou recovery rate 30c tak je to 112 miliard na ztratach)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Benny | 17. 9. 2008 09:13

Ach jo.. čekám na den kdy se naši "renomovaní&quo t;ekonomové probudí z toho sociaisticékho snu, jak je fajn zachraňovat všechny ty banky, které si nezaslouží nic jiného než krach a všechny investory, kteří by měli padnout s nima. Pane kohoute, stejně tak jako zkrachoval komunismus, bude muset jednoho krásného dne zkrachovat i tohle nesmislné centrální plnování ekonomiky v čele s centrálním bankovnictvím. To že teď někdo někoho zachraňuje je jen přesouvání problémů do budoucna. Je to asi podobné, jako řešit svou platební neschopnost způsobenou předlužením další půjčkou. Tohle povede ke krizi (nevim jestli dnes nebo za deset, či dvacet let), se kterou bude velká deprese z třicátých let jen nicotnou epizodou. Potřebujeme opravdu svobodný trh a ne socialismus v bankovnictví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 17. 9. 2008 08:51

AIG dopadla stejně jako Fannie a Freddie
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas Hup | 16. 9. 2008 23:24

Mezi hromadou vsemoznych komentaru se kterymi se clovek na webu setkava se jen vyjimecne stava ze by nekdo -a)explicitne upozornoval na skryte nebezpeci v dobe euforieb)sel "s kuzi na trh" s pozitivni prognozou behem dekadentniho trenduDale, prognostik b) sazi do hry jeste vice, jeho prognoza je v pripade neuspechu jeste lepsim tercem nez nepodarena prognoza a).Fakt je ten, ze panu Kohoutovi se nekolikrate velmi pekne podarilo a) i b), v dobe kdy ostatni vyckavali a cekali az zahrmi.Verim ze za par let bude cela tahle lapalie jen vlnou na grafech a my budeme o jednu "katarzi" zkusenejsi, k tomu nam dopomahej Big Ben ;-)P.S. Hezky vysla panu Traxlerovi predpoved zlevnene ropy, urcite jsme mu drzeli palce ;-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Bedrich Navratil | 16. 9. 2008 13:11

"Spojené státy zažily mnohem větší krizi v 80. a 90."Pan Kouhout vidí zrejme stejne velikou krizi bank v kazdé dekáde. Ale to je jen on. Jinak se praví vzdy, ze je to ta nejvetsí krize bank od 1914 nebo 1929. Nejvetsí krize bank za posledních 80 let. Tedy je nutno dnes nakupovat akcie bank Citigroup, Bank of America, Barclays, Royal bank of Scotland, Santander a Bilbao. Dalsí tak výhodná prílezitost by mohla býti az za 80 let.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 16. 9. 2008 22:07
reakce na Bedrich Navratil | 16. 9. 2008 13:11

Pozor, vkládáte mi do úst něco, co jsem neřekl. A jinak - samozřejmě, největší krize v historii probíhala v letech 1930-33.Jestli je dnes správná doba na nákup bankovních akcií, to opravdu nevím. Nicméně za rok budou dražší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 16. 9. 2008 10:37

Jest otázkou, zda kromě investičních bank nedojde i na komerční banky (WaMu ? a uvidíme jak se zachová FED).Domnívám se ovšem, že hledat klíč k pochopení (či dalšímu vývoji) současné situace a hledat analogie a paralely v historii je problematické a nepřesné. Myslím si, že současná situace nemá, z pohledu historických zkušeností, obdoby.Jakékoliv jednoznačné nálepky (zlehčující i katastrofické) jsou spíše výstřely od boku, protože finanční svět spíše před sebou šátrá slepeckou holí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 16. 9. 2008 10:13

Smím se zeptat, z jakého zdroje čerpáte poměr soukromého dluhu vůči HDP? Resp. co to Vaše číslo konkrétně vyjadřuje, protože ať dělám co dělám, tak se k vašemu číslu nedokážu dopočítat. Zapomněl jsem něco odečíst?http://research.stloui sfed.org/fred2/series/CMDEBT?c id=97http://mwhodges.home.att. net/nat-debt/debt-total-compon ent-trend.gifNaopakmi vychází něco kolem 110-120%?Jinak zde malý úryvek z článku http://mises.org/story/1389:National City (...) kept a 60 percent reserve (gold and national bank currency) to deposits, possessed an equity capital of 16 percent of assets, and lent only on sound collateral equivalent to 120 percent of the loan. Chemical was also solid. During the panic of 1857, it was one of the only banks in the country to continue paying out gold coin. Both banks would gain depositors during crisis years. Prior to the panic of 1893, the president of National City would take prospective customers to the cellar and show him an abundant stock of gold bars. During the panic year of 1907, Chemical''s deposits increased from $20 million to $29 million.Hádám, že tehdy pojem "zdravá banka" znamenal něco jiného než dnes....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 16. 9. 2008 22:13
reakce na Ondřej Palkovský | 16. 9. 2008 10:13

Počítáte s celkovými finančními závazky domácností, což je číslo o dost vyšší než celkový objem bankovních úvěrů. Zdaleka ne každý závazek domácnosti je totiž závazkem vůči bance.Musíte používat ukazatel "total loans and leases".Nepočítá náhodou Hodges HDP vyjádřené v paritě kupní síly? Nedivil bych se, ten jeho graf je hodně divoký.Pojem "zdravá banka" znamená dnes totéž, co kdykoli jindy: banku s kvalitním úvěrovým portfoliem a rozumnou kapitálovou přiměřeností. Pouze definice těchto pojmů se čas od času mění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 17. 9. 2008 00:12
reakce na Pavel Kohout | 16. 9. 2008 22:13

Je tedy správná interpretace těch čísel, že americké zadlužení domácností je tedy z obrovské části (cca. 50%) financováno zahraničím?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!