Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Česko kotvu nepotřebuje?

František Mašek
František Mašek
24. 9. 2008

Obavy z dopadů finanční krize zvýšily tlak na brzké přijetí eura. Pokud nevstoupí ČR do eurozóny v lednu 2012, jak navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek, nebudeme vůči sousedům v nevýhodě?

Česko kotvu nepotřebuje?

Před přijetím České republiky do Evropské unie varovali někteří euroskeptici, že tento krok přinese ekonomice řadu potíží. Podobná varování se nenaplnila, situace se přesto opakuje – v případě eura. Zdá se, že v diskusích o vstupu do eurozóny bohužel leckdy hrají roli spíše ideologické než ekonomické faktory.

Skepticky se k přijetí eura staví i vláda. Pokud přežije další hlasování o nedůvěře, přesvědčí ji ministr financí Miroslav Kalousek, že má ČR vstoupit do eurozóny v roce 2012? Tlak zejména průmyslníků, aby k tomu došlo, kvůli enormnímu posilování koruny logicky roste.

Obavy ze zdražování

Mezi obyvateli není – podobně jako tomu ostatně bylo v sousedním Německu – nahrazení české koruny jednotnou evropskou měnou příliš populární. Spojují si je hlavně s možným zdražováním.

Názor bank není – jak zaznělo na seminářích Masarykovy dělnické akademie a v poslanecké sněmovně Parlamentu – jednoznačný. Euro jim nabídne více příležitostí, zároveň ovšem jeho zavedení vyžaduje nemalé investice. Banky také přijdou o část poplatků za transakce mezi českou a jednotnou evropskou měnou.

Průmyslníci, hlavně ti vyvážející, mají jasno: je třeba stanovit termín pro přijetí eura, a to co nejbližší. Poukazují hlavně na enormní růst koruny k euru. Přes oslabení vůči srpnu, kdy euro stálo necelých 23 korun, česká měna za rok stále posiluje o více než 10 %, což považují vývozci (ale i řada ekonomů) za velmi nebezpečné. Zejména při nejisté situaci na finančních trzích, která může v době, kdy je koruna pokládána za jeden z bezpečných přístavů, přispět k jejímu dalšímu růstu.

Na semináři Masarykovy dělnické akademie (MDA) shrnul výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach, s odvoláním na názory prezidenta Václava Klause, výhrady euroskeptiků. Vychází mj. z toho, že zavedení eura zpomaluje hospodářský růst a zvyšuje inflaci.

Zpochybnil také možnost využít výhod eura díky sladěnosti ekonomik, v daném případě české a německé. Z dat o jejich růstu Mach odvodil, že mezi nimi existuje záporná korelace -44 %. Šéf MDA Jan Mládek ovšem upozornil, že je třeba vzít v úvahu dopad transformace české ekonomiky počátkem 90. let a krize v roce 1997.

Mládek tvrdí, že česká vláda při snaze oddálit vstup do eurozóny nekorektně použila maastrichtská kritéria. Varovala totiž Brusel, že schodek veřejných financí bude činit čtyři procenta, a nikoliv požadovaná tři. EU to s ohledem na běžnou informační praxi členů pochopila jako šestiprocentní schodek. Reálně ovšem nakonec činil jen 1,5–1,6 %.

Papežštější než papež?

Jsou tedy diskuse o přijetí, či nepřijetí eura korektní? Také ČNB podle Mládka hledá důvody, proč termín možného přijetí eura posunout. Člen její bankovní rady Vladimír Tomšík podobný názor odmítl s tím, že není možné směšovat názory jednotlivých členů bankovní rady s jejím míněním. Zdá se ale, jako by si ČR pro přijetí eura stanovila kromě maastrichtských ještě další vlastní kritéria. Na otázku, zda si jiné země, usilující o vstup do eurozóny, neuvědomují rizika, o nichž hovoří česká centrální banka, nebo jsou tak nezodpovědní, ovšem zůstal dlužen odpověď.

Řada argumentů, které hrají ve prospěch pozdějšího přijetí eura, je totiž diskutabilní. Na jedné straně posilování kurzu koruny snižuje inflační tlaky, což je přínosem. Zmíněný trend, tedy růst koruny, se ale může časem obrátit.

Problémem není dlouhodobé posilování koruny v průměru o tři procenta ročně. Pokud ale za rok roste o deset či více procent a podléhá nemalým výkyvům, je podobný krok pro vývozce problematický, a to i z hlediska zajištění proti měnovému riziku. Čekat s přijetím eura na uskutečnění reforem je podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka problematické. Při demografickém stárnutí se situace neustále mění a nelze tedy očekávat, že reformy vyřeší vše.

Rychlé přijetí eura může na první pohled poškodit české občany, kteří by jinak dostali za své korunové úspory více eur. Pokud by ale koruna posilovala příliš rychle a přispěla tak ke krachu řady českých firem, může se tento vývoj obrátit a je proto dobré mít, jak upozorňují experti, jakousi kotvu v podobě eura či termínu pro přijetí do eurozóny. Jak přitom uvedl první místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, spekulativní toky teprve začnou.

ČR, dosud ve značné míře závislá na zpracovatelském průmyslu, je přitom v daleko horší situaci než třeba Velká Británie, která je rovněž mimo eurozónu. Na rozdíl od britské ekonomiky, v níž hraje důležitou roli finanční sektor, hraje totiž v té české důležitou roli zpracovatelský průmysl a vývoz.

Problematický je i poukaz na příliš rychlý růst inflace po vstupu do eurozóny. Podle Mertlíka roste například letos inflace v ČR podobně rychle jako ve Slovinsku, které již má euro.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký upozornil, že se otázka kurzu koruny (a tím i přijetí eura) netýká jen vývozců a jejich subdodavatelů, ale i cestovních kanceláří, lidí pracujících ve službách a zemědělců (v souvislosti s levnými dovozy).

Zatímco krátkodobé posilování lze zvládnout, rychlejší růst koruny nebo její výrazné kolísání je problém. „Nevítáme inflaci, umíme se jí ale daleko lépe přizpůsobit než kurzovým šokům,“ řekl rovněž Kázecký. Upozornil také na fakt, že liknavost vůči přijetí eura může ČR stát i část zahraničních investic.

Sousedé ve výhodě

Podobné varování zmínil i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, podle něhož koruna roste bez vazby na reálnou ekonomiku, což ji poškozuje. Možnost přibližování úrovni eurozóny prostřednictvím inflace nebyla zatím příliš využita.

Pokud přitom Česká republika přijme euro později než sousedé a stane se bezeurovým ostrůvkem v eurovém moři, může to podle Sobíška představovat vážný problém. Slovensko a následně Polsko, které rovněž hodlá přijmout jednotnou evropskou měnu v roce 2011, mohou snadněji přilákat zahraniční kapitál do sektoru služeb a Česko tak poškodit.

Euroskeptici mohou označit podobné hlasy za lobbyistické, nezaznívají ovšem jen ze Svazu průmyslu a dopravy a od představitelů sociální demokracie. Z tohoto pohledu stojí za pozornost také pohled bývalého ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, který upozornil, že desetiletá existence eura je příliš krátká doba pro hodnocení jeho úspěšnosti.

Eurozóna prožila maximálně jeden ekonomický cyklus, který byl díky 11. září 2001 a snaze řešit jeho dopady, poměrně klidný. Skutečný test pro euro tedy podle Dlouhého teprve přijde.

Za zamyšlení stojí otázka, zda EU či eurozóna nerostly spíše kvůli vnějším (růst obchodu se zeměmi BRIC, liberalizace obchodu v roce 1987) než vnitřním faktorům.

Dlouhý, pracující pro Goldman Sachs, mj. poukázal i na to, že není možné čekat, že za nás euro vyřeší naše domácí úkoly. Je dobré mít určitý štít, pokud ho země umí dobře využít. V souvislosti s posledním vývojem, například v Gruzii nebo děním na finančních trzích, ovšem přitom tak trochu změnil názor na tuto problematiku.

Bude diskuse o přijetí eura pokračovat v konstruktivním duchu? Snad se nestane dalším předmětem politického šermu, ale podaří se dosáhnout určitého konsensu, který ČR potřebuje. Což neplatí jen v případě přijetí eura.

Diskuse na téma přijetí, či nepřijetí eura, kterou se snažil tento článek ve stručnosti shrnout, pochopitelně ani zdaleka nekončí. Co říkáte euru a termínu jeho případného přijetí vy? Má ho ČR vůbec přijmout? Pokud ano, kdy a proč? Stejná otázka – proč odložit, či nepřijmout euro – platí samozřejmě i pro euroskeptiky. Těšíme se na vaše názory.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo